Zemřel známý lékař a vědec Ivan Rektor. Zkoumal epilepsii a fungování lidského mozku
Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor. Bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.
Jak výzkum mění hranice možného: 150 let společnosti Eli Lilly
Když se dnes mluví o moderní medicíně, často se zdá, že její pokrok je samozřejmý. Nové možnosti léčby, přesnější diagnostika, delší život a lepší kvalita života pacientů jako by patřily k běžné realitě. Za každou takovou změnou ale stojí roky výzkumu, odvahy, omylů, vytrvalosti a také lidí, kteří se rozhodli hledat odpovědi tam, kde ještě žádné nebyly.
Česko propadá v počtu vysokoškoláků. Past vedle pasti, zhodnotil vzdělávání expert
Kvalita tuzemských vysokých škol roste, i když Česko vydává méně prostředků vůči HDP než před čtyřmi lety. Univerzity však mohou ve srovnání se zahraniční konkurencí „zamrznout“, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Češi se zároveň výrazně zlepšili v digitálních dovednostech. Podle odborníků je velkým problémem nízký podíl mladých lidí s vysokoškolským vzděláním – v tomto ohledu se pohybujeme mezi posledními v EU.
ANKETA: Místo kremace přerod v lidský „kompost“. Zvážili byste terramaci pro sebe či blízké?
Místo zpopelnění v krematoriu přirozený rozklad v půdě ve speciální kolébce. I tak může podle zastánců terramace vypadat poslední cesta člověka. V Praze ve čtvrtek debatovali experti s veřejností o alternativách k běžnému pohřbívání. Lidské kompostování, které je v některých zemích už legální, chtějí prosadit také v Česku. Argumentují především možností volby i menší zátěží pro životní prostředí. Zatímco část lidí novou formu posledního rozloučení vítá, jiní ji odmítají.
Způsobuje umělá inteligence hloupnutí? Nová studie prokázala znepokojivý vliv AI na mozek
Kvůli umělé inteligenci mohou lidé hloupnout. Vyplývá to ze zjištění vědeckého týmu, který mimo jiné zkoumal vztah mezi mozkovou aktivitou a mírou používání velkých jazykových modelů (LLM), na jejichž základě fungují například chatboti ChatGPT, Google Gemini nebo Claude. Jedním ze závěrů výzkumu je zjištění, že lidé, kteří k psaní zadané eseje použili umělou inteligenci (AI), vykazovali až o 55 procent nižší mozkovou aktivitu než jejich kolegové, kteří byli odkázáni pouze na vlastní hlavu.