objev

Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli úplně nový materiál – skleněnou plastelínu, která se dá tvarovat za studena podobně jako keramická hlína. Výsledek ale díky mnoha pórům dokáže nasáknout vodu jako houba. Vědci doufají, že by se jejich hmota mohla dostat i do vesmíru. Podobné materiály vznikají na řadě výzkumných pracovišť, ale tento má řadu unikátních vlastností, informoval člen výzkumného týmu Vlastimil Hotař.

Teprve roční holčičku připravila o život diagnóza jako z hororu. V pekingské nemocnici ji přijali kvůli rychle otékající hlavě. Lékaři pak v jejím mozku našli rostoucí plod. Batole zemřelo krátce poté, co mu byl šokující nález odoperován, píší zahraniční média s odkazem na studii o ojedinělém případu.

Vědci objevili v Amazonce novou rybu. Patří do skupiny ryb nazývaných „pacu“, která je příbuzná s proslulými piraňami. Odborníci živočicha pojmenovali po postavě Saurona z knižní a filmové trilogie Pán prstenů, a to kvůli specifickému vzoru na rybím boku. Vedle charakteristického zbarvení je ryba pozoruhodná svými zuby, které připomínají lidský chrup.

Nejtěžší hvězdnou černou díru v Mléčné dráze objevili astronomové z Evropské vesmírné agentury (ESA). Pracovní skupina vědců pojmenovala tohoto „spícího obra“ Gaia BH3, píše CNN. Nachází se relativně blízko Zemi – ve vzdálenosti téměř dvou tisíc světelných let od naší planety, tvrdí vědci.

Australští vědci objevili hluboko pod zemí dosud neznámý druh mravence. Díky svému vyzáblému a vybledlému vzhledu dostal drobný tvor vyzbrojený mohutnými kusadly jméno Leptanilla voldemort. Vědci pojmenovávají nové druhy podle postav z popkultury poměrně často. „Svou“ můru má i Donald Trump.

V Kolumbii se tento týden našly záhadné ostatky. O objevu informoval španělský novinář a ufolog Josep Guijarro, který naznačoval, že by se mohlo jednat o tělo mimozemšťana. Podle vědkyně Sian Halcrowové je však vysvětlení podoby ostatků jednoduché – jde o předčasně narozené dítě.

Vědci v jihoamerickém deštném pralese objevili dosud neznámý druh obří anakondy. Dorůstat má délky téměř osmi metrů a vážit asi 200 kilogramů, což z ní činí nejtěžšího dosud známého hada na světě. Podle neoficiálních zpráv, které cituje deník The Independent, může nabýt hmotnost až půl tuny. Objev je důležitý také proto, že vědci díky němu mohou lépe určit, v jakém stavu se amazonský ekosystém nachází.

Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi. O výsledcích studie léku s názvem Zosurabalpin informoval časopis Nature. Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie Acinetobacter baumannii, které si vypěstovaly rezistenci proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům, a jsou proto považovány za velkou hrozbu.

Snad ještě nikdy nebyli vědci tak blízko rozluštění tajemství smrti. Francouzští odborníci se pochlubili, že udělali významný krok k zastavení procesu lidského umírání. Objevili totiž, odkud v mozku vychází proces tzv. vlny smrti.

Vědci po měsících usilovné práce vypreparovali z útesu na Dorsetském jurském pobřeží ve Velké Británii unikátní fosílii – nebývale zachovalou lebku pliosaura. Odborníci agresi tohoto tvora z dob dinosaurů srovnávají s tou, kterou oplýval tyrannosaurus rex. Zatímco ten ale běsnil na souši, pliosaurus byl postrachem mořských hlubin, napsal web BBC.

Záhadné kosmické záření o nezvykle vysoké energii zaznamenali vědci z vesmírné observatoře v americkém Utahu. Vzácná částice konkuruje paprsku s největší hodnotou energie, který byl na povrchu Země dosud naměřen. Zdroj unikátního záření je podle odborníků dosud neznámý, ale předpokládá se, že by mohl pocházet z tajemné a neprobádané oblasti za hranicemi Mléčné dráhy. Píše o tom web CNN.

Ostravský vědecký tým představil jako první na světě důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. S těmito zjištěními přišli po více než desetileté spolupráci vědci z Hornicko-geologické fakulty a Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO a lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky LF OU a FNO. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Chemosphere. Ostravští vědci se problematice částic v lidském organismu věnují řadu let a svým výzkumem přinesli důležité poznatky.