Ivan Motýl

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert adoroval Vladimira Iljiče Lenina a Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), která vypukla 7. listopadu 1917, tedy před 107 lety. Seifert bolševického vůdce obdivoval v mládí i ve středním věku, jednu báseň s názvem Lenin napsal v roce 1926 a stejnojmennou pak v roce 1949. VŘSR uctívala celá plejáda meziválečných básníků, které dnes literární historie považuje za nejlepší české klasiky 20. století. První československý prezident T. G. Masaryk přitom od nástupu do funkce v roce 1918 upozorňoval, že Leninův převrat byl především strašlivým masakrem. Básníci ho ignorovali a podléhali dezinformacím z Moskvy.

Úrodné polnosti na Ukrajině už třetí rok kontaminují výbušniny nebo paliva a oleje ze zničené techniky. „Je to ekologická katastrofa,“ říká pro CNN Prima NEWS Olha Lyashchuk z respektované ukrajinské organizace Ecoclub. „Výbuchy dělostřeleckých granátů, raket nebo úniky kapalin ze zasažených tanků i dalších vojenských vozidel, to vše každý den násobí zkázu zemědělské půdy,“ popisuje plíživé zamořování evropské či světové obilnice, jak se Ukrajině přezdívalo před ruskou invazí. Nápravy škod budou podle ní trvat desetiletí, nebo spíše ještě mnohem déle.

Protektorátní policie a gestapo zatkly při pražské demonstraci z 28. října 1939 zhruba 400 protestujících. Stejné množství demonstrantů bylo zadrženo i 28. října 1989, pouta však nasazovala Veřejná bezpečnost a StB. Jak se slavil či neslavil 28. říjen v roce 1918, 1939, 1948, 1952, 1968, 1969, 1988 a 1989? Nahlédli jsme do dobového tisku.

Slovensko křižoval proruský motorkářský gang Brat za Brata, který prodává trička se státním znakem Ruské federace a netají se úzkou spoluprací s ruskou ambasádou. I to byla součást oslav 80. výročí Slovenského národního povstání (SNP), které u východních sousedů trvaly dva měsíce a skončily poslední říjnový víkend (povstalecká Banská Bystrica padla 27. října 1944). K bizarnímu průběhu přispěli kromě motorkářů hlavně někdejší poslanci extremistické strany Mariana Kotleby, kteří SNP uctili z pozice ministrů či tajemníků v kabinetu Roberta Fica. „Na Slovensku na celé čáře zvítězil oportunismus. Pro Kotlebovu stranu přitom klerofašistické válečné Slovensko představovalo vzor, na který s hrdostí navazovala,“ říká historik Jan B. Uhlíř, jenž v roce 2020 svědčil při procesu s Kotlebou z pozice soudního znalce.

Dětský kočárek, kuchyňské hodiny, matrace, noční stolek i mrtví potkani. Milion kilogramů odpadu. Právě tolik věcí zatím skončilo na povodňové skládce ve Městě Albrechticích na Krnovsku, obec má přitom jen pár tisíc obyvatel. A vyklízí se tam dál, vnitřnosti domů, bytů, sklepů, garáží či hospodářských budov i měsíc po záplavách stále míří na smetiště. „Doma mě ještě čekají vodou prolité sklepy i zahradní domek, to všechno také skončí na skládce,“ vypráví starostka městečka Jana Murová.

Vůbec první židovský transport v Evropě zamířil 18. října 1939 na přímý příkaz Adolfa Eichmanna z Ostravy do Niska nad Sanem. „Tehdy jsem ještě budoucího tchána neznala, měla jsem dva roky, ale právě Erich Salomonovič musel do toho prvního transportu,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 87letá Libuše Salomonovičová, jež stále žije v Ostravě. „Ve středu, 18. října 1939, opustil podle plánu v 8.00 hod. Moravskou Ostravu transportní vlak do Niska s 901 židovským mužem,“ dozvěděl se Eichmann následně z dálnopisu, který mu z Ostravy poslal jeho podřízený Hans Günther.

Bagr se měsíc po ničivé záplavě stále zakusuje do baráků označených písmeny XX, což je ve vyplaveném Jeseníku znamení smrti. I pro usedlosti, které v Šumperské ulici stály třeba 150 let a přežily stoleté povodně v roce 1903 a 1997. „Ty letošní byly nejsilnější v novodobé historii,“ srovnává Tomáš Svoboda, učitel dějepisu na jesenickém gymnáziu. „Z těch se budeme ještě dlouho vzpamatovávat,“ posteskne si nad korytem řeky Bělá, která bořila domy a s automobily si hrála jako s dětskými lodičkami ve vaně.

Stojí u otevřeného okna na nábřeží Opavice, která před čtyřmi týdny zničila její byt. Před řekou utíká marně. „Při povodních v roce 1997 jsem přišla o dům v Holčovicích, voda ho zbourala. A teď mi Opavice vyplavila byt tady ve Městě Albrechticích. Potřetí už nic takového nechci zažít,“ modlí se v okně 82letá důchodkyně Magdaléna Metzlová.

Jedna vyplavená restaurace vedle druhé. Bahnem obalené sudy s pivním mokem stojí ve vytopeném pivním baru Mexicana v Opavě i tři týdny po záplavách. „Voda sahala po strop, prostě bazén. V pivovaru slíbili, že bečky odkoupí zpět, ale ještě si pro ně nepřijeli,“ říká provozní Patrik Andrejka. Ve stejné ulici proud řeky Opavy prorazil skleněné výlohy restaurace U Draka a metr vody natekl i do pivnice Na Rožku, ve které se chmelovina čepuje více než 130 let.