Vladimir Putin

Komunikace mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským autoritářem Vladimirem Putinem má k ideálu velmi daleko. Ačkoliv se šéf Bílého domu pokouší dostat vládce Kremlu k jednacímu stolu kvůli míru na Ukrajině, pořád se mu to nedaří. Nyní dává Putinovi „dva týdny“ času, aby konečně ukázal, že chce mír. Problémem však je, že podobných dvoutýdenních lhůt už Trump na Putina vyzkoušel několik a k ničemu to nevedlo.

Moskva a Washington ve středu informovaly o telefonátu mezi prezidenty Ruska a Spojených států. Nejprve americký prezident Donald Trump oznámil, že déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor Trump na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Putin podle svého poradce Jurije Ušakova řekl Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Trump podle svého vyjádření s ruským vůdcem mluvil i o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.

Americký prezident Donald Trump si vybral Rusko. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ukrajinista David Svoboda. V rozhodnutí šéfa Bílého domu podle něj hrála roli „láska k protagonistovi fašistického režimu, Putinovi“.

Ukrajinci při dronovém útoku na ruské letecké základny zasáhli podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU 41 strojů ruského strategického letectva. Na záběrech z útoku je vidět, že křídla letadel byla pokryta pneumatikami. Tuto strategii Rusko zřejmě využívalo, aby zamezilo zaměření letounů. Ukázalo se ale, že jejich snaha nebyla úspěšná. Podle novinářky Adély Knapové byl útok políčkem Putinovi.

Ukrajinci údajně zajali vojáka českého původu, který měl ve válce bojovat na straně Rusů. Informoval o tom Ruský dobrovolnický sbor, čili polovojenská organizace Rusů, kteří však bojují na straně Ukrajiny. Sbor navíc zveřejnil videorozhovor se zajatým mužem, který má být Čechem s ruským pasem. Tvrdí, že do války šel jen jako medik a poslala ho tam jeho ruská manželka. Nyní dodává, že chce bojovat za Ukrajinu.

Kremlem ovládaná média v Rusku si berou na paškál amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dříve jej oproti demokratům Joeu Bidenovi a Kamale Harrisové vesměs vychvalovala, nyní jej zesměšňují a ptají se, zda je na tom dobře s mentálním zdravím. Reagují tak na jeho kritiku ruského autoritáře Vladimira Putina a prodlužování války na Ukrajině.

Americká administrativa Donalda Trumpa zvažuje uvalení sankcí na Rusko. Informoval o tom americký web CNN s odvoláním na činitele Bílého domu dobře obeznámené se situací. Důvodem má být fakt, že Kreml do USA stále neposlal „mírové memorandum“, jak minulý týden slíbil ruský prezident Vladimir Putin. Napětí mezi zeměmi eskaluje i podle vyjádření na sociálních sítích. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv například v jednom z příspěvků zmínil třetí světovou válku.

Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo mne, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Americký prezident Donald Trump to v úterý bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Ruský prezident Vladimir Putin je i nadále odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle se od začátku války nezměnily. Uvádí to v nedávné zprávě americká Obranná zpravodajská služba (DIA). Přestože přímá konfrontace Ruska s NATO podle reportu není v dohledné době pravděpodobná, měly by se státy NATO připravit na pokračování hybridní války, kterou Moskva dál aktivně vede.

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi vzkázal, že mu může kdykoliv zavolat a rád si s ním pohovoří. Ruským médiím to prozradil poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov. Dodal, že ani jedna z hlav států nechtěla údajně velmi příjemný telefonát ukončit. Zároveň se však rozcházejí tvrzení, zda Moskva souhlasila se zahájením jednání o příměří.