Domů Ivan Motýl
Ivan Motýl

Ivan Motýl

externí spolupracovník CNN Prima NEWS

Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.

Nejnovější příspěvky autora

REPORTÁŽ: Kolik leží na českých hřbitovech mrtvých? Spočítali jsme to, statistika zaujme
Reportáž

REPORTÁŽ: Kolik leží na českých hřbitovech mrtvých? Spočítali jsme to, statistika zaujme

Obrovský kamenný anděl smrti střeží zesnulé a pozůstalí kladou k hrobu svíce a věnce. Reportér CNN Prima NEWS procházel o dušičkovém víkendu jeden z tisíců hřbitovů v České republice a porovnával údaje na náhrobcích se statistikami. Kolik leží na českých hřbitovech mrtvých? A kolik osob zemřelo třeba za posledních 100 let? I když Český statistický úřad (ČSÚ) takovýto údaj neuvádí, redakce ho na základě ročních statistik spočítala. Od 1. ledna 1926 do 31. prosince 2025 zemřelo na území dnešní České republiky 12 076 547 osob. A za první dva kvartály roku 2026 přibylo dalších 57 564 zesnulých.

Další příspěvky autora

REPORTÁŽ: V mobilu má Hryhorij přátele, které mu vzala válka. Jeden z nich nečekaně „ožil“

S mobilem v ruce se modlí za padlé nebo nezvěstné kamarády. „Už je jich asi 25, ten seznam otvírám každý den a jména si přeříkávám,“ ukazuje ukrajinský básník Hryhorij Semenčuk displej telefonu. „Určitě to má smysl,“ hájí modlení. „Během obrany Azovstalu v Mariupolu v květnu 2022 zmizel můj dobrý přítel Dmytro Paskalov, i on byl na seznamu. Čtyři roky o něm nikdo nevěděl, ale nedávno se vrátil z ruského zajetí,“ vypráví básník. Aktuálně ho trápí i kulturní genocida, kterou Rusové provádějí cíleným ostřelováním skladů nových knih či učebnic.

Mrtvě narozené dítě a žrout peněz, brojili proti Senátu už za Masaryka. Antipatie neutuchly

Pryč se Senátem! Sto let budeme se domáhati jeho odstranění. Tak za první republiky proti existenci horní parlamentní komory brojili sociální demokraté. Po sametové revoluci obnovu a existenci Senátu kritizovala hlavně KSČM, přičemž později se přidalo hnutí ANO. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně,“ řekl Babiš v roce 2016 deníku Právo. Po letošních senátních volbách volá ANO po změně zákona a jednokolové volbě.

REPORTÁŽ: Poslední bitva vzplála. V rudé Lhotě volí KSČM nepřetržitě od roku 1990

KSČM je na vymření. V obecních volbách získala jen 61 zastupitelů v celém Česku, přičemž po prvních svobodných komunálkách v roce 1990 to bylo 9 603 mandátů. V Horní Lhotě u Ostravy, která má 858 obyvatel, však voliči protlačili komunisty na radnici ve všech obecních volbách od sametové revoluce, tedy desetkrát. „Letos nebyl s volbami větší problém, i když mladí se do strany nehrnou. Získali jsme 20 procent,“ říká 72letý Pavel Petruška, který v „rudé Lhotě“ předsedá základní organizaci KSČM. „Kolikrát až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ dodá ctitel ruského revolucionáře.

Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí

Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.

REPORTÁŽ: Každý volič musel projít kolem pípy aneb Volební místnost v hospodě

Kdo chce k volební urně, musí projít úzkou uličkou mezi výčepem a stoly obsypanými žíznivci, kteří již odvolili. V pivnici Libuše ve slezských Dětmarovicích se volič jinudy do volební místnosti nedostane. „Odvolíme a hned si můžeme dát pivko se sousedy,“ pochvaluje si Andrea Šejvlová. V obci se volí do zastupitelstva i horní komory Parlamentu, takže o senátorovi tu rozhodují od piva. „U nás neplatí poučky o tom, že politika do hospody nepatří,“ říká dětmarovický sochař Petr Szyroki. Obec dokonce v hospodách a restauracích zřídila hned tři volební místnosti, to je asi rarita i v rámci republiky.

Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení

Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.

Mor je pořád blízko. Poslední epidemie v Praze vyhladila roku 1713 skoro třetinu města

V Praze žilo na jaře roku 1713 asi 40 tisíc obyvatel, ovšem tehdejší epidemie moru jich skoro 13 tisíc zahubila. Takřka třetinu města, a to za pouhých osm měsíců. „Nečekej a uteč,“ to byla nejčastější lékařská rada té doby, říká historik Jaroslav Zezulčík. Nový Jičín v roce 1715 obývalo asi 4 000 obyvatel, ale mor za pouhých pár měsíců zahubil na 800 z nich. „Mor je neustále blízko,“ zaznělo na výstavě Rána morová, kterou Zezulčík uspořádal. Aktuálně se ruští lékaři zabývají smrtí laborantky, kterou údajně zahubil plicní mor. Ročně se dnes ve světě nakazí morem asi 2 000 osob.

Žena z Mykolajivu: Rusy máme 30 km od města. Zabíjí, ničí, ale my dál třídíme odpad

Dokud to jde, musí se na frontové linii žít normálně, a to i v půlmilionovém velkoměstě Mykolajiv u Černého moře. „Rusové nám zabíjejí sousedy, ničí obchodní centra, prodejny stavebnin, pošty nebo hotely, ale město musí dál normálně fungovat. Třídíme odpad nebo hledáme tipy do ankety Strom roku,“ líčí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Svitlana Gontarenková, zástupkyně ředitele městské energetické společnosti. Nepoddat se, to je její heslo. Letos dokonce v Mykolajivu založila ekologické centrum EcoRoom, přičemž udržitelným energiím se na Ukrajině nikdo nesměje. Fotovoltaika se ve válce stala nutností.

Osobní vzpomínka: Jak jsem u piva sepsal petici za Havla a udali mě hospodští práskači

O petici za Václava Havla, která vznikla 23. února 1989 v ostravské pivnici Na Plivanci, se tehdy uvězněný disident a pozdější prezident republiky určitě nikdy nedozvěděl. Případ sice vyšetřovala policie a dostal se až k prokurátorovi, v euforii ze sametové revoluce však na událost zapomněli i její aktéři. Ale protože měla v mnohém absurdní rozměr, možná stojí za zmínku v rámci nedožitých Havlových devadesátin. Sotva se totiž petice u piva zrodila, u jiného stolu už se tři udavači radovali, že jim ptáček skočil do hrsti. Jako za časů Bretschneidera, nejslavnějšího českého práskače, jenž udal Josefa Švejka.