Nejnovější příspěvky autora
Vánoce na Ukrajině: Víra v Boha zdržující ruský postup i dvanáct jídel za apoštoly
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
Vánoční mordy před 100 lety. Uškrcená vetešnice, vražda z vilnosti i pytlácké drama
V kaluži krve ležela služební pistole finančního strážníka. Tak popisovala policie místo činu po vraždě z vilnosti, kterou na Vánoce v roce 1925 spáchal financ Prokůpek na milence Pokorné. A zdaleka to nebyl jediný mord v průběhu vánočních svátků v tehdejším Československu. Na Štědrý den odpoledne byl s průstřelem hlavy nalezen 19letý Jan Jeřábek, jenž se stal obětí pytláků. Přímo 24. prosince 1925 se také podařilo zatknout i jednoho z pachatelů vraždy vetešnice Julie Hellerové.
Další příspěvky autora
Tichá noc. Vánoční hit, nebo kýč? Slavnou píseň z roku 1818 využili nacisté i komunisté
I když vznikla v Rakousku, je nám mimořádně blízká. Tak uvažuje o vánoční písni Tichá noc (Stille Nacht) Robert Hanč, generální manažer a umělecký ředitel České filharmonie. „Velké umění potřebuje trochu kýče,“ omlouvá sladkobolnou skladbu z počátku 19. století, kterou například americký zpěvák Bing Crosby proměnil v jednu z nejprodávanějších nahrávek 20. století. „Nemám ten šlágr rád, vrchnost ho vnutila lidu,“ kontruje v anketě CNN Prima NEWS Pavel Drábek, český operní libretista a teatrolog, jenž vyučuje na univerzitě v britském Hullu.
Česko čeká válka, je jen otázkou kdy, varuje ukrajinský starosta. Popsal i vyjednávání s Rusy
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
Od roku 1918 republice vládlo 61 vlád. Často jen pár měsíců, celý mandát zvládla málokterá
V meziválečném Československu se vystřídalo 18 vlád, samostatná Česká republika jich má zatím 17, tu poslední řídí Andrej Babiš. Protektorátní kabinety jsme zažili čtyři a v letech 1945 až 1989 se komunisté usadili do 17 vlád. A i když všechny kabinety vzešlé z demokratických voleb začínaly řídit republiku nad sebejistým programovým prohlášením, málokterý z nich se udržel u moci do konce řádného mandátu. Za první a druhé republiky (1918-1939) se to nepodařilo ani jedné. A od 1. ledna 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, uspěly v tomto směru jen čtyři kabinety.
GLOSA: Ukrajina p*čo, mohl by hrdě hlásat Nohavica. Radši zlehčuje milion padlých
Za všechno můžou oni. Napřed se zdálo, že nová Nohavicova píseň je podvrhem stvořeným umělou inteligencí, který mezi řádky zpochybňuje nejméně milion padlých a zraněných během ruské invaze na Ukrajinu (na obou válčících stranách). Bohužel, napsal ji Jarek. Mnohem lepší by totiž bylo, kdyby podpořil Ukrajinu stejně jako svůj fotbalový Baník: Ukrajina p*čo!
REPORTÁŽ: Odvedli 1000 mužů, mrtvých je 74, nezvěstných 40, počítá ukrajinský starosta
Zemře zhruba každý osmý až devátý muž, kterého z městečka Kosiv povolá vojenská správa na frontu. „Máme 32 tisíc obyvatel a na frontu už byla odvedena tisícovka mužů. Rusové jich zabili 74 a každému z nich jsem byl na pohřbu. Dalších více než 40 chlapců zůstává nezvěstných a z války se vrací i spousta invalidů bez končetin, zrovna organizujeme finanční sbírku na protézy,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Jurij Ploskonos, 54letý starosta Kosivu. Města v Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kterému se v roce 2019 podařilo proniknout na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Babiš je nejstarší premiér od roku 1918. Gottwaldovi bylo 49, Klausovi 51 a Grossovi 34 let
Když se T. G. Masaryk stal v říjnu 1918 předsedou první prozatímní československé vlády, bylo mu 68 let. A i když se říkalo, že za komunismu vládli Československu „staří papaláši“, žádný tehdejší premiér nepřekročil ve funkci sedmdesátku. Nejdéle sloužící československý premiér Lubomír Štrougal řídil celkem 6 vlád, a když byl v roce 1988 naposledy jmenován předsedou kabinetu, bylo mu 63 let. Andrej Babiš, jehož prezident Petr Pavel jmenoval premiérem v úterý 9. prosince 2025, má 71 let. A stává se tak nejstarším předsedou vlády od roku 1918.
Češi, vraťte se už na Silvestra. I za války chceme turisty, prosí starosta ukrajinské Koločavy
Před ruskou okupací přijíždělo do ukrajinské Koločavy mnoho Čechů i na Silvestra, od jara je pak lákala karpatská příroda. Koločavu tak za posledních 35 let spatřily statisíce a možná i milion Čechů. „Letos v létě jsme tu měli 5 až 10 českých turistů, to je žalostně málo. Přitom se u nás války není třeba až tolik bát, i když obezřetnost je na místě. Ale potřebujeme vás,“ obrací se na Čechy tamní starosta Vasil Chudinec v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Zločin před 100 lety: Československo zemí pivních rvaček, Masaryk opilce nesnášel
Jediná hospodská rvačka si vyžádala 50 zraněných a 240 rozmlácených sklenic na pivo, policie případ vyšetřovala právě před 100 lety. Tehdejší prezident T. G. Masaryk přitom alkohol nesnášel a tvrdil, že vede k brutálním ukrutnostem. Vadila mu kořalka, víno, pivo a pivaři, o zhoubných následcích hospodského vysedávání si denně četl v novinách.
Ukrajinci o střelbě na vlaky i sundávání vlajek: Akce populistů, Češi nosí náš prapor v srdci
I do bojových zón na Ukrajině se doneslo, že Češi sundávají z veřejných budov ukrajinské zástavy. „Bolí to, ale válka určitě není jen o vlajkách. Naše město leží ve frontové oblasti, která je částečně okupovaná, takže každý den tu vidíme ruské zločiny. Ruská armáda ostřeluje i příměstské vlaky a osobní auta, kterými jedou lidé do práce,“ říká pro CNN Prima NEWS Jaroslav Holizdra z Charkovské oblasti, ředitel podniku kritické infrastruktury městské rady v Derhači. Češi, kteří brojí proti ukrajinským vlajkám ve veřejném prostoru, si prý jen nedovedou představit, co znamená žít ve válce.