Geometrie pohybu ukazuje sílu ticha, barev a hudby. Art Palace Prague vystavuje Josefa Vohrabala
Geometrie pohybu ukazuje sílu ticha, barev a hudby. Art Palace Prague vystavuje Josefa Vohrabala. Zdroj: Se svolením Art Palace Prague
Výstava Geometrie pohybu v pražském Art Palace Prague přináší mimořádný pohled na dílo Josefa Vohrabala. Malíře, který desítky let tvořil stranou veřejného zájmu, dnes odborníci označují za jednoho z nejpozoruhodnějších českých umělců poválečné moderny.
Hlavní sál Art Palace Prague zaplnily obrazy Josefa Vohrabala. Už při prvním pohledu zaujmou jemnou barevností, promyšlenou kompozicí i zvláštním vnitřním klidem. „To jsou obrazy, které uklidňují,“ řekl mecenáš umění a majitel galerie Michal Matěj.
Vohrabal podle něj patří k výjimečným umělcům, kteří dokázali propojit hudbu, rytmus a abstrakci do zcela osobitého výtvarného jazyka.
Geometrie nebyla cílem
Kunsthistorik Viktor Jasaň upozorňuje, že Vohrabal neusiloval o čistě geometrickou abstrakci. „Geometrie sama o sobě nebyla cílem. Především mu šlo o přechody krásných tvarů a jemných barev,“ vysvětlil.
Právě plynutí a pohyb jsou v jeho obrazech zásadní. Návštěvníci mohou sledovat vývoj od raných ženských aktů až po pozdější abstraktní kompozice.
Náročná technika enkaustiky
Velkou část výstavy tvoří obrazy vytvořené technikou enkaustiky. „Enkaustika mu dovolila to, co olejomalba nedokázala. Doslova si pohrával s barvou i tvarem,“ uvedl Jasaň.
Práce s včelím voskem vyžaduje mimořádnou technologickou i řemeslnou zručnost, a proto se řadí mezi nejnáročnější malířské techniky. „Musel pracovat rychle, protože vosk okamžitě schne,“ doplnil Matěj.
Třicet let mimo hlavní scénu
Navzdory mimořádnému talentu zůstával Vohrabal desítky let stranou veřejného zájmu. „Prakticky přes třicet let nebyl vůbec na scéně,“ připomněl Matěj. Podle něj režim nedovolil, aby se Vohrabal stal všeobecně známým jménem českého umění.
Vedle Vohrabalových děl galerie nabízí také výstavu Jindřicha Bílka Mezi smyčcem a štětcem. Bílek byl úspěšným violoncellistou a hudba se výrazně promítla i do jeho tvorby. „Jeden dělal hlasitou hudbu a tvořil jemné obrazy, druhý hrál jemně a vytvářel expresivní malby,“ popsal rozdíl mezi oběma umělci Viktor Jasaň.
Výstava je přístupná do 31. srpna 2026. Podívejte se na videoreportáž.
