
Domácí
Zahraničí
USA
Byznys
Sport
Auto
hmyz
Výpis příspěvků ke štítku „hmyz“

V Chorvatsku uhynuly miliony včel. Zřejmě na otravu pesticidy
Včelaři nejsevernější chorvatské župy během posledního týdne nacházejí miliony mrtvých včel. V současné době bylo zcela zdecimováno na 1 150 úlů. Jde zhruba o třetinu zdejších včelařů. Chorvatské úřady situaci vyhlásily za přírodní katastrofu. Na vině je zřejmě otrava pesticidy.

Rezervace, kde lidé nasazují život za záchranu motýlího druhu
Každý rok podnikají obrovská hejna milionů monarchů stěhovavých svůj migrační let z Kanady a USA do Mexika, kde tráví celou zimu. V posledních dvou desetiletích však populace monarchů začala prudce klesat. Při loňském sčítání zdejší úřady a zástupci Světového fondu na ochranu přírody se zděšením zjistili, že počty motýlů klesly za posledních dvacet let o celých padesát tři procent! Na celém kontinentu proto vznikají ochranná pásma, za jejichž udržení dokonce někteří lidé platí životem.

Včely v Česku: Přes zimu je likvidovala zákeřná nemoc, v době koronaviru se kradl med
Nemoc varroáza zlikvidovala přes zimu 20 procent včelstev, v některých regionech to byla téměř polovina. Včelstva se také častěji stávají terčem zlodějů. To jsou problémy, se kterými se v Česku potýkají včelaři. Jaká je situace nyní?

Boj o mokřad, kde žijí kriticky ohrožené druhy. Bude na jeho místě stát Svět záchranářů?
Místo, které kypí životem a nabízí útočiště i kriticky ohroženým druhům, vzniklo zřejmě náhodou. Lysá nad Labem, na jejímž území se mokřad nachází, teď chce pozemek prodat za symbolickou částku Středočeskému kraji za účelem vybudování komplexu Světa záchranářů. Proti tomu se ale postavila část zastupitelstva města a také ochránci přírody.

Indický stát zavalila hejna kobylek. Místní se snaží hmyz zahnat i hudbou
V indickém Rádžasthánu zničily kobylky úrodu plodin. Podle úřadů hmyz napadl přes 50 tisíc hektarů půdy v tamních sedmi vnitrozemních státech. Proti invazi se místní brání spreji, pesticidy, drony, ale i hudbou, která dokáže kobylky vystrašit.

Ryba, která přežila 150 milionů let, vymřela kvůli lidstvu. Koho dalšího to čeká?
Ochránci přírody bijí na poplach, za 40 let vymřela polovina živočichů. Už i rok 2020 má svou první oběť. Je jí čínský veslonos (Psephurus gladius). Jedna z nejdelších ryb světa. A za jejím koncem stojí člověk.

Když rozdíly mizí, 57. díl: Nenávidění, učenliví a odolní. Jak žijí švábi?
O švábech má většina z nás jasné mínění. Bez ohledu na to, co si o nich myslíme, jde ale o pozoruhodné tvory. Mají neuvěřitelnou schopnost regenerace, dokáží se uživit v podstatě čímkoliv, přežijí v pro nás nepředstavitelných podmínkách, dokonce si dokáží vyrábět vlastní antibiotika a měnit genetickou výbavu tak, aby byli jejich potomci odolnější vůči pesticidům.

Vědci sčítali hmyz: Pokles počtů o celou čtvrtinu je šokoval
Hmyz patří mezi základní stavební prvky každého udržitelného ekosystému. Jde o nejrozmanitější a nejpočetnější třídu živočichů na Zemi. Opylují rostliny, jsou potravou pro další živočichy a recyklace přírodního odpadu by bez nich neprobíhala tak hladce. Nové sčítání jejich populací však vědce vyděsilo. Za posledních třicet let počty hmyzu celosvětově poklesly o celou čtvrtinu.

Když rozdíly mizí, 56. díl: Stavební inženýři skrytí pod zemí
Život ve velkých skupinách vyžaduje jistou míru inteligence. Antropolog Robin Dunbar přišel v roce 1998 s „hypotézou společenského mozku“, podle které se u zvířat inteligence vyvinula právě proto, aby byla schopna spolupracovat v rámci své společenské skupiny. Znamenalo by to, že život ve skupině činí dané jedince „chytřejšími“ – musí rozpoznat své společníky a komunikovat s nimi. Platí to i o termitech.

Obávaná sršeň mandarínská? „Je to další predátor, ale větší problém je člověk,“ říká entomolog
Stovky sršní mandarínských se v uplynulých dnech objevily na hranicích Kanady a Washingtonu. Jedná se o největší druh sršně na Zemi, který disponuje velkým množstvím jedu. Krom toho představuje pro Severní Ameriku problém právě kvůli včelám medonosným. Několik jedinců sršně mandarínské totiž dokáže vyhubit celý úl.

Pálení čarodějnic: Když na hranici uhoří nevinní
Noc označující přelom dubna a května je podle starých tradic považována za nejmagičtější noc v celém roce. My ji dnes uctíváme již jen symbolicky jako večer, kdy se scházíme u ohně při „pálení čarodějnic“. Nesmíme však zapomínat na to, že v našich oslavných vatrách nemusí uhořet jen čarodějnice…

Když rozdíly mizí, 53. díl: Střeva matky Země aneb žížaly, jak je neznáte
O zásadním významu žížal byl přesvědčen už Aristoteles i staří Egypťané. Jejich roli v ekosystému však poprvé objasnil až Charles Darwin, který je studoval téměř čtyřicet let. I když žížalu pozná každý z nás, asi jen málokdo by tušil, že na celém světě najdeme pod tímto názvem i více než pět tisíc druhů kroužkovců. Není proto divu, že se žížaly vyskytují i v jiných barvách než jen v té „naší“ klasické růžové – od černé a modré po červené či hnědé.