Irmgard Furchnerová Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám více než 10 500 vězňů, píše agentura DPA. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je souzen někdo kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holokaustem.
Furchnerová byla od června 1943 do dubna 1945, tedy ve věku svých 18 a 19 let, civilní zaměstnankyní velitelství nacistického koncentračního tábora poblíž Gdaňsku v okupovaném Polsku. Protože byla tehdy tak mladá, byla souzena podle trestních zákonů vztahujících se na mladistvé.
Obžaloba byla přesvědčena, že Furchnerová dobře věděla, co se v táboře děje, a svou prací napomáhala jeho dalšímu fungování. Ze své pracovny v prvním patře velitelství viděla do velké části tábora, včetně shromaždiště, na němž noví vězni procházeli selekcí. Navíc musela Furchnerová podle vyšetřovatelů vidět a především cítit téměř stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.
Obžaloba pro Furchnerovou žádala dvouletý podmíněný trest, obhajoba navrhovala, aby byla zproštěna viny.
Stutthof původně od roku 1940 sloužil jako takzvaný pracovně-výchovný tábor, kterým prošly desetitisíce Poláků a občanů Sovětského svazu, internováni v něm ale byli i političtí vězni, lidé podezřelí ze zakázaných homosexuálních styků nebo svědkové Jehovovi. Od poloviny roku 1944 do Stutthofu mířily tisíce Židů z Pobaltí či polští civilisté zatčení po potlačení varšavského povstání. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 tisíc lidí. Součástí zařízení byla i plynová komora, mnoho vězňů bylo zavražděno zastřelením či pomocí fenolových injekcí do srdce. Tisíce lidí zemřely hlady.
