Česká senzace: Dříve než v Torontu zachránili kotě bez řitního otvoru u nás
Zdroj: Destiny Pet z.s.
Nejspíš jste zaregistrovali příběh kočky Dory v kanadském Torontu, která se narodila bez řitního otvoru a jejíž příběh vyvolal obrovskou vlnu solidarity. Na její operaci a léčbu se vybralo přes 200 tisíc korun. Dory ale nemá vyhráno a momentálně čeká na další operaci. O Dory psal celý svět jako o senzaci, možná vás tak překvapí, že v České republice zachránili kotě se stejně vzácnou diagnózou. Když se našlo, bylo ještě o týden mladší než Dory z Toronta: Jmenuje se Knedlička a dnes si díky organizace Destiny Pet užívá krásného života už v novém domově. Zpočátku Knedličce ale lidé moc nadějí nedávali.
Knedlička bez zadečku
„Ahoj, jmenuji se Knedlička, je mi 7 týdnů a bojuju o život. Pomůžete mi prosím žít?“ Tak zněl první příspěvek, který odstartoval Knedliččinu popularitu. Majitelka sedmitýdenního kotěte se původně obrátila na organizaci v Krkonoších a ta poprosila právě Destiny Pet, kteří povětšinou pečují o případy, kterým se nedává moc šancí, zda by koťátko přijali.
„Bylo na ni vidět, že tu chce být, snažila se hrát si a nevzdávala to. Nevzdali jsme to ani my. Knedlička se narodila s atrézií anu s rektovaginální fistulací. Jednoduše řečeno měla spojený vývod pro pohlaví, čůrání i trávící systém. Když měla tuhou stravu, „bobky“ nešly ven – močová trubice je totiž užší – a docházelo k zácpě,“ popisuje příchod Knedličky zakladatelka organizace Destiny Pet Tereza Peřinová.
Knedlička přišla do organizace, když jí bylo sedm týdnů Zdroj: Destiny Pet z.s.
Společně s veterinárními lékaři se rozhodli pro operaci
„Otázkou, kterou jsme se zabývali, byla bohužel velká úmrtnost takto malých pacientů při takových zákrocích a i velké riziko fekální inkontinence. Často se s touto vadou vyskytují i další vrozené vývojové vady, jako je rozštěp patra nebo hydrocefalus, ty jsme naštěstí neobjevili. Jedinou abnormalitou navíc, která je spíše roztomilá – jsou chloupky vyrůstající přímo z nosní houby,“ vzpomíná veterinární lékařka Klára Kunčická z kliniky v Nuslích.
Také podotkla, že u Knedly (jak jí Terezka domácky říká) se začalo vše řešit včas, přišla ještě v celkem dobré tělesné kondici. Nejdřív se musela stabilizovat, pak přišla samotná operace, kdy jí veterinární lékař Kamil Schwetter vytvořil plastikou nový rektální otvor a uzavřel tak i močopohlavní cesty vlastním vývodem.
Stejně jako v Torontu se na operaci Dory lidé složili, i v Česku Knedlin příběh chytl za srdce a veřejnost organizaci pomohla léčbu zaplatit.
Jak se má Knedla dnes
„Knedlička se hojila skvěle, v domácí péči v azylu velmi prospívala. V rekonvalescenci jí hodně pomohl pravidelný pohyb a dovádění s kočičími kamarády v azylu. Je na tom tak dobře, že v současné době nemusí mít v podstatě žádné léky ani podpůrné preparáty, chodí spořádaně do kočičí toalety,“ dodává Klára.
Knedla našla nový domov
Knedle v novém domově Zdroj: Destiny Pet z.s.
„Musím říct, že je to holka zcestovalá a nic jí nerozhází. Strašně mi povahově připomíná Moodyho a bude to po delší době někdo, kdo až půjde do domova, tak bude oplakán. Ona je totiž tak strašně úžasná. Už mám slzy v očích, jenom si to loučení představím,“ říkala Tereza, když Knedlička hledala domov. Knedla dnes zdraví z nového domova.
Profesor Moody před a po léčbě Zdroj: Destiny Pet z.s.
My jsme v Destiny Pet natáčeli náš pořad Prima Mazlíček a to právě o zmíněném Moodym, který byl nalezen jako kotě do ruky s vyhnilýma očima, dírou v hlavě a herpes virem. Opět se ho organizace ujala a vyléčila, dnes má nový milující domov se dvěma kočičími kamarády.
Tam, kde by ostatní volili uspání, Destiny Pet volí život. Momentálně je ale trápí prostory, kterých nemají dostatek na to, aby mohli pomáhat tak, jak by chtěli. Proto vytvořili sbírku, kam můžete přispět. Pomůžete jim vybudovat přistav naděje i vy?
Čtěte také
Novinařině se věnuji více než devět let. Vystudovala jsem diplomacii a během své novinářské praxe se věnuji širokému spektru témat, od společenských a lifestylových až po odbornější. Baví mě hledat souvislosti a složitější témata převádět do srozumitelné podoby pro čtenáře. Mou srdeční záležitostí ale vždy byla a zůstávají zvířata. Jsem redaktorka a moderátorka Prima Mazlíčka a právě o zvířatech také nejraději píšu. Miluji je od malička, a přestože mě studium diplomacie původně zavedlo jiným směrem, nakonec si mě moje největší vášeň stejně našla. V naší rodině máme tři psy a já sama ještě dvě kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, a tak z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je pomáhat těm, která svůj domov teprve hledají. (barbara.sykorova@iprima.cz)
