koncentrační tábor

Jeden z nejhorších nacistických zločinců, Josef Mengele, zemřel přesně před 45 lety. Autor hrozných lékařských experimentů, který v Osvětimi poslal zástupy lidí do plynové komory, nebyl nikdy za své zločiny potrestán. Izraelci ho však dlouho po válce málem dostali, a to nejméně dvakrát. Nedávno odtajněné příběhy jejich misí jsou jako nejnapínavější špionážní romány.

Další díl pořadu Prima Česko nás zavedl na Hradištko. Tato obec se nachází před soutokem Vltavy a Sázavy blízko Štěchovického mostu. Málokdo ví, že právě tam byl za druhé světové války koncentrační tábor, kterým prošlo kolem pěti tisíc vězňů. Do jejich nelehkých osudů nahlíží stezka s názvem Vystěhované Hradištko. Přibližuje temnou část historie obce i příběhy lásky a obětavosti místních obyvatel.

Spoluvězeňkyně měla pracovat na „klinice“, šlo však o záminku pro sexuální otroctví. Když chtějí dozorci odsouzené potrestat, vezmou do pytle jejich koťata a hodí je do pece. Tak propuštěné ženy přibližují život v těch nejhorších věznicích. Nejen jejich svědectví odhaluje, že ani přezdívané něžné pohlaví se mnohdy hrůznému zacházení a otřesným podmínkám, zejména ze strany dozorců v často specializovaných zařízeních, nevyhne. Ve kterých věznicích by například žena z Ústecka, která porodila do záchodové mísy dítě, jež později v nemocnici zemřelo, nechtěla skončit?

Prezident Petr Pavel si stojí za svými slovy, že by Rusové žijící v zahraničí měli být kvůli agresi na Ukrajině monitorováni zpravodajskými službami. Řekl to ve vysílání Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Pavel své výroky lehce korigoval, že nemá jít o sledování každého jednotlivce, nýbrž ruských komunit v cizině. Česká hlava státu doplnila, že ho vůbec nepřekvapuje, že jeho připomínku o internačních táborech Japonců na území USA v době 2. světové války využila ruská propaganda po svém.

Ačkoliv v koncentračním táboře v Osvětimi zemřelo více než milion lidí, najdou se tací, kteří se u tragického památníku v Polsku dokážou usmívat. Jednu z turistek pózující za slunného dne před Březinkou na kolejích – na jejichž konci našly statisíce lidí smrt – zachytila šokovaná britská producentka. Snímek sdílela na sociálních sítích, lidé nyní neúctu či hloupost dotyčné odsuzují.

Přesně před 70 lety byl prezidentem zvolen Antonín Zápotocký. Někdo ho má za dobráckého strýce, jiný za spolutvůrce krvavých procesů z 50. let, klíčovou postavu měnové reformy z roku 1953. Americká CIA se ale o něj zajímala také proto, zda nebyl kápem, který v nacistickém koncentráku týral vězně. Měl „táta dělníků“ temnou minulost? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to objasňuje historik Michal Stehlík, který o Zápotockém chystá knihu.

Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám více než 10 500 vězňů, píše agentura DPA. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je souzen někdo kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holokaustem.

Šokující záběry týraných slepic, hovězího dobytka a dalších zvířat vyvolávají otázku, zda člověk musí jíst maso. Na stěnách ostravského Domu umění visí snímky čtyřiceti světových fotoreportérů a promítá se film Svědectví, ve kterém režisér Lukáš Vincour líčí utrpení a mučení zvířat v českých hospodářských chovech. „Jsem potěšen i překvapen,“ chválí Vincour postoj galerie, která výstavu s názvem Hidden (Skrytý) zaštítila. Polské státní galerie totiž projekt odmítly.

Poslankyně Andrea Babišová (ANO) čelí ostré kritice za svůj výrok, který v souvislosti s výročím srpnové okupace adresovala místopředsedovi hnutí STAN a bývalému poslanci Janu Farskému. „Tady toho jelimana bych poslala na čtrnáct dnů do koncentráku, aby pochopil tu vděčnost za osvobození ruskými vojsky (v roce 1945, pozn. red). Jinak nepochopí,“ napsala politička na Facebook. Svůj příspěvek později smazala.

Pětiletý trest vězení v úterý německý soud uložil 101letému Josefovi S. za to, že jako dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný, muž se může odvolat.

Říkají si lidické děti. „Žije nás posledních osm. Věrka, Libuška, Jirka...“ počítá 80letý Pavel Horešovský. V Lidicích se narodil 25. května 1942 a 10. června téhož roku nacisté v obci zastřelili 173 mužů, načež ves srovnali se zemí. „Zabili i mého tátu, kterého znám jen z fotky,“ vypráví Horešovský. Posléze zahynulo také 143 lidických žen a 88 dětí. Válku přežilo jen 17 dětí. Včetně těch, které se narodily po 10. červnu těhotným ženám z Lidic. „Měl jsem obrovské štěstí,“ děkuje osudu Horešovský.

Proputinovský filmař Karen Šachnazarov prohlásil, že všichni odpůrci písmene Z – symbolu ruské invaze – nebudou bráni na milost. „Musí pochopit, že pokud počítají s milostí, tak ne, žádná je nečeká,“ řekl muž, který vede státem podporované filmové studio Mosfilm v rámci státní ruské televize Rossija 1.