Jiří Procházka: Chci v nás Češích probouzet větší hrdost
Mise splněna. Jiří Procházka vyhrál 13. dubna zápas s Aleksandarem Rakičem, čímž se přiblížil k možnosti získat zpět titul šampiona. Chvíli po triumfu na UFC 300 navštívil český bojovník studio CNN Prima NEWS a promluvil o mnoha důležitých tématech. Prozradil například, proč se v souboji s rivalem z Rakouska pomaleji rozjížděl.
Pro českého samuraje se vzhledem k titulovým ambicím jednalo na turnaji UFC 300 v Las Vegas o velmi důležitý souboj. A také hodně napínavý pro jeho fanoušky. „Mám prostě svůj styl, no. Ale pro mě to byly nervy taky,“ přiznává zpětně populární bijec.
ČTĚTE TAKÉ: Bývalý hokejista Brož vyzve v Německu v kleci populárního milionáře, který hrál Bundesligu
„Mohl jsem to už od startu odšpuntovat,“ řekl Procházka. „Je důležité odhadnout vzdálenost, správnou techniku, soupeřovo načasování, jak dokáže měnit rytmus, jak uvažuje. Jaké stejné kombinace dělá… Jde prostě o to, trochu obejmout jeho ducha. To se mi, říkám to s pokorou, podařilo a jen jsem se ho snažil zaměřit. Takovým způsobem, abych ho čistě zasáhl.“
Zpětně ale není český hrdina bojových sportů se svým výkonem až tolik spokojený.
„Tím vším jsem přicházel o možnosti prát se, trochu mu – Mijamoto Musaši (japonský samuraj, pozn. red.) to píše ve své knize – ,poškodit rohy‘. Poškodit cípy tak, aby mohl být zasazen finální úder. A to mi dělal on. Poškozoval mě kopy, vypinkával přední rukou, kontroval. Ale můžu říct, že jsem viděl, jak své techniky provádí, a s určitou sebejistotou jsem dokázal jeho úderům uhýbat. Ne všemu jsem uhnul,“ poukázal Procházka na své pravé oko, jež si po zápase vyžádalo nad víčkem několik stehů.
Jako dalšího soupeře by chtěl rodák z Hostěradic současného šampiona polotěžké divize Brazilce Alexe Pereiru, s nímž minulou titulovou bitvu prohrál. Procházka chce zkrátka zpět cenný opasek, který se mu podařilo jako vůbec prvnímu Čechovi vybojovat v červnu 2022. Jeho cesta k vrcholu světového MMA však nebyla jednoduchá. Začínal sportovní kariéru jako student, který si přivydělával coby vyhazovač.
„Do budoucna se chci zaměřit se svým BJP Institutem na to, že se budeme starat o začínající zápasníky. Chceme jim dát takové zázemí, abychom v nich probouzeli pravé válečníky. Stejně tak jim chceme pomáhat v mistrovství mysli,“ říká bojovník vážně.
Procházka by chtěl ale pomáhat i celé české společnosti, a to ve znovuobjevení národní hrdosti, ve které podle něj v poslední době „pokulháváme“.
„Mám pocit, že je tady v tomto ohledu absolutně prázdný prostor. Až mrtvý prostor, který čeká na znovuoživení něčeho tak krásného. Protože, když si vezmete, jaké máme symboly… Máme lva, tři krásné barvy, a co teprve znamenají…“ upozorňuje zápasník. „A myslím, že by tomu lidé rádi uvěřili, ale je tam nějaký ostych. Cítím, že tam potenciál je, jen je třeba ho probouzet. Proto se hlásím k české vlajce.“
Procházka také v interview uvedl několik jednoduchých rad pro zlepšení života, jako je například každodenní poděkování za to, co už člověk má.
Bojovník zavzpomínal i na vtipný zážitek, kdy ho jedno sousto v restauraci stálo 1500 eur, tedy přes 37 tisíc korun. Kousl si totiž omylem do lanýže. A ani si moc nepochutnal. „Říkal jsem, co je to za starý salám,“ vtipkoval Procházka.
