Evropská centrální banka

Za posledních deset let polední meníčko zdražilo průměrně o 80 korun na současných 163 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se tak kvůli inflaci stává oběd v restauraci nedostupným a stále častěji si vaří doma. Brzy totiž cena jednoho menu může být v průměru 200 korun. Uvádí to ekonom Lukáš Kovanda.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně. Rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.

Nejenže se zaměstnanci Evropské unie – jejích institucí, komise, parlamentu nebo rady – mohou těšit na automatické více než osmiprocentní navýšení platů kvůli inflaci, mnoho z nich pobírá i další přídavky. A to v takových výších, které jsou pro obyčejné občany EU prakticky nedostupné.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italský prezident Sergio Mattarella ale Draghiho demisi odmítl a požádal ho, aby vystoupil v parlamentu a zhodnotil politickou situaci.

Česká koruna poslední dva měsíce čelí ostřelování ze strany investorů, kteří zkouší její odolnost. Přesněji řečeno ochotu České národní banky držet její kurs pod úrovní 25 korun za euro. Naše centrální banka tyto útoky odrážela za cenu intervencí ve prospěch koruny, při nichž jen v květnu utratila téměř 3,5 miliardy eur. V červnu to podle odhadů některých ekonomů mohlo být až dvakrát tolik.

Zdražuje takřka vše. Vysoká inflace ovlivňuje naše každodenní životy a ukusuje z našich úspor. Kde se ale vzala a kdo za ni může? A lze se před ní chránit? Na tyto otázky se snažili odpovědět přední ekonomové na Analytickém fóru 2022 společnosti XTB.

Evropská unie chce už příští rok začít testovat digitální euro, které spadá do globálního projektu takzvaných CBDC – digitálních měn centrálních bank. Ty mají v budoucnu doplnit či nahradit současné měny, které země po celém světě používají. CBDC se na první pohled podobají kryptoměnám, ve skutečnosti jsou ale totálně centralizovaným finančním nástrojem.

S rostoucími cenami energií nemůžeme nic udělat, prohlásil viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký. S vysokou inflací ale ano, a to díky české koruně. Měnovou politiku si totiž můžeme podle Nidetzkého řídit sami. Detaily vysvětlil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.

Zatímco inflace v České republice nezadržitelně míří k 15 procentům, průměr eurozóny je asi poloviční. Jinak řečeno Češi, kteří v peněženkách nosí koruny, čelí přibližně dvojnásobnému tempu zdražování zboží a služeb než lidé, kteří k placení používají euro. Znamená to, že by si právě jednotná evropská měna dokázala poradit s českou inflací lépe než koruna?

Ruská centrální banka si zatím v boji s protiruskými sankcemi počíná na výbornou. Vděčit za to může její guvernérce Elvíře Nabiullinové. „Je mimořádně kompetentní a má kolem sebe tým skvělých poradců,“ říká jeden z evropských centrálních bankéřů. Ruský bankovní sektor se však nachází v problémech, což začne vycházet najevo na začátku léta.

Sberbank Europe, evropská pobočka ruské Sberbank, je podle evropských regulačních orgánů v úpadku anebo jí úpadek hrozí. V pondělí to oznámila Evropská centrální banka, podle níž se Sberbank Europe zhoršila likvidita kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu.