Evropská centrální banka

České domácnosti čelí nebývalé vlně zdražování. Za poslední půlrok dramaticky stouply ceny elektřiny, plynu nebo pohonných hmot. Nová varianta koronaviru navíc oslabila korunu. Otočí se nepříjemný trend? A jak dlouho si na to počkáme?

Prezident německé centrální banky Jens Weidmann ke konci letošního roku rezignuje na svou funkci. Své rozhodnutí vysvětlil osobními důvody. Kritik politiky Evropské centrální banky skončí také v Radě guvernérů, která je rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky a jíž je Bundesbanka členem.

Osm z deseti Čechů se bojí zdražování. Z řady centrálních bank ovšem zaznívá, že nezvykle vysoká inflace, které nyní čelíme, je jen dočasná. Ona dočasnost však má trvat nejméně rok až rok a půl. Za takovou dobu si ale na inflaci kolem čtyř, pěti procent klidně můžeme vzniknout. To by ale byl velký průšvih. Pro každého.

Navzdory složité ekonomické a epidemiologické situaci v Evropě čím dál více občanů členských států důvěřuje Evropské unii. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého průzkumu Evropské komise, který ukázal, že lidé více věří také euru. Vidí v něm bezpečný přístav v časech neřízené fiskální politiky.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sestavil novou italskou vládu. Její složení v pátek potvrdil prezident republiky Sergio Mattarella. Nový kabinet složí přísahu v sobotu v poledne, uvedla kancelář italského prezidenta.

Přestože se říjnová inflace v České republice vrátila pod tříprocentní hranici, ceny u nás stále rostou třetím nejvyšším tempem z celé Evropské unie. Průměr EU přitom dosáhl 0,3 procenta. Naproti tomu eurozóna se už třetí měsíc v řadě topí v deflaci, kdy ceny meziročně klesají.

Peněžní zásoba v eurozóně vzrostla v červnu a červenci nejrychleji od května 2008, tedy od propuknutí globální finanční a hospodářské krize. Lidé tedy přestávají utrácet a šetří na horší časy. Vyplývá to z aktuálních dat, která zveřejnila Evropská centrální banka ve svém ekonomickém bulletinu.

Základní úrokové sazby Evropské centrální banky pro řízení měnové politiky eurozóny nedoznají zatím žádných změn. Hlavní sazba pro financování operací na volném trhu zůstává i nadále na nule, sazba pro přijímání vkladu bank půl procenta v záporném teritoriu. Vyplývá to ze čtvrtečního zasedání Rady guvernérů, orgánu ECB, který rozhoduje o nastavění měnově-politických nástrojů v eurozóně.

Když se z Evropy stalo globální ohnisko pandemie koronaviru, nedala na sebe reakce investorů dlouho čekat. Jednotná evropská měna euro začala rychle oslabovat a přiblížila se paritě vůči americkému dolaru. V březnu tak bylo možné jedno euro pořídit jen za jeden dolar a sedm centů, kleslo tak na nejslabší hodnotu od roku 2017.

Červen byl pro tuzemské poskytovatele hypotečních úvěrů nejúspěšnějším měsícem od listopadu 2018. Objem poskytnutých hypoték dosáhl skoro 21 miliard korun, byl tak meziročně zhruba o čtvrtinu vyšší. Průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů klesla již třetí měsíc v řadě, a to na 2,21 procenta. Podle analytiků bude tento trend pokračovat. Ekonom Lukáš Kovanda očekává i pokles cen domů a bytů.

Žijeme ve světě, který je postaven na pozitivním vnímání inflace. Pokud nám mzdy rostou, jsme šťastní, i kdyby ceny rostly ještě rychleji. To nás dovedlo do situace, kdy centrální banky nakupují ve velkém vládní a firemní dluhopisy a úrokové sazby balancují na hraně záporných hodnot. „Má to ale své náklady, které nyní nevidíme,“ varuje Dominik Stroukal, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Nic vlády například nenutí reformovat veřejné finance, protože si mohou na své výdaje levně půjčit.

Německá vláda podpořila stimulační program Evropské centrální banky (ECB), německá centrální banka se na něm podle ministra financí Olafa Scholze může i nadále podílet. Berlín se tak snaží vyřešit námitku německého ústavního soudu, který dal minulý měsíc ECB tři měsíce na to, aby vysvětlila přiměřenost svého programu nákupu dluhopisů, jinak se jej Deutsche Bundesbank nebude moci dále účastnit.