Domů Ivan Motýl
Ivan Motýl

Ivan Motýl

externí spolupracovník CNN Prima NEWS

Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.

Nejnovější příspěvky autora

REPORTÁŽ ze Lvova: Nejlepším úkrytem před drony byly peřiny, vzpomíná Opavan. Názor změnil
Reportáž

REPORTÁŽ ze Lvova: Nejlepším úkrytem před drony byly peřiny, vzpomíná Opavan. Názor změnil

V ukrajinském Lvově žije Jiří Kovář z Opavy od počátku devadesátek. „Když začala válka, před ruskými drony a raketami jsem se schovával maximálně pod peřinu,“ vypráví s patřičnou dávkou černého humoru. Je to věčný optimista, nyní však varuje: „Bezpečnostní situace se zhoršila už i tady, takže poznávací výlet do Lvova nemohu Čechům doporučit.“ Město zažívá několik leteckých poplachů denně, i ve válce se ale musí normálně žít a v Kovářově kuchyni začíná improvizovaná hostina.

Příběhy českých veteránů wehrmachtu. Někteří došli k Moskvě, jiní sloužili pod Dönitzem
Reportáž

Příběhy českých veteránů wehrmachtu. Někteří došli k Moskvě, jiní sloužili pod Dönitzem

Ve slezském Hlučínsku měla válečného veterána z Hitlerovy armády téměř každá rodina. Neměli na výběr. Narukovat museli. Připomeňme si v Den válečných veteránů několik osudů vojáků wehrmachtu, které v posledních 30 letech zaznamenal reportér Ivan Motýl. A jež jsou cenné i tím, že tyto pamětníky nestačila vyzpovídat Paměť národa, největší česká pamětnická databáze.

Další příspěvky autora

REPORTÁŽ: U Charkova střílejí Rusové i na popeláře. Občas si vyberou náhodné osobní auto

Už i vyvážení popelnic se mění v boj o holý život. „Přibývá útoků ruských dronů na naše popelářské vozy,“ říká pro CNN Prima NEWS Jaroslav Holizdra, šéf technických služeb v ukrajinském městě Derhači poblíž Charkova. V mobilu má snímek vozu s rozstřílenou kabinou. „Jen s velkým štěstím se řidiči podařilo včas vyskočit a přežil, ruský dron popelářské auto doslova honil po ulicích.“ Tento týden se pak cestou ze skládky odpadu skutečně i umíralo.

Svátek všeho pokrokového lidstva! Putin VŘSR neslaví, v Československu se ctila pravidelně

Ať žije 72. výročí říjnové revoluce. Tak zahájil deník Rudé právo oslavy VŘSR 7. listopadu 1989, tedy 10 dnů před sametovou revolucí. Od té doby Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), kterou Lenin spustil v Rusku 7. listopadu 1917, už oficiálně slavit nemusíme. Veřejné oslavy 109. výročí bolševické revoluce letos neorganizoval ani Putinův režim a na Lenina vzpomínali u mauzolea na Rudém náměstí jen ruští komunisté.

REPORTÁŽ: Kolik leží na českých hřbitovech mrtvých? Spočítali jsme to, statistika zaujme

Obrovský kamenný anděl smrti střeží zesnulé a pozůstalí kladou k hrobu svíce a věnce. Reportér CNN Prima NEWS procházel o dušičkovém víkendu jeden z tisíců hřbitovů v České republice a porovnával údaje na náhrobcích se statistikami. Kolik leží na českých hřbitovech mrtvých? A kolik osob zemřelo třeba za posledních 100 let? I když Český statistický úřad (ČSÚ) takovýto údaj neuvádí, redakce ho na základě ročních statistik spočítala. Od 1. ledna 1926 do 31. prosince 2025 zemřelo na území dnešní České republiky 12 076 547 osob. A za první dva kvartály roku 2026 přibylo dalších 57 564 zesnulých.

REPORTÁŽ: V mobilu má Hryhorij přátele, které mu vzala válka. Jeden z nich nečekaně „ožil“

S mobilem v ruce se modlí za padlé nebo nezvěstné kamarády. „Už je jich asi 25, ten seznam otvírám každý den a jména si přeříkávám,“ ukazuje ukrajinský básník Hryhorij Semenčuk displej telefonu. „Určitě to má smysl,“ hájí modlení. „Během obrany Azovstalu v Mariupolu v květnu 2022 zmizel můj dobrý přítel Dmytro Paskalov, i on byl na seznamu. Čtyři roky o něm nikdo nevěděl, ale nedávno se vrátil z ruského zajetí,“ vypráví básník. Aktuálně ho trápí i kulturní genocida, kterou Rusové provádějí cíleným ostřelováním skladů nových knih či učebnic.

Mrtvě narozené dítě a žrout peněz, brojili proti Senátu už za Masaryka. Antipatie neutuchly

Pryč se Senátem! Sto let budeme se domáhati jeho odstranění. Tak za první republiky proti existenci horní parlamentní komory brojili sociální demokraté. Po sametové revoluci obnovu a existenci Senátu kritizovala hlavně KSČM, přičemž později se přidalo hnutí ANO. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně,“ řekl Babiš v roce 2016 deníku Právo. Po letošních senátních volbách volá ANO po změně zákona a jednokolové volbě.

REPORTÁŽ: Poslední bitva vzplála. V rudé Lhotě volí KSČM nepřetržitě od roku 1990

KSČM je na vymření. V obecních volbách získala jen 61 zastupitelů v celém Česku, přičemž po prvních svobodných komunálkách v roce 1990 to bylo 9 603 mandátů. V Horní Lhotě u Ostravy, která má 858 obyvatel, však voliči protlačili komunisty na radnici ve všech obecních volbách od sametové revoluce, tedy desetkrát. „Letos nebyl s volbami větší problém, i když mladí se do strany nehrnou. Získali jsme 20 procent,“ říká 72letý Pavel Petruška, který v „rudé Lhotě“ předsedá základní organizaci KSČM. „Kolikrát až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ dodá ctitel ruského revolucionáře.

Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí

Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.

REPORTÁŽ: Každý volič musel projít kolem pípy aneb Volební místnost v hospodě

Kdo chce k volební urně, musí projít úzkou uličkou mezi výčepem a stoly obsypanými žíznivci, kteří již odvolili. V pivnici Libuše ve slezských Dětmarovicích se volič jinudy do volební místnosti nedostane. „Odvolíme a hned si můžeme dát pivko se sousedy,“ pochvaluje si Andrea Šejvlová. V obci se volí do zastupitelstva i horní komory Parlamentu, takže o senátorovi tu rozhodují od piva. „U nás neplatí poučky o tom, že politika do hospody nepatří,“ říká dětmarovický sochař Petr Szyroki. Obec dokonce v hospodách a restauracích zřídila hned tři volební místnosti, to je asi rarita i v rámci republiky.