Manžel Makarenko byl propuštěn z vazby. Ve Skotsku nadále čelí podezření ze znásilnění
Nejnovější příspěvky autora

8 fotografií
KOMENTÁŘ: Učitelé ani škodováci netrpí. Bídu tlučou svobodné matky, vdovy nebo invalidé
REPORTÁŽ: Vláda se stávce směje aneb Mezi rebely i stávkokazi z řad venkovských kantorů
S dětmi zrovna zkouší představení o legendárním zbojníku Jánošíkovi, pondělní protest učitelů ale bojkotuje. „S výplatou jsem spokojený, tak přece nebudu stávkovat,“ říká 51letý Lukáš Vlček, vychovatel ze školní družiny ve slezské Štítině. V ruce drží loutky a housle, zkouška tyátru záhy začíná. Kantoři ze Štítiny do pondělní stávky nepůjdou, o pár vesnic dál v Háji ve Slezsku se ale vyučovat nebude. „Za podpásovku od vlády považuji hlavně škrty, které omezují pracovní místa asistentů pedagogů,“ rozčiluje se ředitelka Sylva Ludvíková.
Neměli jsme se líp. Za mzdu si teď Češi mohou pořídit mnohem víc než v roce 1989, ukazují data
V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.
Další příspěvky autora
Naše děcka nebude nikdo zabíjet aneb Jak fiktivní svědectví z 18. 11. 1989 urychlilo revoluci
Desítky zraněných studentů a k tomu jeden utlučený k smrti, to už bylo přespříliš i na dosud spící národ. „Kur*a, na naše děcka nám nebude nikdo sahat,“ vzpomíná Ladislav Vrchovský, jak následky zásahu ze 17. listopadu na pražské Národní třídě zmobilizovaly ostravské havíře. Příslušníci policejního pohotovostního pluku měli ubít studenta Martina Šmída. „Von už umřel na místě, přímo tam,“ líčila vraždu večer 18. listopadu 1989 účastnice demonstrace Drahomíra Dražská.
Fremr a spol.: Chartista ještě 34 let po revoluci zápasí s kostlivci komunismu v justici
Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.
REPORTÁŽ: Do války nechcete, ale musíte, líčil v Den veteránů 96letý voják wehrmachtu z Česka
Narodil se 1. června 1927 v Hlučíně u Ostravy a do německé armády byl odveden v červnu 1944. „S tim nešlo nic robiť. Když přišel muj ročnik, tak nas všeckych už v sedmnacti rokach poslali na vojnu, bo Hitler už neměl vojakuv,“ vypráví 96letý Josef Bialas hlučínským nářečím. V Den válečných veteránů, který tradičně připadá na 11. listopad. Zřejmě jeden z posledních žijících vojáků wehrmachtu, který se narodil v Československu, ale po připojení Hlučínska k Německu v říjnu 1938 se automaticky proměnil v říšského občana. A může vůbec bývalý německý voják slavit tento svátek? „Može, každy veteran je stejny...“
Nacistické násilí se zrodilo před sto lety, když Adolf Hitler zosnoval pivní puč v Mnichově
Adolf Hitler třímal v ruce půllitr s pivem, významně se napil, načež ho rozmlátil o zem. Vzápětí vytáhl pistoli a držel v šachu představitele německé moci v Bavorsku. Tak započal pivní puč v mnichovské pivovarské hospodě Bürgerbräukeller. Trval ovšem jen od večera 8. listopadu do odpoledních hodin 9. listopadu 1923. „Přesto je to svým způsobem jedno z nejvýznamnějších výročí letošního roku,“ říká pro CNN Prima NEWS Historik Jan B. Uhlíř, odborník na dějiny druhé světové války.
Poslední Leninovu ulici na Slovensku tiše přejmenovali. Před výročím bolševické revoluce
Slovenská obec Veľké Úľany se zbavila Leninovy ulice. Nicméně téměř se slzami v očích. „Leninova ulice v naší obci nikomu nevadila, nebo maximálně jednomu procentu občanů. Na přejmenování ale tlačil prokurátor, tak jsme ustoupili,“ říká pro CNN Prima NEWS starosta vesnice František Gőgh. Vladimir Iljič Lenin, který 7. listopadu 1917 inicioval bolševický převrat v Rusku, měl na svědomí miliony životů. Záhy po převzetí moci zemi ovládl hladomor, ovšem Lenin rozpoutal takzvaný rudý teror a soustředil se na likvidaci nepřátel. Například na zlomení odporu donských kozáků, který si vyžádal statisíce obětí a deportovaných.
Střechou se mi valí voda, prosí o pomoc žena z garáže, ve které žije i s kočkami a papoušky
Když se rozprší, tíha osudu vdovy Dagmar Palákové se ještě prohlubuje. „Dnes už jsem vylila dvě vaničky,“ vypráví. Podzimní deště jí ztrpčují život. Na opravu děravé střechy provizorního příbytku v garáži nemá sílu ani peníze. „Potřebovala bych lepenku, nějaká prkna a také šikovné ruce. Dřív střechu opravoval manžel, ten ale v listopadu 2021 umřel.“ V provlhlé garáži teď mají menší komfort i její kočky a papoušci.
REPORTÁŽ: Dušičky v Sudetech. Lidé zachraňují německé hřbitovy, někteří starostové je ničí
Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.
Uměl čtyři řeči, psal básně a miloval šachy aneb Tváří v tvář padlým ukrajinským vojákům
V pouhých čtyřiadvaceti letech zemřel v bojích o ukrajinské město Kupjansk a jeho tvář teď mohli spatřit i Češi. Stejně jako obličeje dalších ukrajinských vojáků, kteří zahynuli v bojích s ruskou okupační armádou. „Ve statistikách padlých, které přicházejí z fronty, jsou to jen čísla. V konfrontaci s jejich fotografickými portréty najednou prožíváme utrpení konkrétních lidí. Mnohé ty snímky, na nichž vidím oči dosud živých vojáků, které planou láskou, mi asi ještě dlouho zůstanou v paměti,“ říká polská konzulka v České republice Izabella Wołłejko-Chwastowicz. Generální konzulát Polské republiky v Ostravě totiž Čechy seznámil s dvanácti padlými obránci Ukrajiny. A na téměř dětské tváře mnohých z nich opravdu nelze hned tak zapomenout...
REPORTÁŽ: V ocelárnách Liberty s rozzlobeným šéfem odborů. Z pecí po 200 letech neteče železo
Z vysokých pecí Liberty Ostrava od pondělí nevytéká surové železo. Celá huť je úctyhodným kolosem na ploše 650 hektarů. Ocelové město, paradoxně se v něm ale nyní ocel nevyrábí. Do odstávky šla poslední pec, která byla v provozu. „Vysoké pece v Ostravě se zastavily poprvé po téměř 200 letech,“ říká Petr Slanina, šéf odborové organizace OS KOVO Liberty ČR. Huť patří nadnárodní skupině Gupta Family Group (GFG Alliance). „Je to hrozná situace, ale není úplně zoufalá, protože 6 tisíc zaměstnanců pořád dostává mzdu. Protesty nebo stávky proti majitelům zatím nechystáme,“ říká Slanina.