HDP

Zvýšit výdaje na obranu na 2,2 % HDP? To považuji za naprosto zvrhlou variantu, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková v reakci na slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa na NATO na zvýšení těchto prostředků označila z makroekonomického hlediska za „choré“. Šéfovi Oválné pracovny jde podle ní o to vytěžit z každého státu něco pro USA.

Bydlení je naše zbrojení, hlásá SOCDEM skrze předvolební plakáty, které vyvěšovala i předsedkyně strany Jana Maláčová. Na toto heslo reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se slovy, že „garsonka je sice pro mladé lidi krásná věc, ale špatně se s ní brání vzdušný prostor“. Zdůraznil také, že vláda podporuje jak sociální oblast, tak oblast obrany. Maláčová se proti tvrzení ohradila.

Staronový prezident USA Donald Trump netvrdí, že kdo nedá pět procent HDP na obranu, nebude v NATO. Tak slova nastupujícího šéfa Bílého domu zhodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Zákonodárce Miloš Nový (TOP 09) zvyšování výdajů označil za nezbytné a připustil, že avizovaných pět procent je v případě Česka možné.

Už jsem jednou Donaldu Trumpovi vysvětloval, jak je to vlastně s tím HDP. Pokud bych byl premiérem, vysvětlil bych mu, že pět procent HDP na obranu je nereálných. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Trump, který se v pondělí opět chopí úřadu amerického prezidenta, před časem sdělil, že chce, aby členské země NATO zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.

Severoatlantická aliance vážně diskutuje o zvýšení minimálních cílů pro výdaje na obranu. Ze současných dvou procent HDP by se mohly zvýšit až na tři procenta, informoval list The Financial Times. Přitom ani současnou metu řada států včetně Itálie nebo Španělska nezvládá plnit.

Státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. Podle agentury Reuters to v pondělí prohlásil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Bez vyšších investic do armády se podle něj nepodaří splnit obranné plány aliance. Bauer se rovněž věnoval ruským pozemním silám, jejichž kvalita se podle něj od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila.

Europoslanci podpořili návrh, který umožní Ukrajině útočit na ruské území západními zbraněmi. Podle europoslance Filipa Turka (nestraník za Přísahu a Motoristy sobě) je však rezoluce europarlamentu „trapným siláckým prohlášením gaučových Churchillů“. Hovořil také o „kravině“ a „pamfletu“. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) však namítl, že Turkův hlas proti rezoluci znamená podporu Ruska.

Staré modernizační plány, které vznikly před lety, dnes neplatí. Vzrostly ceny a potřebujeme na ně více peněz. V texaském Houstonu to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka v debatě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Dodal, že zvyšovat výdaje na obranu až v momentě, kdy přijde krize, je ten nejhloupější způsob, jak investovat do bezpečnosti. „Nemáte ničeho dostatek, musíte čekat ve frontě a všechno je dražší. Jsem proto stoprocentně přesvědčený, že dvě procenta HDP na obranu nestačí,“ pokračoval Řehka.

Vláda nastoupila cestu levicové progresivistické ideologie – pod ideologickými záminkami začala ničit naši energetiku a postupně likvidovat celou naši ekonomiku, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka a politička Markéta Šichtařová (Svobodní). Postavila se tak na stranu obchodníků, na které vláda svádí vinu za zdražování potravin. Podle ní je hlavním viníkem vládou prosazovaný Green Deal.

Česká republika by měla na obranu země vynakládat minimálně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Myslí si to 40 procent dotázaných z exkluzivního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Téměř třetina lidí si na druhou stranu myslí, že jsou výdaje na obranu přehnané a peníze by se měly investovat jinak.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ve čtvrtek zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu přitom předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií koronaviru, řekl novinářům vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie

Za naprosto nepochopitelnou označuje výzvu prezidenta Petra Pavla k přijetí eura ekonom Vladimír Pikora. Ekonom Štěpán Křeček ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že prezident se jeví jako čestný a morální člověk, takže může přijetí eura chápat jako závazek z minulosti, který bychom měli dodržet.