Ekonomové o inflaci v Česku
Současná situace ukazuje, že přijetí eura by v České republice bylo minimálně z pohledu měnové politiky předčasné. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. V situaci rostoucí inflace se Česku podle něj vyplatilo mít vlastní měnovou politiku v rámci centrální banky. S tím naprosto souhlasí i ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
Evropská centrální banka podle Peterky začala s utahováním měnové politiky, a tedy s bojem proti inflaci, s velkým zpožděním. „Musela totiž při svém rozhodování zohlednit situaci například na jihu Evropy, kde jsou velmi zadlužené státy jako Itálie či Španělsko,“ uvedl Peterka s tím, že se zvyšováním úrokových sazeb začala Evropská centrální banka (ECB) později než Česká národní banka (ČNB).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Češi si nechávají kálet na hlavu. O vyšší platy si musejí říct, shodují se ekonomové
Ani zemím, které platí eurem, se totiž dle Peterky inflace nevyhnula. „Měnová politika ECB výrazně víc reflektuje potřeby Německa a Francie než zemí na kraji Evropy, což by byla i Český republika,“ zhodnotil Peterka a dodal, že se Česku v boji s vysokou inflací velmi vyplatila existence vlastní měnové politiky prostřednictvím ČNB a míra inflace je tak u nás nižší, než kdybychom byli v eurozóně.
S tímto názorem souhlasí i Zahradník, podle kterého měla na odlišnost výše inflace v různých státech EU vliv i strukturální připravenost ekonomik čelit šokům, které vypukly nárůstem cen zemního plynu. „Následně se tyto šoky přesunuly do energetických komodit a potom ovlivnily i ostatní ekonomická odvětví,“ konstatoval Zahradník s tím, že příčinou vysoké inflace v Česku je i energetická náročnost naší ekonomiky.
Benefity bez zvýhodnění
Téměř každý zaměstnanec v České republice pobírá podle Peterky nějaký typ benefitu a zrušením jejich daňového zvýhodnění by je podle šéfa odborů Josefa Středuly přestalo poskytovat až 90 procent firem.
Jiný pohled na věc však poskytl ekonom. „Ať už se bavíme o stravenkách nebo kartách na sport či dovolenou. Zaměstnanec si tyto věci může bez problému pořídit ze své mzdy a nevidím příliš mnoho důvodů, proč tyto benefity daňově zvýhodňovat,“ uvedl Peterka a dodal, že na druhou stranu jsou výzkumy, které ukazují, že věci jako stravenky například pomáhají zlepšovat stravovací návyky zaměstnanců.
Rovněž dle Zahradníka by si měli lidé záležitosti, jako jsou fitness centra, platit ze své mzdy sami. „Benefity začínají být paralelní mzdou, která je daňově zvýhodněna. Vedle řádné mzdy máte v podstatě ještě další kartu s dalšími prostředky, které můžete s daňovým zvýhodněním použít, a to považuji v současné době za příliš velký rozmar,“ uzavřel expert s dodatkem, že nikdo nebrání úspěšným firmám, aby tento typ benefitů ze svého zisku poskytovali svým zaměstnancům (a to i bez daňového zvýhodnění, pozn. red.).
