externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Pamětníků na 21. srpen 1968 ubývá a nyní 74letý Tomáš Paleček vzpomíná na nejtěžší střet Pražanů se sovětskou armádou, který se odehrál ve Vinohradské třídě u rozhlasu. „Spolužačka byla při bojích vážně postřelena, naštěstí přežila. A spatřil jsem tam i mrtvé, některé obličeje obětí mám pořád před očima,“ vypráví. U rádia vyrostla barikáda, střílelo se a podle historiků tam vyhaslo celkem 17 československých životů. „Někdo z protestujících také prorazil barel s naftou na tanku a hodil sirku,“ popisuje Paleček první den okupace a varuje před novým návratem ruské armády na Vinohradskou třídu: „Putin je novodobý car a my jsme součástí jeho imperiálního plánu.“
Hospodin, pomiluj nas. Řeckokatolický kněz se modlí nad 12 rakvemi s mrtvými obránci Ukrajiny. Bože, smiluj se nad námi. Pohřební obřady se ovšem konají až rok a půl po jejich smrti, v posádkovém kostele sv. Petra a Pavla ve Lvově. I tady drony a rakety zabíjejí civilisty, ale pořád je to nejbezpečnější velkoměsto na Ukrajině. A to žije i kulturou, byť válečnou, takže básnířka Svitlana Povaljajeva v Divadle Lesji Ukrajinky vypráví o svých dvou synech, kteří zahynuli na frontě. A než o půlnoci nastane zákaz vycházení, hospody hučí jako včelí úly. Reportér CNN Prima NEWS přináší 12 obrazů z válečného Lvova.
Tvář znetvořená válkou, z níž se dívá pouze jedno oko. Veterán v péči fyzioterapeuta, kterému schází nohy a zbývá mu jen pravá ruka. A ta teď usilovně zvedá činku. Dojmy, na které návštěvník z mírové země nemůže jen tak zapomenout, ale v nemocnici Unbroken v západoukrajinském Lvově je to všední realita. „Nejvážněji zranění vojáci obvykle skončí tady u nás, přijíždějí sem sanitky i evakuační vlaky z celého bojiště. A pečujeme i o těžce postižené civilní oběti ruských raketových a dronových útoků,“ líčí Solomija Jakubečko z vedení nemocnice, která „lazaretem“ obvykle provádí novináře.
Na vězeňské palandě ležel mezi dvěma muži, které čekala poprava. „Jeden z nich mi pořád dokola vyprávěl, jak sekerou zavraždil manželku,“ líčí slavný čínský spisovatel Liao Yiwu (1958), jenž nyní žije v německém exilu. Íránská spisovatelka Fatemeh Ekhtesari (1986) byla za své básně odsouzena k 99 ranám bičem a dlouhému vězení. Od trestu ji zachránil jen útěk do Norska. Egyptského poetu Mohsena Mohameda (1994) zatkli při studentské demonstraci, na které se v roce 2014 ocitl jen náhodou, aby přispěchal na pomoc mladé ženě. „Po pěti letech nespravedlivého věznění začalo další pronásledování, proto jsem utekl do exilu,“ vypráví.
Místo končetin mu zůstaly jen pahýly, ale dokáže vyťukat zprávy na mobilu, zapálit si cigáro, a hlavně už opět jezdí autem. „Včera jsem dal 100 kilometrů, zajel jsem si k jezeru,“ říká 41letý Mykola Šot ze Lvova a předvede, jak řídí svůj Citroën. „O všechny čtyři končetiny jsem přišel v bitvě o město Časiv Jar. Po výbuchu miny vystřelené z ruského minometu,“ vypráví. Tragédie se odehrála před rokem a pěti měsíci, ale ve vyhlášené nemocnici a rehabilitačním centru Unbroken ve Lvově ho naučili ovládat umělé ruce i nohy. A po čtyřech amputacích mu dokonce vrátili úsměv do tváře.
Když v roce 2014 zažila Ukrajina Revoluci důstojnosti, slavil Oleksandr Savčuk deváté narozeniny. Dnes je mu 20 a má pocit, že teď dělá revoluci on. Revoluci generace Z. „Co teď říká Volodymyr Zelenskyj, to se absolutně neshoduje s tím, co hlásal v předvolební kampani. Tedy boj s korupcí,“ líčí Savčuk pro CNN Prima NEWS, proč přišel na demonstraci v západoukrajinském Lvově. Blíží se půlnoc, policejní hodina a zákaz vycházení. Poslední skupinka protestujících stále křičí hesla namířená proti zákonu, jehož podpisem Zelenskyj zpochybnil antikorupční politiku. „Ne zákonu číslo 12414,“ stojí na kartonu, kterým mává Oleksandr. Zelenskyj podle účastníků akce vede Ukrajinu zpět k totalitě, k systému před rokem 2014. Země je přitom ve válce se skutečnou diktaturou brežněvovsko-stalinského ražení, a také na Lvov často míří ruské drony a rakety.
My budeme rozhodovat, jestli příští vláda bude s komunisty nebo s motoristy, prohlašoval sebevědomý Filip Turek na pátečním mítinku strany Motoristé sobě v areálu Kravín ve slezském Dolním Benešově. Řeč přišla i na radikální rušení gymnázií a devátých tříd či zavádění školného, a to vše ve společné vládě s Andrejem Babišem. O problémech, které europoslanec a čestný prezident Motoristů dělá vlastní partaji, během čtyřhodinové Motopárty nepadlo ani slovo. Tedy třeba o potenciálním hajlování ani o obvinění ze znásilnění a podezření z domácího násilí, jemuž nyní čelí. Přítomné ženy se s Turkem nadšeně fotografovaly, zatímco politik urážel kolegy „pito*ce“ z Evropského parlamentu a dumal o historické úloze Vladimira Putina.
Paní Věra v bílém triku s nápisem Stačilo! působí na mítinku Petra Fialy jako rudý hadr v býčí aréně. „Vypadněte,“ vyzývá ženu několik účastníků předvolebního shromáždění na Moravském náměstí v Brně. „Vy vypadněte,“ odvětí ovíněná Věra, která dodá: „Já su hrdá komunistka.“ Hádka přechází ve strkanici. „Tak běžte už jinam, sv*ně jedna komunistická,“ zazní v hloučku. Stoupenci Stačilo! opětují ještě tvrdšími vulgarismy. Vypadá to na pranici, ale zasáhne moderátorka Iva Pazderková, která paní Věru chytne kolem krku a vyzve ji, aby premiérovi položila otázku. Žena ji není schopna naformulovat a jen na Fialu křičí, že „lže o Ukrajině“. Drama vzápětí utiší otevření grilu a část Fialových odpůrců zpacifikuje vůně moravských klobás a uzeného. Rozdávají se zdarma.
Prosím vás, jaká válka? Ten Trump si Putina namaže na chleba, on ho vymaže z mapy! Tak řeční předseda hnutí ANO Andrej Babiš k asi stovce účastníků předvolebního mítinku v Háji ve Slezsku. V opavském okrese. Politologové by nesouhlasili, ruská hrozba je reálná, ale tohle je soutěž ve sběru hlasovacích lístků pro podzimní parlamentní volby. „A kdo jiný by měl vyhrát? Kdysi jsem volil sociální demokraty, ti jsou ale mrtví, tak volím ANO. A teď jsem se vyfotil s panem předsedou,“ má radost 76letý Pavel Čecháček. Expremiér na očekávaném vítězství pracuje odhodlaně, po slezských dědinách sbírá doslova hlas po hlase.
Husité šli 6. července 1925 znovu do boje proti katolíkům. Tak to alespoň vnímal Vatikán, když ten den zavlála nad Pražským hradem velká bílá vlajka s rudým husitským kalichem. A kališnický prapor se třepotal i na Staroměstské radnici. Reakce Svatého stolce byla okamžitá, papežský nuncius Francesco Marmaggi si ještě tentýž den sbalil kufry a ve 22.30 hodin už na pražském hlavním nádraží nasedal do vlaku, kterým záhy opustil Československo.
Dřevěný kostel v Gutech se proměnil v hromadu ohořelých trámů po žhářském útoku v roce 2017. Chrám v Hrabové zase v roce 2002 zapálil elektrický zkrat. Obě roubené svatyně ale znovu povstaly z popela. Na severovýchodě republiky lze obdivovat i dalších 15 kostelů postavených z trámů. „Dřevěné kostely voní. Dřevem i dost specifickými vůněmi z konzervačních prostředků, kterými musí být dřevo ošetřeno. A také hřejí, když se do dřeva opře sluníčko, je to uvnitř kostelíka hned poznat. Voní a hřejí,“ obdivuje beskydské a pobeskydské roubené chrámy kunsthistorička Národního památkového ústavu v Ostravě Romana Rosová.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
