Školství

Hnutí ANO oživuje „školský evergreen“. Podle poslankyně Jany Berkovcové, která je zároveň stínovou ministryní školství hnutí ANO, by se měla v Praze zrušit víceletá gymnázia a přetvořit je na čtyřletá. Myslí si, že by se tak vyřešil přetlak na střední školy v hlavním městě. Koaliční politici včetně ministra školství jsou ale striktně proti. Berkovcová podle nich nabízí nefunkční řešení.

O problémech spojených s migrací, se kterými se potýká německý vzdělávací systém, promluvila vedoucí katedry německých a rakouských studií FSV UK Zuzana Lizcová. „Na jedné škole žáci mluví desítkami různých jazyků, v jedné školní třídě třeba pěti až osmi,“ popsala ve vysílání CNN Prima NEWS. Obavy o bezpečí má podle ní skoro polovina Němců.

Zatímco žáci základních a středních škol po celé zemi dostávali vysvědčení, tři učitelé na Střední průmyslové škole Betlémská v Praze dostali od končícího ředitele výpověď. Všechno začalo školním zájezdem do Chorvatska, kde se jednomu ze studentů ztratilo 50 eur.

Ministerstvo školství plánuje na letní prázdniny inventuru systému přijímacího řízení na střední školy, které bylo letos poprvé plně elektronické. Bude se zabývat jeho harmonogramem a počítá se s úpravami jednotlivých termínů či lhůt na základě zpětné vazby od ředitelů středních škol. Novinářům to v pátek řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který přijel předat vysvědčení žákům devátých tříd školy v Ořechově na Brněnsku.

Už v pátek dostanou školáci vysvědčení. V tento den také většina z nich nese svému učiteli nebo paní učitelce dárek. Květina nebo sladkost bývají sázkou na jistotu, v poslední době ale mívají žáci a jejich rodiče i originálnější nápady.

Miroslav Ševčík se vrací do vedení Vysoké školy ekonomické (VŠE). Tentokrát jako proděkan pro ekonomiku Národohospodářské fakulty. Informoval o tom server iRozhlas. Do funkce ho jmenovala nová děkanka Adéla Zubíková, která byla proděkankou pro studium v době, kdy fakultu ještě řídil Ševčík. Společně s ostatními navrženými členy vedení ho v pátek představí akademickému senátu. Ševčík by měl spravovat i rozpočet fakulty.

Maturity čekají změny. Profilovou, neboli školní část, by v budoucnu mohla nahradit absolventská práce provázaná s praxí. Uplatňovat by se mohla nejvíce na školách s odborným zaměřením. Ředitelé ale mají pochybnosti, kolik žáků by si tuto cestu vybralo a jaká zátěž by to pro ně byla.

Univerzita Karlova je institucí, která musí být odolná. Na tiskové konferenci k půl roku od tragédie na filozofické fakultě to řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Apelovala na to, aby se nejen ve školství, ale v české společnosti dbalo na psychosociální zdraví. Podotkla také, že i když byla univerzita výrazně zasažena, kráčí dál. Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková řekla, že hodlá ve spolupráci s ministerstvem vnitra předložit vládě návrh na zlepšení psychosociální podpory.

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6 293, uspělo tedy 89 procent z nich, sdělilo ministerstvo školství. Nejvíce nepřijatých – 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků.

Mechanické memorování letopočtů nebo rozvíjení myšlení dětí ve školních lavicích? Mezinárodní průzkum zjišťoval, jak si české školy vedou v přístupu k učení. V porovnání s více než šedesáti zeměmi světa jsme na 15. místě. Problémem ale je dramatická nerovnost jak ve vzdělávacím systému, tak i mezi žáky.