Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP. Zákon umožňující prezidentovi zavést rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině, schválila minulý měsíc Sněmovna reprezentantů a Trump ho posléze podepsal.
Moskva zaútočila na ukrajinský energetický závod poté, co americký prezident Donald Trump oznámil energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to v neděli večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina je připravena zastavit útoky na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reaguje tak na nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po uzavření dohody s Vladimirem Putinem o nákupu ruské nafty vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle informací listu Financial Times navíc USA hrozí Kyjevu zastavením sdílení klíčových zpravodajských informací.
Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení, v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem, hovoří o „zoufalém ujednání s vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 000 tun nafty na americký a světový trh.
Ruský prezident Vladimir Putin slaví 7. října 74. narozeniny. Jeho jméno zná celý svět hlavně kvůli autoritářskému stylu vládnutí a válce na Ukrajině. Před čtyřiceti lety ale měl k Česku blíž, než by se mohlo zdát. Stopy vedou do Jevan nedaleko Prahy.
Obraz vývoje války na Ukrajině, který vykresluje ruský prezident Vladimir Putin, se podle analytiků ISW stále více rozchází s realitou na bojišti. Jeho tvrzení o rozsáhlých ruských územních ziscích označili analytici dokonce za „halucinace“. Moskva přitom v září podle jejich údajů o část území přišla a její vojenské ztráty dosáhly nejvyšší měsíční úrovně letošního roku.
Kreml zvyšuje vojenské výdaje na neudržitelnou úroveň a znovu vytváří podmínky, které vedly k rozpadu Sovětského svazu. Ve svém sloupku pro deník The Telegraph to uvedl Con Coughlin, přední odborník na globální konflikty, mezinárodní bezpečnost a Blízký východ. Připomněl, že podobných chyb se dopustil i sovětský vůdce Leonid Brežněv.
Rusko je připraveno na rozhovory o míru na Ukrajině a co nejdříve je ukončit, ale za podmínek přijatelných pro Rusy. Na moskevské schůzce Valdajského diskuzního klubu to ve čtvrtek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Zopakoval přitom požadavek, že Ukrajina po ukončení bojů musí být neutrální zemí. Dohody podle něj musí zohledňovat i otázky spojené s ruským jazykem nebo vztahy s pravoslavnou církví.
Ruský prezident Vladimir Putin podle představitelů NATO stále více riskuje a snaží se oslabit jednotu Aliance. Zatímco někteří evropští lídři varují před možnými provokacemi či útokem na území NATO, jiní nevidí známky bezprostředního nebezpečí. Všichni však řeší, jak na rostoucí ruskou aktivitu reagovat, aniž by došlo k nechtěné eskalaci.
Ruský prezident Vladimir Putin se už neprezentuje jako macho a alfasamec, proměnil se spíše v symbol ruské stability. Ve vysílání CNN Prima NEWS to v návaznosti na nedělní volby do ruské Státní dumy řekl spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just. Rusové podle něj Putina už nevnímají jako prezidenta, ale jako jeden ze základů fungování současného ruského státu.
První parlamentní volby, které se v Rusku konaly během války proti Ukrajině, ovládla vládnoucí strana Jednotné Rusko. Vyplývá to z průběžných výsledků, které zveřejňuje volební komise. Strana podporující šéfa Kremlu Vladimira Putina po sečtení asi 82,2 procenta hlasů získala 57,76 procenta hlasů, informuje agentura Interfax. Jednotné Rusko podle ní bude mít po volbách ve Státní dumě ústavní většinu a oproti minulým volbám ještě posílí. Kvůli tomu, že se hlasování nesměla zúčastnit skutečná opozice a v zemi je tvrdě potlačována svoboda tisku i projevu, jsou volby v zahraničí označovány za neférové a nedemokratické.
V Rusku skončily první volby do dolní komory parlamentu, které se konaly od ruského vpádu na Ukrajinu. Předpokládá se, že v hlasování opět zvítězí vládnoucí strana Jednotné Rusko, podporující ruského prezidenta Vladimira Putina. Předběžné výsledky zveřejněné ústřední volební komisí jí podle agentury Reuters přisuzují 57,54 procenta hlasů. Šéfka volební komise Ella Pamfilovová podle státní agentury RIA Novosti uvedla, že tento údaj odpovídá sečtení necelých 14 procent hlasů.
Nejlepší střelec historie NHL Alexandr Ovečkin odůvodnil svou účast v předvolebním spotu vládní strany Jednotné Rusko tím, že je Rus a podporuje svou zemi. Útočník Capitals zároveň v rozhovoru s novináři ve Washingtonu řekl, že je pro „mír a lásku“.
Vladimir Putin je ruský prezident. V letech 1985–1990 byl příslušníkem sovětské tajné služby KGB a působil v Německé demokratické republice. Mezi roky 1998 a 1999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti, poté dva roky zastával funkci premiéra, následně byl do roku 2008 prezidentem. Pak se vrátil do křesla premiéra a od roku 2012 je opět prezidentem. S Ljudmilou Alexandrovnou Očeretnou má dcery Marii a Jekatěrinu. Roku 2014 se rozvedl. V únoru 2022 rozpoutal válku na Ukrajině.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
