ČEZ

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci ČTK řekla, že zvýšení deficitu by bylo fiaskem vládní rozpočtové politiky. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.

Získat ČEZ stoprocentně do státních rukou a odchod z burzy v Lipsku. Takové jsou recepty předsedy hnutí ANO Andreje Babiše pro zlevnění cen energií pro české občany. Odchod z lipské burzy ale není jednoduchý. Analytici oslovení redakcí CNN Prima NEWS se navíc shodují, že do budoucna se Čechům burza spíše vyplatí, protože elektřinu budeme zřejmě ve velkém dovážet.

Tepelné čerpadlo je během energetické krize pro mnohé způsobem, jak vyřešit vytápění na roky dopředu. Jenže nákupem to nekončí – některá čerpadla musí podle zákona projít každý rok důkladnou kontrolou. Mnozí majitelé to nevědí, takových čerpadel jsou přitom u nás tisíce.

Zemědělci v Česku loni vydělali o 1,8 miliardy korun méně než v předchozím roce. Přesto výsledek předčil pesimistické odhady. Situace je ale podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy vážná: téměř polovina produkčních zemědělců je na hraně ztráty. Kritizuje dotační systém i rostoucí tlak na zemědělskou půdu. V pořadu Interview PLUS zmínil také, co zemědělce nejvíce trápí a jaké mají vyhlídky do budoucna.

Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkové příjmy kolem 194 milionů korun. To je téměř o 60 milionů Kč více než za rok 2023. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na téměř 55 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti, na niž upozornil Ekonomický deník. Polostátní ČEZ v loňském roce vydělal 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta.

Žádost Evropské komise o odložení podpisu dukovanského tendru ostře zkritizoval bývalý generální ředitel společnosti ČEZ a někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Ve vysílání CNN Prima NEWS okomentoval dopis francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného, který vybízí k přehodnocení tendru. Do celé záležitosti se chce vložit i český eurokomisař Jozef Síkela (STAN).

Chceme postupovat dále s korejskou KHNP. Česká účast na dostavbě Dukovan může být až 60 procent, věří ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). V Partii Terezie Tománkové se podivoval nad dopisem francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného, který si přál přehodnocení tendru. Europoslanec Filip Turek naopak vyčetl vládě i Lipavskému, že na rozdíl od Séjourného nehájí v Evropské unii národní zájmy. Ve druhé části Partie pak došlo ke slovní přestřelce k podobě české energetiky. „Nezavírejme doly a uhelné elektrárny, než budeme mít relevantní náhradu. Opravdu se může stát, že nebude energie a v Brně budeme svítit v pondělí, v Praze ve středu,“ nastínil temný scénář poslanec SPD Radim Fiala.

Francouzská společnost EDF, která soutěžila o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, se nesmířila s tím, že předložila horší nabídku a zakázku nedostala, řekl v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS předseda vlády Petr Fiala (ODS). Vyjádřil se tak k faktu, že brněnský soud v úterý předběžným opatřením zablokoval podpis smlouvy s korejskou KHNP. Podle Fialy současný stav škodí zájmům Česka, dostavba Dukovan by prý snížila ceny energií.

Zřízení státního obchodníka, vyplacení minoritních akcionářů společnosti ČEZ či úprava vztahů s Lipskou burzou. To jsou podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury některé z cest, jak dosáhnout zlevnění elektřiny o polovinu. S tímto slibem přišlo hnutí v předvolební kampani. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ale Okamurovy návrhy odmítl s tím, že nefungují ani v jiných zemích.

Vláda ve středu schválila způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet 80procentní podíl, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP podepíše EDU II za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). KHNP oznámení uvítala. Podle Korejců jde o důležitý milník v projektu.