Ivan Motýl

Hospoda na českém maloměstě. „Ty jo, už letí,“ sleduje osazenstvo výčepu záběry zachycují noční íránské střely. Rakety s cílovou stanicí v Izraeli. Sociální sítě ukázaly přelety celému světu, stejně jako většina seriózních médií. Bum, teď to někde bouchlo! Další vojenský konflikt v přímém přenosu, hosté tuzemských pivnic jdou z války do války.

Ten pohřební průvod byl dlouhý až tři kilometry. Československo se 12. dubna 1969 loučilo s Evženem Plockem. Po Janu Palachovi a Janu Zajícovi to byla další oběť sovětské okupace z 21. srpna 1968. Sebeoběť, neboť Plocek se na jihlavském náměstí upálil na protest proti invazi a také stupňující se normalizaci. I mnozí reformní komunisté, kteří sovětskou agresi dříve odsuzovali, totiž začali přítomnost okupační armády označovat jako bratrskou pomoc. „Vzpomínám, že moje maminka tehdy osudy upálených obětí hodně prožívala,“ říká pro CNN Prima NEWS ústavní soudce a jihlavský rodák Jan Svatoň. V době upálení Evžena Plocka mu bylo 16 let.

Písničkář Karel Kryl se narodil v předposledním roce druhé světové války, 12. dubna 1944. A zřejmě i proto nesnášel násilí, které přinášejí války. „Holky z ulice trochu pomuchlali, a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,“ veršuje Kryl ve slavném protestsongu Pieta. K poraženectví ale nevyzýval. Zastával názor, že agresora je třeba porazit. „Můj bratr Karel by určitě podporoval velkou pomoc Ukrajině a také podstatně rychlejší reakci od mocných tohoto světa,“ přemítá Krylův mladší bratr Jan pro CNN Prima NEWS.

První slovenskou hlavu státu si vybral německý nacistický vůdce Adolf Hitler v roce 1939. Jozef Tiso (ve funkci 1939 až 1945) se ovšem dopouštěl válečných zločinů a v roce 1947 skončil na popravišti. Prvním demokraticky zvoleným slovenským prezidentem se stal Michal Kováč (1993-1998), nicméně v „divokých devadesátkách“ musel čelit mafiánským praktikám, když tajné služby zorganizovaly únos jeho syna. Prvním slovenským prezidentem, který vzešel z přímých svobodných voleb, byl Rudolf Schuster (1999-2004). První ženou v roli slovenské prezidentky se stala Zuzana Čaputová (2019-2024), mandát jí vyprší v červnu.

Kde se daly a pořád ještě dají pořídit nejlevnější suroviny na slavnostní velikonoční menu? I když tuzemské obchodní řetězce před svátky pořádaly slevové závody, ve srovnání s některými evropskými zeměmi zažil český zákazník jen kosmetické snižování cen. V cizině jsou obchodníci většími grandy. Hlávka zelí za 4,50 Kč, delikatesní hovězí květová špička na steaky, rostbíf, pečeni nebo tatarák za 210 Kč za kilogram a kuřecí stehna za 67 Kč za kilogram, to jsou některé velikonoční ceny v zemi vzdálené od Prahy asi 1200 kilometrů. Polsko to tedy nemůže být.

Tohle je velikonoční příběh bez šťastného konce. Žádné zmrtvýchvstání jako v biblickém příběhu se nekoná. Když ovšem 25letý Milan Kroščen vyskočil během výslechu ze třetího poschodí policejní služebny v Karviné, vlastě se zázrak stal. Před smrtelnými následky po nárazu na beton a asfalt ho zachránila střecha policejního transportéru. Jenže ochrnul, a smrt ho stejně dostihla. Do roka zemřel, v bolestech a rezignovaný. „Z jeho smrti viním policii, vyšetřovatelům přece nemůže někdo jen tak vyskočit z okna,“ kroutí hlavou otec oběti. Případ už prošetřila Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které se policisté nedopustili trestného činu.

Kdo bude nejvíc fandit Kremlu, ten vyhraje prezidentské volby na Slovensku. Že je to nesmysl? Pro některé z kandidátů to byla dokonce výzva. Recept, jak co nejvíce zaujmout voliče. První kolo voleb už ale Slováci mají za sebou, takže je čas i na ohlédnutí do historie. Příklon k Rusku se nezrodil ze dne na den, už za války přišli slovenští komunisté s heslem: „Za slobodnú a šťastnú Slovenskú sovietsku socialistickú republiku!“

Půjdete volit? V romské osadě v obci Nesluša na severozápadním Slovensku slyším v den prezidentských voleb téměř samé negativní odpovědi. „Není čas, musím hlídat řízky, abych je nespálila,“ vysvětluje neúčast u hlasování 44letá Pavla Strišková. Osadu tvoří roztodivný slepenec staveb, některé domy jsou omítnuté, jiné lze označit za chatrče. „Jediným dobrým prezidentem, kterého jsem zažila, byl Václav Havel. Ten alespoň vyhlásil amnestii,“ říká 64letá Darina Balážová.

Slováci budou v sobotu rozhodovat o hlavě státu. Kdo asi zvítězí v obci Svrčinovec, která je doslova přilepena na českou hraniční závoru, zjišťoval reportér CNN Prima NEWS. „Ficova vláda přinesla Slovensku stabilitu, Pellegriniho ale volit nebudu. Mír na Ukrajině vyjedná spíš Štefan Harabin,“ věří 58letý Jozef Kyzek, který provozuje směnárnu hned za hraničním přechodem na frekventovaném mezinárodním tahu E75 z Ostravy do Žiliny. Harabin totiž poklonkuje před Kremlem a vášnivě mluví o Ruské federaci jako o „superglobální velmoci“.