externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Od posledních parlamentních voleb za socialismu uplynulo 39 let. „Chtěl bych znovu zavést volební povinnost jako za komunistů. Spousta lidí dneska nadává na politiku, ale nezvednou pr*el a k těm volbám nejdou,“ kritizuje dnešní poměry 80letý Ivo Kozar z Ostravy. A dalo by se za totality něco změnit volbami? „Vláda jedné strany se mi moc nelíbila, i když jsem jí to pokaždé hodil. Naposledy jsem Národní frontu volil v roce 1986. A je pravda, že to bylo o ničem. Zato dneska mohou voliči klidně vyměnit vládu, v tom je demokracie dobrá,“ věří bývalý zedník, který na Ostravsku stavěl uhelné doly či elektrárnu v Dětmarovicích.
Kdo chce k volební urně, musí se prodrat hospodským sálem. „My tam nespěcháme, jen běžte,“ směje se partička, která v beskydském pohostinství U Tkáčů v obci Ostravice sedí asi tři metry od plenty a urny. Tihle pivaři (i pivařky) dávají přednost voličům, kteří přišli pouze hlasovat a nemíní tu nad půllitry posedávat dlouhé hodiny. Zato výčepní a zároveň servírka Anička Kišová má dnes výhodu: volit bude přímo na pracovišti. Jen pořád neví, komu to hodí.
Když na konci války čeští kolaboranti založili Svatováclavskou dobrovolnickou rotu, chtěli se s ní na straně nacistů zapojit do bojů. Odkaz svatého Václava byl za protektorátu mnohokrát zneužit a ve své nové knize Když se řekne protektorát o tom poutavě vypráví historik a přední odborník na dějiny druhé světové války Jan B. Uhlíř. „Svatováclavská dobrovolnická rota mohla být v rámci říšské branné moci nasazena i na východní frontě,“ říká Uhlíř v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Zákaz pobytu na 10 let. A pokud by se pokusil hranice do USA překročit nelegálně, hrozil by mu kriminál až na 22 let. Tak se agenti amerického imigračního úřadu rozloučili s 38letým Alexandrem Pinkowskim z Ostravy, na kterého si počkali tento týden v Chicagu. Před domem, v němž bydlel. „Šli na jisto. Když jsem ráno nastoupil do auta, abych vyrazil do práce, zablokovali výjezd a oznámili mi, že jsem zatčen. Do bytu jsem se nesměl vrátit ani pro kreditní kartu. A odvezli mě rovnou do zadržovací cely na letišti,“ líčí občan České republiky, který žil ve Spojených státech 11 let.
Pro Andreje Babiše bude hlasovat až 80 procent romských voličů. Alespoň podle odhadu vlivného romského vajdy Josefa Stojky, který zasedá ve vládní Radě pro národnostní menšiny. Romům se ovšem nelíbí, že ANO může po volbách přizvat do vlády i hnutí SPD. „A to je strana, kterou zásadně neuznáváme. Okamura je zlo,“ říká Stojka, který zároveň šéfuje Unii olašských Romů. Menšina by proto z úst předsedy ANO ráda slyšela, že hnutí spojení s SPD odmítá. Babiš v reakci pro CNN Prima NEWS ocenil důvěru Romů, ale menšině požadovanou odpověď nedal.
Andrej Babiš vyslovuje podporu NATO, ale zároveň chce potěšit i jeho odpůrce. Proto zkritizuje muniční iniciativu a Karel Havlíček vzápětí zpochybní koalici ochotných. „Fiala jen straší válkou,“ dodá předseda hnutí ANO ve chvíli, kdy světová média prioritně informují o aktuálním průniku tří ruských stíhaček do Estonska. Reportér CNN Prima NEWS barvitě popisuje poslední mítink ANO v Moravskoslezském kraji, kde je Babiš lídrem kandidátky. Špičky ANO se potkaly v Ostravě-Porubě a scénu pro závěrečné setkání s voliči tvořily obrovští nafukovací dinosauři. V kraji Babiš stačil absolvovat neuvěřitelných 226 mítinků.
Smeťte koalici! Přišel den odplaty! Zúčtujte se zrádci a s buržoasními štěnicemi! To jsou tři z mnoha hesel, kterými českoslovenští komunisté mobilizovali voliče před podzimními parlamentními volbami v roce 1925. A dostavil se nečekaný úspěch, neboť vítězní agrárníci dostali 970 tisíc hlasů a druzí komunisté 930 tisíc hlasů, což byl jen těsný rozdíl. V českých zemích (bez Slovenska a Podkarpatské Rusi) pak komunisté volby dokonce vyhráli. „Komunistická strana je pravděpodobně nejsilnější stranou vůbec,“ oznámil deník KSČ Rudé právo dva dny po volbách.
Kus kalhot zamotaný v troskách plotu. Schody nikam a vedle vyvrácené kořeny stromů. Na samém konci Šumperské ulice v Jeseníku, kde loňské záplavy zbořily hned několik domů, je pořád doma bezútěšnost. „Ani se tím směrem nemůžu podívat a raději se schovávám v zahradě za barákem,“ říká Marcela Hýsková, která bydlí hned naproti rumišti, které tu vytvořil vodní živel. Žádná přírodní katastrofa ale většinou neposílí vládu, která řeší její následky. Spíše naopak. „Hasiči se snažili, ale ten Fiala se jen přijel podívat. A podívejte, jak to tu vypadá rok po povodni, takže budu volit Okamuru,“ dodá žena narozená v roce 1949.
Trvalo to 82 let. V někdejším nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně budou konečně nahlas přečtena jména popravených z řad českých odbojářů, kteří nepřežili takzvané Krvavé noci ze září roku 1943. Hromadnou vraždu zosnovanou nacisty, jež byla zběsilou odpovědí totalitního Německa na bombardování Berlína britským královským letectvem. Zazní 123 jmen.
Všichni Žigovi volí Babiše, tvrdí 56letý Maxmilián Žiga z ostravského Přívozu. I jeho 19letý a 22letý vnuk. „K volbám půjdou se mnou, já už si kluky pohlídám,“ dodá. Není to nátlak, vnuci o expremiérovi mluví nadšeně: „Babiš je nejlepší!“ Stejně jako 25 dalších dospělých Romek a Romů, které oslovuji v Palackého, Rovné nebo Božkově ulici. Ve vyloučené lokalitě Přednádraží kvete byznys s chudobou a i velká rodina tu musí přežít za 10 tisíc korun měsíčně. Jenže kobzole, jak se v Ostravě říká bramborům, stojí v ghettu i 33 korun za kilo.
Oběšení protektorátního náměstka pražského primátora Josefa Pfitznera sledovaly před 80 lety tisíce občanů, včetně školáků. „Ortel nad zrádcem vykonán před tvářemi 30 000 lidí dvě hodiny po rozsudku,“ informoval o popravě deník Svobodné slovo. Poprava proběhla 6. září 1945 v 18 hodin a 30 minut, šibenice stála na dnešním náměstí Hrdinů u budovy pražského vrchního soudu. Tehdejší zájem Pražanů o veřejnou popravu státní orgány nemile překvapil. „Následná poprava K. H. Franka už se proto odehrála ve dvoře pankrácké věznice. A jen pro vybrané publikum, které dostalo vstupenky,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
