Češi mění sci-fi v realitu: Humanoidi budou žít s námi v domácnosti. UK zahájila testování
O robotech snil už spisovatel Karel Čapek. Zatímco v jeho dílech šlo o vědeckofantastickou budoucnost, odborníci a studenti Univerzity Karlovy dělají všechno pro to, aby si humanoidi nebo robotičtí psi co nejdříve našli cestu do našich domácností. Matematicko-fyzikální fakulta získala pětici strojů, u kterých zkoumá jejich praktické využití. Posloužit by mohli při péči o děti s autismem.
Měří 160 centimetrů a váží asi čtyřicet kilogramů. Do schodů vylézt neumí, ale dokáže běžet až dvacet kilometrů v hodině, manipulovat s věcmi nebo velmi zjednodušeně kopnout do fotbalového míče. Zástupci Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se na konci června pochlubili pěticí robotů, které získali k výzkumu umělé inteligence.
ČTĚTE TAKÉ: Jeden a půl tuny a 400 tisíc kostiček. V Praze je unikátní formule od českých designérů
„Chceme studovat spolupráci a kooperaci s roboty a naprogramovat je pomocí nových technik učení v oblasti umělé inteligence, která je v současnosti významná,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Stefan Edelkamp z Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Německý profesor z Matfyzu rozjel projekt na výzkum pokročilých funkcí umělé inteligence a autonomních robotů. Cílem je naprogramovat roboty tak, aby se dokázali chovat samostatně. „Chceme je naučit novému chování, aby dokázali dělat to, co po nich chceme. Také že mají pracovat autonomně v určité situaci, ať už je to v prostředí služeb, domova nebo továrny,“ prozradil Edelkamp.
Robotický pes vidí své okolí
V univerzitním areálu v pražské Troji se před zraky lidí procházela trojice humanoidů a běhali dva robotičtí psi. Všechny exempláře se zatím ovládají přes mobilní aplikaci nebo dálkový ovladač, ale brzy by se mohly pohybovat úplně samy. Robotičtí psi mají místo čumáku lidar senzory, díky kterým snímají své okolí a mohou se orientovat v prostoru. Na humanoidy je zase možné připojit kameru, která pomůže s mapováním světa.
„Robotičtí psi jsou opatrní a snaží se vyhýbat překážkám. Na robotickém dni jsem měl spoustu dětí, které je dokonce hladily a krmily. Většinou nejdou přes překážky, mají senzory, aby si drželi odstup od lidí, a tak obvykle nikoho nezraní,“ vysvětlil profesor Edelkamp.
Čtěte také
Přesto tato stvoření budí respekt. Váží kolem dvaceti kilogramů a jejich dupání může u někoho vyvolávat obavy. „Jsou stvoření pro spolupráci člověka s robotem, nemusíte je kvůli vlastnímu bezpečí zavírat do klecí,“ uklidnil Edelkamp.
Německý profesor předpokládá, že ještě nějakou dobu potrvá, než do lidských obydlí zamíří humanoidi a roboti, kteří budou vysávat, žehlit oblečení nebo nosit kávu svým majitelům. Mnohem blíž je využití v továrním provozu nebo ve skladech, kde převezmou práci lidí. Na rozdíl od nich se totiž humanoidi nikdy neunaví.
„Jen jim musíte vyměnit baterie,“ poznamenal Edelkamp a připomněl, že touto cestou se ubírají myšlenky technologických vizionářů Elona Muska či Jeffa Bezose z Amazonu.
Humanoidi pomůžou dětem s autismem
Jakým směrem se ale vydají odborníci z Univerzity Karlovy? „Je u nás doktorandka, která má opravdu pěkný případ využití. Na světě jsou lidé s autismem, kteří nedokážou navázat vztah s lidmi a dávají přednost robotům. Myslí si, že se s nimi lépe dohodnou,“ naznačil Edelkamp.
Roboti by díky naprogramované sadě aktivit mohli autistické děti učit. Humanoidi by jim ukazovali věci a zároveň předpovídali, jak se dítě zachová a podle toho dále správně reagovali. „Můžeme použít velké jazykové modely k pochopení a plánování úloh,“ řekl profesor zabývající se umělou inteligencí.
Čtěte také
AI zažívá v posledních letech nebývalý boom a díky němu se k životu probouzí i roboti, o kterých už před desítkami let psal český spisovatel Karel Čapek. Dlouhé roky se ale jejich soužití s lidmi objevovalo jen ve sci-fi filmech. Současné AI technologie ale přinášejí zásadní pokrok, s nímž se cesta do domácností urychluje.
Profesor Edelkamp přiznal, že dříve inženýři museli provádět všechny výpočty, aby dokázali roboty rozpohybovat. Nyní se o trénink starají pokročilé algoritmy, které pohání výkonné čipy a počítače.
„Obvykle jste potřebovali asi roční výkon procesoru. Hardware dělá rozdíl. V dnešní době je natolik schopný, že paralelně můžeme trénovat nové chování robotů. To znamená, že nyní můžeme dělat věci, které před deseti lety nešly,“ prozradil Stefan Edelkamp.
Matematicko-fyzikální fakulta je jedním z prvních ústavů v tuzemsku, který těmito stroji disponuje. Edelkamp a jeho kolegové plánují do výzkumu zapojit i studenty pražské univerzity. Předpokládají, že v dalších letech bude podobných humanoidů v České republice přibývat a to bude vyžadovat schopné inženýry, kteří se postarají o jejich bezproblémový chod a rozvoj.
VIDEO: Kosatky používají nástroje, odhalili vědci. Teď se snaží odhalit důvod jejich počínání
Honza působí v médiích od roku 2017. Začínal jako editor sociálních sítí na Aktuálně.cz, později zde moderoval on-line pořad Asociál, který se věnoval digitálním technologiím, gamingu a sociálním sítím. Pro Hospodářské noviny připravoval byznysové podcasty Ranní brífink a Poprvé. Od dubna 2022 působí na CNN Prima News, kde píše o videohrách nebo technologiích a také moderuje a připravuje televizní pořad Enter.
