Protektorát Čechy a Morava

Před 80 roky vypuklo Pražské povstání, statečný vzdor dlouho utlačovaných obyvatel protektorátu proti okupantům. Během několika květnových dnů roku 1945 Češi srdnatě bojovali na barikádách. Při posledním řádění nacistické bestie zahynulo i mnoho civilistů, mnohdy za velmi brutálních okolností. Po stopách dávných bojů a tragédií jsme se vypravili s publicistou Pavlem Šmejkalem, kterému o pohnutém období vychází kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

Před 80 lety byl nacisty popraven zřejmě nejdůležitější vyzvědač druhé světové války, který ze zištných důvodů vynášel tajné informace československé zpravodajské službě. Špion s krycím jménem A-54 se jmenoval Paul Thümmel, byl vysokým představitelem Abwehru. Druhé straně prozradil třeba podrobnosti o německé okupaci Československa nebo o plánovaném vpádu do SSSR.

Rudoarmějci mu v dubnu 1945 vzali náramkové hodinky, ale mohli ho i zastřelit. „Odbouchli třeba bráchu a mámu mého dobrého kamaráda Ládi Mazánka,“ vypráví Erich Veselý z Brna-Jundrova, kterému příští rok bude 100 let. „Nic dobrýho z nich nebude. Přesně tohle prohlásil otec, když se v naší ulici objevili první ruští vojáci,“ pokračuje vitální pamětník. A nic dobrého z toho opravdu nebylo, stejně jako když Rusové roku 2022 vtrhli na Ukrajinu. „Rodiče museli rudoarmějcům vyklidit ložnici a oni si k nám přivezli holky,“ vzpomíná Veselý v rodném domě. Ta děvčata se osvoboditelům asi nepodvolovala dobrovolně. „Na osvobození nemám dobré vzpomínky,“ shrnuje starousedlík a elektromechanik, který je stále aktivní. „Dokončuji koloběžku,“ ukazuje.

V pevné víře v konečné vítězství padl hrdinskou smrtí můj vroucně milovaný manžel... Takto oznámila úmrtí 38letého brněnského esesáka Augusta Gölzera jeho manželka Elisabeth. V nemocnici dodýchal 8. února 1945, o den dříve na něho čtyřikrát vystřelil dnes téměř zapomenutý odbojář Vladimír Blažka. Atentát někdy historici připodobňují k vražednému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Nepovedl se ani jeden z nich. Heydrich i Gölzer střelbu přežili a smrt nastala až v nemocnici,“ porovnává události historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.

Vůbec první židovský transport v Evropě zamířil 18. října 1939 na přímý příkaz Adolfa Eichmanna z Ostravy do Niska nad Sanem. „Tehdy jsem ještě budoucího tchána neznala, měla jsem dva roky, ale právě Erich Salomonovič musel do toho prvního transportu,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 87letá Libuše Salomonovičová, jež stále žije v Ostravě. „Ve středu, 18. října 1939, opustil podle plánu v 8.00 hod. Moravskou Ostravu transportní vlak do Niska s 901 židovským mužem,“ dozvěděl se Eichmann následně z dálnopisu, který mu z Ostravy poslal jeho podřízený Hans Günther.

V červnu 1942 přivedl Karel Čurda gestapo na stopu československých parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha, a byl tak odpovědný za jejich smrt. Čurdovo jméno je od té doby synonymem zrady, podle historika Jindřicha Marka je ale třeba brát v úvahu okolnosti, za jakých k této zradě došlo.

V roce 1938, po prosincové rezignaci zakladatelky Československého červeného kříže (ČSČK) Alice Masarykové, byl novým předsedou zvolen generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, mající bohaté zkušenosti jak ze zdravotnické služby v československých legiích v Rusku, kterou řídil, tak i z ČSČK. Připadl mu nelehký úkol provést ČSČK obdobím druhé republiky, a ještě těžší úkol pokoušet se udržet jeho existenci v protektorátu. Tento úkol mu však nebylo dáno splnit.

Ještě 120 let po narození protinacistického odbojáře Václava Morávka se dá v jeho příběhu najít hodně nového. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to potvrzuje Pavel Černý, kterému o „českém Jamesi Bondovi“ vyšla nová kniha pod názvem Morávkova zpověď: Věřím v Boha a ve své pistole. Bývalý policista pečlivě studoval dosud opomíjené dokumenty a výslechy, prováděl kriminalistické rekonstrukce na místě dávných přestřelek, soustředil se i na německé prameny. O jednom z odbojové skupiny Tří králů zjistil dost překvapivého.

S vyhlášením Protektorátu vznikl i protinacistický odboj, jehož nejdůležitější postavou byl generál František Moravec. Šéf naší zpravodajské služby mimo jiné zorganizoval atentát na říšského protektora Heydricha. O generálu Moravcovi bude vyprávět první díl nového pořadu Prima HISTORIE, který vzniká ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Dívejte se v sobotu ve 14:30 na CNN Prima NEWS.

Lidstvo se po druhé světové válce nepoučilo, uvedla v rozhovoru pro stanici CNN Vera Schaufeldová. Třiadevadesátiletá Židovka je jedním z „Wintonových dětí“, z Protektorátu Čechy a Morava unikla před holokaustem jako mladá dívka do Velké Británie. Útok Hamásu na Izrael ze 7. října byl podle ní hrozný, reakce židovského státu je však podle ní příliš silná. Z utrpení v Gaze viní premiéra Benjamina Netanjahua a jeho vládu.

Oběti věšeli po osmi. Ocelové oprátky byly zavěšeny na háky v popravčí místnosti berlínské věznice Plötzensee. „Jednalo se o velmi brutální popravy na ocelových lancích. Vězni umírali v samoutahovací smyčce až po několika minutách. Šlo o vůbec nejmasovější hromadnou exekuci v dějinách nacistického hlavního města,“ popisuje takzvané Krvavé noci (Die Blutnächte) historik Jan B. Uhlíř. Během pouhých tří nocí, od 7. do 10. září 1943, bylo popraveno na 250 vězňů, mezi nimi vyhasly životy více než stovky českých odbojářů. Příčinu k drastickým exekucím zavdal spojenecký nálet na Berlín.

Státní svátek 8. května je Dnem vítězství. K porážce nacismu se pokusili přispět i dva spolužáci z kladenské průmyslovky, když 7. června 1939 zastřelili strážmistra německé pořádkové policie. „Jan Smudek se dočkal konce války v uniformě britské RAF, František Petr skončil pod německou gilotinou v Berlíně. I taková byla válka,“ porovnává oba osudy historik Jan B. Uhlíř. V ruce se soudním spisem Františka Petra, který obsahuje i dopisy popraveného. Věznice Plötzensee je rodině nikdy neodeslala.