K VĚCI, Miroslav Bárta - 22.1. v 17:30
V Národním muzeu pokračuje unikátní výstava Sluneční králové, která ukazuje mimořádné úspěchy českých egyptologů. V pořadu K věci moderátorky Martiny Kuzdasové se o ní rozpovídal egyptolog Miroslav Bárta, jehož dlouholetým snem je objevit v Abúsíru hrobku legendárního Imhotepa.
Nákladná výstava v Národním muzeu se otevřela návštěvníkům v srpnu, k vidění ale byla jen 65 dní. Pak přišly koronavirové restrikce. Čeští egyptologové nyní vyjednali prodloužení výstavy o další čtyři měsíce a doufají, že ji lidé ještě stihnou navštívit. „V Egyptě oprávněně získali dojem, že je to svého druhu jediná výstava na světě, kterou se podařilo i v časech pandemie dotáhnout do konce,“ komentoval Bárta úspěch pro CNN Prima NEWS.
Egyptolog v rozhovoru dosvědčil, že celý svět má povědomí o tom, že Česko svádí urputný boj s pandemií. „My jsme známí tím, že jsme best in covid. Když jsme přiletěli do Egypta loni v listopadu, tak se nás tam báli. Naše hlavní vědecké úkoly za minulý rok se tam ale podařilo splnit. Navíc počítáme s tím, že v březnu už zase začneme pracovat,“ doufá Bárta.
Národní muzeum vystavuje nálezy ze starověkého Egypta, řada z nich je v Evropě poprvé
Národní muzeum v pondělí otevřelo výstavu Sluneční králové, na které návštěvníci mohou spatřit téměř 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let. Egypt ještě nikdy do zahraničí nezapůjčil takové množství významných artefaktů a výstava i proto patří mezi nejvýznamnější v historii muzea. Mezi nejvýznamnější vystavené předměty patří bazaltová socha krále Raneferefa nebo soubor soch princezny Šeretnebej a písaře Nefera.
Čeští archeologové dlouhodobě bádají v lokalitě Abúsír, ve které se podle Bárty může skrývat pohřebiště, kde by mohly být hrobky významných mužů třetí egyptské dynastie. Některé teorie praví, že by na místě mohl být pohřbený i bájný egyptský vezír Imhotep. „Objevit Imhotepa, to je jeden z mých velkých snů – zjistit, jak přemýšlel, jaký byl,“ popsal egyptolog.
Permanentní horko a stres
Archeologické naleziště je ale podle Bárty obrovské a bude trvat celé 21. století, než jej čeští výzkumníci celé prohledají. Na prestižní lokaci si přitom brousí zuby i další archeologické týmy. „V Egyptě je všechno na jméno konkrétního člověka, který je propojen s váženou institucí. Ten musí zajistit, aby byl každý objev restaurován a správně dokumentován. Jste neustále pod tlakem, musíte shánět peníze a dbát na to, aby nedošlo k nějakým výpadkům, a aby vycházely nové publikace,“ prozradil Bárta.
Práci archeologa si proto podle něj není třeba idealizovat. „V poušti je permanentní prach, stres, horko, velkou část dne stráví člověk v podzemí. Šest dní v týdnu se pracuje, sedmý den se dokupují zásoby, je to dost velká zátěž,“ uvedl egyptolog.
A jak se Bárta dívá na současnou koronavirovou krizi v Česku? „V dlouhých časových řadách je vždy něco, co spustí řetězový sled událostí. Ukáže čas, jestli to byla pandemie. Je namístě být opatrný, je to velký zátěžový test toho, jak naše společnost funguje. Například jaro ukázalo, že jsme silní. Jenže pandemie trvá dlouho a došlo k polarizaci. V naší zemi postrádám více laskavosti, u nás se více hrozí. Je to o politicích i dalších lidech veřejně činných. Musejí si uvědomit, že lidé vnímají, co dělají a říkají. Krize se nevyhrávají jen mozkem a technologií, ale i srdcem. A to mi u nás trochu chybí,“ uzavřel Bárta.
Rozhovor Martiny Kuzdasové s Miroslavem Bártou si můžete poslechnout i jako podcast:
