Barbara Vávrová

Výchova neslyšícího psa není nic jednoduchého. Většinou psovi odejde sluch stářím, už ale bývá vycvičený a klidnější, takže to pro majitele není až tak závratný problém. Co ale takové hluché štěně, které ještě „nic“ neumí. Co s ním? I přes to jsou lidé, kteří si dobrovolně takového pejska pořídí, protože chtěji pomoci. To je případ Darka Bendla a jeho maminky, kteří si pořídili malého bostonského teriéra Doda

Pancho se dostal do útulku od majitelky a přišel doslova jako vleká voda. Měnil zajeté přístupy a strategie. „Během pár dní otočil náš svět vzhůru nohama a my se museli učit, hodně učit. Pancho nám dal dar největší, udělal nás o fous zkušenějšími, znalejšími, lepšími, prokázal nám tu nejcennější službu. A my mu teď s tou největší radostí budeme hledat ten pravý domov,“ říká vedoucí útulku Kamila Šťastná.

Často se mluví o tom, že pes napadl dítě. Ne vždy je to ale chyba majitelů, kteří psa nevychovali nebo dostatečně nesocializovali. Stává se i chyba na straně dítěte, potažmo rodiče.

V prvním díle našeho podzimního pořadu Prima Mazlíček hledáme domovy bílému božstvu. Konkrétně čtyřem bílým argentinským dogám, které mají za sebou dost těžké chvíle. Byly odebrány z přemnoženého chovu a umístěny po útulcích po celé republice. V útulku Tábor jsou momentálně čtyři krasavci, kteří jsou připraveni na nový domov, a protože jsou boží, dali jim jména po egyptském božstvu.

Iva Volková je zakladatelka organizace Rafael o.p.s. Místa, kde se léčí zlomené psí duše a nejen ty, ale i jejich nemocná těla. Iva nám prostřednictvím článků vypráví příběhy pejsků, kterým pomohla. Díky své neskutečné vůli dokáže opravdové zázraky, jako v případě Elišky: Když k nám Eliška přijela, tak při pohledu na tu nešťastnou a zdevastovanou psí bábinku mi tekly slzy, a zas a znova jsem přemýšlela nad tím, kam až lidstvo se svojí zlobou, krutostí a nenávistí došlo.

Spolek Běhejme a pomáhejme útulkům, který pomáhá týraným a opuštěným zvířatům v České republice od roku 2014, od nás již znáte. I zakladatele Petra Sokolíka, kterého k nápadu uspořádat na podporu opuštěných psů běh/procházku přivedl článek o Zdeňku Svěrákovi, který zakládal Běh pro Paraple.

Lidé, kteří si během koronavirové uzávěry pořídili domácího mazlíčka, v řadě případů svého rozhodnutí začínají litovat. Před touto skutečností varovali britští odborníci na zvířecí chování a charitativní skupiny, kterým se ozývá čím dál tím více majitelů, kteří se potýkají s péčí o impulzivně pořízené zvířátko, napsal zpravodajský server The Guardian.

Příroda je nevyzpytatelná a za poslední měsíc jsme se o tom mohli přesvědčit. Nejdříve děsivé tornádo na Moravě, které vzalo střechu nad hlavou nejen lidem, ale i zvířatům. Ať už těm, která domovy měla, nebo těm v útulcích. Další přírodní katastrofa před několika málo dny udeřila na Děčínsku a vytvořila podobný scénář.

Co Čech, to pejskař. Dalo by se poupravit známé rčení. Právě láska ke psům je něco, za co na sebe může být český národ právem hrdý. A nejen láska, ale rovněž skutky to dokládají. Přestože i u nás se potýkáme třeba s problémy množíren nebo týrání psů, pořád jsme o dost velký krok napřed ve vztahu k psům oproti drtivé většině zemí světa. O přímé adopce, finanční či materiální dary pro útulky nebo účast na rozličných charitativních akcích je u nás velký zájem. Způsobů, jak pomoci pejskům, je skutečně celá řada. A právě u jedné z čím dál více oblíbených forem pomoci bychom se rádi zastavili – máme na mysli virtuální adopce.