V německém městě Singen našli archeologové zakopaný keltský poklad na místě, kde má stát nová hasičská stanice. Jedenáct stříbrných mincí vypovídá víc o životě Keltů. O nálezu informoval ve středu deník Bild.
Co měli společného přední český badatel profesor Karel Absolon, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a obuvnický král Tomáš Baťa? Kromě zaujetí pro věc to jistě byla i touha po vědění. Ta se v jejich případě spojila v projektu, o který se tito tři muži zasadili a který dodnes mnohým z nás pomáhá pochopit původ člověka a jeho cestu dějinami. To, co na něj navázalo, najdete v Moravském zemském muzeu v Brně v pavilonu Anthropos, který představuje nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy způsobem, který by zaujal i Horáčka s Pažoutem.
Závišův kříž z vyšebrodského kláštera, v němž je údajně ukryt úlomek z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, v sobě ukrýval druhou relikvii. Jde o tzv. dotýkanou relikvii – tu část dřeva, jež se dotýkala hlavní relikvie, zjistili vědci. Na čtvrtečním mezinárodním sympoziu ve Vyšším Brodě to na základě výsledků nového průzkumu řekl Jiří Šindelář, geoinformatik neziskové organizace Naše historie.
Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes 6 000 let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu či svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo na webu Biskupství litoměřické.
Na okraji Hradce Králové archeologové objevili tisíce let staré stavby, kterým se říká rondely. Může se jednat o nejstarší dochované stavby u nás, ale je s nimi problém. Právě přes jejich území má totiž vést silnice nově budované nákupní zóny. Podle informací CNN Prima NEWS je proto ve hře i prohlášení rondelů kulturní památkou.
Mnoho vzácných uměleckých děl se v minulosti ztratilo. Zdálo se, že navždy, ale některé z nich se po letech objevily na zcela nečekaných místech. Často za tím navíc byla úplná náhoda. Mezi nejznámější příklady podobných ztracených a znovunalezených pokladů se řadí vzácná busta britského aristokrata, která sloužila coby zarážka dveří, nebo obraz slavného malíře Caravaggia nalezený na půdě během oprav domu.
Většina lidí ji zná jako město, kterým projíždí při cestě mezi Moravou a Čechami. Stačí ale odbočit z hlavního tahu a Mohelnice odhalí svou skutečnou tvář. Město s bohatou historií, jedinečnými památkami, živou kulturou i sportovním zázemím, které nabízí mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
Moravský kras patří k nejvýznamnějším krasovým oblastem ve střední Evropě. Zatímco většina návštěvníků míří k propasti Macocha nebo do Punkevních jeskyní, jen málokdo tuší, jaké poklady se ukrývají v dalších podzemních komplexech. Sloupsko-šošůvské jeskyně ohromují rozlehlými dómy a stopami neandrtálců, Balcarka patří k nejkrásnějším krápníkovým jeskyním v zemi a Výpustek nabízí unikátní spojení přírody s dramatickou historií 20. století.
Temné chodby, ticho přerušované jen kapkami vody a historie stará stovky milionů let. Koněpruské jeskyně v srdci Českého krasu patří k největším přírodním pokladům Česka. Návštěvníky lákají nejen fascinující krápníkovou výzdobou, ale také unikátními objevy, které nemají v Evropě obdoby. Rodiny s dětmi navíc mohou poznávat pravěk i interaktivně v novém Domě přírody.
Moravský kras patří k největším přírodním pokladům České republiky. Po zimní pauze a zajištění skal se sem znovu vracejí tisíce návštěvníků. Punkevní jeskyně s legendární plavbou podzemní řekou usilují o zápis na seznam UNESCO a návštěvníci zde obdivují nejen unikátní krápníkovou výzdobu, ale i monumentální propast Macocha. Podzemní svět starý miliony let nabízí fascinující podívanou i nové archeologické objevy.
Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala ve středu agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro román Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
Ručně a po pouhých několika centimetrech denně. Tak nějak vypadal začátek ražby jedné z nejstarších štol u nás. Cínové rudy se v Krupce na Teplicku těžily už ve 12. století, tehdy ovšem jen na povrchu. Trvalo dvě staletí, než první horníci s kladivy začali nerost dobývat i pod zemí. Časy těžby připomíná štola Starý Martin, ta dnes slouží jako atrakce pro veřejnost a současně je významnou historickou památkou zapsanou na seznamu UNESCO.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
