externí spolupracovník CNN Prima NEWS
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Zatímco se v pondělí na arktickém ostrově demonstrovalo proti zamýšlené americké těžbě, v Česku se sešly grónské elity, aby diskutovaly o budoucnosti země. „Nevíme, zda aktuální aktivity těžařů už nejsou nenápadnou součástí Trumpovy invaze. Jsme z toho zmateni, proto demonstrujeme,“ říká pro CNN Prima NEWS grónská politička, aktivistka a spisovatelka Aka Hansenová, která spolu s dalšími grónskými intelektuály přicestovala do Česka na pozvání pořadatelů probíhajícího literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ).
Za kilometr dálnice D3 na úseku z Třebonína do Kaplice zaplatil stát 220 milionů korun. Ohněm způsobená škoda na baťovské budově ve Zlíně se v minulých dnech vyšplhala nejméně na 100 milionů, přičemž uvnitř shořely boty za dalších 150 až 180 milionů. A rozpočet na proměnu někdejší záložny ve Frýdku-Místku na galerii umění je stanoven na 140 milionů. Příspěvek 140 milionů korun do takzvaného Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), na kterém se v pátek shodla vládní koalice, je v tomto kontextu tak trochu směšný. I miliarda by byla symbolická, ovšem znělo by to lépe. Ohroženi jsme všichni, stačí se podívat na mapu. Válka je vzdálena jen 421 kilometrů.
Je to zřejmě poslední žijící havíř, jenž byl u největší důlní tragédie v našich poválečných dějinách. K té došlo 7. července 1961, kdy na Dole Dukla v Dolní Suché u Havířova zahynulo 108 horníků. „V sobotu 1. července jsem promoval na Vysoké škole báňské, v pondělí 3. července jsem nastoupil na Důl Dukla jako revírník a už v pátek 7. července jsem zažil ten strašný maras. Zrovna jsem měl odpolední, vyvedl jsem zbylé chlapy ven ze šachty, a bez většího přemýšlení jsem se přidal k záchranným pracím,“ vzpomíná Jaroslav Gongol, příští rok mu bude 90 let.
Letošní červnové teplotní rekordy šokovaly Česko, ovšem v roce 1947 bylo hůře. „Od konce března až do 15. listopadu zapršelo v naší obci celkem třikrát, a to jen docela nepatrně,“ zapsal si kronikář obce Kamenný Újezd na Českobudějovicku. Podle meteorologů tehdy střední Evropu zasáhlo obrovské hydrologické sucho, nyní označované za pětisetleté. Redakce CNN Prima NEWS pátrala po svědectvích extrémního počasí z roku 1947 ve státních archivech a přináší kronikářská svědectví, která zatím nezveřejnila jiná média. A připomínáme i tehdejší potravinovou pomoc Československu, kterou poskytl generalissimus Stalin, i když tím zvýšil počet obětí tehdejšího sovětského hladomoru.
Socha na Staroměstském náměstí zobrazuje Jana Husa jako vysokého, štíhlého a vousatého muže. „Byl malé postavy a otylý,“ rezonuje českou společností i jiný hlas, jemuž někdy naslouchá i samotná Církev československá husitská. Buď jak buď, historici dnes neřeší, kolik kilogramů Hus vážil. Ale jak kostnický koncil zvážil jeho slova při jednotlivých slyšeních, a proč byl za ona slova 6. července 1415 upálen. „Děsný boj k smrti netrval dlouho; žalmy zpívaje i k nebi hledě, brzy obklíčen byl plápolem odevšad vyrážejícím; vítr se zdvihnuv, šlehnul mu jej do tváře, tak že v několika okamženích ani nehlesna zalknul se,“ vylíčil Husovo upálení dějepisec František Palacký, zakladatel novodobé české historiografie.
Jak naložit s křesťany Cyrilem a Metodějem v socialistickém kalendáři? A co s nimi po sametové revoluci? Když parlament v roce 1951, tedy v nejtužší gottwaldovsko-stalinské éře, schvaloval zákon o svátcích, řídil se i rčením „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. A ponechal slovanské věrozvěsty v kalendáři na úrovni památného dne, který nikdo neslavil. Jedním vrzem však režim zrušil svátek Tří králů a oslavy vzniku z 28. října degradoval na Den znárodnění. Cyril s Metodějem to ale neměli lehké ani po roce 1989. „Je to výron popřevratových emocí,“ nesouhlasil v roce 1995 se státním svátkem slovanských věrozvěstů předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde (ODS).
Inuité je na svůj ostrov nepozvali, přesto se misionáři z církve Moravských bratří roku 1733 vylodili v Grónsku. „Stejně jako mnoho mladých lidí se hlásím k inuitské víře a kultuře, kterou naši předkové vyznávali dávno před příchodem křesťanů z Moravy,“ říká grónská spisovatelka Navarana Lennertová Andersenová. Když totiž moravští misionáři Inuitům vzali víru, šamany i mytologii, nabídli náhradou jakéhosi Ježíše Krista. A navíc přišli ve jménu politické kolonizace ostrova Dánským královstvím. „Ať si dělají, co chtějí, ale vracet se od křesťanství k šamanům, to je podle mě krok zpátky,“ nesouhlasí s aktuálními duchovními proměnami v Grónsku Daniel Říčan, zakladatel Muzea Moravských bratří v Suchdole nad Odrou.
Někdejší sovětští okupanti Československa každý den přidávají nové příspěvky na sociální sítě. Dojatě vzpomínají na posádky ve Vysokém Mýtě, Trutnově, Mladé Boleslavi, Olomouci i jiných místech. Invaze do Československa začala 21. srpna 1968, skončila 27. června 1991 odchodem posledního sovětského vojáka a 30. června 1991 se na oslavu odchodu sovětských vojsk po celém Československu rozezněly sirény a zvony. V době, kdy Kreml už 1585 dní okupuje Ukrajinu, ovšem nostalgie veteránů po vyklizených pozicích ve středu Evropy působí minimálně absurdně.
Ve finále mistrovství světa v roce 1934 na půdě Itálie zvítězila brutalita a rozkazy totalitního vůdce Benita Mussoliniho. Fotbal prohrál. Zápas o zlato mezi Itálií a Československem se odehrával přímo před zraky fašistického diktátora, a ten připouštěl jediný výsledek. Vítězství domácích. I za cenu podplacení švédského rozhodčího Eklinda, který Italům toleroval neuvěřitelně agresivní hru spojenou s mnoha zraněnými soupeři. A prohra 1:2 bolela i finančně, neboť podnikatel Jan A. Baťa slíbil za vítězství obrovskou sumu, která by každému hráči stačila na automobil značky Škoda Popular.
Za napadení Sovětského svazu 22. června 1941 zaplatila německá Třetí říše 1418 dnů dlouhou válkou s Rudou armádou. Ruská invaze na Ukrajinu je ovšem ještě delší, trvá již 1580 dnů. „Obecně platí, že se nevyplácí podceňovat Rusko a jeho bojovou vůli. Hitler považoval Rudou armádu za zcela neschopnou, jenže konvenční cestou pouze z evropského směru se mu nepodařilo dojít ani do Moskvy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny druhé světové války a Protektorátu Čechy a Morava. „V principu jde o to, že pokud teď ruskému agresorovi přiznáme možnost zabrat cizí území, aniž by za to musel nějak zaplatit, vrátíme se téměř o sto let zpátky, někam do druhé půle třicátých let.“ Uhlíř připomíná i protektorátní Akci Viktoria, tedy oslavy invaze v protektorátu.
Od založení Československa v roce 1918 zaznamenaly měřící stanice překročení teploty nad 40 °C jen ve třech případech. Poprvé to bylo v roce 1921. „V Praze stále trpíme nevýslovným vedrem, včera měřeným zase +46° C o polednách. Jistě však bylo někde větší,“ informoval 30. července 1921 vládní deník s názvem Československá republika. Ve skutečnosti tehdy oficiální stanice naměřily „pouze“ rekordní teplotu rovných 40 °C. A kdy byl tento rekord poprvé překonán? Kdy podruhé? A padne v současných vedrech či během léta i potřetí?
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
