Archeologové objevili runy na kosti tura domácího. Zdroj: MUNI
Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Informovala o tom Masarykova univerzita na základě několikaletého mezinárodního výzkumu. Tento nález přepisuje dějiny, vyvrací totiž to, že by nejstarším písmem u nás byla hlaholice věrozvěstů ze Soluně.
Archeologové nápis v runách objevili na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Podle vědců z Masarykovy univerzity jde o jedinečný objev.
Archeolog, který hledá Imhotepa: Svět ví, že jsme best in covid. V Egyptě se nás báli
V Národním muzeu pokračuje unikátní výstava Sluneční králové, která ukazuje mimořádné úspěchy českých egyptologů. V pořadu K věci moderátorky Martiny Kuzdasové se o ní rozpovídal egyptolog Miroslav Bárta, jehož dlouholetým snem je objevit v Abúsíru hrobku legendárního Imhotepa.
„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček.
K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ řekla Zuzana Hofmanová, členka týmu z Freiburské univerzity ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu.
Archeologové objevili nejstarší jeskynní malbu. Umělec ji vytvořil před 45 tisíci lety
Archeologové v Indonésii objevili nejstarší známou jeskynní malbu. Vyobrazení divokého prasete v jeskyni na ostrově Sulawesi podle odborníků pravěký umělec namaloval nejméně před 45 500 lety. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Abecedu staršího futharku tvořilo 24 znaků, z nichž posledních sedm bylo vyryto na nově nalezeném zlomeném žebru. Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.
Společná historie Germánů a Slovanů
Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesli Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století. Objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované už před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.
Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodal Macháček.
O nálezu publikovali archeologové z Masarykovy univerzity článek v časopise Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které v lokalitě stále probíhají, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách univerzity.
