Hlávka zelí jako nejvzácnější exponát. Národní muzeum vystavilo 100 pokladů z Tchaj-wanu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V Praze se otevírá výstava čínských pokladů.
Unikátní jadeitová hlávka zelí je v Evropě k vidění poprvé.
Výstava má za cíl návštěvníkům představit čínské umění i historii.
Expozice potrvá do konce roku 2025.
Text neobsahuje chyby.
Myšlenku na pražskou výstavu obě muzea uskutečnila asi 20 let po jejím zrodu. Jádro expozice tvoří poklady ze sbírek čínských císařů, především dynastie Čching, která vládla od poloviny 17. do počátku 20. století. Výstava představuje různé aspekty čínské kultury.
ČTĚTE TAKÉ: Nová prosklená galerie v Praze. Začala výstavou Bod 0, účastnilo se přes 30 umělců
Hlávka zelí s kobylkou a sarančetem podle Lukeše opouští tchajpejské palácové muzeum jen výjimečně a za velmi přísných podmínek. „Jedná se o jeden z nejobdivovanějších exponátů, který je vystaven teprve podruhé a Evropu navštívil vůbec poprvé,“ řekl v pátek Lukeš. Tchajwanským partnerům děkoval za důvěru.
Mistrovské dílo o průměru asi 20 centimetrů umělec vyřezal z jednoho kusu jadeitu přirozených barev, smaragdově zelené a šedavě bílé. Ve staré Číně tato barevnost symbolizovala jemnost a čistotu charakteru. Tvůrce využil jemného přechodu barevných vrstev jadeitu. Do tmavě zelených listů ukryl kobylku s dlouhými tykadly a menší saranče.
Expozici tvoří čtyři části
Hlávku prohlásila tchajwanská strana za národní kulturní poklad spolu s dalším předmětem. Je jím svitek, jehož délka přesahuje 11 metrů, s mapou a tématem cesty po řece o svátcích s více než 4 000 figurami. Vytvořilo ho pět autorů roku 1736 podle o tisíc let starší předlohy. Vidět ho lze v digitalizované podobě a na projekční stěně.
„Výstava je rozdělena do čtyř pomyslných částí. Jejím cílem je českému návštěvníkovi odhalit taje čínského umění a myšlení, představit sběratelství, které bylo fenoménem u císařského dvora, a zároveň odhalit něco z čínské historie,“ řekl pro CNN Prima NEWS spoluautor výstavy Ondřej Crhák.
Čtěte také
„Neustále přemýšlíme, jakým způsobem exponáty představovat, protože u nás v muzeu máme předměty, které dělí až osm tisíc let,“ uvedl k prezentaci Cchung-chuang.
Porcelánové, skleněné i jiné předměty zdobí nadpřirozené bytosti, domácí mazlíčci, kabinety kuriozit čínských císařů. Estetický zážitek umocňují ukázky kaligrafie a krajinomaleb. Do příběhů návštěvníka zavede interaktivní část.
Poklady čínského císařství se na ostrově Tchaj-wanu nacházejí od roku 1948, kdy je tam dovezla armáda vůdce Národní strany (Kuomintang) generála Čankajška poté, co ji komunisté v čele s Mao Ce-tungem vytlačili z čínské pevniny.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Muzeum Kampa v Praze si připomnělo narození své zakladatelky. Kdo obdržel prestižní cenu?
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
