externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Vražedník Josef Čápek odpraven provazem, oznámil deník Moravská orlice 1. února 1866. Listování starými novinami je velké dobrodružství a současníkům odhaluje i mnohé nelichotivé zprávy o předcích. Obyvatelé Brna třeba lačnili po veřejných popravách. „Po celý den putovaly davy lidstva na místo ohyzdného divadla,“ popisoval tisk brněnskou exekuci. Za úkladnou vraždu kočího Tomáše Chládka byl oběšen 33letý Josef Čápek. Nával na popravišti byl tak velký, že jeden z přihlížejících zvědavců zahynul.
Pavla Delonga živí černé uhlí od roku 1988, jeho kolegyni Soňu Ondruškovou jen o dva roky méně. „Havíři, to je suprová parta, takovou už jinde nenajdu,“ loučí se Delong nerad s prací v Ostravsko-karvinských dolech (OKD). „Zabalila jsem si věci do igelitek, no a finito,“ zvedne tašky Ondrušková a dodá: „V pondělí jdu na pracák.“ Důl ČSM na Karvinsku, poslední hlubinná šachta v zemi, ukončí těžbu v sobotu 31. ledna během noční směny. Mnozí horníci naposled fárali už v pátek či ve čtvrtek. „Poslední šichta v Česku, teď se vracím domů do Polska, tam máme pořád hodně dolů,“ říká horník Marek Bloch před závodní kantýnou. Uhelný prach po ranní směně zapíjí pivem, je to poslední „lahváč s uhlím“ po 16 letech dřiny v OKD.
V ostravském bytě 88leté Libuše Salomonovičové jsou stále slyšet hlasy posledních žijících Židů, kteří prošli vyhlazovacími lágry. Občas třeba zavolá její vídeňský švagr Josef, který prošel ghettem v Lodži i osvětimskou továrnou na smrt. Na obrazovce stolního počítače ukazuje rukopis, který vypráví o neznámých osudech vyvražděných rodin, ale rozpracované dílo už prý nevydá: „Zhoršuje se mi zrak a bez velké lupy téměř nic nevidím. Síly docházejí i židovské komunitě v londýnském Kingstonu, která vydala tři mé knihy.“
Zatlučená okna a střechy očesané zloději plechů. Kdo v havířských koloniích ještě zůstává, bojí se ztráty bezpečí a vlastně i o samotný domov. Do likvidace hornické osady Bedřiška v Ostravě se pustila radnice, s vysídlováním dalších havířských kolonií v Ostravsko-karvinském revíru je spojena i realitní kancelář Heimstaden. Zabedněná okna hromadně přibývají například v kolonii Doubrava. Realitka tam navíc bourání v jeho průběhu zastavila a nyní se chce lokality zcela zbavit prodejem. Nejistota tak mezi nájemníky stoupá. „Nájemní smlouvu od realitky dostáváme na rok. Hodně sousedů už to tady radši vzdalo,“ líčí 43letý Zdeněk Triebl. V revíru končí na konci ledna těžba černého uhlí.
Ve třech letech přišla o tátu, zabil se na motorce. A v deseti o mámu, která podlehla rakovině. „Skončila jsem v Trnavě v dětském domově,“ vypráví Eva Lehotská, která už 24 let bojuje za uchování hornické kolonie Bedřiška v Ostravě. Děcák ji naučil pochopit mimořádnou cenu skutečného domova. „Samospráva by určitě neměla vyhánět občany z míst, kde se jim líbí a kde jsou doma,“ odmítá demolici Bedřišky, kterou prosazuje starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. „Schválená strategie říká, že prázdné domy není efektivní opravovat a postupně budou sneseny,“ říká nekompromisně Hujdus. Nadřízený orgán obvodu nyní demolice zpochybnil.
Sotva dozpívali československou hymnu, kordony těžkooděnců s obušky v ruce zaútočily na lidi, kteří ji zpívali. Tak na Palachův týden (15. až 19. ledna 1989) na pražském Václavském náměstí vzpomíná spisovatel a kazatel Petr Pazdera Payne. „Ozbrojenci vyrazili hned, jak jsme dozpívali slovenskou část hymny, v níž symbolicky zaznělo ‚hromy divo bijú‘. Měl jsem ale štěstí a neschytal od policajtů ani ránu,“ vzpomíná Payne, jenž v lednu před 34 lety dorazil na všech pět demonstrací proti režimu. A přemítá i nad téměř zapomenutou událostí, jak tehdy komunisté a StB využili podnes nevysvětlenou informaci či dezinformaci, že v lednu 1989 vzplane nová studentská pochodeň po vzoru Jana Palacha.
Tři zmrzlé děti ve vagonové kolonii v pražských Vršovicích a stoprocentní navýšení úmrtnosti. I to byly následky arktických mrazů, během nichž padl 11. února 1929 dosud platný rekord. Minus 42,2 stupně. Naměřili ho meteorologové v Českých Budějovicích a současné teploty ho neohrožují ani náhodou. Aktuálně se mráz vyšplhá maximálně na minus 30, a to jen v extrémních případech, například na Šumavě. „Ze všech končin republiky přichází zprávy o zmrzlých lidech a zvěři, o zavátých cestách a drahách, takže doprava mnohdy úplně uvázla,“ informoval v únoru 1929 deník Československá republika. Třicet pod nulou bylo i v Praze.
Se smrtí se setkal hned první den na frontě. „Vojáci šlápli na ruskou minu a výbuch si v mé jednotce vyžádal šest obětí,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 46letý ukrajinský veterán Ivan Dyriv. Nyní starosta téměř padesátitisícového západoukrajinského města Dolyna. „Pokud dá svět Putinovi možnost, aby na Ukrajině postupoval, všechna jednání o míru jsou zbytečná,“ myslí si. A posteskne si, že službě v ukrajinské armádě se vyhýbá velké množství mužů v branném věku: „Když za vlast bojuje jen menší část z branců, na které se vztahuje mobilizace, tak nemůžeme vyhrát.“
Vláda převzala správu státu v době naprostého rozkladu. Mohla by to být aktuální slova z programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše, nicméně zazněla již v lednu 1919. A to v programovém prohlášení vlády prvního československého premiéra Karla Kramáře. Listovat programovými prohlášeními dosavadních 61 československých, protektorátních i českých kabinetů, to je často bizarní čtení. A zároveň jde o nekonečnou přehlídku nesplněných slibů. Proklamace třetí Babišovy vlády byla schválena v pondělí 5. ledna 2026 a při této příležitosti nabízíme čtenářům nahlédnutí do dávno zapomenutých prohlášení ze 108 let dlouhé historie novodobého českého státu.
Na české vlajce zůstává stín z časů, kdy se rozdělovalo Československo. Samostatná Česká republika totiž od 1. ledna 1993 začala neoprávněně používat československou vlajku a Slováci to právem pociťovali jako porušení ústavního zákona o zániku federace z listopadu 1992. A ten používání československých státních symbolů nástupnickými státy striktně zakazoval. Premiér Andrej Babiš nicméně v novoročním projevu zatoužil doplnit kalendář o Den české vlajky, ta je ale spojena i s dalšími kontroverzemi. Nikdo třeba neví, co na praporu symbolizuje modrý klín. A stávající české zákony odpověď nedávají.
Co přáli národu pánové (i soudruzi) prezidenti na Nový rok před 20, 30 nebo 50 či 70 lety? Na počátku nových kalendářních roků, jejichž letopočet končil číslovkou 6. V roce 1946 prezident Edvard Beneš novoroční projev vůbec nepřednesl, neboť zůstal u předválečné tradice vánočních poselství. S novoročními proslovy začal teprve Klement Gottwald v roce 1949 a pronášel je do své smrti v roce 1953. První lednový den roku 1956 již promlouval jeho nástupce Antonín Zápotocký. „Máme věrného a spolehlivého spojence v našem osvoboditeli, v Sovětském svazu,“ řečnil Zápotocký. Právě v roce 1956 sovětské tanky krvavě rozdrtily maďarské protikomunistické povstání.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
