Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

99,29 % okrsků sečteno
40,55 % volební účast




32,71 %

Karel Řehka

27,33 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,94 %

Daniela Pousková

4,85 %

Július Líška

3,11 %

Jiří Valenta

2,87 %

Bohumír Janský

1,05 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

99,69 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




55,50 %

Tomáš Fiala

23,84 %

Miroslav Ušatý

20,65 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

99,25 % okrsků sečteno
46,07 % volební účast




43,73 %

Petr Štěpánek

25,22 %

Barbora Daňhová

12,09 %

Simona Luftová

9,32 %

Josef Šorna

5,83 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

78,42 % okrsků sečteno
44,10 % volební účast




31,79 %

Václav Láska

26,86 %

Radko Sáblík

19,58 %

Zdeněk Šarapatka

14,19 %

Lubomír Brož

4,84 %

Pavel Spirov

1,74 %

Petra Prokšanová

0,96 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

69,31 % okrsků sečteno
43,39 % volební účast




46,25 %

David Smoljak

22,67 %

Dagmar Pecková

16,85 %

Radek Žalud

8,65 %

Bedřich Laube

5,57 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

63,04 % okrsků sečteno
45,24 % volební účast




50,15 %

Jiří Padevět

27,00 %

Jan Čižinský

12,61 %

Ján Dudra

2,86 %

Pavel Čižinský

2,59 %

Jiří Pavel Pešek

1,59 %

Jiří Morštadt

1,40 %

Vojtěch Ryvola

0,96 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

91,06 % okrsků sečteno
48,78 % volební účast




41,73 %

Zdeněk Papoušek

24,42 %

Karel Zitterbart

20,45 %

Jaroslav Štěrba

6,33 %

Jaroslav Turánek

4,06 %

Veronika Holcnerová

2,97 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

96,59 % okrsků sečteno
38,83 % volební účast




46,36 %

Ondřej Šimetka

30,92 %

Lucie Baránková Vilamová

12,83 %

Milan Loprais

6,19 %

Petr Jančík

1,90 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

98,64 % okrsků sečteno
45,46 % volební účast




33,52 %

Tomáš Goláň

22,93 %

Ivo Mitáček

18,97 %

Vladimír Sedlařík

12,01 %

Pavel Dlouhý

10,67 %

Lubomír Nečas

1,87 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

99,19 % okrsků sečteno
46,60 % volební účast




47,74 %

Josef Bazala

28,33 %

Jiří Vašica

9,45 %

Kristýna Zelienková

7,16 %

Otakar Březina

4,10 %

David Skyba

3,20 %

Margita Balaštíková

GLOSA: Ukrajinská vlajka už měla vlát nad Hradem. Pavel mohl smazat ostudné Okamurovo gesto


Volili jsme menší zlo. Tak mnozí účastníci prezidentského klání v lednu 2023 vysvětlovali, proč dali hlas Petru Pavlovi. A vyautovali z druhého kola Andreje Babiše. Jak ale rozumět menšímu zlu a co od něho očekávat? To jsou těžko definovatelné požadavky, Pavlovi voliči by ale určitě uvítali občasnou reakci menšího zla na větší zlo. Třeba na odstranění ukrajinské vlajky z průčelí Sněmovny, které vpředvečer 108. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) zorganizoval její nový šéf Tomio Okamura (SPD). A pan prezident by mohl odpovědět i okamžitě a vyvěsit stejnou zástavu na Pražském hradě. Zatím tak neučinil.

Nového premiéra Česká republika zatím nedostala a zemi nadále prozatímně řídí Fialova vláda v demisi. Nejvyšším oficiálním představitelem předpokládané vládní koalice (ANO, SPD a Motoristé sobě) je tedy v tuto chvíli nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Tomio Okamura. A ten sejmutím ukrajinské vlajky ze Sněmovny ukázkově předvedl, jak SPD upřednostňuje totalitní systémy před těmi demokratickými.

ČTĚTE TAKÉ: Nezvolení Skopečka? Naschvál od ANO, porušilo vlastní dohodu. Nebrečíme ale, zní z ODS.

A navíc se tak stalo v předvečer bolševického převratu ze 7. listopadu 1917 (VŘSR), čímž Okamura mimoděk připomněl, že nacisté a komunisté si byli v historii i hodně blízko. A že se například v roce 1939 Hitlerova Třetí říše snadno dohodla se Stalinovým Sovětským svazem na vymazání Polska z mapy Evropy.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Okamura v čele Sněmovny, to je dost šokující nástup vítězné koalice, která vzešla z říjnových voleb. A darmo asi připomínat, že hnutí ANO se před volbami mnohokrát dušovalo, že s SPD nechce mít po volbách nic společného.

Bezostyšné předvolební lhaní

„Pro mě Okamura není partner,“ prohlásila místopředsedkyně ANO Alena Schillerová například před plným sálem v brněnské Bystrci, kam svolala potenciální voliče hnutí v pondělí 5. května 2025. Byl jsem u toho coby reportér, takže to mám z první ruky. Volební lídryně Jihomoravského kraje pak v Bystrci prohlásila, že před svými fanoušky „vykolíkuje prostor“, ve kterém hnutí hodlá jednat po podzimním hlasování. A Okamura v tom prostoru nedostal vůbec žádné místo.

Schillerová bezostyšně nemluvila pravdu, protože Tomio Okamura je najednou předsedou Sněmovny a třetím nejvyšším ústavním činitelem po prezidentovi a šéfovi Senátu i díky hlasům hnutí ANO. A jak už bylo řečeno, úřadování ve Sněmovní ulici zahájil odstraněním ukrajinské vlajky. I když s tím menší část poslanců nesouhlasí, ta větší rozhoduje. A to i o dalším směřování české diplomacie, která teď Okamurovým gestem ukázala, že solidarita s neuvěřitelným odhodláním Ukrajinců ubránit vlast před úplnou ruskou okupací už v České republice nebude na pořadu dne.

„Bydlím v devítipatrovém domě. A jen z našeho vchodu už zahynuli dva mladí chlapci, ani jeden ještě neměl 30 let,“ vyprávěl mi před pár týdny 38letý Andrij Romanov, voják teritoriální obrany a zároveň člen vedení radnice v ukrajinské Rešetylivce v Poltavské oblasti. A vážně varoval nás Středoevropany, že Rusové krůček po krůčku postupují, takže když nepomůžeme s jejich zastavením, jednou obsadí Bratislavu, Prahu i Varšavu. A na okupovaných územích bude nastoleno totalitní peklo, o kterém mi Romanov podrobně vyprávěl, protože část jeho rodiny musela zůstat v obsazené části Ukrajiny.

Do okupovaných oblastí nová ruská správa přináší především osvědčené metody stalinského teroru. Špiclování, udávání, vyslýchání, mučení i odvlékání vzdorovitých občanů na neznámá místa, odkud není návratu. Okamura si možná myslí, že se s Rusy nějak domluví, a dost možná s ním okupanti na chvíli najdou společnou řeč, jenže diktátoři se nakonec krutě zbavují i blízkých spolupracovníků.

Polská hrdost a česká malost

„Ukrajina se chystá vzdorovat další tři roky. Naším úkolem je zajistit jí prostředky k pokračování,“ prohlásil tento týden v rozhovoru pro TVP World polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Putinovo tažení na Ukrajině pak přirovnal k sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979: „Nikdo tehdy nevěřil, že afghánský odpor může uspět proti Sovětskému svazu. A přesto Sovětský svaz válku nejen prohrál, ale v jejím důsledku se zhroutil i celý systém.“

Část zhrouceného Sovětského svazu se však postupně transformovala v imperiální Ruskou federaci, která touží po obnovení říše v hranicích někdejšího Sovětského svazu na konci osmdesátých let. Z té touhy je pak od února 2022 i regulérní evropská válka, takže obnova takzvaného jednotného tábora socialistického bloku ve východní a střední Evropě ji započala. A Okamura jde obnově starých pořádků naproti.

Petr Pavel by měl vybalancovat mezinárodní ostudu spojenou se sejmutím ukrajinské vlajky z budovy parlamentu. Už dnes ráno tak měla nad Hradem zavlát ukrajinská zástava, a že se to zatím nestalo, je také výmluvná zpráva. Minimálně o tom, že sklízíme plody i za prezidentské volby v lednu 2023, když se volič musel rozhodovat pouze mezi větším a menším zlem, neboť do druhého kola prezidentského klání se neprobojoval žádný kandidát nepošpiněný členstvím v Komunistické straně Československa.

Dnes je 108. výročí bolševického převratu v Rusku čili Velké říjnové socialistické revoluce. A za deset dnů nás čeká státní svátek, který jsme nazvali Dnem boje za svobodu a demokracii a připomíná sametovou revoluci z listopadu 1989. Jako by ale spousta našinců pořád stála před rozhodnutím, které z těch výročí je vlastně bližší jejich srdci i pohledu na uspořádání světa.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Okamura o sundání ukrajinské vlajky: Splnil jsem slib. Facka válečným hrdinům, reagoval Jakob