externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
S mobilem v ruce se modlí za padlé nebo nezvěstné kamarády. „Už je jich asi 25, ten seznam otvírám každý den a jména si přeříkávám,“ ukazuje ukrajinský básník Hryhorij Semenčuk displej telefonu. „Určitě to má smysl,“ hájí modlení. „Během obrany Azovstalu v Mariupolu v květnu 2022 zmizel můj dobrý přítel Dmytro Paskalov, i on byl na seznamu. Čtyři roky o něm nikdo nevěděl, ale nedávno se vrátil z ruského zajetí,“ vypráví básník. Aktuálně ho trápí i kulturní genocida, kterou Rusové provádějí cíleným ostřelováním skladů nových knih či učebnic.
Pryč se Senátem! Sto let budeme se domáhati jeho odstranění. Tak za první republiky proti existenci horní parlamentní komory brojili sociální demokraté. Po sametové revoluci obnovu a existenci Senátu kritizovala hlavně KSČM, přičemž později se přidalo hnutí ANO. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně,“ řekl Babiš v roce 2016 deníku Právo. Po letošních senátních volbách volá ANO po změně zákona a jednokolové volbě.
KSČM je na vymření. V obecních volbách získala jen 61 zastupitelů v celém Česku, přičemž po prvních svobodných komunálkách v roce 1990 to bylo 9 603 mandátů. V Horní Lhotě u Ostravy, která má 858 obyvatel, však voliči protlačili komunisty na radnici ve všech obecních volbách od sametové revoluce, tedy desetkrát. „Letos nebyl s volbami větší problém, i když mladí se do strany nehrnou. Získali jsme 20 procent,“ říká 72letý Pavel Petruška, který v „rudé Lhotě“ předsedá základní organizaci KSČM. „Kolikrát až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ dodá ctitel ruského revolucionáře.
Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.
Kdo chce k volební urně, musí projít úzkou uličkou mezi výčepem a stoly obsypanými žíznivci, kteří již odvolili. V pivnici Libuše ve slezských Dětmarovicích se volič jinudy do volební místnosti nedostane. „Odvolíme a hned si můžeme dát pivko se sousedy,“ pochvaluje si Andrea Šejvlová. V obci se volí do zastupitelstva i horní komory Parlamentu, takže o senátorovi tu rozhodují od piva. „U nás neplatí poučky o tom, že politika do hospody nepatří,“ říká dětmarovický sochař Petr Szyroki. Obec dokonce v hospodách a restauracích zřídila hned tři volební místnosti, to je asi rarita i v rámci republiky.
Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.
V Praze žilo na jaře roku 1713 asi 40 tisíc obyvatel, ovšem tehdejší epidemie moru jich skoro 13 tisíc zahubila. Takřka třetinu města, a to za pouhých osm měsíců. „Nečekej a uteč,“ to byla nejčastější lékařská rada té doby, říká historik Jaroslav Zezulčík. Nový Jičín v roce 1715 obývalo asi 4 000 obyvatel, ale mor za pouhých pár měsíců zahubil na 800 z nich. „Mor je neustále blízko,“ zaznělo na výstavě Rána morová, kterou Zezulčík uspořádal. Aktuálně se ruští lékaři zabývají smrtí laborantky, kterou údajně zahubil plicní mor. Ročně se dnes ve světě nakazí morem asi 2 000 osob.
Dokud to jde, musí se na frontové linii žít normálně, a to i v půlmilionovém velkoměstě Mykolajiv u Černého moře. „Rusové nám zabíjejí sousedy, ničí obchodní centra, prodejny stavebnin, pošty nebo hotely, ale město musí dál normálně fungovat. Třídíme odpad nebo hledáme tipy do ankety Strom roku,“ líčí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Svitlana Gontarenková, zástupkyně ředitele městské energetické společnosti. Nepoddat se, to je její heslo. Letos dokonce v Mykolajivu založila ekologické centrum EcoRoom, přičemž udržitelným energiím se na Ukrajině nikdo nesměje. Fotovoltaika se ve válce stala nutností.
O petici za Václava Havla, která vznikla 23. února 1989 v ostravské pivnici Na Plivanci, se tehdy uvězněný disident a pozdější prezident republiky určitě nikdy nedozvěděl. Případ sice vyšetřovala policie a dostal se až k prokurátorovi, v euforii ze sametové revoluce však na událost zapomněli i její aktéři. Ale protože měla v mnohém absurdní rozměr, možná stojí za zmínku v rámci nedožitých Havlových devadesátin. Sotva se totiž petice u piva zrodila, u jiného stolu už se tři udavači radovali, že jim ptáček skočil do hrsti. Jako za časů Bretschneidera, nejslavnějšího českého práskače, jenž udal Josefa Švejka.
Pochází z rodiny olašských vajdů, léta byl také tajemníkem romského krále Jana Lipy, členem Rady vlády pro národnostní menšiny a stále předsedá Unii olašských Romů. Josef Stojka (60) z Ostravy před loňskými parlamentními volbami podpořil ANO, ale Babišovo vládnutí s SPD ho znechutilo. „Romy vyzývám, aby v senátních a komunálních volbách volili jen skutečné demokraty,“ říká v předvolebním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Kvůli procesu s protektorátním premiérem zasedl v Praze berlínský soud. Ve středu 1. října 1941, před 85 lety. „Bylo to něco mimořádného, co už se nikdy neopakovalo. Nově jmenovaný zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich povolal k pražskému procesu s předsedou vlády Aloisem Eliášem celý první senát Lidového soudního dvora z Berlína, a to včetně prezidenta soudu Otto G. Thieracka,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na protektorátní dějiny. Proces s premiérem trval pouhé čtyři hodiny a skončil trestem smrti. Soud zasedl v tehdejším hlavním sídle pražského gestapa, v Petschkově paláci v dnešní ulici Politických vězňů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
