archeologie

Představte si, že denně procházíte kolem jednoho z nejdůležitějších paleontologických nálezů v Austrálii, aniž byste o tom věděli. Právě to se stalo v jedné australské škole, kde si více než 20 let nikdo nevšiml vzácných dinosauřích stop na kamenné desce.

Několik hrobů, přezky z oděvu, křížek z růžence, mince, prsten, ale hlavně doklady o stavebním vývoji našli archeologové v někdejším klášteře Rosa Coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku. Zříceninu kláštera stavbaři nyní revitalizují za více než 30 milionů korun. Zejména poznatky o vývoji podoby stavby v různých obdobích jsou pro archeology velmi cenné, řekl v úterý novinářům Pavel Staněk ze společnosti Archaia Brno, která záchranný výzkum provádí.

Vzácný zlatý poklad našli archeologové v hnědouhelném dole na Chomutovsku. Ve dvou hrobech objevili zlaté ozdoby, které si dávaly ženy do vlasů 650 let před naším letopočtem. Unikát je teď k vidění v teplickém muzeu.

Archeologové objevili v Egyptě hrobku faraona Thutmose II., manžela a nevlastního bratra slavné egyptské panovnice Hatšepsut. Jde o první objev královské hrobky po sto letech, v roce 1922 vědci naposledy objevili hrobku faraona Tutanchamona.

Leckdy můžeme mít pocit, že naše staré dobré Česko už velmi dobře známe a že nás už nemá čím překvapit. To ovšem, jak se ukazuje, není pravda. Po čase jsme se v pořadu Prima Česko vrátili do premonstrátského kláštera v Milevsku, kde jsme společně poodhalili roušku tajemství kolem jedné z nejposvátnějších křesťanských relikvií na světě – hřebu ze svatého kříže. Příběh jeho nalezení je stejně vzrušující jako on sám.

Archeologové objevili v Pompejích přepychové soukromé lázně, zřejmě největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, kotelna obsluhovaná otroky a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.

Stonehenge, ikonická památka nacházející se nedaleko města Salisbury ve Velké Británii, fascinuje vědce i laickou veřejnost od nepaměti. Dlouho byl důvod, proč byl tento monument před zhruba pěti tisíci lety vztyčen, nejasný, nyní však tým vědců z londýnské University College a univerzity v Aberystwythu přišel s možným vysvětlením. Stonehenge mělo podle jejich nové studie představovat symbol jednoty mezi třemi různými regiony Velké Británie, a to v době, kdy regiony Anglie, Skotsko a Wales ještě oficiálně neexistovaly, píše web The National.

Neobvyklý objev učinil muž z amerického státu New York. Při kopání na své zahradě narazil na kompletně zachovanou čelist mastodonta, dávného příbuzného dnešních slonů, který po miliony let obýval oblast severní Ameriky. Podle expertů z Newyorského státního muzea se jedná o první takto významný nález pozůstatků mastodonta za posledních 11 let, píše americká CNN.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba sedm tisíc let. Prozkoumali také část vesnice z pozdní doby halštatské, tedy z 5. století před naším letopočtem, sdělila Eliška Zvolánková z Akademie věd. V pondělí začne stavba chybějící části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úsek má být hotový v roce 2027. Archeologický průzkum bude pokračovat.

Zajímavý počin se povedl skupině vědců zkoumající neobvyklé pohřebiště v severním Polsku. Před několika lety tam archeologové objevili zhruba 400 let starou kostru mladé ženy, která byla pohřbena poněkud netradičním způsobem. Nyní se vědcům podařilo díky vzorkům DNA z její kostry tuto mladou ženu digitálně oživit. Spousta otázek týkajících se okolností smrti a pohřbu nejen této mladé ženy však stále zůstává, jak píše CNN.

Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění, píše The Guardian.