externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Tři zmrzlé děti ve vagonové kolonii v pražských Vršovicích a stoprocentní navýšení úmrtnosti. I to byly následky arktických mrazů, během nichž padl 11. února 1929 dosud platný rekord. Minus 42,2 stupně. Naměřili ho meteorologové v Českých Budějovicích a současné teploty ho neohrožují ani náhodou. Aktuálně se mráz vyšplhá maximálně na minus 30, a to jen v extrémních případech, například na Šumavě. „Ze všech končin republiky přichází zprávy o zmrzlých lidech a zvěři, o zavátých cestách a drahách, takže doprava mnohdy úplně uvázla,“ informoval v únoru 1929 deník Československá republika. Třicet pod nulou bylo i v Praze.
Se smrtí se setkal hned první den na frontě. „Vojáci šlápli na ruskou minu a výbuch si v mé jednotce vyžádal šest obětí,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 46letý ukrajinský veterán Ivan Dyriv. Nyní starosta téměř padesátitisícového západoukrajinského města Dolyna. „Pokud dá svět Putinovi možnost, aby na Ukrajině postupoval, všechna jednání o míru jsou zbytečná,“ myslí si. A posteskne si, že službě v ukrajinské armádě se vyhýbá velké množství mužů v branném věku: „Když za vlast bojuje jen menší část z branců, na které se vztahuje mobilizace, tak nemůžeme vyhrát.“
Vláda převzala správu státu v době naprostého rozkladu. Mohla by to být aktuální slova z programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše, nicméně zazněla již v lednu 1919. A to v programovém prohlášení vlády prvního československého premiéra Karla Kramáře. Listovat programovými prohlášeními dosavadních 61 československých, protektorátních i českých kabinetů, to je často bizarní čtení. A zároveň jde o nekonečnou přehlídku nesplněných slibů. Proklamace třetí Babišovy vlády byla schválena v pondělí 5. ledna 2026 a při této příležitosti nabízíme čtenářům nahlédnutí do dávno zapomenutých prohlášení ze 108 let dlouhé historie novodobého českého státu.
Na české vlajce zůstává stín z časů, kdy se rozdělovalo Československo. Samostatná Česká republika totiž od 1. ledna 1993 začala neoprávněně používat československou vlajku a Slováci to právem pociťovali jako porušení ústavního zákona o zániku federace z listopadu 1992. A ten používání československých státních symbolů nástupnickými státy striktně zakazoval. Premiér Andrej Babiš nicméně v novoročním projevu zatoužil doplnit kalendář o Den české vlajky, ta je ale spojena i s dalšími kontroverzemi. Nikdo třeba neví, co na praporu symbolizuje modrý klín. A stávající české zákony odpověď nedávají.
Co přáli národu pánové (i soudruzi) prezidenti na Nový rok před 20, 30 nebo 50 či 70 lety? Na počátku nových kalendářních roků, jejichž letopočet končil číslovkou 6. V roce 1946 prezident Edvard Beneš novoroční projev vůbec nepřednesl, neboť zůstal u předválečné tradice vánočních poselství. S novoročními proslovy začal teprve Klement Gottwald v roce 1949 a pronášel je do své smrti v roce 1953. První lednový den roku 1956 již promlouval jeho nástupce Antonín Zápotocký. „Máme věrného a spolehlivého spojence v našem osvoboditeli, v Sovětském svazu,“ řečnil Zápotocký. Právě v roce 1956 sovětské tanky krvavě rozdrtily maďarské protikomunistické povstání.
Silvestr 1925. Národ si dopřával kvanta alkoholu, jen Československý abstinentní svaz uspořádal půlnoční oslavy na „ostrůvku střídmosti“, jak akci líčili samotní odpůrci alkoholu. Zato třeba Lieblovou restaurací v Biskupské ulici v Praze otřásal hospodský řev a silvestrovští opilci tam rozmlátili stoly, židle i pivní sklenice. Před 100 lety se vůbec hodně pilo a rodiče často nalévali alkohol i dětem, třeba již šestiletým. Obvykle pivo, ale občas i víno nebo dokonce rum. Tehdejší výzkum zjistil, že z 58 dětí v jedné první třídě obecné školy pravidelně či občasně pilo pivo 47 školáků.
Dříve kriminál, dnes jen pokuta. Když hajný v prosinci 1936 přistihl při krádeži vánočního stromku jistého Jana Pchálka, soudce ho v lednu následujícího roku poslal na pět týdnů do vězení. A v roce 1883 byl stejný čin potrestán uvězněním rovnou na šest měsíců. Krade se ovšem i ve 20. letech 21. století, nelegální uříznutí stromku v lese přiznává pětina Čechů. Mediální archivy z posledních 20 let přitom neuvádějí jediný případ, kdy by soudy zloděje stromků poslaly do vězení s nepodmíněnými tresty.
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
V kaluži krve ležela služební pistole finančního strážníka. Tak popisovala policie místo činu po vraždě z vilnosti, kterou na Vánoce v roce 1925 spáchal financ Prokůpek na milence Pokorné. A zdaleka to nebyl jediný mord v průběhu vánočních svátků v tehdejším Československu. Na Štědrý den odpoledne byl s průstřelem hlavy nalezen 19letý Jan Jeřábek, jenž se stal obětí pytláků. Přímo 24. prosince 1925 se také podařilo zatknout i jednoho z pachatelů vraždy vetešnice Julie Hellerové.
I když vznikla v Rakousku, je nám mimořádně blízká. Tak uvažuje o vánoční písni Tichá noc (Stille Nacht) Robert Hanč, generální manažer a umělecký ředitel České filharmonie. „Velké umění potřebuje trochu kýče,“ omlouvá sladkobolnou skladbu z počátku 19. století, kterou například americký zpěvák Bing Crosby proměnil v jednu z nejprodávanějších nahrávek 20. století. „Nemám ten šlágr rád, vrchnost ho vnutila lidu,“ kontruje v anketě CNN Prima NEWS Pavel Drábek, český operní libretista a teatrolog, jenž vyučuje na univerzitě v britském Hullu.
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
