Filipínská policie v úterý zatkla bývalého prezidenta země Rodriga Duterteho a posadila ho do letadla směřujícího do Haagu. Učinila tak na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC). Instituce později zatykač potvrdila a upřesnila, že se týká vražd a zločinů proti lidskosti v letech 2011 až 2019. Informovaly o tom světové agentury.
Duterte byl zatčen ráno místního času na mezinárodním letišti v Manile po příletu z Hongkongu a poté strávil chvíli ve vazbě, uvedla podle agentury Reuters kancelář současného prezidenta země Ferdinanda Marcose. Podle světových agentur míří letadlo, do kterého Duterteho policie po zatčení naložila, do nizozemského Haagu, kde se nachází sídlo Mezinárodního trestního soudu (ICC).
ČTĚTE TAKÉ: Musk z hackerského útoku na síť X viní i Ukrajince. Problémy mají uživatelé po celém světě
Devětasedmdesátiletý politik při zatýkání podle videí zveřejněných na sociálních sítích policistům řekl, že ho budou muset zabít. Jeho dcera Sara Duterteová, která je filipínskou viceprezidentkou, zatčení svého otce odsoudila a zároveň potvrdila, že je bývalá hlava státu na cestě do Nizozemska.
„Mému otci byla upřena jeho základní práva, když jej poslali do vazby. V době, kdy píšu tyto řádky, je násilně převážen do Haagu. To není spravedlnost, to je útlak a pronásledování. Světu to ukazuje, že tato vláda je ochotna opustit vlastního občana a zradit podstatu naší suverenity a národní důstojnosti,“ citoval Duterteovou deník Philstar.
Zatykač ze 7. března konstatuje, že existuje důvodné podezření, že útok proti obětem za Duterteho vlády „byl rozsáhlý a systematický“ a zřejmě si vyžádal životy tisíců lidí. Zatčení exprezidenta bylo podle ICC nutné, protože jinak by podle všeho ignoroval předvolání k soudu. Zatykač také konstatoval, že i když už není Duterte ve funkci, zdá se, že má stále značnou moc.
„Válka proti drogám“ byla ústředním bodem předvolební kampaně, která Duterteho v roce 2016 vynesla do prezidentské funkce. Tehdejší starosta města Davao v ní otevřeně sliboval, že nechá zabít tisíce drogových dealerů.
Podle policie během protidrogových operací, které často končily přestřelkami, zemřelo 6 200 podezřelých. Podle aktivistů byl však počet obětí represí mnohem vyšší – za nevyjasněných okolností byly zabity tisíce uživatelů drog z chudinských čtvrtí. Policie popírá, že by se na tom jakkoliv podílela.
Lidskoprávní organizace zatčení schvalují
Zatčení filipínského exprezidenta přivítala například nezisková organizace Human Rights Watch, podle níž může rodiny obětí přiblížit spravedlnosti a také vysílá jasný signál, že nikdo nestojí nad zákonem.
„Tohle je velký a dlouho očekávaný den pro spravedlnost,“ myslí si také Randy Delos Santos, jehož synovce při protidrogovém zásahu v roce 2017 zavraždila policie. Šlo o jeden z mála případů, kdy kvůli tomu byli policisté odsouzeni. „Nyní cítíme, že spravedlnost postupuje. Doufáme, že nejvyšší policejní představitelé a stovky policistů, kteří se podíleli na nezákonném zabíjení, budou také umístěni do vazby a potrestáni,“ doplnil.
Filipíny v roce 2019 z Duterteho iniciativy odstoupily od Římského statutu ICC. Stalo se tak poté, co se soud začal zabývat obviněními ze systematických vražd během prezidentova protidrogového tažení. Až do loňského roku ostrovní stát s vyšetřovateli ICC odmítal spolupracovat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Srážka ropného tankeru s nákladní lodí u Anglie. Obě plavidla hoří, zasahují záchranáři
