Nejvyšší správní soud (NSS) u dalších dvou pandemických opatření ministerstva zdravotnictví zpětně konstatoval rozpor se zákonem. Zabýval se konkrétně restrikcí z loňského listopadu, podle které neočkovaní lidé neměli přístup k hrazeným preventivním testům na koronavirus. Další sporné opatření z loňského dubna znemožňovalo samoplátcům využívat lázeňskou péči. V obou případech vládl kabinet současného poslance Andreje Babiše (ANO).
Kvůli přístupu k testům se na soud obrátila žena z Brna. Podle NSS skutečně šlo o nerovné zacházení, které „ve svých důsledcích postrádalo racionální vztah k účelu mimořádného opatření“ a nemohlo naplnit primární cíl, tedy omezit šíření covidu. Druhotným cílem byla motivace dosud neočkovaných k vakcinaci.
Ministerstvo zdravotnictví argumentovalo tím, že i neočkovaní měli nárok na hrazené testování, pokud vykazovali příznaky nebo měli rizikový kontakt. V ostatních případech však preventivní testy představovaly pouze „vstupenku k volnočasovým aktivitám“, tehdy podmiňovaným vakcínou, prodělanou nemocí nebo negativním testem.
Lázeňskou péčí se NSS zabýval z podnětu pacientského Klubu bechtěreviků. Nejprve podnět odmítl, po zásahu Ústavního soudu rozhodl znovu a klubu částečně vyhověl. Mimořádné opatření označil za „nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“. Resort zdravotnictví tehdy podle soudu dostatečně jasně nevysvětlil, proč právě samoplátci znamenají tak velké riziko.
Lázně mohli v době platnosti mimořádného opatření využívat pouze lidé s pobytem hrazeným ze zdravotního pojištění jednou za 12 měsíců. Lidem s Bechtěrevovou chorobou však prospívá častější pobyt v lázních. Nemoc se projevuje bolestmi a ztuhlostí páteře, která se postupně stává méně ohebnou.
Opatření, která v mezičase pozbyla platnost, soud už nemohl zrušit. Proto pouze uvedl, že ve sporných bodech byla v rozporu se zákonem. Podobně už upozornil na nedostatky v desítkách dalších opatření. Nejčastějším problémem bylo právě chybějící nebo pouze kusé odůvodnění.
