externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Celý někdejší východní blok nebezpečně zatěžuje nostalgie po Sovětském svazu. Myslí si to i 47letý Volodymyr Hamoria, ukrajinský expolicista, advokát a nyní šéf regionální správy v Kirovohradské oblasti. „Putin přitom patří k nejvíce nebezpečným produktům komunismu, a proto také nejlépe ví, jak stesk po minulém režimu systematicky využívat ve válce, ale také na Slovensku, Maďarsku i v České republice,“ přemítá v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Krvavé bitvy, politické atentáty kvůli knížecímu stolci na Pražském hradě, intriky všeho druhu, ale i touha po spravedlivém a v křesťanských hodnotách ukotveném Českém knížectví (Ducatus Bohemiae). O tom všem píše ve svém díle kronikář Kosmas, který zemřel 21. října 1125, přičemž bez jeho zápisů by většina událostí z úsvitu českých dějin zůstala zahalena tajemstvím. „Kosmas nepopisoval nějaké idylické ,staré pověsti české‘, ale hlavně turbulentní dobu svého života. Vládu krále Vratislava a ,hru o trůny‘ mezi jeho syny,“ říká pro CNN Prima NEWS Ondřej Koupil, jehož nový překlad latinské Kosmovy Kroniky Čechů právě vychází.
Místo slavné Mony Lisy ukazují v Louvru jen zlatý hřebík, na kterém obraz visel. Tak se v roce 1911 bavil evropský tisk na účet hlídačů v pařížské galerii, neboť dílo Leonarda da Vinciho jim zmizelo v průběhu všedního dne. A smáli se i Češi. „Že lze ukrásti v Paříži, ve státní sbírce, z hlavního sálu dílo Leonardovo, ilustruje způsob ošetření uměleckých památek přímo ohromujícím způsobem. V Paříži na sebe uvrhli internacionální ostudu,“ prohlásil pro pražskou Národní politiku historik umění F. X. Harlas. A po dalších 114 letech se Louvre opět stává terčem mezinárodního posměchu, neboť za běžného provozu zmizely šperky nedozírné ceny.
S matkou oběti žhářského útoku z Vítkova jsem se potkal vícekrát. Poslední léta měla největší obavy z justice, že extremisty odsouzené za rasově motivovanou vraždu pustí předčasně z vězení. Ve třech případech už se tak stalo, pachatelé se však popálené Natálce naštěstí vyhýbají. Tragédii z dubna 2009 však nyní rodině oběti nepříjemně připomněla kauza nominanta Motoristů sobě na ministra zahraničí Filipa Turka, který měl romskou národnost oběti označit v souvislosti s vrahy za „polehčující okolnost“, což dnes odmítá. Případ Turek v něčem připomíná i nestoudnosti a nesoudnosti spojené s kauzou soudce Fremra.
Pokud by padl do ruského zajetí, přišla by za tetování tvrdá reakce. „Asi by mi je zaživa vyřízli z kůže, ale možná bych skončil i hůře,“ říká pro CNN Prima NEWS 38letý Andrij Romanov, voják teritoriální obrany a zároveň člen vedení radnice v ukrajinské Rešetylivce v Poltavské oblasti. Na prsou nosí verš z populární písně, který se během okupace proměnil ve vlastenecký pozdrav. A druhé tetování souvisí s ukrajinským černým humorem. Jde o trojlístek v kruhu, což je logo pro národní značku jakosti, certifikát schválený kyjevskou vládou již v roce 2001. Rusům takto Ukrajinci výsměšně vzkazují, že jsou prostě lepší...
Slezské Pavlovice, to je bohem (i všemi ostatními) zapomenutá vesnice u polských hranic v okrese Bruntál, ve které je třetina obyvatel v exekuci. Ještě dlouho po sametové revoluci tu volby vyhrávala KSČM, přičemž letos zde očekávali komunistický comeback. Omyl. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatní politiky tam vyautovali, přičemž obdobně volil venkov v mnoha regionech někdejších Sudet. Co k takovým výsledkům vedlo, to týden po volbách rekapituloval reportér CNN Prima NEWS přímo v pohraničí.
I když osm volebních komisařů sedí přímo mezi pěti tisíci svazky obecní knihovny, většina z nich přiznává, že už knihy dávno nečte ani doma. Volební místnost přímo mezi regály s knížkami, to je unikát, ale v Bašce u Frýdku-Místku už si zvykli. Voliči na různých místech v republice hlasují také v sídlech horské služby, hasičských zbrojnicích nebo v restauracích.
Od posledních parlamentních voleb za socialismu uplynulo 39 let. „Chtěl bych znovu zavést volební povinnost jako za komunistů. Spousta lidí dneska nadává na politiku, ale nezvednou pr*el a k těm volbám nejdou,“ kritizuje dnešní poměry 80letý Ivo Kozar z Ostravy. A dalo by se za totality něco změnit volbami? „Vláda jedné strany se mi moc nelíbila, i když jsem jí to pokaždé hodil. Naposledy jsem Národní frontu volil v roce 1986. A je pravda, že to bylo o ničem. Zato dneska mohou voliči klidně vyměnit vládu, v tom je demokracie dobrá,“ věří bývalý zedník, který na Ostravsku stavěl uhelné doly či elektrárnu v Dětmarovicích.
Kdo chce k volební urně, musí se prodrat hospodským sálem. „My tam nespěcháme, jen běžte,“ směje se partička, která v beskydském pohostinství U Tkáčů v obci Ostravice sedí asi tři metry od plenty a urny. Tihle pivaři (i pivařky) dávají přednost voličům, kteří přišli pouze hlasovat a nemíní tu nad půllitry posedávat dlouhé hodiny. Zato výčepní a zároveň servírka Anička Kišová má dnes výhodu: volit bude přímo na pracovišti. Jen pořád neví, komu to hodí.
Když na konci války čeští kolaboranti založili Svatováclavskou dobrovolnickou rotu, chtěli se s ní na straně nacistů zapojit do bojů. Odkaz svatého Václava byl za protektorátu mnohokrát zneužit a ve své nové knize Když se řekne protektorát o tom poutavě vypráví historik a přední odborník na dějiny druhé světové války Jan B. Uhlíř. „Svatováclavská dobrovolnická rota mohla být v rámci říšské branné moci nasazena i na východní frontě,“ říká Uhlíř v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Zákaz pobytu na 10 let. A pokud by se pokusil hranice do USA překročit nelegálně, hrozil by mu kriminál až na 22 let. Tak se agenti amerického imigračního úřadu rozloučili s 38letým Alexandrem Pinkowskim z Ostravy, na kterého si počkali tento týden v Chicagu. Před domem, v němž bydlel. „Šli na jisto. Když jsem ráno nastoupil do auta, abych vyrazil do práce, zablokovali výjezd a oznámili mi, že jsem zatčen. Do bytu jsem se nesměl vrátit ani pro kreditní kartu. A odvezli mě rovnou do zadržovací cely na letišti,“ líčí občan České republiky, který žil ve Spojených státech 11 let.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
