reklama

Domácí

Zahraničí

Byznys

Cestování

Zdraví

Lifestyle

Nehody
Desítky zraněných po srážce osobního a nákladního vlaku v úseku Úvaly – Český Brod
Více informací
USA
Zahraniční studenti univerzit v USA už nemusí opustit zemi kvůli dálkové výuce
Více informací
Domácí
Zemřel Miloš Jakeš, bývalému generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ bylo 97 let
Více informací
Zahraničí
EU vyškrtne Černou Horu a Srbsko ze seznamu bezpečných zemí
Více informací
Zahraničí
Británie zakazuje používat technologie Huawei při stavbě sítí 5G
Více informací
Sociální sítě
Facebook hrozí zrušením stránek SPD, hnutí se chce bránit u soudu
Více informací
Stalo se
Chorvatsko: Nejvíc nakažených je v Záhřebu, oblasti Splitu a Osijeku
Více informací

hmyz

Výpis příspěvků ke štítku „hmyz“

Rezervace, kde lidé nasazují život za záchranu motýlího druhu

Rezervace, kde lidé nasazují život za záchranu motýlího druhu

Každý rok podnikají obrovská hejna milionů monarchů stěhovavých svůj migrační let z Kanady a USA do Mexika, kde tráví celou zimu. V posledních dvou desetiletích však populace monarchů začala prudce klesat. Při loňském sčítání zdejší úřady a zástupci Světového fondu na ochranu přírody se zděšením zjistili, že počty motýlů klesly za posledních dvacet let o celých padesát tři procent! Na celém kontinentu proto vznikají ochranná pásma, za jejichž udržení dokonce někteří lidé platí životem.

Boj o mokřad, kde žijí kriticky ohrožené druhy. Bude na jeho místě stát Svět záchranářů?

Boj o mokřad, kde žijí kriticky ohrožené druhy. Bude na jeho místě stát Svět záchranářů?

Místo, které kypí životem a nabízí útočiště i kriticky ohroženým druhům, vzniklo zřejmě náhodou. Lysá nad Labem, na jejímž území se mokřad nachází, teď chce pozemek prodat za symbolickou částku Středočeskému kraji za účelem vybudování komplexu Světa záchranářů. Proti tomu se ale postavila část zastupitelstva města a také ochránci přírody.

Když rozdíly mizí, 57. díl: Nenávidění, učenliví a odolní. Jak žijí švábi?

Když rozdíly mizí, 57. díl: Nenávidění, učenliví a odolní. Jak žijí švábi?

O švábech má většina z nás jasné mínění. Bez ohledu na to, co si o nich myslíme, jde ale o pozoruhodné tvory. Mají neuvěřitelnou schopnost regenerace, dokáží se uživit v podstatě čímkoliv, přežijí v pro nás nepředstavitelných podmínkách, dokonce si dokáží vyrábět vlastní antibiotika a měnit genetickou výbavu tak, aby byli jejich potomci odolnější vůči pesticidům.

Vědci sčítali hmyz: Pokles počtů o celou čtvrtinu je šokoval

Vědci sčítali hmyz: Pokles počtů o celou čtvrtinu je šokoval

Hmyz patří mezi základní stavební prvky každého udržitelného ekosystému. Jde o nejrozmanitější a nejpočetnější třídu živočichů na Zemi. Opylují rostliny, jsou potravou pro další živočichy a recyklace přírodního odpadu by bez nich neprobíhala tak hladce. Nové sčítání jejich populací však vědce vyděsilo. Za posledních třicet let počty hmyzu celosvětově poklesly o celou čtvrtinu.

Když rozdíly mizí, 56. díl: Stavební inženýři skrytí pod zemí

Když rozdíly mizí, 56. díl: Stavební inženýři skrytí pod zemí

Život ve velkých skupinách vyžaduje jistou míru inteligence. Antropolog Robin Dunbar přišel v roce 1998 s „hypotézou společenského mozku“, podle které se u zvířat inteligence vyvinula právě proto, aby byla schopna spolupracovat v rámci své společenské skupiny. Znamenalo by to, že život ve skupině činí dané jedince „chytřejšími“ – musí rozpoznat své společníky a komunikovat s nimi. Platí to i o termitech.

Pálení čarodějnic: Když na hranici uhoří nevinní

Pálení čarodějnic: Když na hranici uhoří nevinní

Noc označující přelom dubna a května je podle starých tradic považována za nejmagičtější noc v celém roce. My ji dnes uctíváme již jen symbolicky jako večer, kdy se scházíme u ohně při „pálení čarodějnic“. Nesmíme však zapomínat na to, že v našich oslavných vatrách nemusí uhořet jen čarodějnice…

Když rozdíly mizí, 53. díl: Střeva matky Země aneb žížaly, jak je neznáte

Když rozdíly mizí, 53. díl: Střeva matky Země aneb žížaly, jak je neznáte

O zásadním významu žížal byl přesvědčen už Aristoteles i staří Egypťané. Jejich roli v ekosystému však poprvé objasnil až Charles Darwin, který je studoval téměř čtyřicet let. I když žížalu pozná každý z nás, asi jen málokdo by tušil, že na celém světě najdeme pod tímto názvem i více než pět tisíc druhů kroužkovců. Není proto divu, že se žížaly vyskytují i v jiných barvách než jen v té „naší“ klasické růžové – od černé a modré po červené či hnědé.

Další příspěvky
reklama
reklama