HDP

Novou vládu Petra Fialy (ODS) nečeká v otázce státních financí nic lehkého. Před volbami slibovala jím vedená koalice Spolu, že vylepší dluh státní kasy, kterou způsobila končící vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Plány nového kabinetu ovšem kritizuje bývalý předseda vlády Jiří Paroubek. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS varoval, že nový kabinet může naopak navýšit státní dluh až o bilion korun. Pravděpodobného ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) navíc podle svých slov nepovažuje za finančního odborníka.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Po jednání bankovní rady o tom ve čtvrtek informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho v pátek zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Podle ekonoma Luďka Kovandy to je způsobeno tím, že lidé nakupují, protože se bojí růstu cen v budoucnosti.

Za 10 eur jste v roce 1967 koupili v Rakousku pět grilovaných kuřat, dneska necelá dvě, upozornil na rostoucí inflaci názorně ekonom Jiří Schwarz v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS. Podle něj může být nastupující vláda Petra Fialy vládou sebevrahů, protože bude tlačena ke snížení výdajů, k rozpočtové odpovědnosti a bude mít malý manévrovací prostor k tomu, aby v jejím funkčním období bobtnaly výdaje. Bude zkrátka nepopulární.

Až čtvrt milionu kojenců mohlo podle nejnovější studie Světové banky zemřít v důsledku rostoucí chudoby v době pandemie koronaviru. Nejvíce byla zasažená Indie, ale i další, především chudší země. K závěru dospěli odborníci v modelové studii prezentované v akademickém časopise BMJ Open.

Česká ekonomika se zotavuje z historicky nejhoršího propadu způsobeného pandemií nemoci COVID-19. HDP sice v posledním čtvrtletí rekordně rostl, pro ekonomy jsou však čísla zklamáním, protože očekávali ještě výraznější růst. Češi jsou však paradoxně i po déle než rok a půl trvající krizi se svou ekonomickou situací velmi spokojení. Zřejmě i díky enormně rostoucímu státnímu dluhu, kterým vláda ekonomiku sanovala.

Už za 14 let by se v Evropské unii neměla produkovat auta vyrábějící emise, rozhodla před několika dny Evropská komise. Automobilový průmysl je přitom největší průmyslové odvětví v České republice a představuje až devět procent celkového HDP země. Sektor rovněž zaměstnává statisíce lidí, proto bude mít unijní rozhodnutí nejtvrdší dopady možná právě na Česko. Především subdodavatelské firmy se bojí o své zakázky, což může vést k propouštění. Elektromobilita však sáhne do kapes také ostatním Čechům.

Indie se stále potýká s druhou vlnou pandemie a zaznamenává nejvyšší denní přírůstky nakažených na světě. Problém to není jen pro zdraví tamních obyvatel, ale co se týče exportu léků a surovin také pro většinu ostatních zemí. Komplikace hrozí i v lodní a letecké dopravě, kolaps může nastat v dodávkách bot i dalšího textilního zboží. Indie se navíc kvůli zavedenému lockdownu v minulém roce potýká po více než čtvrtstoletí s propadem HDP.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Jde o předběžný odhad, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady (NRR) připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je podle ní přitom patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou rada zveřejnila ve čtvrtek. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že to bude až o rok později.

Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordní 2,05 bilionu korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 191 tisíc korun. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména emise státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu.