Čína si otevírá novou obchodní cestu do Evropy. Obchází Suez, klíče ale drží Putin
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Čína využívá arktickou trasu jako alternativu k Suezu.
Letos po severní cestě vypluje rekordních 44 lodí.
Cesta z Asie do Británie může trvat jen 18 dní.
Stane se z arktického koridoru stálá obchodní tepna?
Čína začíná čím dál častěji využívat Severní mořskou cestu podél ruského pobřeží jako alternativu k tradičnímu spojení Asie s Evropou. Trasa může přepravu výrazně zkrátit a v době rostoucí nejistoty kolem klíčových obchodních cest získává stále větší strategický význam. Zatím ale není jisté, jestli se z arktického koridoru stane skutečně konkurence Suezského průplavu, nebo zůstane pouze sezonní pojistkou světového obchodu.
Ještě před několika lety působila představa, že budou kontejnerové lodě pravidelně vozit zboží z Číny do Evropy přes Arktidu, spíše jako sci-fi. Letos se ale situace začíná měnit. Čínská společnost Sea Legend spustila pravidelnou sezonní kontejnerovou linku přes Severní mořskou cestu. Podle Global Times má letos šest čínských přepravních společností naplánováno 44 arktických plaveb a jde tak o nejvyšší počet od první arktické plavby Číny v roce 2013.
ČTĚTE TAKÉ: Němci zadrželi muže podezřelého ze série sabotáží. Lapili ho při dopravní kontrole
Severní mořská cesta vede podél ruského arktického pobřeží od Beringova průlivu až k Barentsovu moři, což představuje nejkratší námořní spojení mezi východní Asií a Evropou. V ideálních podmínkách dokáže cesta výrazně zkrátit dobu přepravy oproti trase přes Suezský průplav, a to o více než polovinu. První čínské spoje počítají s cestou z Ningbo-Čou-šan do britského Felixstowe, která bude trvat 18 dní, zatímco tradiční spojení přes Suez může trvat více než 40 dní, píše The Guardian.
Světový obchod v posledních měsících opět ukázal, jak zranitelné mohou být hlavní dopravní tepny. Napětí a útoky v okolí Rudého moře, problémy kolem Suezského průplavu nebo současná nejistota kolem Hormuzského průlivu ukazují, že námořní doprava může být ze dne na den vystavena geopolitickému riziku. Právě proto roste význam dalších alternativních tras, jako je právě tahle.
„Hodnota arktické trasy není v tom, že nahradí Suezský průplav, ale že zvýší odolnost globální přepravní sítě,“ uvedl pro Global Times čínský odborník Čao Lung ze Shanghai Institutes for International Studies. Čína tak v případě potíží na tradičních trasách může sáhnout po další alternativě, která jí pomůže nebýt závislá jen na velkých dopravních uzlech.
Čtěte také
Z Arktidy se nový Suez zatím nestane
Nová námořní dálnice přes Severní ledový oceán má ale háček. Sezona v Arktidě je hodně omezená a podmínky se mohou rychle měnit. Podle analýzy Grain Central je Severní mořská cesta v současnosti použitelná jen zhruba tři až čtyři měsíce ročně, hlavně mezi srpnem a říjnem.
„Jestliže 20. století bylo stoletím Malackého průlivu, bude 21. století stoletím Beringova průlivu,“ předpovídá Arancha González Laya, děkanka Pařížské školy mezinárodních vztahů na Sciences Po, ve své nedávno vydané knize Solos en el Mundo, píše El País.
Led sice v posledních desetiletích ustupuje a moderní lodě, satelitní sledování a technologie předpovídání pohybu ledu umožňují plavbu stále efektivněji, riziko ale nezmizelo. Lodě se stále mohou dostat do obtížných ledových podmínek a v některých případech potřebují asistenci ledoborců. Arktida navíc postrádá infrastrukturu, která je v běžných námořních koridorech samozřejmostí. Chybí dostatek přístavů, zásobovacích zařízení nebo záchranných systémů pro řešení ekologických havárií.
Čtěte také
Čína získává alternativu, Rusko zase páku
Severní mořská cesta vede ruskými vodami a Moskva nad jejím využíváním drží kontrolu. Rusko prostřednictvím státní společnosti Rosatom spravuje infrastrukturu spojenou s provozem trasy a vydává potřebná povolení pro plavbu. Paradoxně tak Peking získává alternativu k trasám, jejichž bezpečnost může ohrožovat geopolitické napětí, ale zároveň se dostává do prostoru, kde je jeho doprava závislá na Rusku.
Moskva má přitom o rozvoj Severní mořské cesty vlastní zájem. Po invazi na Ukrajinu a následných západních sankcích se ruské hospodářství ještě více obrátilo směrem k Číně. Peking tak pro Rusko představuje klíčového obchodního partnera a zároveň zdroj investic.
Čínské firmy už nyní ukazují, že Severní mořská cesta nemusí zůstat pouze experimentem. Zásadní změnou oproti minulosti je především přechod od jednotlivých testovacích plaveb k pravidelným spojům. Právě pravidelnost bude rozhodující. Jedna loď, která zvládne cestu z Číny do Evropy za dvacet dní, ještě novou obchodní trasu nevytvoří. Pro skutečný koridor je potřeba předvídatelný jízdní řád, dostatek lodí, infrastruktura, pojištění, přístavy a důvěra přepravců, že se na trasu mohou spolehnout.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dal jasně najevo, co od Ukrajiny chce. Analytici po jednáních zhodnotili šance na mír
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
