externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Přišlo jen 150 protestujících, ale organizátorka demonstrace je nadšená, že mezi vrstevníky našla tolik „statečných duší“, jak říká účastníkům. Ema Chramostová studuje první ročník Filozofické fakulty Ostravské univerzity. „V průběhu přednášky mě naštvalo, že se v našem městě nechystají kolem výročí 17. listopadu žádné demonstrace. A že zřejmě ani mým vrstevníkům nevadí, že Motoristé sobě posílají do vlády Filipa Turka a Petra Macinku,“ vypráví svolavatelka sobotního protestu. V ruce drží karton s výmluvným textem: „Filipa Turka do vlády? To jste se snad zbláznili. Rasistu a sexistu? Řekněte ne fašismu.“
Rusové si zahrávají s jadernou katastrofou, když i na město Slavutyč poblíž Černobylské elektrárny posílají drony. Útok z letošního října způsobil výpadek v dodávkách elektřiny pro sklad vyhořelého jaderného paliva. „Válka k nám došla hned na počátku invaze, ale stal se zázrak a transportéry i tanky jsme tehdy ze Slavutyče vyhnali pokojnou demonstrací. V nedaleké obci Jahidne však ruská armáda ve stejné době mučila a vraždila civilisty, obětí se stalo i dvanáctileté dítě,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Volodymyr Shulha, jeden z hlavních inženýrů v kritické infrastruktuře města ležícího na běloruských hranicích.
Volili jsme menší zlo. Tak mnozí účastníci prezidentského klání v lednu 2023 vysvětlovali, proč dali hlas Petru Pavlovi. A vyautovali z druhého kola Andreje Babiše. Jak ale rozumět menšímu zlu a co od něho očekávat? To jsou těžko definovatelné požadavky, Pavlovi voliči by ale určitě uvítali občasnou reakci menšího zla na větší zlo. Třeba na odstranění ukrajinské vlajky z průčelí Sněmovny, které vpředvečer 108. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) zorganizoval její nový šéf Tomio Okamura (SPD). A pan prezident by mohl odpovědět i okamžitě a vyvěsit stejnou zástavu na Pražském hradě. Zatím tak neučinil.
Kdo má ve Spojeném království hluboko do kapsy, pořídí si v supermarketech jídlo za hubičku. Není to úplně královská strava, ovšem stabilní cena (nikoli cena akční) kuřecích stehen 2,15 £ (61 Kč) za kilogram je velmi příznivá i pro sociálně slabé. Konzervu fazolí (420 g) v tomatové omáčce lze koupit za pevnou částku 0,28 £ (8 Kč) a k nim 200 g švédských kuliček (85% podíl vepřového masa) za 1 £ (28,64 Kč). V českých řetězcích to jsou nemyslitelné ceny, přičemž je třeba dodat, že aktuální britská průměrná měsíční mzda je téměř dvojnásobná než tuzemská.
Jak blízko má Filip Turek k neonacismu, když si pohrává s číslovkou 88, což je zástupný symbol za nacistický pozdrav „Heil Hitler“? A zastávají někteří čeští studenti univerzit a uměleckých vysokých škol antisemitské postoje, když 7. října vyvěsili na fakultách palestinské vlajky? Historik Jan B. Uhlíř (53) je toho času jediným soudním znalcem v České republice se specializací na nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus, třetí říši, Protektorát Čechy a Morava a druhou světovou válku. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS komentuje jednání studentů i kandidáta Motoristů sobě na šéfa diplomacie.
Hroby jako cíl dušičkového výletu? Proč ne, obec s názvem Hroby leží 38 kilometrů od hranic Království českého s Markrabstvím moravským. Přímo na historické zemské čáře pak najdeme městečko Počátky, které v názvu symbolicky obsahuje zrození. To jsou ideální leitmotivy pro výlet v den Památky zesnulých (2. listopadu), kdy si připomínáme konečnost lidského života. I významní rodáci z Počátek, Hrobů, Žirovnice, Kamenice nad Lipou a dalších zapadlých městeček v okolí se totiž časem proměnili ve slavné nebožtíky. V Počátkách se třeba chlubí básníkem Otokarem Březinou, ale i Bohumilem Hrabalem, neboť na tamním náměstí před hotelem U Modré hvězdy vznikla slavná scéna z filmových Postřižin.
Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.
Celý někdejší východní blok nebezpečně zatěžuje nostalgie po Sovětském svazu. Myslí si to i 47letý Volodymyr Hamoria, ukrajinský expolicista, advokát a nyní šéf regionální správy v Kirovohradské oblasti. „Putin přitom patří k nejvíce nebezpečným produktům komunismu, a proto také nejlépe ví, jak stesk po minulém režimu systematicky využívat ve válce, ale také na Slovensku, Maďarsku i v České republice,“ přemítá v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Krvavé bitvy, politické atentáty kvůli knížecímu stolci na Pražském hradě, intriky všeho druhu, ale i touha po spravedlivém a v křesťanských hodnotách ukotveném Českém knížectví (Ducatus Bohemiae). O tom všem píše ve svém díle kronikář Kosmas, který zemřel 21. října 1125, přičemž bez jeho zápisů by většina událostí z úsvitu českých dějin zůstala zahalena tajemstvím. „Kosmas nepopisoval nějaké idylické ,staré pověsti české‘, ale hlavně turbulentní dobu svého života. Vládu krále Vratislava a ,hru o trůny‘ mezi jeho syny,“ říká pro CNN Prima NEWS Ondřej Koupil, jehož nový překlad latinské Kosmovy Kroniky Čechů právě vychází.
Místo slavné Mony Lisy ukazují v Louvru jen zlatý hřebík, na kterém obraz visel. Tak se v roce 1911 bavil evropský tisk na účet hlídačů v pařížské galerii, neboť dílo Leonarda da Vinciho jim zmizelo v průběhu všedního dne. A smáli se i Češi. „Že lze ukrásti v Paříži, ve státní sbírce, z hlavního sálu dílo Leonardovo, ilustruje způsob ošetření uměleckých památek přímo ohromujícím způsobem. V Paříži na sebe uvrhli internacionální ostudu,“ prohlásil pro pražskou Národní politiku historik umění F. X. Harlas. A po dalších 114 letech se Louvre opět stává terčem mezinárodního posměchu, neboť za běžného provozu zmizely šperky nedozírné ceny.
S matkou oběti žhářského útoku z Vítkova jsem se potkal vícekrát. Poslední léta měla největší obavy z justice, že extremisty odsouzené za rasově motivovanou vraždu pustí předčasně z vězení. Ve třech případech už se tak stalo, pachatelé se však popálené Natálce naštěstí vyhýbají. Tragédii z dubna 2009 však nyní rodině oběti nepříjemně připomněla kauza nominanta Motoristů sobě na ministra zahraničí Filipa Turka, který měl romskou národnost oběti označit v souvislosti s vrahy za „polehčující okolnost“, což dnes odmítá. Případ Turek v něčem připomíná i nestoudnosti a nesoudnosti spojené s kauzou soudce Fremra.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
