externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Umlácen polenem. Zákeřně a beze svědků v lesích nad Zlínem. Takto krutě se naplnil osud ševce Františka Bartoše, jenž byl zavražděn 28. prosince 1867. Jen dávný a zapomenutý mord? „Nikoli. Je to klíčová událost pro to, jak vypadá dnešní Zlín. Nebýt vraždy obuvníka Bartoše, tak by to bylo úplně jiné město, protože by se nikdy nenarodil Tomáš Baťa,“ líčí událost zlínský archivář David Valůšek. Vdova po zavražděném se totiž znova provdala za jistého Antonína Baťu a před 150 lety (3. dubna 1876) se jim narodil syn Tomáš Baťa (1876-1932). Zřejmě nejúspěšnější podnikatel v historii, který pocházel z českých zemí.
Za průměrnou hrubou mzdu se v roce 1981 dalo koupit 359 litrů benzinu značky Normal, současník ale pořídí za měsíční příjem hned 1 174 litrů Naturalu 95. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá mzda v roce 1981 činila 2 692 korun, zatímco v roce 2025 to bylo 49 215 korun. Z porovnání obou položek tak vyplývá, že dnes by litr socialistického Normalu přišel na 136 korun za litr, aktuálně však Natural 95 stojí jen kolem 42 korun. Ceny paliv v Československu v roce 1981 prudce vyskočily kvůli islámské revoluci v Íránu a invazi Iránu do Iráku. Nyní se dějiny opakují a nová ropná krize je opět spojena s boji o Írán.
Pivo a klobásy. Vladimir Putin naposledy navštívil Česko v březnu 2006, kdy strávil dva dny v Praze a s městem se rozloučil návštěvou hostince. „Ruský prezident tady byl asi 20 minut, přál si Plzeňský Prazdroj a klobásky s křenem a hořčicí,“ prozradil tehdy médiím výčepní. Nejde přitom o vtip ani o dezinformaci, je to 20 let stará realita. Dnešní strůjce největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války, jenž je nazýván i novodobým Hitlerem, si k půllitru osamoceně sedl ve výčepu s názvem Pivnice Na Kampě.
Hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila patnáctkrát, ale vepřová kýta stojí téměř stejně jako před 37 lety. Některé řetězce totiž kilogram kýty aktuálně nabízejí za 69,90 Kč, zatímco před revolucí to bylo 60 korun za kilo. Ceny se liší sotva o deset korun, ovšem vzhledem k vývoji mezd by se dnes za kilo vepřového měly platit stokoruny, konkrétně 900 korun. „Leze mi to na nervy, tyhle dotované praktiky, za 69 korun mi žádný výrobce kýtu ani neprodá,“ stěžuje si řezník Miroslav Janus z Petřkovic na okraji Ostravy. Kýta podle něj musí stát minimálně 130 korun za kilo. Řetězce ale aktuálně využívají i dočasný přebytek vepřového masa, který byl způsoben například čínskými odvetnými cly na jeho dovoz z Evropské unie.
U Kroščenových jsem poprvé zazvonil v únoru 2013, tehdy Simona a Milan vychovávali 10 ještě nezletilých dětí. A posléze se jim narodily další dvě holčičky, Nikolka a Sára. „Kromě těch dvou už jsou dneska všechna děcka plnoletá, ale nemají to lehké,“ vypráví 72letý Milan Kroščen. O nejstaršího syna dokonce přišel, skočil z okna policejní stanice, ochrnul a do roka umřel. Nikolka má deset let, Sára v těchto dnech oslaví deváté narozeniny a obě holčičky taťku radostně objímají. Část Romů stále touží zakládat početné rodiny a vychovávat kupu dětí, u majority je to spíše výjimka.
Tři uhelné doly proměnily se ve žhavé moře. Tak zněla jedna z prvních informací v českém tisku o strašlivé hornické katastrofě u francouzské obce Courrières, která se odehrála v sobotu 10. března 1906. „Přes 1800 dělníků nalézají se v hořících dolech,“ napsaly pražské Národní listy v neděli 11. března. „Ženy horníků, nalézajících se dosud pod zemí, strhaly v zoufalství ze sebe šaty a žádaly, by vhozeny byly do dolu,“ líčil český tisk. Oficiálně zahynulo 1099 havířů a dodnes jde o největší důlní neštěstí v dějinách Evropy. Skupina 13 horníků z Courrières přitom v dole zázračně přežila téměř tři týdny a vyfárala až 30. března 1906.
Napřed soudružské projevy, pak bujará oslava. Oslavy MDŽ se na sklonku socialismu zvrhly v den chlastu a nevěr, takže normalizační režim musel problém řešit v ženském časopise Vlasta. „Já bych muže na oslavu MDŽ vůbec nepustila, ale popíjet s kolegyněmi zřejmě mužům víc chutná. Ale co z toho může být jiného než nevěry,“ stěžovala si v roce 1979 ve Vlastě jistá A. K. z Ústí nad Labem. „Důsledky oslav MDŽ jsou vážné, u nás doma vedly k rozvodu,“ přidala se do diskuse Č. J. z Českých Budějovic.
Někde na Pražském hradě musí být podnes uložen klíč od města Teheránu. Primátor íránské metropole ho daroval československému prezidentovi Ludvíku Svobodovi, stalo se tak v pondělí 24. listopadu 1969. Československo totiž udržovalo vřelé vztahy s režimem íránského šáha Muhammada Rezy Pahlavího, jenž dokonce v Plzni ochutnal čepovaný Prazdroj. Pahlaví osobně poznal hned tři československé prezidenty: Antonína Novotného, Ludvíka Svobodu a Gustáva Husáka. A šáhův syn Kýros Rezá Pahlaví nyní usiluje o převzetí moci ve své vlasti.
Roztříštění lebky, pád do šachty, zasypání uhlím. Těžba černého uhlí si vyžádala tisíce mrtvých, přesné číslo zatím nikdo nezná. „Určit počet obětí za zhruba 250 let těžby v Ostravsko-karvinském revíru, to je docela komplikovaná záležitost,“ potvrzuje historik Aleš Zářický z Ostravské univerzity. Udušení plyny, rozdrcení těla horninou, uhoření, takové údaje nyní badatelka Libuše Salomonovičová vypisuje z matrik, aby zabité havíře spočítala: „Zatím jsem došla k číslu v řádech nižších tisíců, ale zdaleka nejsem u konce.“ Jisté je pouze to, že v hornictví už nikdo další nezahyne, neboť hlubinné dobývání uhlí v České republice skončilo 31. ledna 2026.
Inženýr Andrij Lucyna ze Lvova od roku 2008 pracoval a žil v Los Angeles. Když ale Rusové zahájili invazi na Ukrajinu, zrovna pobýval v rodné zemi. „Neváhal jsem ani minutu a hned první den okupace jsem se šel zapsat do armády jako dobrovolník. Už mě ani neměli ve vojenské evidenci,“ vypráví. Ale on bojovat chtěl. „Nakonec mě vzali. A po krátkém výcviku jsem zažil tvrdou bitvu o město Popasna, pak následoval Bachmut,“ vypráví 42letý Lucyna. Přežil, ale po demobilizaci potřeboval péči psychologů. „Pořád jsem se vracel k tomu, co jsem mohl jako voják udělat lépe, aby neumírali kamarádi. Bylo to na zbláznění, psycholog mě od války musel nějak emočně odtrhnout.“ Ale pokud válka letos neskončí, je připraven i znova bojovat.
Kdo v osmdesátkách nenosil na levém zápěstí digitální hodinky, jako kdyby nebyl. Výhradním distributorem digitálek byl černý trh, na kterém je za příznivou cenu prodávali Vietnamci. Nenápadně, zákazníky oslovovali jen dvěma slovy: „Chceš digi?“ První skupina vietnamských dětí ale přijela do Československa již v roce 1956 a o rok později je v dětském domově v severočeské Chrastavě navštívil vietnamský strýček Ho (Ho Či Min). Komunistický vůdce, jenž má v Hanoji podnes mauzoleum a nabalzamovanému tělu se tam klaní 1,5 milionu návštěvníků ročně. Rok 1956 byl podle asijského lunárního kalendáře rokem Opice. V tomto týdnu Vietnamci vstoupili do roku Koně. Text přináší i vzpomínku veterána z války s Američany či úvahu banánového dítěte.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
