Více peněz na obranu? Stejně se to tu rozkrade, varuje Valeš. Šaradín si to představit dokáže
V Česku bych před zvyšováním výdajů na obranu velmi varoval, protože se to tady prostě rozkrade. Ve vysílání CNN Prima NEWS to tvrdil politolog Lukáš Valeš. Podle něj je v případě zbrojení důležitější efektivita než obecné zvyšování objemů. Politolog Pavel Šaradín by si v budoucnu pět procent HDP na obranu představit uměl. Zmínil však potřebu důsledné kontroly.
„V okamžiku, kdy máme 250miliardový schodek, si zvyšování výdajů na zbrojení nemůžeme dovolit. Andrej Babiš je pragmatik, který se opírá spíše o chudší levicové voliče. Je tak vcelku pochopitelné, že chce omezovat astronomické výdaje na zbrojení, které slibuje současná vláda. Babišovi voliči mají jiné priority u výdajů státu,“ řekl pro CNN Prima NEWS Valeš.
ČTĚTE TAKÉ: Do obrany státu by se zapojila polovina Čechů, ukazuje výzkum. Zájem o vstup do armády klesá
Poté jmenoval některé konkrétní armádní zakázky, na nichž podle něj český stát výrazně prodělal. „Jako daňový poplatník odmítám dávat armádě bianco šek, aniž bych věděl, že ty peníze budou efektivně využity. Myslím, že dvě procenta (HDP na obranu) bohatě stačí. Efektivita je zásadnější než zvyšování objemu. V případě ČR bych velmi varoval, protože se to tady prostě rozkrade. To je bohužel naše zkušenost, výdaje na obranu si nedokázala pohlídat žádná česká vláda,“ dodal Valeš.
3,5 % na obranu a 1,5 % na infrastrukturu?
Šaradín upozornil, že se peníze vrací do státu. „V případě těch pěti procent se jedná o peníze, které by šly do České republiky, nikoliv do jiných zemí NATO. Šlo by asi o 120 korun na občana ročně. Přesto je opravdu na místě silná kontrola. Já si pět procent (HDP na obranu) dovedu představit, pokud to bude účelně použito a rozumně zdůvodněno. Beru to spíš ale jako politický závazek, ke kterému se dlouho nepřiblížíme,“ zmínil.
Čtěte také
Představitelé NATO se na postupném navyšování výdajů na obranu dohodli během červnového summitu v nizozemském Haagu. Konkrétně má jít o pět procent HDP – z toho tři a půl procenta přímo na obranu a jeden a půl procenta na širší výdaje spojené s obranyschopností, jako jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
Česko se vstupem do NATO přijalo závazek vynakládat na obranu minimálně dvě procenta. Tuto podmínku ovšem dlouho neplnilo. Až letos ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že Česká republika za rok 2024 konečně přesáhla dvouprocentní hranici. Svůj slib od roku 2006 do té doby neplnila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bojovnost mezi Ukrajinci nahradila únava. Ničí je ruská taktika, armádu trápí dezertéři, říká Zrno
Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nyní se věnuje především domácí politice a válce na Ukrajině. Má rád filmy, hudbu, české pivo, videohry, tetování, literaturu a hlavně češtinu, kterou v minulosti doučoval – zejména studenty připravující se na maturitu. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
