Český divadelní a filmový herec, moderátor a recitátor Alfréd Strejček pojal oslavu 80. narozenin jako velké poděkování. Už čtyři roky bojuje se vzácnou nemocí, ochrnul a neobejde se bez pomoci druhých. Ačkoliv mu lékaři nedávali mnoho šancí, on si svůj život vybojoval a nyní se mu dostává péče v sanatorii.
Životní partnerka Jitka Molavcová, herečka Tereza Kostková s manželem režisérem Jakubem Nvotou, Petr Kostka, Libuše Švormová, ale i profesor Pavel Pafko s manželkou Hanou či hudební soubor Hradišťan v čele s Jiřím Pavlicou. Ti všichni dorazili na oslavu životního jubilea Alfreda Strejčka. Slavnost se odehrávala v sanatoriu, kde umělec už čtyři roky pobývá. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu si oslavu životního jubilea nemohl zorganizovat sám, ale to za něj rádi obstarali jeho nejbližší.
„Pokud by se to mé výročí nemuselo připomínat a nemusel bych slavit, asi bych to anuloval, ale ono to úplně nešlo. Oslava se opravdu vydařila a děkuji všem, co přišli. Přijel mi zahrát Hradišťan, pozval jsem všechny ty, kteří mně pomáhali a pomáhají, protože jsem chtěl poděkovat. Moje oslava osmdesátin bylo jedno velké poděkování. Za život a za kamarádství,“ svěřil se CNN Prima NEWS Alfred Strejček.
Vzácná choroba, mrtvice, embolie, zápal plic a těžký covid
Muž s charismatickým hlasem si sáhl až na pomyslné dno. Jsou to už čtyři roky, co si večer – tak jako obvykle – šel zaběhat, v noci ho začalo brnět a bolet celé tělo a ráno už nebyl schopen pohybu. Jak se následně ukázalo, jeho organismus napadl zákeřný virus. Lékaři mu sdělili, že trpí chorobou zvanou Guillain-Barrého syndrom (GB), což je závažné onemocnění postihující nervovou soustavu. V ČR se s touto nemocí léčí momentálně necelých sto lidí.
Když už se dostával z nejhoršího, přišla další rána. Nejdříve prodělal mozkovou mrtvici, embolii, zápal plic a nakonec těžký covid, který ho málem stál život. I přes všechny zdravotní problémy, které ho sužují, se s nelehkým osudem rve velmi statečně, neztrácí optimismus a má jediný cíl, znovu se postavit na nohy a vrátit se ke své milované práci. Každý den za odborné asistence rehabilituje a těší se z každého pokroku, který udělá.
„V průběhu této nemoci si čím dál více vážím zázraku života. Největší oporou mi je rodina, Jitka, přátelé, co za mnou chodí, i ti, co mi pozdrav posílají zprostředkovaně na dálku. I to mě naplňuje silou,“ prozradil oslavenec.
