Hurvínek slaví 100 let: „Podezřelé nadělení“ bylo pro Spejbla spásou. Češi je milují dodnes
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Samotný Spejbl už diváky netáhl, naštěstí se mu v roce 1926 narodil Hurvínek.
Loutka, která napřed neměla ani jméno, dobyla jeviště.
Režisér Radovan Lipus odhaluje život Josefa Skupy, duchovního otce obou loutek.
Skupu v roce 1944 zatklo gestapo.
Hurvínkovi je 100 let. Na prkna, co znamenají svět, vstoupil 2. května 1926. „Uslyšíte-li někdy, že se mladá a nejmladší Plzeň rozsypala smíchem, mají to na svědomí Spejbl a Hurvínek,“ nadšeně popisovaly zrození Hurvínka před sto lety Lidové noviny. Když se ale Hurvínek v roce 1984 zeptal taťuldy, jestli jsou nesmrtelní, Spejbl jen nejistě odvětil: „To snad ne, ačkoliv…“ Jisté je, že Češi tyhle loutky milují i v roce 2026. „Poťouchlého Hurvínka jsem samozřejmě potkal už v dětství,“ vypráví pro CNN Prima NEWS režisér Radovan Lipus, který na plzeňské scéně právě inscenuje představení o loutkáři Josefu Skupovi, jenž Spejblovi i Hurvínkovi vdechl život.
„Vyváděl jsi jak malé dítě, když tě vybalili. A hned, že patříš do rodiny. A já, já se s tím holt smířil,“ říká Spejbl o narození Hurvínka v loutkové aktovce Malí velikáni z roku 1984. Spejbl už stál na jevišti od roku 1920 a partnera mu většinou dělal Kašpárek. O nějakého Hurvínka vůbec nestál, nicméně jeho narození bylo nakonec spásou pro celé divadlo.
Nechtěné dítě, které nemělo jméno
Po Hurvínkovi netoužil ani duchovní otec Spejbla, loutkoherec Josef Skupa. Jenže řezbář Karel Nosek přesto vyřezal jakéhosi Spejblova potomka a 2. května 1926 ho Skupa přivedl na jeviště svého Loutkového divadla feriálních osad v Plzni. Na zkoušku. Jen v rámci zábavného přídavku po večerním představení komedie Počestný dům z pera Rudolfa Nešvery.
Narození Hurvínka následně nadšeně vylíčil fejeton na titulní straně tehdejších Lidových novin: „Bylo to v májovou neděli večer. Obecenstvo nemělo ani potuchy o tom, že řezbář pan Nosek připravil Spejblovi, starému mládenci, takové podezřelé nadělení. Okamžik bylo ticho, pak ohromení a potom bouře smíchu. Na jeviště se šine Spejblův synek. Starý naň otcovsky pyšně pohlíží, ale maličký se stydí, schovává se tatínkovi za šos a kroutí očima. Nová bouře smíchu."
Právě se zrodila asi nejkomediálnější česká loutková dvojice. Spejbl a Hurvínek. A už bez sebe nedali ani ránu. Zpočátku přitom loutka Spejblova syna neměla ani jméno a herci jí prý poněkud pejorativně říkali „zkurvínek“. Od posměšné přezdívky už byl ovšem jen kousek k dnes legendárnímu Hurvínkovi.
Žeryk a Hurvínek ve třicátých letech Zdroj: Divadlo Spejbla a Hurvínka
Poťouchlý a natvrdlý očima Radovana Lipuse
Poctu Spejblovi, Hurvínkovi i jejich principálovi Josefu Skupovi aktuálně připravuje plzeňské Divadlo J. K. Tyla, premiéra se odehraje 16. května. Scénickou koláž sepsal Milan Šotek, pojmenoval ji S.K.U.P.A. a režie se ujal Radovan Lipus.
„Poťouchlého Hurvínka a jeho natvrdlého otce jsem samozřejmě potkal už v dětství,“ říká Lipus v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Nejdříve cestou gramodesek, pak knížek a loutkových večerníčků, ale pamatuji se, že jsme měli dokonce jakési flanelové povlečení s těmito postavičkami a teprve nedávno jsem se dopátral toho, že je pro Sochorovu textilku ve Dvoře Králové navrhoval sám Jiří Trnka,“ vypráví režisér.
Budoucího slavného výtvarníka, loutkáře a ilustrátora Trnku objevil právě loutkář a učitel na plzeňské reálce Josef Skupa. Z pozice pedagoga mu také doporučil studovat Uměleckoprůmyslovou školu v Praze.
Čtěte také
Skupa a gestapo
„No a teď se s oběma Skupovými dřevěnými dětmi potkávám při zkoušení v Plzni,“ říká Radovan Lipus. Začalo to gramodeskami a pyžamem s Hurvínkem, a kruh se pomyslně uzavírá na jevišti v Plzni. Ve městě, kde byli Spejbl a Hurvínek doma až do roku 1944. „Naše inscenace se primárně a záměrně věnuje pohnutým a dramatickým životním osudům Josefa Skupy a slavné loutky tvoří jen jednu z linií. Ovšem nemohou chybět,“ pokračuje režisér.
Skupa byl v lednu 1944 zatčen gestapem za poslech zahraničního rozhlasu a německý soudce ho poslal do kriminálu na pět let. Trest vykonával v drážďanské věznici, v níž také v únoru 1945 zažil obrovské spojenecké bombardování města, které značně poškodilo i trestnici. Skupovi se podařilo dostat z trosek a nenápadně z Drážďan zmizet. Odjel do Prahy, kde také záhy po válce založil Divadélko Spejbla a Hurvínka.
Vyhořelý Spejbl potřeboval Hurvínka
Nechybělo však mnoho, a česká kultura mohla přijít o Spejbla, aniž by se Hurvínek vůbec zrodil. Samotný Spejbl, jemuž obvykle „nahrával“ Kašpárek, už totiž v roce 1926 pomalu ztrácel dech. Geniální nápad vyrobit mu Hurvajze pak Spejblovi vrátil ztracenou slávu. A dokonce ji mnohonásobně zintenzivnil.
„Hurvínek, kterého Gustav Nosek vytvořil až sedm let poté, co byl vyřezán Spejbl, dal do té doby poněkud ztracenému Spejblovi nový smysl. Vznikla klasická dvojice otec a syn, která se ukázala nesmírně životaschopnou a univerzální. Takže se dá říct, že teprve Hurvínek zpětně stvořil i Spejbla,“ přemítá Radovan Lipus.
A Spejbl s Hurvínkem následně překonali i další krize. A pokud lze v loutkové aktovce Malí velikáni z roku 1984 hledat i odraz tehdejší reality, tak Spejbl měl za normalizace velké pochybnosti o poslání své práce. A vlastně mu nedávalo smysl, čím se živí.
Hurvínek slaví 100 let. Zdroj: Profimedia.cz
Nesmrtelní hrdinové?
Hurvínek: O čem tady v té tmě dumáš, mohu-li být tak smělý?
Spejbl: Ale, tak. Jestli to všechno mělo vůbec cenu.
Hurvínek: Co, tati?
Spejbl: Celý život ze sebe dělám šaška. To je taky tvoje vina! Já ti to nevyčítám, já vždycky věděl, že žádnej Hamlet ze mě nebude. Co jsem udělal? Legrácky, skopičinky, taškařice. Však si vzpomeň, když jsme byli v televizi, co nám napsal ten inženýr z Brna? Ten Tichý, nebo Rachota. Neposlušný chlapec a omezený rodič! Lidi se nám smáli, to je pravda. Ale dali jsme jim taky něco navíc?
Ve stejné hře z osmdesátých let se Hurvínek také zeptal taťuldy, jestli jsou nesmrtelní, když už tak dlouho hrají divadlo. A Spejbl nejistě odvětil: „To snad ne, ačkoliv…“ Spejblovo „ačkoliv“ nyní hraničí s jistotou. Divadlo Spejbla a Hurvínka má totiž beznadějně vyprodáno i na počátku května roku 2026. A bezesporu jsou to i nesmrtelní hrdinové českého loutkového divadla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První reakce na debut Charlotte Gott. Lidé ji přirovnávají ke slavným umělcům. Pusťte si píseň
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
