Ivan Motýl

Nejdéle sloužící poslanec v polistopadové historii Marek Benda (ODS) vzpomíná, jak s úlevou přijal, když československý parlament 25. listopadu 1992 schválil zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). „Báli jsme se vyvolání vzájemné nenávisti a jugoslávského vývoje,“ vzpomíná Benda třicet let poté pro CNN Prima NEWS. Vždyť rakouský list Die Presse v předvečer hlasování varoval: „Československu hrozí druhá Jugoslávie.“

Ve Spojeném království pracuje nejméně 60 tisíc občanů České republiky. I když za bydlení zaplatí o něco více než doma, dostávají vyšší mzdy a potraviny nakoupí dokonce levněji než v tuzemsku. „V českých obchodech je teď levnější snad jedině pivo,“ porovnává obě země Lenka Schneiderová, která už devět let pobývá na jihu Anglie.

Rusko rozpoutalo nejničivější evropskou válku od druhé světové, útoky na Ukrajinu se ale vedou i z běloruského území. Dát proto hlas ruským a běloruským imigrantům, aby o konfliktu veřejně promluvili, je svým způsobem odvážný projekt. O víkendu se o to pokusili v Brně na scéně Divadla Husa na provázku. „Nechci být pesimistická, ale tahle válka je na dlouho. Napřed jsem věřila, že se někdo pokusí o fyzickou likvidaci Putina, ale i tato naděje je pořád menší,“ prohlásila na pódiu ruská spisovatelka Anna Starobiněc, která nyní žije v Gruzii.

Většina někdejších členů Komunistické strany Československa (KSČ) dnes vstup do strany bagatelizuje jako formalitu. Opak byl pravdou, zrovna 17. listopadu si je to dobré připomenout. „KSČ byla výběrovou organizací, a ta mezi sebe hned tak každého nepouštěla,“ vysvětluje archivář Antonín Barcuch. Stejnou cestu do lůna KSČ absolvovali za normalizace i dnešní prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel. Jak takový typický proces přijímání do strany probíhal?

Velká Británie si po celý víkend pompézně připomíná oběti válek a přeživší veterány. Reportér CNN Prima NEWS sledoval oslavy v jihoanglickém přístavu Portsmouth, odkud Královské námořnictvo (Royal Navy) po staletí vyráželo do bojů po celém světě. Do I. a II. světové války, do Iráku i na Falklandy. V Portsmouthu však řada pomníků připomíná i padlé britské koloniální námořníky v Africe či Asii, o kterých se nyní taktně mlčí. Pieta za oběti začala v pátek 11. listopadu a vrcholí 13. listopadu tradičními průvody na Vzpomínkovou neděli (Remembrance Sunday).

Na sklonku léta 1947 prosadil kabinet komunistického premiéra Klementa Gottwalda milionářskou daň. Nyní pravostředová koaliční vláda Petra Fialy (ODS) zavádí válečnou daň (windfall tax). Na podobnost obou dávek, které zdaňují mimořádné zisky, se redakce CNN Prima NEWS zeptala odborníků. „Obě daně byly uvaleny v situaci mimořádných ekonomických obtíží,“ porovnává historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Pro dnešní pětačtyřicátníky a starší ročníky je to vzpomínka, kterou hned tak nejde vymazat z paměti. V éře Gustáva Husáku se všichni sedmiletí školáci setkali s básničkou k oslavám bolševické Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) ze 7. listopadu 1917. Čítanka pro druhou třídu základních škol totiž obsahovala i text, který začínal verši: „Rudou barvou dneska září / sedmička v mém kalendáři.“ A většina dětí se ji musela povinně naučit nazpaměť.

Jak se za krize nakupuje v obchodech s použitým zbožím? „Ušetřím tisíce. Nedávno jsem tu koupila myčku za 700 korun a dneska jsem přišla pro elektrickou troubu,“ pochvaluje si 73letá Ludmila Klimánková, bývalá zdravotní sestra. „V televizi říkají, že máme žně, ale není to pravda. I my strádáme,“ říká 48letá Vladimíra Helísková, majitelka asi největšího bazaru na Moravě.

Češi touží mít všechno extra. A tak zatímco skoro celá Evropa ctí 1. listopad jako státní svátek Všech svatých a lidé volný den věnují návštěvě hřbitovů, našinci zařezávají v rachotě. Čím jsme si to zasloužili?