Evropou se šíří virus Shamonda. Ve Francii hlásí první úmrtí člověka
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Francouzské zdravotnické úřady poprvé zaznamenaly virus Shamonda u člověka. Nakažený šedesátník později zemřel. Úřady ale uklidňují, že v současnosti nevidí riziko pro širší populaci. Hlavní hypotézou je, že nemoc přenesl na pacienta komár na východě Francie, kde byl virus letos na jaře a v létě zaznamenán mezi zvířaty, informovala agentura Reuters. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že další šíření viru je nepravděpodobné, situaci ale sleduje. Zástupce hlavního hygienika ČR Matyáš Fošum uvedl, že ministerstvo považuje riziko pro české obyvatele za velmi nízké.
Virus Shamonda (SHAV) je přenášený hmyzem a způsobuje onemocnění, které postihuje především hospodářská zvířata, zejména skot. Dosud se předpokládalo, že se na člověka nepřenáší, uvedla francouzská vláda. Virus přenáší drobný krevsající hmyz z čeledi pakomárcovitých zvaný tiplíci. „Francouzský případ je vůbec první popsanou nákazou člověka virem Shamonda, přestože virus koluje mezi zvířaty v Africe a Asii už desítky let,“ uvedl Fošum. S podzimem podle něj aktivita tiplíků klesá, takže možnost nákazy bude ještě nižší.
ČTĚTE TAKÉ: AI místo terapie? S problémy se jí svěřuje čím dál víc lidí. Odborníci popsali důvody i rizika
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v tiskové zprávě uvedlo, že pacient se léčil se závažným onemocněním, které mohlo zvýšit jeho náchylnost k infekci a jejím komplikacím. Zemřel začátkem října, ale vyšetřování, zda virus k jeho úmrtí přispěl a jak se jím nakazil, stále pokračuje. ECDC spolupracuje s francouzskými úřady a dalšími evropskými institucemi a podporuje rozšíření testovacích kapacit pro případné odhalení dalších nákaz.
Státní veterinární správa dříve uvedla, že virus není pro člověka nebezpečný. Francouzský případ je podle nynějšího oznámení prvním zjištěným případem nákazy u člověka. Představitel francouzského ministerstva zdravotnictví uvedl, že smrt nakaženého byla výjimečnou událostí, kterou lze vysvětlit jeho velmi špatným zdravotním stavem. Úřady zatím uvedly, že pro širší populaci riziko nevidí.
„Na základě aktuálních informací a poznatků o přenosu příbuzných virů se jedná o ojedinělý případ u člověka a v tuto chvíli je nepravděpodobné, že by došlo k širšímu šíření,“ citoval Reuters WHO.
Historie viru a jeho příznaky
Virus byl poprvé identifikován v Nigérii v polovině 60. let minulého století. Od té doby byl příležitostně zjištěn u zvířat v Africe a Japonsku. V letošním roce se rozšířil do několika evropských zemí.
V České republice zavedla Státní veterinární správa od 1. října povinné testování na virus u vybraných případů úhynu a zdravotních komplikací telat. Vyšetření se týká zejména potratů, mrtvě narozených či neživotaschopných telat a mláďat s vrozenými vývojovými vadami. Cílem je sledovat výskyt nákazy v chovech.
Čtěte také
„Lidem s výrazně oslabenou imunitou, kteří pracují se skotem nebo žijí v blízkosti chovů, doporučujeme běžnou ochranu proti bodavému hmyzu. To znamená repelenty a dlouhé rukávy a také omezit pobyt u stájí za soumraku a za úsvitu, kdy jsou tiplíci nejaktivnější,“ uvedl Fošum. Dosud podle něj přenos na člověka nebyl nikdy popsán a nelze se nakazit ani mlékem či masem.
Virus může u skotu způsobit horečku, nechutenství, průjem a výrazný pokles produkce mléka. U březích zvířat může vést k potratům nebo vrozeným vývojovým vadám mláďat. Přenášet se může také z matky na plod.
V posledních měsících byl virus potvrzen v řadě zemí západní a střední Evropy, mimo jiné v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Nizozemsku, Belgii, Itálii a Lucembursku. Ve střední Evropě byl u skotu poprvé zaznamenán v létě letošního roku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lék z „houbiček“? Pomáhá, když jsou psychiatři v koncích, chválí si novinku Horáček
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
