Dikobraz a Pekelná pustina: Přípravu Tchaj-wanu na nejhorší scénář ohrožuje domácí problém
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Strategie dikobraza má odradit čínskou invazi.
Drony všech druhů mají z průlivu vytvořit pekelnou pustinu.
Politické spory v parlamentu srážejí vize zpátky na zem.
Jak se projevuje únava obyvatel z trvalé hrozby?
Tchaj-wan se připravuje na nejhorší scénář. Tváří v tvář sílícímu tlaku Pekingu sází ostrov na asymetrickou strategii dikobraza a plán proměnit průliv v neprostupné peklo plné dronů a raket. Ambiciózní plán odstrašení však neohrožuje jen čínská převaha, ale i hluboká domácí politická polarizace a mezery v civilní obraně.
V souvislosti s rostoucí asertivitou Číny, která považuje sjednocení za nevyhnutelné a nevylučuje použití síly, udělal tchajwanský prezident Laj Čching-te z posílení obrany svou hlavní prioritu, uvedla agentura Reuters s odkazem na rekordní armádní rozpočet a strategii odstrašení prosazovanou vládou v Tchaj-peji. Jenže plány prezidenta a jeho vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) dostávají v posledních měsících vážné trhliny.
ČTĚTE TAKÉ: Tajné zásilky z Číny udržují v chodu ruskou vojenskou mašinerii, píše Politico
Tchaj-wan se svými 23 miliony obyvatel nemůže konkurovat druhé největší ekonomice světa, jejíž armáda má ve všech parametrech drtivou převahu. Ostrovní stát, který je de facto samostatný od roku 1949, proto dlouhodobě pracuje na vojenské strategii nazvané Dikobraz. Jejím cílem je proměnit se v natolik trnitý cíl, aby se invaze stala pro útočníky neúnosně komplikovanou a hlavně nákladnou.
Dronové peklo v průlivu
Doplněním dikobrazí strategie je ještě koncept Hellscape (Pekelná pustina), který sází na bezpilotní drony ve vzduchu, na moři i pod hladinou. V roce 2024 ho deníku Washington Post přiblížil velitel amerického indo-tichomořského velitelství admirál Samuel Paparo: „Chci proměnit Tchajwanský průliv v bezposádkové peklo s využitím celé řady utajovaných prostředků, abych jim tím dokázal na měsíc udělat ze života naprosté utrpení – což mi koupí čas na všechno ostatní.“
Ve stejném článku však musel odpovídat také na otázky, proč se zpožďují americké dodávky zbraní a zdůrazňoval, že nechat ostrov padnout by byl „nejkatastrofičtější krok, jaký si lze představit“.
Hlavní zbraní Tchaj-wanu ve vzduchu mají být sebevražedné drony Chien Hsiang (Ťien-siang) z dílny státního výzkumného institutu NCSIST. Fungují ve dvou verzích: jedna vyhledává radary nepřátelských lodí a navádí se přímo na jejich signál, druhá má kameru v přídi a operátor s ní zasahuje vybrané cíle manuálně. Tyto zhruba dvoumetrové bezpilotní letouny uletí až 1 000 kilometrů rychlostí 185 km/h a dokážou kroužit nad mořem a vyčkávat na cíl až pět hodin. Armáda je odpaluje v celých rojích z mobilních terénních kamionů, kde je na korbě připraveno dvanáct startovacích boxů.
Arzenál dronů letos rozšířily i kusy inspirované íránskými Šáhidy. Nový sebevražedný letoun Papa Delta (PD-1), vyvíjený ve spolupráci s americkými experty na bázi tamního dronu LUCAS. Podle Defence Expressu má dosahovat doletu přes 1 000 kilometrů při maximální rychlosti okolo 220 km/h a nést třicetikilovou trhavou nálož. Díky nízké ceně a modulární konstrukci jej armáda plánuje nasazovat v masivních vlnách.
Na vodě sázejí Tchajwanci na rychlé dálkově řízené čluny bez posádky, opět vlastního vývoje i výroby pod kódovým označením Kchuaj-chaj (Rychlé moře). Tyto zhruba osmimetrové kompozitní čluny dokážou plout rychlostí přes 65 km/h a vezou těžkou trhavou nálož nebo lehká torpéda. Pod hladinou pak testují třicetimetrovou bezposádkovou ponorku Huilong (Chytrý drak) vážící okolo stovky tun. Může torpédovat, klást na mořské dno miny nebo vysílat menší roboty pro průzkum. Podle magazínu The War Zone pomohou zablokovat přístup k ostrovu: „Slouží jako těžko odhalitelné rozptýlené základny pro odpalování torpéd i kladení min, čímž dokážou proměnit mělčiny průlivu ve smrtící past pro invazní loďstvo, aniž by riskovaly životy posádek.“
Čára přes rozpočet
Prezident Laj Čching-te vyhlásil za svou prioritu výrazné posílení armády s cílem překročit výdaje na obranu ve výši 3 % HDP a výhledově mířit na 5 %, po nichž volají spojenci ve Washingtonu. Vládní návrhy počítající v kombinaci řádných a mimořádných balíčků s rekordními výdaji přesahujícími v přepočtu 30 miliard dolarů však tvrdě narážejí na domácí politickou realitu. Tchajwanský parlament od roku 2024 ovládá opozice v čele s konzervativním Kuomintangem, která preferuje pragmatičtější dialog s Pekingem a zbrojení bere jako provokaci pevninské Číny. Opozice proto vládní straně DPP odmítá vystavit na zbrojení bianko šek.
Čtěte také
Schválení řádného rozpočtu na rok 2026 nabralo rekordní zpoždění 266 dní (schválen byl až letos v září) a vlekoucí se politický spor těžce zasáhl i plány na přezbrojování. Původní vládní návrh osmiletého mimořádného obranného fondu ve výši 40 miliard dolarů parlament seškrtal o více než třetinu. Zvláštní balíček na pořízení více než 200 tisíc dronů v hodnotě 6,6 miliardy dolarů zatím neprošel a zůstává zablokovaný kvůli neshodám. Zatímco vláda prosazuje stabilní dlouhodobé financování, opozice trvá na každoročním schvalování v rámci běžného rozpočtu kvůli přísnějšímu dohledu. Opozice kvůli tomuto zdržování čelí kritice, že si bere bezpečnost země jako rukojmí, sama však vyjadřuje obavy, že by zakázky získaly firmy politicky napojené na vládnoucí stranu.
Unavenost z hrozby
Skutečnou připravenost ostrova prověřují každoroční cvičení Han Kuang. Během letošního 42. ročníku v polovině srpna byla vůbec poprvé uměle omezována rychlost internetu i mobilních sítí, aby se simuloval čínský kybernetický útok a přerušení podmořských kabelů. Cílem bylo donutit úřady i obyvatele uvažovat, jak by fungovali bez okamžitého digitálního spojení. Výsledek byl neslavný.
Magazín Business Insider ve své reportáži například popsal, jak na křižovatce v tchajpejské čtvrti Wanhua pěší četa stavěla barikády z pytlů s pískem a následně tam obrněná vozidla Clouded Leopard zahájila palbu slepými náboji. Do situace vstoupila žena s mobilem v ruce a dožadovala se průchodu, protože „tamhle za barikádou na ni čeká objednaný Uber“. Vojenský policista s útočnou puškou ji nevěřícně odkláněl jinam. Nácvik zapojení civilních vozidel do armádního zásobování pak skončil třeba i vysypanou dělostřeleckou municí z náklaďáku, když se utrhly improvizované popruhy.
Čtěte také
Loňský analytický článek českého sinologa Filipa Urbana pro Sinopsis popsal, jak se v tchajwanské armádě zastavil čas. Zmiňuje podstavy, v jednotkách nasazených do první linie chybí až 60 % vojáků, i absurdní počet generálů, kdy na jednoho připadá pouhých 496 vojáků. Stejně problematický je výcvik záloh, který se alespoň v roce 2022 prodloužil z 5 na 7 dnů, ale stále je málo specializovaný. The Reporter například upozornil, že se spojař kvůli nedostatku vybavení během cvičení ani jednou nedostal ke komunikačnímu rádiu.
Nedávný text The Atlantic se zamýšlí nad tím, zda se Tchaj-wan nedostal do fáze rezignace. S hrozbou čínské invaze žije tak dlouho, že se pro většinu lidí stala jen šumem na pozadí. Největším stínem v životě Tchajwanců podle něj dnes není bezprostřední vylodění Číňanů, ale plíživý pocit, že buď k ničemu nedojde, nebo že v případě války stejně bude záležet na aktuálně dost nejisté podpoře USA a oni nemají šanci to ovlivnit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čínští roboti excelují v rychlosti, záběry neohrabanosti ale budí posměch
