Vladimir Putin

Čtvrteční projev ruského prezidenta Vladimira Putina vyvolal pochybnosti. Během osmiminutového videa politik téměř vůbec nepohnul rukama. Analýzu videa přinesl magazín Newsweek.

Balistická střela Orešnik, kterou Rusko v noci na čtvrtek poprvé použilo v ostrém boji proti Ukrajině, ukázala podle analytika Lukáše Visingra zásahem na 800 kilometrů jen malou část svých schopností. Prohlášení ruského diktátora Vladimira Putina ohledně „nesestřelitelnosti“ rakety je však podle experta nutné brát s rezervou. Zároveň Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že střela zřejmě může nést i jaderné zbraně. Útok novou střelou podle americké CNN může znamenat zlom nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svět.

Pokud bude ruský prezident Vladimir Putin hovořit o dronových útocích z Ukrajiny jako o zámince k jaderné odvetě, ale nebude reagovat, oslabí tím svou pozici v očích Rusů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nová jaderná doktrína podle něj znamená pouze zdvižený prst navíc a vágnější formulace, které Putina, potažmo celé Rusko ženou do kouta.

Šéf Kremlu Vladimir Putin může chtít ukončit válku na Ukrajině, ovšem na geopolitickém poli je mnohem slabší než nastupující prezident USA Donald Trump. V rozhovoru pro Fox News to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rovněž zdůraznil, že pokud by Spojené státy utnuly podporu napadené země, Ukrajina by v konfliktu prohrála.

Dvě velmoci tu na sebe už skoro míří jadernými zbraněmi, blížíme se ke stavu podobnému karibské krizi z roku 1962, řekl v pořadu 360° na spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Komentoval tak možné dopady rozhodnutí prezidenta USA Joe Bidena, který podle listu The New York Times povolil Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu proti vojenským cílům přímo v Rusku. Konflikt se nyní podle něj může rychle vyostřit.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, poznamenala agentura AFP.

O hovoru německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se v Moskvě aktivně diskutuje, řekl v pořadu 360° spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just. Podle něj se Rusko chystá na vládu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, a proto chce ukousnout co nejvíce ukrajinského území.

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek odpoledne v telefonickém rozhovoru vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. V tiskovém prohlášení to oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. O telefonátu mezi Putinem a Scholzem, který byl první po zhruba dvou letech, předtím informovaly deník Süddeutsche Zeitung a agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před takovým počínáním varoval. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat a třetím rokem se brání ruské agresi.

Ruská armáda shromáždila 50 000 vojáků, včetně posil ze Severní Koreje, na protiofenzívu s cílem dobýt zpět území obsazené Ukrajinci v ruské Kurské oblasti, řekli deníku The New York Times (NYT) američtí a ukrajinští činitelé. Podle Američanů dokázali Rusové vytvořit nový kontingent, aniž by stáhli jednotky z východu Ukrajiny, kde v neděli ruská armáda ohlásila dobytí další vesnice.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsal v neděli deník The Washington Post (WP) s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Peskov tyto informace ale popřel.

Plán nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině je sice teprve ve fázi příprav, v blízké budoucnosti ale můžou být ohlášeny podmínky příměří, včetně například data. V sobotu to na tiskové konferenci ve Varšavě uvedl polský premiér Donald Tusk.