Ilja Jašin

Čerstvá výměna vězňů mezi Západem a Ruskem se netýkala pouze tajných agentů věrných prezidentovi Vladimiru Putinovi či amerických novinářů, ale i uvězněných lídrů ruské opozice. Ti v bezpečí v Německu oznámili, že se cítí v podstatě deportováni ze své domoviny a chtějí se do Ruska vrátit. To před lety učinil i jejich předchůdce Alexej Navalnyj, který byl při přistání v Moskvě zadržen a nedávno zemřel v ruském vězení.

Ruský prezident Vladimir Putin se pokládá za jasného vítěze dohodnuté výměny vězňů se Západem. Prokremelský tisk ho dle očekávání velebí, protože dostal na svobodu ruské občany z ciziny domů a zároveň se zbavil kritiků režimu, kteří „nabourávali národní bezpečnost“. Do Ruska se vrátili především agenti ruských tajných služeb a vrazi, pryč se naopak dostali věznění západní novináři či představitelé ruské opozice.

Příbuzným zemřelého předáka ruské opozice Alexeje Navalného ve středu z vězení kondolovala jeho spolupracovnice Lilija Čanyševová, odsouzená na 7,5 roku. Už v úterý na Navalného smrt reagovali opoziční politici Ilja Jašin a Vladimir Kara-Murza odsouzení za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Jašin si odpykává trest v délce 8,5 roku a Kara-Murza 25 let.

Vězněný ruský opozičník Ilja Jašin v otevřeném dopise zveřejněném v pondělí na sociálních sítích vytkl českému prezidentovi Petru Pavlovi jeho nedávné vyjádření o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Uvedl, že výrok pomáhá ruské státní propagandě. Rusko podle něj není „zemí vrahů“, nýbrž zemí, kde se „vrazi chopili moci“.

V ruském Nižném Novgorodě se v pátek před regionální kanceláří ministerstva vnitra upálila novinářka Irina Slavinová. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na web, který Slavinová vedla. Šéfredaktorka webu koza.press ještě předtím na Facebooku napsala: „Z mé smrti, prosím, viňte Ruskou federaci.“ O den dříve řekla, že její byt prohledaly bezpečnostní složky.