Ivan Motýl

Jsem ve formě, bude to jízda, skutečně to bude megakampaň, mega, plánoval si Andrej Babiš, jakou formu letos dostane jeho předvolební kampaň. A na mítinku v Opavě skutečně sliboval „mega“ věci. Prý voličům zajistí zubaře a bude se méně umírat na infarkty i na rakovinu slinivky. Zachrání školní kuchařky, omezí neziskové organizace a slovenské absolventy českých univerzit nepustí zpátky na Slovensko. A hodně to schytal i opavský rodák, exprimátor města a současný ministr financí Zbyněk Stanjura. V nacpaném kulturním domě vlastně zazněl jediný kritický dotaz: „Kdy už konečně odsoudíte politiku Roberta Fica?“ Po chvilce vytáčení Babiš prohlásil: „To není náš problém.“

Nestavějte nám pomníky, přemítá v jedné básni ukrajinský frontový spisovatel Borys Humeńuk (Борис Гуменюк). Podobně jako kdysi písničkář Karel Kryl. „Od konce prosince 2022 je básník Humeńuk nezvěstný, zmizel přímo na frontové linii,“ říká Lucie Řehoříková, v letech 2014 až 2020 ředitelka Českého centra na Ukrajině. Do téhle země se zamilovala a s ukrajinskými umělci je v neustálém kontaktu – právě se vrátila z Kyjeva. „Zkuste si nahlas počítat číselnou řadu: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13...,“ vyzývá čtenáře CNN Prima NEWS. „Až dojdete k číslu 227, tak právě tolik ukrajinských spisovatelů zahynulo kvůli ruské invazi. Většinou přímo v bojích.“ A Rusové zabili i stovky herců, hudebníků, výtvarníků a dalších umělců.

Kozy před utopením zachránil, když je zahnal na půdu, u sousedů ale utonul přivázaný kůň. Na záplavy z poloviny září 2024 vzpomíná 60letý chovatel Jan Jelínek z Jeseníku velmi nerad. Příliš mu změnily život. I celému slezskému městu, v němž žije. Z oken svého domu měl třeba výhled na staleté vesnické usedlosti, povodeň je pobořila a ruiny posléze rozsápaly lžíce bagrů. „Sousedé zmizeli, to je smutné. Třeba s Kamilem jsme byli kamarádi odmalička,“ ukazuje přes silnici na pustou a sněhem pocukrovanou pláň, kde stál barák Kamila Böhma.

U severních sousedů pořizuje i viagru, k nákupu přípravku na potenci tam není třeba recept. V Polsku nakupuje v kamenných obchodech a ještě častěji na největším on-line tržišti. „Prakticky všechno, co potřebuji, si vozím z Polska a měsíčně ušetřím až tisíce korun. Objednávky on-line si vyzvedávám na výdejních místech těsně za hranicemi,“ líčí ostravský třicátník s ekonomickým vzděláním. Každý nákup analyzuje, o postupy se ale ochotně dělí se čtenáři CNN Prima NEWS. „Stánky na tržnicích u hranic ignorujte, to je past na Čechy, kteří ještě neumějí v Polsku nakupovat,“ nabádá. A nad notebookem v ostravské kavárně ukazuje, jak si on-line objednat podestýlku pro kočky, kávu, potravinové doplňky i další výrobky.

V pevné víře v konečné vítězství padl hrdinskou smrtí můj vroucně milovaný manžel... Takto oznámila úmrtí 38letého brněnského esesáka Augusta Gölzera jeho manželka Elisabeth. V nemocnici dodýchal 8. února 1945, o den dříve na něho čtyřikrát vystřelil dnes téměř zapomenutý odbojář Vladimír Blažka. Atentát někdy historici připodobňují k vražednému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Nepovedl se ani jeden z nich. Heydrich i Gölzer střelbu přežili a smrt nastala až v nemocnici,“ porovnává události historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.

Šikanu nezletilé dívky řeší celá republika, nyní i přípravu vraždy na stejné škole. A co na to hodonínská ulice? „No já vám nevím, jako děti jsme se ve škole pořádně řezali, kolikrát jsem domů přišel s monoklem,“ porovnává 80letý Květoslav Flašar, bývalý vojenský pilot. Zajímá mě reálný hlas Hodonína se skutečnými jmény občanů, nikoli anonymní výkřiky na sociálních sítích. „Jsem taky Romka, bohužel. A tvrdím, že v tom byl rasismus,“ je přesvědčena 30letá Viktorie Danielová. Redakce CNN Prima NEWS kontaktovala rovněž matku fyzicky napadené žákyně. K situaci se však nechce dále vyjadřovat.

Denní tisk před 100 lety neznal ochranu osobních údajů (GDPR) a běžně uváděl také etnicitu pachatelů i obětí trestných činů. „Prostomyslná slovenská žena Vilma Silenková z Malacek přijala nabídku cikánek Terezie Sorkociové a Barbory Danielové. Ty prováděly různé kejkle, a pak prohlásily, že Silenková je očarovaná. Zahájily také hned léčení,“ uvedl deník Lidové noviny v roce 1925. Seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná dobovou černou kroniku prostřednictvím tehdejšího tisku. Následující díl se věnuje případům spojovaným s romskou menšinou.

Česká pivní kultura má na kahánku. Vymírá, zkrátka mele z posledního, jinak by ji ministerstvo kultury nemohlo zapsat na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, jak se to stalo tento týden. Na seznamu totiž figurují jen ohrožené druhy, k nimž patří například dudáci, voraři, bednáři, odzemek a jízda králů, čili vymírající řemesla a tradiční lidové zvyky. Mimo jiné mečové tance, slovácký verbuňk a morové průvody.

Studentka Klára Lustbaderová měla teprve 16 let, když musela počátkem roku 1942 nastoupit do transportu. Vlak vezl celkem 1 000 internovaných svobodných židovských dívek a žen, údajně na práci do Německa. Souprava však zamířila na úplně jinou konečnou stanici, na rampu koncentračního tábora v Osvětimi. „Z transportu přežilo pouhých 20 žen, včetně mojí maminky Kláry. To byl zázrak, nikdy mi ale o pobytu v koncentráku neřekla ani půl slova. A všechno, co vím, jsem se časem dozvěděl od jiných přeživších,“ vypráví 74letý Peter Chudý, tajemník Židovské náboženské obce ve slovenském Prešově. Rudá armáda osvětimskou „továrnu na smrt“, v níž zahynulo na milion Židů, osvobodila 27. ledna 1945. Před osmdesáti lety.