Protektorát Čechy a Morava

Největší odbojová akce druhé světové války. I tak je vnímán atentát na Reinharda Heydricha. Českoslovenští parašutisté, kteří v květnu 1942 útok na zastupujícího říšského protektora provedli, seskočili do Protektorátu Čechy a Morava přesně před 80 lety.

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Je vysoká 63,5 metru a na její vrchol musíte vyšlapat 299 schodů. Výhled z ní máte na celou Prahu i daleké okolí. Ač se to zdá neuvěřitelné, Petřínská rozhledna se pro veřejnost otevřela před 130 lety. Jak na novou atrakci Pražané reagovali? A proč byla trnem oku samotnému Adolfu Hitlerovi? Na tyto a další otázky odpovídala historička Jaroslava Nováková.

Rozmarné léto, Markéta Lazarová nebo Kubula a Kuba Kubikula patří dnes ke klasickým dílům české literatury. Jejich autor Vladislav Vančura se narodil přesně před 130 lety, třeba knize Rozmarné léto je tak už téměř sto let. Za druhé světové války se Vančura zapojil do odboje, což ho stálo život. Popraven byl v roce 1942 na Kobyliské střelnici. Jeho smrt měla Čechy zastrašit po atentátu na Heydricha, přestože s ním neměl nic společného.

Úspěšným atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha nacistický teror neskončil. Událostem po triumfu československého odboje za druhé světové války se věnuje česká hra Attentat 1942, za kterou stojí Univerzita Karlova i Akademie věd ČR. Interaktivní zpracování klíčové etapy českých dějin se ve světě dočkalo pochvalných ohlasů i několika významných ocenění.

27. května si připomínáme výročí útoku na říšského protektora Reinharda Heydricha, k němuž došlo před 79 lety. Dlouhé měsíce připravovanou akci úspěšně završili vojáci československé armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Projděte si v reportáži CNN Prima NEWS poslední cestu prominentního nacisty.

Na poslední velkolepé oslavy Svátku práce před pádem režimu v listopadu 1989 přišlo na Václavské náměstí v Praze 250 tisíc loajálních občanů a jen 80 disidentů. „Posíláme z naší prvomájové manifestace bojové soudružské pozdravy sovětskému lidu a jeho leninské komunistické straně,“ hřímal tehdy z tribuny na Václavském náměstí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. A jak prožili Češi a Moravané 1. máj v prvním roce německé okupace v roce 1939?

Přestože lidé v březnu 1939 neměli klást nacistickým okupantům odpor, objevilo se podle historika Jiřího Plachého několik případů, kdy přesto bojovali. Podle spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta se ale pocit, že jsme se nebránili, nese s národem dosud. Možná nám to dokonce zlomilo národní páteř, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS.

Německá okupace začala brzy zrána 15. března 1939. A večer už Adolf Hitler pojídal šunku na Pražském hradě, tamtéž pak 16. března vyhlásil protektorát a 17. března vyrazil do Brna. Dramatické okamžiky rozhodující o dalším osudu českého národa se ale prolínaly i s bizarnostmi. „Na Pražském hradě připravili pro Hitlera večeři. Důstojníci říšské branné moci, kteří na Hrad dorazili před Hitlerem, si ale mysleli, že je recepce určena jim, a během několika minut všechno snědli,“ zjistil přední český znalec protektorátu Jan B. Uhlíř.

Adolf Hitler nejprve možnost udělování nacistických vyznamenání obyvatelům porobeného Protektorátu zatvrzele odmítal. Názor změnil až v roce 1944. „Tehdy souhlasil se zavedením vyznamenání Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí knížete Václava, které nacisté předali asi tisícovce příslušníků Protektorátu,“ zjistil historik Jan B. Uhlíř. Ocenění se udělovalo také 28. září, ve svátek svatého Václava, a získali ho třeba režiséři a herci Otakar Vávra, Čeněk Šlégl a Jan Sviták.