HDP

Už za 14 let by se v Evropské unii neměla produkovat auta vyrábějící emise, rozhodla před několika dny Evropská komise. Automobilový průmysl je přitom největší průmyslové odvětví v České republice a představuje až devět procent celkového HDP země. Sektor rovněž zaměstnává statisíce lidí, proto bude mít unijní rozhodnutí nejtvrdší dopady možná právě na Česko. Především subdodavatelské firmy se bojí o své zakázky, což může vést k propouštění. Elektromobilita však sáhne do kapes také ostatním Čechům.

Indie se stále potýká s druhou vlnou pandemie a zaznamenává nejvyšší denní přírůstky nakažených na světě. Problém to není jen pro zdraví tamních obyvatel, ale co se týče exportu léků a surovin také pro většinu ostatních zemí. Komplikace hrozí i v lodní a letecké dopravě, kolaps může nastat v dodávkách bot i dalšího textilního zboží. Indie se navíc kvůli zavedenému lockdownu v minulém roce potýká po více než čtvrtstoletí s propadem HDP.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Jde o předběžný odhad, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady (NRR) připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je podle ní přitom patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou rada zveřejnila ve čtvrtek. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že to bude až o rok později.

Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordní 2,05 bilionu korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 191 tisíc korun. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména emise státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu.

„Propad českého HPD o 5,6 procenta je relativně dobrý výsledek, zachránilo nás, nemáme dluhy,“ uvedl host pořadu CNN Prima NEWS Interview ekonom Tomáš Sedláček. Podle něj je navíc současná situace příležitostí k digitalizaci státní správy. „Není potřeba, aby vše probíhalo osobně a abychom na vyřízení měli 30 dní jak za Rakouska-Uherska,“ zdůraznil.

Čína informovala, že její hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2020 vzrostl o 2,3 procenta. Ačkoliv je to kvůli pandemii nového koronaviru vůbec nejslabší růst této asijské země za posledních 44 let, i tak jde podle zahraničních agentur zřejmě o jedinou velkou ekonomikou, která za loňský rok vykázala ekonomický růst.

Výkon tuzemské ekonomiky se od července do září mezičtvrtletně zvýšil o 6,9 procenta. První odhady statistiků hovořily o 0,7 procentního bodu slabším růstu hrubého domácího produktu. V meziročním srovnání se pak české hospodářství propadlo jen o pět procent a nikoli o 5,8, jak vyplývalo z předběžných čísel. V úterý to uvedl Český statistický úřad.

Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta. Naproti tomu oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta.

Boj s koronavirovou pandemií je volbou mezi ochranou veřejného zdraví a národní ekonomiky, napsal letos v březnu server Business Insider. Data o počtu mrtvých s nemocí COVID-19 a o poklesu hrubého domácího produktu ale naznačují, že to tak být nemusí. Naopak státy, které se dobře popasovaly s nemocí, zaznamenaly i menší propad ekonomiky.

„Očkování způsobuje autismus. Politici podléhají farmaceutické lobby, a proto vlády platí firmám miliardy dolarů za předražené vakcíny, které škodí lidskému zdraví. Bill Gates prosazuje očkování, aby mohl dětem implantovat mikročipy, jimiž by ovládal jejich vývoj.“ To jsou jen některé příklady vědecky nepodložených domněnek a hoaxů, které se mohutně šíří v souvislosti s tématem koronavirové pandemie a debatou o očkování. Tyto dezinformace přitom ani zdaleka nejsou specifikem jen v ekonomicky zaostalých zemích, jak by možná mnozí předpokládali.