externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Někdejší sovětští okupanti Československa každý den přidávají nové příspěvky na sociální sítě. Dojatě vzpomínají na posádky ve Vysokém Mýtě, Trutnově, Mladé Boleslavi, Olomouci i jiných místech. Invaze do Československa začala 21. srpna 1968, skončila 27. června 1991 odchodem posledního sovětského vojáka a 30. června 1991 se na oslavu odchodu sovětských vojsk po celém Československu rozezněly sirény a zvony. V době, kdy Kreml už 1585 dní okupuje Ukrajinu, ovšem nostalgie veteránů po vyklizených pozicích ve středu Evropy působí minimálně absurdně.
Ve finále mistrovství světa v roce 1934 na půdě Itálie zvítězila brutalita a rozkazy totalitního vůdce Benita Mussoliniho. Fotbal prohrál. Zápas o zlato mezi Itálií a Československem se odehrával přímo před zraky fašistického diktátora, a ten připouštěl jediný výsledek. Vítězství domácích. I za cenu podplacení švédského rozhodčího Eklinda, který Italům toleroval neuvěřitelně agresivní hru spojenou s mnoha zraněnými soupeři. A prohra 1:2 bolela i finančně, neboť podnikatel Jan A. Baťa slíbil za vítězství obrovskou sumu, která by každému hráči stačila na automobil značky Škoda Popular.
Za napadení Sovětského svazu 22. června 1941 zaplatila německá Třetí říše 1418 dnů dlouhou válkou s Rudou armádou. Ruská invaze na Ukrajinu je ovšem ještě delší, trvá již 1580 dnů. „Obecně platí, že se nevyplácí podceňovat Rusko a jeho bojovou vůli. Hitler považoval Rudou armádu za zcela neschopnou, jenže konvenční cestou pouze z evropského směru se mu nepodařilo dojít ani do Moskvy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny druhé světové války a Protektorátu Čechy a Morava. „V principu jde o to, že pokud teď ruskému agresorovi přiznáme možnost zabrat cizí území, aniž by za to musel nějak zaplatit, vrátíme se téměř o sto let zpátky, někam do druhé půle třicátých let.“ Uhlíř připomíná i protektorátní Akci Viktoria, tedy oslavy invaze v protektorátu.
Od založení Československa v roce 1918 zaznamenaly měřící stanice překročení teploty nad 40 °C jen ve třech případech. Poprvé to bylo v roce 1921. „V Praze stále trpíme nevýslovným vedrem, včera měřeným zase +46° C o polednách. Jistě však bylo někde větší,“ informoval 30. července 1921 vládní deník s názvem Československá republika. Ve skutečnosti tehdy oficiální stanice naměřily „pouze“ rekordní teplotu rovných 40 °C. A kdy byl tento rekord poprvé překonán? Kdy podruhé? A padne v současných vedrech či během léta i potřetí?
Až tři čtvrtiny obyvatel Grónska sužují obavy, úzkosti a stres z dalších kroků Donalda Trumpa. „Grónský lid je posledních 16 měsíců vystaven každodennímu teroru ze strany Bílého domu,“ říká Aqqaluk Lynge, grónský politik a spisovatel. „V roce 1968 vás napadli Sověti, takže víte, co teď cítíme,“ vzkazuje Čechům. „Na počátku amerických výhrůžek jsem se domnívala, že se to samo od sebe přežene. Jedná se však o vytrvalý akt agrese,“ přemítá spisovatelka Iben Mondrupová. „Uklidňuje mě naděje, že Američané si brzy zvolí nového a lepšího prezidenta,“ dodává Pauline Kleinschmidt Knudsenová. Všichni tři přijedou v červenci do České republiky na literární festival Měsíc autorského čtení.
Proč veřejnost na některé mordy zapomíná pár dnů po rozsudku a v jiných se pitvá třeba 100 let? Dva muže odsouzené za vraždu – Petra Kramného (narozen 1978) a Leopolda Hilsnera (1876-1928) – spojuje právě neutuchající zájem o podrobnosti z místa činu. Jak zabíjeli, a proč vlastně? A vraždili skutečně oni? K usvědčení Hilsnera a Kramného totiž justici posloužily jen nepřímé důkazy, přičemž ani jeden z odsouzených se k činu nepřiznal. O Hilsnera se proto intenzivně zajímal i T. G. Masaryk a událost propíral rakouský parlament, zatímco o Kramném se v minulých dnech diskutovalo na půdě Poslanecké sněmovny. Něco tu smrdí, že by šlendrián? Spolek Šalamoun nyní natočil exkluzivní rozhovor s egyptským patologem, kterého česká justice nikdy nevyslechla.
Existence samostatné české fotbalové reprezentace v Rakousku-Uhersku se císařské Vídni vůbec nelíbila. Český svaz footballový (ČSF) sice už v roce 1905 vstoupil do Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), nicméně rakouské úřady na tuto organizaci usilovně tlačily, aby Čechy vyloučila. A v roce 1908 se to také stalo. „Této drzosti vídeňského šmoka se vyrovná jen jeho hloupost,“ rozčiloval se nad vyloučením z FIFA deník Národní listy. Klatba platila až do roku 1918. Svůj první mač odehrála česká reprezentace v roce 1906 s Maďary a poslední oficiální o dva roky později s Anglií.
Rabující vyžírkové a zlatokopové. I tak dobové české prameny označovaly osídlence Sudet po vyhnání Němců. Avšak právě noví obyvatelé pohraničí na sklonku jara 1946 zásadně pomohli Komunistické straně Československa (KSČ) k volební výhře a jmenování Klementa Gottwalda prvním komunistickým premiérem v historii země. „Ve všech českých osidlovaných oblastech jsme získali nadpoloviční většinu všech hlasů,“ ohlásila KSČ v červnu 1946 v Rudém právu. Voliči přitom v tehdejších volbách do Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé (jednokomorového parlamentu) mohli hlasovat i pro nekomunistické partaje, dobrovolně však vsadili na KSČ a Gottwalda. V roce 1946 volilo pohraničí komunisty, ale i po 80 letech bývalé Sudety hlasují jinak než zbytek republiky a rekordy tam trhají populisté.
Sociální sítě vyhrávají volby populistickým či autoritářským politikům a zároveň rozkládají psychiku jednotlivců, mezilidské vztahy i celou společnost, zaznělo na mezinárodním Bratislavském knižním festivalu (BRaK). „Nikdy v historii nebylo tak lehké šířit lži, včetně takových, že země je placatá,“ říká během uvedení své nové knihy slovenský publicista a popularizátor vědy Samo Marec. Jeho myšlenkám tleská plný sál a moderátor Michal Havran připomíná, že papež Lev XIV. právě vydal encykliku Magnifica humanitas (Skvělé lidství) varující před sociálními sítěmi a umělou inteligencí (AI). Samo Marec by sociální sítě nejraději okamžitě zrušil, jeho kniha se proto jmenuje: Sociální sítě musí být zničeny (Sociálne siete musia byť zničené).
Zrušit označování českých piv jako desítky a dvanáctky? Jsem pro, neboť pivařům by se leccos vyjasnilo. Leckterá dvanáctka je totiž pokud jde o obsah alkoholu silnější než jiná dvanáctka, takže spotřebitel je stupňovitostí piva jen zbytečně zmaten. Každý konzument by měl primárně znát především přesný obsah alkoholu v půllitru, jenže o takovém údaji pan hospodský kolikrát nemá ani páru. Například dvanáctka Plzeňský Prazdroj obsahuje 4,4 % alkoholu, avšak dvanáctistupňový Radegast již 5,1 % alkoholu. A to je sakra rozdíl, a pro řidiče i velmi závažná informace. Čtyři plzeňské dvanáctky totiž vyprchají z krve o celých 60 minut dříve než čtyři dvanáctistupňové Radegasty.
Milá Máničko! Přijměte mnoho srdečných pozdravů… Tak začíná dopis parašutisty Jana Kubiše, který několik dnů před atentátem na Reinharda Heydricha poslal své nové lásce Mařence. Dopis nyní střeží Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, jehož vedoucím je historik Jan B. Uhlíř. „Horní zámek v Břežanech si za své letní sídlo zvolil Karl H. Frank a dnes tu sídlí památník. Na Dolním zámku žil Reinhard Heydrich, který odtud 27. května 1942 vyjel na poslední služební cestu, kterou ukončila odbojová skupina Anthropoid,“ líčí historik. Dolní zámek je v žalostném stavu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
