Ivan Motýl

Únos cenného chrta v pražských Holešovicích skončil tragicky. „Tichý psa zabil a snědl,“ informovaly Lidové noviny v lednu 1925. Pachatelem byl brusič Jan Tichý z holešovického přístavu, ale zajímalo to tehdejší policii? Odpověď přináší šestý díl nového seriálu CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety, který tehdejší kriminalitu mapuje na základě zpráv z dobového tisku. A připomíná i další policejní příběhy, které měly spojitost se psy. „Pes zastavil se pod krovem u půdy, počal vrčeti a hrabati, a po chvíli vytáhl z úkrytu pod podlahou cípy kabátu,“ vylíčil úspěšný zásah policejního psa deník Československá republika před rovným stoletím.

Pražský vrchní inspektor Bubník, jenž byl předobrazem pro filmového detektiva Klubíčka v podání Jindřicha Plachty a Miroslava Donutila, měl první lednový týden roku 1925 lví podíl na zatčení uprchlého berlínského továrníka Hermanna Webera. Pátralo po něm celé Německo, neboť průmyslník si založil několik chemických továren, pro které odebíral líh, jenž byl vykazován jako denaturovaný. Díky podplaceným finančním úředníkům ve skutečnosti odebíral konzumní líh, ten dále prodával a státní pokladnu připravil o obrovské částky. Pohádkově zbohatl, nicméně inspektor Bubník za případem udělal tečku, když Webera zatkl v pražském hotelu Gráf na Komenského náměstí (dnes náměstí I. P. Pavlova).

Průměrný věk dožití dnešních obyvatel Česka spočítali statistici na 80 let. To není málo, protože před 80 lety se v našich zeměpisných šířkách dosud rozkládal Protektorát Čechy a Morava, který byl integrální součástí Třetí říše. Poslednímu novoročnímu projevu Adolfa Hitlera z 1. ledna 1945 tak veškerý český tisk musel věnovat titulní stranu. „Svět si musí uvědomit, že tento stát nebude nikdy kapitulovat,“ hřímal Hitler o neporazitelnosti Německa. Bezpodmínečná kapitulace nacistické říše byla přitom podepsána již 7. května 1945 v Remeši a 8. května v Berlíně. A co hlásal na Nový rok v roce 1955 Antonín Zápotocký, v roce 1985 Gustáv Husák anebo roku 2005 Václav Klaus?

Když šofér Václav Vostrý najel do davu opilců na Václavském náměstí, silvestrovské oslavy na přelomu letopočtů 1924 a 1925 se zbarvily krví. Za tragédií, která si vyžádala vážně zraněné, ale nebyl přímý úmysl řidiče. Na události nesli vinu hlavně pražští flamendři. Při jedné ostravské silvestrovské oslavě zase strážník napadl pošťáka, načež listonoš vytáhl revolver a postřelil hned tři osoby. Nový seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná s pomocí dobového tisku velké kriminální případy i běžné zlodějiny. A zločinnost před rovným staletím se kupodivu podobala té dnešní.

Boží hod vánoční. Pro 58letého bezdomovce Mirka Grundzu to ale žádný hod určitě není. „Ani letos mi nikdo nenabídl vánoční jídlo, a už vůbec nevím, jak chutná řízek nebo smažený kapr,“ stýská si. Je 25. prosince, pomalu se stmívá a Grundza se právě ohřívá na takzvaném komínku tepelně rozvodného zařízení firmy Veolia. Ve Francouzské ulici na ostravském sídlišti Poruba. „Městská policie mě odtud pořád vyhání, hlavně po setmění. Na Štědrý večer taky, už kolem půl deváté jsem musel pryč,“ popisuje vánoční svátky u horkovodu s parovodem.

Mordy, krádeže a další zločiny, i to patřilo k vánoční realitě v roce 1924. Obětí zákeřné vraždy se tehdy stala i 17letá služka z Olomouce Anna Hrdinová. „Útočník jí smáčkl rukou hrdlo,“ popisoval dobový tisk morytát uprostřed zaoraných polí na Hané. A když tehdejší deník Československá republika případ zařadil do vánoční černé kroniky, uvedl ho tklivým povzdechnutím nad stavem společnosti: „Z nálady Štědrého večera, která nebývá jímavá tak, jak se o ní někdy snívá.“ Nový seriál CNN Prima NEWS mapuje zločiny před 100 lety s pomocí dobového tisku. Z jedné pražské hospody se na Vánoce v roce 1924 ztratily pivní trubky i rum, Brno zase žilo úkladným zastřelením komárovské hostinské.

Předválečný Hurvínek se po nástupu komunistů v roce 1948 proměnil v pionýra a chodil na brigády, takže knihy s tímto dětským hrdinou mohly zůstat pod vánočními stromečky i za nejhlubší totality. „Od té doby, co dostal Hurvínek pionýrský šátek, je mnohem lepší než dříve,“ pochválil režim v roce 1952 loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Děti si ale na Vánoce přály i ruské matrjošky a třeba v osmdesátých letech byla hitem céčka. Dospělé muže zajímalo hlavně elektrotechnické zboží a ženy kosmetika či móda, při srovnání průměrných platů ale spotřební zboží za totality stálo i několikanásobně více než v roce 2024.

Jdu ke Dvořákům na jedno / opravdu dám si jen to jedno / pohlédnu krátce na své dno… / a po sedmém až v nedohledno. Takto o pití piva zvažuje básník J. H. Krchovský. Jeden zlidovělý citát z Jaroslava Haška totiž říká: „Člověk míní, hospoda mění.“ Skupina nadšenců kolem Českého svazu pivovarů a sladoven se teď ale snaží tradiční českou pivní kulturu dostat i na seznam světového dědictví UNESCO. „Zdaleka totiž nejde jen o konzumaci, ale například většina slavných českých básníků měla potřebu o pivu i psát. A možná by tak k zápisu na seznam UNESCO mohla přispět nová antologie Šnyt,“ říká pro CNN Prima NEWS vydavatel knihy Pavel Řehořík, spolumajitel nakladatelství Větrný mlýny.

Veliký dřevěný dřez s nasolenými kusy masa, v němž lékařští znalci zjistili tělesné pozůstatky pěti různých mužů. Těmito slovy popisoval deník Československá republika odhalení masového vraha a kanibala Karla Denkeho z malého slezského městečka Münsterberg (dnes Ziębice v Polsku), které leží jen 27 kilometrů od dnešních českých hranic. Denke byl zatčen o adventní neděli 21. prosince 1924 a postupně se také zjistilo, že své oběti prodával na masném trhu jako „uzené vepřové bez kůže“. Nový seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná velké kriminální kauzy i drobné zlodějiny na základě zpráv z dobového českého tisku.