Sledujte Partii: Exkluzivní výzkum STEM a velká diskuse lídrů všech parlamentních stran
Jak se Česku daří sto dní před volbami? A co vše mohou ovlivnit vyostřené vztahy vlády a Hradu? Napoví speciál Partie Terezie Tománkové se šesti lídry z řad koalice i opozice. Do studia dorazili: Alena Schillerová (ANO), Petr Macinka (Motoristé), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN), Martin Kupka (ODS), Zdeněk Hřib (Piráti). Partie nabídla i exkluzivní výzkum volebních nálad agentury STEM a nechyběla ani analýza expertů – politické marketérky Lucie Kubovičové a komentátora Jana Paličky. Všechny části speciální Partie můžete sledovat v tomto článku.
Komáři mají slabost pro pivo, pijáky štípou daleko víc. Vědci popsali, co všechno je láká
Míváte pocit, že si komáři ve skupině lidí vybírají jako svou oběť pouze vás? Podle francouzských vědců nemusíte být daleko od pravdy, nepříjemný hmyz totiž skutečně přitahují někteří lidé více než jiní. Ačkoliv převládá rozšířený mýtus, že komáři preferují některé krevní skupiny před ostatními, vědci toto tvrzení vyvrátili. Komáří apetit vzbuzují totiž spíše specifické chemické a biologické signály, které lidské tělo vysílá.
Vědci našli klíč k dlouhověkosti: Zkoumají motýla s mechanismem proti stárnutí, žije 25x déle
Motýli rodu Heliconius, kteří obývají tropické deštné pralesy Jižní a Střední Ameriky, žijí několikanásobně déle než motýli jiných rodů. Vědci dlouho mysleli, že je to stravou, nová studie zveřejněná na webu Nature Communications ovšem přišla s přelomovým zjištěním. Ani změna jídelníčku totiž hmyzu život dramaticky nezkrátila. Motýli si tak nejspíše vytvořili biologický mechanismus, který jim zpomaluje stárnutí. Podle odborníků by mohl být v budoucnu ku prospěchu i lidem.
Zemřel známý lékař a vědec Ivan Rektor. Zkoumal epilepsii a fungování lidského mozku
Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor. Bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.
Jak výzkum mění hranice možného: 150 let společnosti Eli Lilly
Když se dnes mluví o moderní medicíně, často se zdá, že její pokrok je samozřejmý. Nové možnosti léčby, přesnější diagnostika, delší život a lepší kvalita života pacientů jako by patřily k běžné realitě. Za každou takovou změnou ale stojí roky výzkumu, odvahy, omylů, vytrvalosti a také lidí, kteří se rozhodli hledat odpovědi tam, kde ještě žádné nebyly.
Česko propadá v počtu vysokoškoláků. Past vedle pasti, zhodnotil vzdělávání expert
Kvalita tuzemských vysokých škol roste, i když Česko vydává méně prostředků vůči HDP než před čtyřmi lety. Univerzity však mohou ve srovnání se zahraniční konkurencí „zamrznout“, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Češi se zároveň výrazně zlepšili v digitálních dovednostech. Podle odborníků je velkým problémem nízký podíl mladých lidí s vysokoškolským vzděláním – v tomto ohledu se pohybujeme mezi posledními v EU.
ANKETA: Místo kremace přerod v lidský „kompost“. Zvážili byste terramaci pro sebe či blízké?
Místo zpopelnění v krematoriu přirozený rozklad v půdě ve speciální kolébce. I tak může podle zastánců terramace vypadat poslední cesta člověka. V Praze ve čtvrtek debatovali experti s veřejností o alternativách k běžnému pohřbívání. Lidské kompostování, které je v některých zemích už legální, chtějí prosadit také v Česku. Argumentují především možností volby i menší zátěží pro životní prostředí. Zatímco část lidí novou formu posledního rozloučení vítá, jiní ji odmítají.
