Česko propadá v počtu vysokoškoláků. Past vedle pasti, zhodnotil vzdělávání expert
Kvalita tuzemských vysokých škol roste, i když Česko vydává méně prostředků vůči HDP než před čtyřmi lety. Univerzity však mohou ve srovnání se zahraniční konkurencí „zamrznout“, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Češi se zároveň výrazně zlepšili v digitálních dovednostech. Podle odborníků je velkým problémem nízký podíl mladých lidí s vysokoškolským vzděláním – v tomto ohledu se pohybujeme mezi posledními v EU.
Za značný problém považují analytici zeštíhlení financování školství vůči HDP – zatímco v roce 2022 činila tato hodnota 4,7 procenta, dnes odpovídá 4,5 procenta HDP. To Česko posouvá z 27. na 19. pozici, vyplývá z analytické zprávy projektu Index prosperity Česka.
K TÉMATU: Plaga rozhoduje od stolu a všechny ignoruje, říká Zajíčková. Stínová vláda si prý k sobě hledá cestu
„Navzdory nízkým veřejným financím v posledních letech vzrostla kvalita českých vysokých škol, a to i v evropském srovnání,“ uvádí tým analytiků. V žebříčku sestaveném projektem Index se tak Česko v tomto ohledu posunulo na 11. pozici. Celosvětově výborné univerzity však u nás prý stále scházejí. Podle Daniela Bertiho, místopředsedy Akademického senátu Univerzity Karlovy, ale může současný trend financování vést k tomu, že růst tuzemských VŠ v mezinárodním srovnání zamrzne.
Čtěte také
Na problémy spojené s nižšími investicemi upozorňuje i místopředseda Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání Radek Špicar. Terciárním vzděláváním se rozumí studium na vysoké škole či vyšší odborné škole navazující na maturitní obor. Výše prostředků se odráží hlavně na kapacitách: „Tedy kolik máme kvalitních akademiků, kolik času mohou věnovat studentům, jaké vybavení mají k dispozici a jak konkurenceschopní jsme při získávání talentů ze zahraničí,“ vysvětluje.
Málo mladých lidí s vysokoškolským vzděláním?
V žebříčku kvality vzdělávání a výzkumu obecně jsme si od minulého roku pohoršili z 12. na 13. příčku – nad námi je Německo, na příčce pod námi je Kypr. První místo dlouhodobě opanuje Švédsko, nejspodnější patra náleží Rumunsku či Bulharsku.
Slabým místem Česka je podle analýzy rovněž malý podíl mladé generace s dosaženým terciárním vzděláním. Ve skupině obyvatel ve věku 25–34 let jej získalo jen 36 procent, přičemž většího čísla dosáhli například v Polsku, Slovensku nebo třeba již zmíněném Bulharsku.
Čtěte také
V případě produktivní populace (15–64 let) absolvoval vysokoškolské studium každý čtvrtý (24,6 procenta). Jedná se o třetí nejhorší výsledek v EU, upozorňuje analytik Evropy v datech Adam Trunečka. „S 36 procenty v mladé populaci jsme pak 4. odspodu. Zatím se tedy ke vzdělanější populaci neposouváme, naopak konzervujeme naši spodní pozici,“ tvrdí rovněž.
Podle Špicara je tuzemskou výhodou kvalitní středoškolské a odborné vzdělávání. „Pokud ale chceme posunout ekonomiku směrem k vyšší produktivitě a přidané hodnotě, potřebujeme výrazně posílit i terciární vzdělávání – včetně jeho profesně-orientovaných forem,“ říká místopředseda rady, čímž má na mysli studijní programy, jež se více prolínají s praxí a které zpravidla nabízejí vysoké odborné školy.
Češi raketově rostou v digitálních kompetencích
Velký nárůst Češi zaznamenali v případě digitálních kompetencí. Nadprůměrnými schopnostmi v této oblasti se mohl před čtyřmi lety chlubit každý čtvrtý obyvatel (24,1 procenta), nyní je to podle dat Eurostatu více než každý třetí (37,3 procenta). „Dostali jsme se tak z 15. na 8. místo,“ připomíná tým analytiků.
V celkovém srovnání Indexu ohledně vzdělávání a výzkumu vychází Česko v evropském prostoru jako průměrná země. Odborníci proto volají po posílení financování i strukturálních reformách. „Pokud chceme být konkurenceschopnou zemí a zároveň máme dlouhodobě podfinancované školství, je to, slovy klasika, ‚past vedle pasti‘,“ zdůraznil popularizátor vzdělávání Daniel Pražák.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Plagou zrušené testování školáků vzedmulo vášně. Rodiče si stěžují na narušení soukromí
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
