Ivan Motýl

Desítky zraněných studentů a k tomu jeden utlučený k smrti, to už bylo přespříliš i na dosud spící národ. „Kur*a, na naše děcka nám nebude nikdo sahat,“ vzpomíná Ladislav Vrchovský, jak následky zásahu ze 17. listopadu na pražské Národní třídě zmobilizovaly ostravské havíře. Příslušníci policejního pohotovostního pluku měli ubít studenta Martina Šmída. „Von už umřel na místě, přímo tam,“ líčila vraždu večer 18. listopadu 1989 účastnice demonstrace Drahomíra Dražská.

Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.

Narodil se 1. června 1927 v Hlučíně u Ostravy a do německé armády byl odveden v červnu 1944. „S tim nešlo nic robiť. Když přišel muj ročnik, tak nas všeckych už v sedmnacti rokach poslali na vojnu, bo Hitler už neměl vojakuv,“ vypráví 96letý Josef Bialas hlučínským nářečím. V Den válečných veteránů, který tradičně připadá na 11. listopad. Zřejmě jeden z posledních žijících vojáků wehrmachtu, který se narodil v Československu, ale po připojení Hlučínska k Německu v říjnu 1938 se automaticky proměnil v říšského občana. A může vůbec bývalý německý voják slavit tento svátek? „Može, každy veteran je stejny...“

Adolf Hitler třímal v ruce půllitr s pivem, významně se napil, načež ho rozmlátil o zem. Vzápětí vytáhl pistoli a držel v šachu představitele německé moci v Bavorsku. Tak započal pivní puč v mnichovské pivovarské hospodě Bürgerbräukeller. Trval ovšem jen od večera 8. listopadu do odpoledních hodin 9. listopadu 1923. „Přesto je to svým způsobem jedno z nejvýznamnějších výročí letošního roku,“ říká pro CNN Prima NEWS Historik Jan B. Uhlíř, odborník na dějiny druhé světové války.

Slovenská obec Veľké Úľany se zbavila Leninovy ulice. Nicméně téměř se slzami v očích. „Leninova ulice v naší obci nikomu nevadila, nebo maximálně jednomu procentu občanů. Na přejmenování ale tlačil prokurátor, tak jsme ustoupili,“ říká pro CNN Prima NEWS starosta vesnice František Gőgh. Vladimir Iljič Lenin, který 7. listopadu 1917 inicioval bolševický převrat v Rusku, měl na svědomí miliony životů. Záhy po převzetí moci zemi ovládl hladomor, ovšem Lenin rozpoutal takzvaný rudý teror a soustředil se na likvidaci nepřátel. Například na zlomení odporu donských kozáků, který si vyžádal statisíce obětí a deportovaných.

Když se rozprší, tíha osudu vdovy Dagmar Palákové se ještě prohlubuje. „Dnes už jsem vylila dvě vaničky,“ vypráví. Podzimní deště jí ztrpčují život. Na opravu děravé střechy provizorního příbytku v garáži nemá sílu ani peníze. „Potřebovala bych lepenku, nějaká prkna a také šikovné ruce. Dřív střechu opravoval manžel, ten ale v listopadu 2021 umřel.“ V provlhlé garáži teď mají menší komfort i její kočky a papoušci.

Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.

V pouhých čtyřiadvaceti letech zemřel v bojích o ukrajinské město Kupjansk a jeho tvář teď mohli spatřit i Češi. Stejně jako obličeje dalších ukrajinských vojáků, kteří zahynuli v bojích s ruskou okupační armádou. „Ve statistikách padlých, které přicházejí z fronty, jsou to jen čísla. V konfrontaci s jejich fotografickými portréty najednou prožíváme utrpení konkrétních lidí. Mnohé ty snímky, na nichž vidím oči dosud živých vojáků, které planou láskou, mi asi ještě dlouho zůstanou v paměti,“ říká polská konzulka v České republice Izabella Wołłejko-Chwastowicz. Generální konzulát Polské republiky v Ostravě totiž Čechy seznámil s dvanácti padlými obránci Ukrajiny. A na téměř dětské tváře mnohých z nich opravdu nelze hned tak zapomenout...

Z vysokých pecí Liberty Ostrava od pondělí nevytéká surové železo. Celá huť je úctyhodným kolosem na ploše 650 hektarů. Ocelové město, paradoxně se v něm ale nyní ocel nevyrábí. Do odstávky šla poslední pec, která byla v provozu. „Vysoké pece v Ostravě se zastavily poprvé po téměř 200 letech,“ říká Petr Slanina, šéf odborové organizace OS KOVO Liberty ČR. Huť patří nadnárodní skupině Gupta Family Group (GFG Alliance). „Je to hrozná situace, ale není úplně zoufalá, protože 6 tisíc zaměstnanců pořád dostává mzdu. Protesty nebo stávky proti majitelům zatím nechystáme,“ říká Slanina.