očkování

Pokud se chystáte na dovolenou do tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky, Afriky nebo některých částí Asie, určitě byste neměli zapomenout na očkování proti horečce dengue. Strmě totiž přibývá cestovatelů, kteří se do Česka vracejí s tímto infekčním onemocněním. Zatímco loni si horečku z cest přivezlo podle statistik 119 lidí, letošní rok by podle epidemiologů mohl být nejhorší za posledních deset let.

Českem se rychle šíří žloutenka typu A. Aktuálně je prokázáno 514 případů po celém Česku, a přestože je teprve květen, je to jen o 122 případů méně než za celý loňský rok. Nakazit se můžete ze špinavé kliky, tyče v tramvaji nebo madla nákupního košíku. Nemoc v období před dovolenými může dramaticky změnit rodinné plány. Dohled a omezení pro nemocného totiž platí až 50 dnů.

Klíšťata právě v těchto dnech představují mimořádně vysoké riziko kvůli své aktivitě. Epidemiolog Roman Prymula se proto ve vysílání CNN Prima NEWS věnoval tomu, jak se tohoto parazita nejvhodněji zbavit. Například varoval před pálením svíčkou. Také zdůraznil, že nejvíce jsou vystaveni riziku nákazy – tedy klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy – lidé ve věku nad 50 let. Těm by podle něj pomohla vakcinace. Za příklad dal ve studiu Rakousko.

Zhruba 30 procent dívek a více než 50 procent chlapců v Česku není naočkováno proti lidskému papilomaviru (HPV) – ačkoliv mají vakcínu do 15. roku života hrazenou. Onemocnět tak mohou řadou závažných chorob, které infekce způsobuje: rakovinou děložního hrdla, nádory pochvy, vnějších rodidel, řitního otvoru nebo i genitálních bradavic. Ze zkušeností jiných států vyplývá, že s pomocí komplexní strategie je možné výskyt těchto onemocnění snížit na minimum. Česko proto dokončuje národní plán s cílem nemoci způsobené HPV vymýtit.

Chystáte se v následujících dnech do přírody či do parku ve městě? V tom případě zpozorněte. Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zveřejnili mapu aktivity klíšťat, která se ve středu 14. května takřka celá zbarví do hněda. Očekává se tedy mimořádná aktivita klíšťat. S tím zároveň výrazně roste riziko, že si na lidech „pochutnají“ infikovaní paraziti a nakazí je klíšťovou encefalitidou či boreliózou. Jaké příznaky těchto vážných nemocí Češi často mylně přehlížejí?

S blížícími se přeháňkami a nastupujícími vyššími teplotami představují klíšťata stále významnější nebezpečí. Pro takřka celou republiku bude v následujících dnech platit vysoké riziko jejich aktivity. Česko navíc patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě – a počet hlášených případů každým rokem roste. Podobný trend vyplývá i z hlášení týkajících se lymské boreliózy. Experti proto apelují, aby lidé nepodceňovali prevenci a v případě encefalitidy se nechali očkovat. Na jaké příznaky se u obou nemocí zaměřit?

V Česku se zrychluje šíření virové hepatitidy A, známé také pod názvem infekční žloutenka nebo nemoc špinavých rukou, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Letos do 28. března ústav eviduje 320 případů onemocnění, což je víc než polovina počtu za celý loňský rok. SZÚ proto doporučil dbát na prevenci doma i při cestách do zahraničí.

Lidová medicína ano, česnek už nikoliv. O fenoménu dezinformací nejen v onkologii, ale v celém zdravotnictví mluvil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula. S informacemi týkajícími se „zázračných“ léků bychom podle něj měli zacházet obezřetně. Jakékoli alternativní postupy je prý třeba konzultovat s lékařem. Tématem, kterého se dezinformace dotýkají nejvíc, je podle Prymuly očkování.

Současná evropská móda zvaná boj proti dezinformacím má hned několik slabin a problematických míst. Jednak – a to je potřeba si otevřeně přiznat – má jen pramálo společného se skutečnou demokracií, byť se často tvrdí, že s dezinformacemi je třeba bojovat právě proto, abychom demokracii ochránili. Největší riziko ale spočívá v tom, že co se v určitém okamžiku jeví jako jasná dezinformace, může se už o pár let později ukázat jako čistá pravda. Některé zdánlivě lživé zprávy se totiž jako pravdivé ukážou až časem. Anebo to klidně může být i naopak...

S rostoucími teplotami se klíšťata opět začínají hlásit o slovo. Česká republika navíc patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě – a počet hlášených případů každým rokem roste. Podobný trend vyplývá i z hlášení týkajících se lymské boreliózy. Za první dva měsíce roku 2025 bylo již evidováno sedm případů encefalitidy a 328 případů boreliózy, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Experti proto apelují, aby lidé nepodceňovali prevenci a nechali se v případě encefalitidy očkovat. Na jaké příznaky se u obou nemocí zaměřit?

Že pacient trpí pásovým oparem, lékaři z valné většiny odhalí až díky charakteristické vyrážce. Tomuto příznaku však předchází mučivá bolest. Pro pana Michala byla v 60 letech tak útrapná, že v jedné chvíli zvažoval amputaci postižené nohy. Může dojít i k ovlivnění psychiky. To je případ herečky Denisy Nesvačilové, která jej prodělala již několikrát. Opar se jí vždy tvoří v obličeji. Přes odlišný průběh se oba ale shodují, že se informace o nemoci a její prevenci měly dostat do širšího povědomí veřejnosti.

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, uvedl web Seznam Zprávy. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Podle webu jde o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Vyjádření ministerstva zdravotnictví (MZd) zjišťujeme.