externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Poctivé povolání, možná skoro řemeslo. Tak vzpomíná 74letý Petr Vejrosta na práci za promítacím přístrojem pro 35milimetrové filmové pásy. A i když se dokázal přeškolit na digitální technologie, na staré časy nedá dopustit. „Dneska je to o několika ovládacích tlačítkách, ale dříve měl promítač práci na celý den,“ říká a zapózuje na starém bicyklu. „Na tomhle kole značky Eska jsem po promítání vozil velké cívky s filmy k nočnímu vlaku.“ Digitalizace kin od roku 2010 postupně zničila více než třetinu biografů v Česku, další zařízení skončila kvůli konkurence multikin.
Na rodiny sovětských okupantů vzpomínají v dobrém. Třináctiposchoďový věžák ve Foerstrově ulici č. 1 v Olomouci společně obývaly rodiny důstojníků Československé lidové armády (ČSLA) a okupační Sovětské armády, která do Československa vtrhla 21. srpna 1968. Reportéra CNN Prima NEWS na tento dům upozornila vzpomínka jeho někdejších sovětských obyvatel na ruské sociální síti LiveJournal. A posléze přímo v olomouckém věžáku slyšel i nečekané výpovědi. „S jedním z těch oficírů jsem chodil na fotbal. Podle mě to bylo správný, že sem v srpnu 1968 Sověti přišli,“ tvrdí 84letý Koloman Sedlák, někdejší letec ČSLA.
Za jakých podmínek lze obec nazvat rudou baštou? Proti takovému označení se vymezil starosta dvoutisícové Pustiměře u Vyškova na Moravě Vlastimil Smékal (ANO). Právě v této obci totiž komunisté uspěli zatím ve všech obecních volbách po sametové revoluci. Napřed hlasování vyhrávali, nyní strana jen sedí v zastupitelstvu, ale i tohle je mimořádný rekord. V posledních obecních volbách totiž KSČM neprošla dokonce ani do zastupitelstva okresního města Vyškov, které je nazýváno rudým městem, neboť se v něm narodil Klement Gottwald a za minulého režimu bylo sídlem vojenských škol lidové armády (ČSLA).
Pokud by monarchie nezanikla, měli bychom se dnes lépe. S takovou formulací souhlasilo neuvěřitelných 42 procent respondentů sociologického průzkumu společnosti SC&C pro Český rozhlas, který proběhl v rámci oslav stoletého výročí založení Československa. Zda si v roce 2018 tohoto výsledku povšiml i Petr Pavel, tehdy předseda vojenského výboru NATO, těžko říct. O sympatiích českého národa ale něco vědět musí, jinak by před letošní dovolenou neprohlásil, že by neměl sebemenší problém s proměnou republiky v moderní konstituční monarchii.
V komunálkách tam devětkrát uspěli komunisté. „Jsme komunistická bašta,“ líčí situaci ve dvoutisícové Pustiměři na Hané tamní živnostník Jaromír Sýkora. Od revoluce v roce 1989 se v republice obecní volby konaly jen devětkrát, takže v této hanácké dědině se KSČM pokaždé protlačila do zastupitelstva. A sedí v něm už 36 let. „Teď ale voliči KSČM přebíhají k ANO,“ dodá Sýkora. Pustiměř hlasuje přísně stranicky, což je výjimka, neboť venkov ovládají spíše nezávislí. V roce 2022 tu obecní volby vyhrálo ANO a uspěly i Přísaha, KDU-ČSL a KSČM. Obec se chlubí mnoha křesťanskými památkami, o to více je letitá obliba komunistů nepochopitelná. A jak v dědině asi dopadnou letošní komunálky?
Rodina Lossmannů uplatňuje smlouvu z časů Rakouska-Uherska, která jí zajišťuje volňásky do biografu. „Zrovna loni za mnou paní Lossmannová přišla s otázkou, jestli úmluva z roku 1914 stále platí. Je to sice rarita, ale dohodu dodržujeme,“ vypráví Petra Elisabeth Kačírková, ředitelka kina Lucerna. Nejstaršího funkčního biografu v Brně. „Bez naší rodiny by kino nemohlo být postaveno,“ potvrdila CNN Prima NEWS 99letá paní Lossmannová. Brno se s vynálezem filmu seznámilo již v srpnu 1896, o dva měsíce dříve než Praha. V Česku se promítá 130 let.
Romantické trosky hradů Branč, Ostrý Kameň, Korlátka nebo Beckov vévodí strmým karpatským kopcům jen 15 až 45 kilometrů od východní hranice České republiky. „Výlet za kamennými ruinami tam má úplně jiné grády, než když milovník středověku šlape třeba po turisty přelidněném Českém ráji,“ přemítá o zříceninách hned za česko-slovenskou hranicí reportér CNN Prima NEWS. Pohraniční hrady si dobře pamatují bojovné Tatary, Turky či uherské Kuruce, kteří toužili obsadit i země ležící západně od této horské hradby. Tady se vždy potkával Východ se Západem.
Nemá asi smysl šermovat lidskými právy, když nové rozhodnutí o ukrajinských brancích nerespektuje obyčejnou rodičovskou lásku. Instinktivní právo chránit děti před jakýmkoliv nebezpečím. A žádná matka ani otec si přece nepřejí, aby jejich dítě roztrhala nášlapná mina na bojišti. Aktuální rozhodnutí navracet na Ukrajinu muže v odvodovém věku i v aktivní záloze, které platí od středy, však určitě není v úplném souladu například se Všeobecnou deklarací lidských práv.
I Češi jsou národem uprchlíků a před 100 lety opustilo Československou republiku (ČSR) 35 440 vystěhovalců. Hitem léta 1926 bylo Tahiti. „Zájem o Tahiti je stále podněcován články v některých časopisech,“ uvedl v srpnu 1926 vládní deník Československá republika. Spojené státy totiž výrazně omezily kvótu pro uprchlíky z ČSR, takže Čechoslováci hledali nové cílové země, a to klidně až v Oceánii. V dalším pokračování seriálu Stoletý kurýr se dozvíte, jak čeští emigranti uspěli právě ve Francouzské Polynésii. Anebo spíše neuspěli?
Bez jediného deště od dubna až do Dušiček. Voda byla cennější než mléko, úroda mizerná, pole se proměnila v kámen a mnohde se oralo až v listopadu. Rok 1947 přinesl největší sucha od počátků měření. „Prvně zapršelo až 5. listopadu,“ zapsal si kronikář obce Opařany na Táborsku v roce 1947. „Pršelo tu před třemi dny,“ porovnává současná starostka Opařan Andrea Rucká. CNN Prima NEWS pátrala v archivech po dalších zatím mediálně nezveřejněných svědectvích o pětisetletém suchu z roku 1947.
Na sklonku července 1926 hostil prezident T. G. Masaryk světové filmové hvězdy: Douglase Fairbankse a Mary Pickfordovou, americké celebrity němého filmu a blízké spolupracovníky Charlese Chaplina. A jak pravila tehdejší šeptanda, během setkání v Lánech měl Masaryk s „Velkým Dugem“ skákat přes stůl, snad ve stylu Zorra mstitele nebo Černého piráta, což byly Fairbanksovy hvězdné role z dvacátých let. Událost připomínáme v rámci rubriky Stoletý kurýr.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
