archeologie

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž středočeských Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba sedm tisíc let. Prozkoumali také část vesnice z pozdní doby halštatské, tedy z 5. století před naším letopočtem, sdělila Eliška Zvolánková z Akademie věd. V pondělí začne stavba chybějící části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úsek má být hotový v roce 2027. Archeologický průzkum bude pokračovat.

Zajímavý počin se povedl skupině vědců zkoumající neobvyklé pohřebiště v severním Polsku. Před několika lety tam archeologové objevili zhruba 400 let starou kostru mladé ženy, která byla pohřbena poněkud netradičním způsobem. Nyní se vědcům podařilo díky vzorkům DNA z její kostry tuto mladou ženu digitálně oživit. Spousta otázek týkajících se okolností smrti a pohřbu nejen této mladé ženy však stále zůstává, jak píše CNN.

Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění, píše The Guardian.

Archeologové objevili ruiny dva tisíce let starého chrámu postaveného starověkou civilizací, která se objevila ve filmu Indiana Jones. Náboženský chrám měl obdélníkový půdorys a dvě místnosti s přístupem k vnitřním cestám vicus Lartidianus, oblasti určené pro cizince zabývající se obchodem. Informoval o tom britský web Daily Mail.

Když archeologové před dvěma desítkami let v severozápadní Číně vykopali 3 600 let starou rakev s ostatky mladé ženy, našli záhadnou hmotu, kterou měla položenou kolem krku jako náhrdelník. Ukázalo se, že se jedná o sýr – a vědci nyní uvádějí, že je nejstarší, jaký se kdy na světě našel.

Izraelští archeologové ve východním Středomoří objevili pozůstatky nejstaršího vraku lodi, jaký byl kdy v hlubinách nalezen. Objev naprosto mění dosavadní představy o plavbách ve starověku, píše zpravodajství CNN.

Záhadných dvanáctistěnů pocházejících z dob antického Říma se dosud našlo zhruba 130. Nikdo netuší, k čemu sloužily, kdo je vyráběl a proč. Změnit by to mohl největší a dokonale zachovaný dvanáctistěn, který podle CNN loni ve Velké Británii vykopala skupinka amatérských archeologů.

Je starý zhruba sedm tisíc let a nikdo nedokáže s jistotou určit, k čemu přesně sloužil. Řeč je o pravěkém rondelu na okraji Vinoře. Poprvé ho vědci odkryli v osmdesátých letech minulého století, podruhé se k němu vrátili před dvěma lety. Překvapila je především zachovalost dávné stavby, která může leckomu připomenout světoznámý Stonehenge.

Česko-slovenský archeologický tým objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let dlouhou historií. Archeologové loni využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Nálezy pomohou odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin, uvedli v tiskové zprávě zástupci Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila.

Čeští egyptologové objevili v egyptském Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Český výzkum se oblasti pyramidového pole v Abúsíru věnuje již téměř 40 let, uvádí na svém webu egyptologický ústav Univerzity Karlovy. Oblast je podle něj jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě.