externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Kdo chce k volební urně, musí projít úzkou uličkou mezi výčepem a stoly obsypanými žíznivci, kteří již odvolili. V pivnici Libuše ve slezských Dětmarovicích se volič jinudy do volební místnosti nedostane. „Odvolíme a hned si můžeme dát pivko se sousedy,“ pochvaluje si Andrea Šejvlová. V obci se volí do zastupitelstva i horní komory Parlamentu, takže o senátorovi tu rozhodují od piva. „U nás neplatí poučky o tom, že politika do hospody nepatří,“ říká dětmarovický sochař Petr Szyroki. Obec dokonce v hospodách a restauracích zřídila hned tři volební místnosti, to je asi rarita i v rámci republiky.
Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.
V Praze žilo na jaře roku 1713 asi 40 tisíc obyvatel, ovšem tehdejší epidemie moru jich skoro 13 tisíc zahubila. Takřka třetinu města, a to za pouhých osm měsíců. „Nečekej a uteč,“ to byla nejčastější lékařská rada té doby, říká historik Jaroslav Zezulčík. Nový Jičín v roce 1715 obývalo asi 4 000 obyvatel, ale mor za pouhých pár měsíců zahubil na 800 z nich. „Mor je neustále blízko,“ zaznělo na výstavě Rána morová, kterou Zezulčík uspořádal. Aktuálně se ruští lékaři zabývají smrtí laborantky, kterou údajně zahubil plicní mor. Ročně se dnes ve světě nakazí morem asi 2 000 osob.
Dokud to jde, musí se na frontové linii žít normálně, a to i v půlmilionovém velkoměstě Mykolajiv u Černého moře. „Rusové nám zabíjejí sousedy, ničí obchodní centra, prodejny stavebnin, pošty nebo hotely, ale město musí dál normálně fungovat. Třídíme odpad nebo hledáme tipy do ankety Strom roku,“ líčí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Svitlana Gontarenková, zástupkyně ředitele městské energetické společnosti. Nepoddat se, to je její heslo. Letos dokonce v Mykolajivu založila ekologické centrum EcoRoom, přičemž udržitelným energiím se na Ukrajině nikdo nesměje. Fotovoltaika se ve válce stala nutností.
O petici za Václava Havla, která vznikla 23. února 1989 v ostravské pivnici Na Plivanci, se tehdy uvězněný disident a pozdější prezident republiky určitě nikdy nedozvěděl. Případ sice vyšetřovala policie a dostal se až k prokurátorovi, v euforii ze sametové revoluce však na událost zapomněli i její aktéři. Ale protože měla v mnohém absurdní rozměr, možná stojí za zmínku v rámci nedožitých Havlových devadesátin. Sotva se totiž petice u piva zrodila, u jiného stolu už se tři udavači radovali, že jim ptáček skočil do hrsti. Jako za časů Bretschneidera, nejslavnějšího českého práskače, jenž udal Josefa Švejka.
Pochází z rodiny olašských vajdů, léta byl také tajemníkem romského krále Jana Lipy, členem Rady vlády pro národnostní menšiny a stále předsedá Unii olašských Romů. Josef Stojka (60) z Ostravy před loňskými parlamentními volbami podpořil ANO, ale Babišovo vládnutí s SPD ho znechutilo. „Romy vyzývám, aby v senátních a komunálních volbách volili jen skutečné demokraty,“ říká v předvolebním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Kvůli procesu s protektorátním premiérem zasedl v Praze berlínský soud. Ve středu 1. října 1941, před 85 lety. „Bylo to něco mimořádného, co už se nikdy neopakovalo. Nově jmenovaný zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich povolal k pražskému procesu s předsedou vlády Aloisem Eliášem celý první senát Lidového soudního dvora z Berlína, a to včetně prezidenta soudu Otto G. Thieracka,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na protektorátní dějiny. Proces s premiérem trval pouhé čtyři hodiny a skončil trestem smrti. Soud zasedl v tehdejším hlavním sídle pražského gestapa, v Petschkově paláci v dnešní ulici Politických vězňů.
Každý den v 9 hodin dopoledne se celá Ukrajina zastaví. Vojačka, která během ruské invaze prosadila na Ukrajině minutu ticha, už ale odpočívá věčným spánkem na vojenském pohřebišti ve Lvově. Irynu Cybuchovou, které bylo jen 25 let, když padla na charkovské frontě, připomíná pro CNN Prima NEWS Pavlo Bohajčik ze správy hřbitova. „Na Ukrajině už máme všichni své padlé, zahynul i můj nejlepší kamarád ze studií,“ svěřuje se mezi hroby. Leží tu 1 266 padlých vojáků. „I můj syn, bylo mu jen 34 let,“ vzlyká matka Vasila Zadorožného, který v srpnu 2023 padl u Bachmutu. K Vasilovu hrobu chodí téměř denně.
Když ukrajinští vojáci v obrněném transportéru projeli v noci přes neznámé pole a ráno se chtěli vrátit zpět stejnou cestou, chytli se za hlavu. „Zjistili, že v noci projeli úplně zaminovaným územím, přesto nic nevybuchlo. Podobné zázraky se na frontě často přisuzují Bohu,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Serhij Vakulenčik, ukrajinský vojenský kaplan z první linie. „Bůh se v bojích považuje za podobně důležitou sílu jako zbraně,“ dodává kaplan, který s vojáky rozmlouvá přímo na frontě, v lazaretech i nemocnicích poblíž bojišť.
Smutné časy nastávajú, bude vojna… Znojemská cimbálovka zpívá starou vojenskou píseň u dvou vozů SUV, které muzikanti přivezli ukrajinské armádě. „Už jsme měli v brigádě pouze jedno auto,“ děkuje Andrij ze 44. mechanizované brigády z Kramatorsku. Nadace Partnerství z Brna zakládá na Ukrajině pobočku. „Paradoxně až tato česká nadace propojila naše město s Ochtyrkou u ruských hranic, odkud k nám jezdí děti, aby si odpočinuly od války,“ pochvaluje si Oleh Makar, tajemník města Mostysk na západě Ukrajiny. A radnice Brno-střed uzavírá partnerskou smlouvu s městskou částí Sychiv ve Lvově. „Třetina rozpočtu obvodu jde na armádu, vítáme každou pomoc pro běžný chod čtvrti,“ říká starosta Andrij Zozulja.
Ruští okupanti jim do školy hodili raketu, ale budova znovu stojí a má i nový kryt. „Po zásahu zůstaly z mé třídy trosky, ale naštěstí byly prázdniny,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Vira Prychidko, učitelka prvňáčků ze základní školy a lycea Orijana v západoukrajinském Lvově. „Ve městě přibývá vzdušných poplachů a do krytu musíme pokaždé rychle dostat asi 1 350 žáků,“ líčí v úkrytu ředitelka školy Iryna Koropecka. Podzemní škola je vybavena provizorními kamny, jimž se říká buržujky. Raketový poplach zažily lvovské školy třeba ve čtvrtek 17. září 2026 ve 13 hodin a 24 minut. To sem ale ruské střely Kinžal naštěstí nedoletěly.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
