externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Co je to Senát? „Nevím,“ odpovídá 25letá Eva Plachetková z vyloučené lokality v Orlové. Znáte jméno svého senátora? „Neznám,“ říká 58letý Andrej Beňák z podobné romské lokality v Karviné. V senátním obvodu číslo 75 (Karviná) žijí tisíce Romů, přitom je tam mizerná volební účast a ke zvolení senátorem či senátorkou stačí jen 3,4 tisíce hlasů. „Na Karvinsku bychom asi mohli uspět. Máme dokonce i romské osobnosti vhodné pro Senát, ale teď nechtějí jít do politiky,“ vysvětluje předák moravskoslezských Romů Josef Stojka.
Zrádce, přeběhlík a prohnilý člověk, tak současný Putinův režim hodnotí 50 let starou událost. V září 1976 pilot Viktor Ivanovič Bělenko emigroval, když uletěl ze Sovětského svazu stíhacím letounem MiG-25 do Japonska. „Historie nás učí, že takoví prohnilí lidé prostě existovali a bohužel zase budou existovat,“ uvedl web Rossijskaja gazeta, oficiální orgán nynější vlády Ruské federace. Před 50 lety Sovětský svaz tvrdil, že Bělenko v Japonsku jen nouzově přistál. Ve skutečnosti pilot hned po přistání oznámil, že žádá o politický azyl.
Odborník na moderní dějiny Jan B. Uhlíř považuje exhumaci ostatků Jana Masaryka za problematický počin. Do případu záhadné smrti syna prvního československého prezidenta prý nemůže vnést převratné informace. „Kosterní pozůstatky určitě nedají odpověď na otázku, zda byl Jan Masaryk zavražděn,“ říká. Nákladný výzkum může maximálně vyvrátit jednu českou šeptandu, že Tomáš Garrigue Masaryk (TGM) byl synem císaře Františka Josefa I., a to porovnáním vzorků DNA Habsburků a Jana Masaryka. „Jakožto historik nevěřím pohádkám, ale současný výzkum by tuhle lidovou legendu mohl definitivně uložit k ledu,“ míní Uhlíř.
Smrtící ranou z revolveru reagoval ve středu 1. září 1926 na svůj neúspěšný reparát. Jmenoval se Josef Pechanec, bylo mu teprve 17 let a zastřelil se přímo v budově reálného gymnázia v brněnské Křenové ulici. Dějiny každé tuzemské školy mají i odvrácenou tvář, která se veřejně nepřipomíná. „Když se dozvěděl, že při zkoušce neobstál, vyňal revolver a střelil se do pravého spánku,“ informovaly Lidové noviny o Pechancově činu. Dokonané či nedokonané sebevraždy kvůli zářijovým opravným zkouškám se v meziválečném Československu odehrávaly každý rok. K tragédiím různou měrou přispívali i přísní kantoři a nesmlouvaví rodiče.
Bitvu s Turky u Moháče prohrál před 500 lety český a uherský král Ludvík Jagellonský i se svými spojenci doslova kontumačně. „Zkušení válečníci mohamedánští potřeli bujnou, ale slabou, nezřízenou a neprozřetelnou moc křesťanskou,“ popsal porážku, ke které došlo 29. srpna 1526, František Palacký. „Trvala jen asi půldruhé hodiny,“ uvedl i rychlost, s jakou zvítězila islámská vojska, kterým český panovník otevřel cestu do středu Evropy. Na Moravu i k hradbám Vídně. A mocenské síly v Evropě se díky bitvě u Moháče zásadně proměnily. „Že obdobné válečné vzorce nezmizely ani po 500 letech z politické kultury největších hráčů současného světa, se můžeme přesvědčit i dnes,“ porovnává pro CNN Prima NEWS profesor historie Václav Bůžek.
Poctivé povolání, možná skoro řemeslo. Tak vzpomíná 74letý Petr Vejrosta na práci za promítacím přístrojem pro 35milimetrové filmové pásy. A i když se dokázal přeškolit na digitální technologie, na staré časy nedá dopustit. „Dneska je to o několika ovládacích tlačítkách, ale dříve měl promítač práci na celý den,“ říká a zapózuje na starém bicyklu. „Na tomhle kole značky Eska jsem po promítání vozil velké cívky s filmy k nočnímu vlaku.“ Digitalizace kin od roku 2010 postupně zničila více než třetinu biografů v Česku, další zařízení skončila kvůli konkurence multikin.
Na rodiny sovětských okupantů vzpomínají v dobrém. Třináctiposchoďový věžák ve Foerstrově ulici č. 1 v Olomouci společně obývaly rodiny důstojníků Československé lidové armády (ČSLA) a okupační Sovětské armády, která do Československa vtrhla 21. srpna 1968. Reportéra CNN Prima NEWS na tento dům upozornila vzpomínka jeho někdejších sovětských obyvatel na ruské sociální síti LiveJournal. A posléze přímo v olomouckém věžáku slyšel i nečekané výpovědi. „S jedním z těch oficírů jsem chodil na fotbal. Podle mě to bylo správný, že sem v srpnu 1968 Sověti přišli,“ tvrdí 84letý Koloman Sedlák, někdejší letec ČSLA.
Za jakých podmínek lze obec nazvat rudou baštou? Proti takovému označení se vymezil starosta dvoutisícové Pustiměře u Vyškova na Moravě Vlastimil Smékal (ANO). Právě v této obci totiž komunisté uspěli zatím ve všech obecních volbách po sametové revoluci. Napřed hlasování vyhrávali, nyní strana jen sedí v zastupitelstvu, ale i tohle je mimořádný rekord. V posledních obecních volbách totiž KSČM neprošla dokonce ani do zastupitelstva okresního města Vyškov, které je nazýváno rudým městem, neboť se v něm narodil Klement Gottwald a za minulého režimu bylo sídlem vojenských škol lidové armády (ČSLA).
Pokud by monarchie nezanikla, měli bychom se dnes lépe. S takovou formulací souhlasilo neuvěřitelných 42 procent respondentů sociologického průzkumu společnosti SC&C pro Český rozhlas, který proběhl v rámci oslav stoletého výročí založení Československa. Zda si v roce 2018 tohoto výsledku povšiml i Petr Pavel, tehdy předseda vojenského výboru NATO, těžko říct. O sympatiích českého národa ale něco vědět musí, jinak by před letošní dovolenou neprohlásil, že by neměl sebemenší problém s proměnou republiky v moderní konstituční monarchii.
V komunálkách tam devětkrát uspěli komunisté. „Jsme komunistická bašta,“ líčí situaci ve dvoutisícové Pustiměři na Hané tamní živnostník Jaromír Sýkora. Od revoluce v roce 1989 se v republice obecní volby konaly jen devětkrát, takže v této hanácké dědině se KSČM pokaždé protlačila do zastupitelstva. A sedí v něm už 36 let. „Teď ale voliči KSČM přebíhají k ANO,“ dodá Sýkora. Pustiměř hlasuje přísně stranicky, což je výjimka, neboť venkov ovládají spíše nezávislí. V roce 2022 tu obecní volby vyhrálo ANO a uspěly i Přísaha, KDU-ČSL a KSČM. Obec se chlubí mnoha křesťanskými památkami, o to více je letitá obliba komunistů nepochopitelná. A jak v dědině asi dopadnou letošní komunálky?
Rodina Lossmannů uplatňuje smlouvu z časů Rakouska-Uherska, která jí zajišťuje volňásky do biografu. „Zrovna loni za mnou paní Lossmannová přišla s otázkou, jestli úmluva z roku 1914 stále platí. Je to sice rarita, ale dohodu dodržujeme,“ vypráví Petra Elisabeth Kačírková, ředitelka kina Lucerna. Nejstaršího funkčního biografu v Brně. „Bez naší rodiny by kino nemohlo být postaveno,“ potvrdila CNN Prima NEWS 99letá paní Lossmannová. Brno se s vynálezem filmu seznámilo již v srpnu 1896, o dva měsíce dříve než Praha. V Česku se promítá 130 let.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
