externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Romantické trosky hradů Branč, Ostrý Kameň, Korlátka nebo Beckov vévodí strmým karpatským kopcům jen 15 až 45 kilometrů od východní hranice České republiky. „Výlet za kamennými ruinami tam má úplně jiné grády, než když milovník středověku šlape třeba po turisty přelidněném Českém ráji,“ přemítá o zříceninách hned za česko-slovenskou hranicí reportér CNN Prima NEWS. Pohraniční hrady si dobře pamatují bojovné Tatary, Turky či uherské Kuruce, kteří toužili obsadit i země ležící západně od této horské hradby. Tady se vždy potkával Východ se Západem.
Nemá asi smysl šermovat lidskými právy, když nové rozhodnutí o ukrajinských brancích nerespektuje obyčejnou rodičovskou lásku. Instinktivní právo chránit děti před jakýmkoliv nebezpečím. A žádná matka ani otec si přece nepřejí, aby jejich dítě roztrhala nášlapná mina na bojišti. Aktuální rozhodnutí navracet na Ukrajinu muže v odvodovém věku i v aktivní záloze, které platí od středy, však určitě není v úplném souladu například se Všeobecnou deklarací lidských práv.
I Češi jsou národem uprchlíků a před 100 lety opustilo Československou republiku (ČSR) 35 440 vystěhovalců. Hitem léta 1926 bylo Tahiti. „Zájem o Tahiti je stále podněcován články v některých časopisech,“ uvedl v srpnu 1926 vládní deník Československá republika. Spojené státy totiž výrazně omezily kvótu pro uprchlíky z ČSR, takže Čechoslováci hledali nové cílové země, a to klidně až v Oceánii. V dalším pokračování seriálu Stoletý kurýr se dozvíte, jak čeští emigranti uspěli právě ve Francouzské Polynésii. Anebo spíše neuspěli?
Bez jediného deště od dubna až do Dušiček. Voda byla cennější než mléko, úroda mizerná, pole se proměnila v kámen a mnohde se oralo až v listopadu. Rok 1947 přinesl největší sucha od počátků měření. „Prvně zapršelo až 5. listopadu,“ zapsal si kronikář obce Opařany na Táborsku v roce 1947. „Pršelo tu před třemi dny,“ porovnává současná starostka Opařan Andrea Rucká. CNN Prima NEWS pátrala v archivech po dalších zatím mediálně nezveřejněných svědectvích o pětisetletém suchu z roku 1947.
Na sklonku července 1926 hostil prezident T. G. Masaryk světové filmové hvězdy: Douglase Fairbankse a Mary Pickfordovou, americké celebrity němého filmu a blízké spolupracovníky Charlese Chaplina. A jak pravila tehdejší šeptanda, během setkání v Lánech měl Masaryk s „Velkým Dugem“ skákat přes stůl, snad ve stylu Zorra mstitele nebo Černého piráta, což byly Fairbanksovy hvězdné role z dvacátých let. Událost připomínáme v rámci rubriky Stoletý kurýr.
„Letec se zabil, letadlo se rozbilo,“ informoval denní tisk o havárii z 23. července 1926, kdy se na prostějovské vojenské letiště zřítil armádní výzvědný dvouplošník Š 20. Tragická událost se stala přesně 100 let předtím, než ve čtvrtek 23. července 2026 spadl na Moravě armádní vrtulník, a tato havárie si rovněž vyžádala jednu oběť. O pádech vojenských letadel se záhy mluvilo i v československém Senátu a kritizován byl příliš velký počet obětí mezi armádními piloty. „V čele vojenských nehod stojí katastrofy letecké,“ stěžoval si senátor Jokl. Nová nepravidelná rubrika CNN Prima NEWS Stoletý kurýr připomíná, co se v Československu odehrávalo právě před 100 lety, ovšem zároveň události z roku 1926 porovnává s aktuálním děním podobného typu.
Prej čmouďák, Eskymák, arktická vopice… Populární grónský rapper Tarrak si nebere servítky, když v Brně deklamuje, jak Dánové občas označují Inuity z arktického ostrova. A shodou okolností je nyní Česká republika platformou, na které si Gróňané hlasitě stěžují na poručníky z Kodaně, a to díky festivalu Měsíc autorského čtení. Dánskému království připomínají jeho lidskoprávní přešlapy, například násilné adopce inuitských dětí, zneplodňování dívek i pokračující rasovou diskriminaci. Dánsko na výtky reaguje akčním plánem proti rasismu, na který do konce letošního roku vyčlenilo v přepočtu 25 milionů českých korun.
Kudy táhli Moravou krvelační Kumáni a kde zanechali náhrobní kámen s tajemným písmem? Výlet po stopách ukrutných událostí ze středověkých moravských dějin začíná v Ivančicích, městečku vzdáleném 20 kilometrů od Brna. Cílem je nedaleký templářský hrad Templštejn.
Zatímco se v pondělí na arktickém ostrově demonstrovalo proti zamýšlené americké těžbě, v Česku se sešly grónské elity, aby diskutovaly o budoucnosti země. „Nevíme, zda aktuální aktivity těžařů už nejsou nenápadnou součástí Trumpovy invaze. Jsme z toho zmateni, proto demonstrujeme,“ říká pro CNN Prima NEWS grónská politička, aktivistka a spisovatelka Aka Hansenová, která spolu s dalšími grónskými intelektuály přicestovala do Česka na pozvání pořadatelů probíhajícího literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ).
Za kilometr dálnice D3 na úseku z Třebonína do Kaplice zaplatil stát 220 milionů korun. Ohněm způsobená škoda na baťovské budově ve Zlíně se v minulých dnech vyšplhala nejméně na 100 milionů, přičemž uvnitř shořely boty za dalších 150 až 180 milionů. A rozpočet na proměnu někdejší záložny ve Frýdku-Místku na galerii umění je stanoven na 140 milionů. Příspěvek 140 milionů korun do takzvaného Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), na kterém se v pátek shodla vládní koalice, je v tomto kontextu tak trochu směšný. I miliarda by byla symbolická, ovšem znělo by to lépe. Ohroženi jsme všichni, stačí se podívat na mapu. Válka je vzdálena jen 421 kilometrů.
Je to zřejmě poslední žijící havíř, jenž byl u největší důlní tragédie v našich poválečných dějinách. K té došlo 7. července 1961, kdy na Dole Dukla v Dolní Suché u Havířova zahynulo 108 horníků. „V sobotu 1. července jsem promoval na Vysoké škole báňské, v pondělí 3. července jsem nastoupil na Důl Dukla jako revírník a už v pátek 7. července jsem zažil ten strašný maras. Zrovna jsem měl odpolední, vyvedl jsem zbylé chlapy ven ze šachty, a bez většího přemýšlení jsem se přidal k záchranným pracím,“ vzpomíná Jaroslav Gongol, příští rok mu bude 90 let.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
