
Senior z Ostravy odešel z domova bez mobilu i dokladů. Rodina ho naposledy viděla v neděli
Pokud nejde o informační krytí pro plnohodnotnou ofenzivu, je nápad ruského prezidenta Vladimira Putina na vytvoření nárazníkové zóny na Ukrajině „idiotský“, řekl bývalý ruský velitel Igor Girkin. Ten si v současné době odpykává trest odnětí svobody za kritiku Kremlu. Nárazníkové zóny ale podle něj nepřibližují Rusko k jeho strategickému cíli – zničení ukrajinského státu, ale naopak ho od něj dále vzdalují.
Ruský prezident Vladimir Putin měl v sobotu přibližně padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednáních s Ukrajinou. Vyplývá to z informací ruských tiskových agentur a poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurije Ušakova.
Mám obavy, že se projeví naše malost a Evropa přestane Ukrajinu podporovat, protože poškozuje náš vlastní domácí průmysl a naše zájmy. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásil místopředseda hnutí STAN a europoslanec Jan Farský. Dodal, že kdyby ruský autoritářský prezident Vladimir Putin neměl jaderné zbraně, nikdo by ho nebral vážně. Farský rovněž zmiňuje nástroj šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který má za kladivo na šéfa Kremlu, ale americká hlava státu jej stále nevyužila.
Otec nejbohatšího muže světa Elona Muska, Errol Musk, při červnové návštěvě Ruska označil tamního autoritářského vládce Vladimira Putina za „příjemného muže“ a ocenil fungování Moskvy. „Falešná média“ na Západě podle jeho slov prezentují zemi naprosto nesmyslně. Magnátův otec zároveň popsal výchovu svého syna a také jeho napjaté vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Šéf Kremlu Vladimir Putin zahazuje jakékoliv myšlenky na uzavření příměří s Ukrajinou či vůbec osobní setkání s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsal ruský opoziční server Meduza s odkazem na Putinova slova zaznamenaná na nahrávaném setkání s vládou. Ruský mocnář měl mimo jiné označit Ukrajinu za teroristický stát. A to kvůli dronovým útokům, kterými Kyjev pronikl daleko na území Ruska, kde zničil desítky letadel.
Komunikace mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským autoritářem Vladimirem Putinem má k ideálu velmi daleko. Ačkoliv se šéf Bílého domu pokouší dostat vládce Kremlu k jednacímu stolu kvůli míru na Ukrajině, pořád se mu to nedaří. Nyní dává Putinovi „dva týdny“ času, aby konečně ukázal, že chce mír. Problémem však je, že podobných dvoutýdenních lhůt už Trump na Putina vyzkoušel několik a k ničemu to nevedlo.
Moskva a Washington ve středu informovaly o telefonátu mezi prezidenty Ruska a Spojených států. Nejprve americký prezident Donald Trump oznámil, že déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor Trump na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Putin podle svého poradce Jurije Ušakova řekl Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Trump podle svého vyjádření s ruským vůdcem mluvil i o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.
Americký prezident Donald Trump si vybral Rusko. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ukrajinista David Svoboda. V rozhodnutí šéfa Bílého domu podle něj hrála roli „láska k protagonistovi fašistického režimu, Putinovi“.
Ukrajinci při dronovém útoku na ruské letecké základny zasáhli podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU 41 strojů ruského strategického letectva. Na záběrech z útoku je vidět, že křídla letadel byla pokryta pneumatikami. Tuto strategii Rusko zřejmě využívalo, aby zamezilo zaměření letounů. Ukázalo se ale, že jejich snaha nebyla úspěšná. Podle novinářky Adély Knapové byl útok políčkem Putinovi.
Ukrajinci údajně zajali vojáka českého původu, který měl ve válce bojovat na straně Rusů. Informoval o tom Ruský dobrovolnický sbor, čili polovojenská organizace Rusů, kteří však bojují na straně Ukrajiny. Sbor navíc zveřejnil videorozhovor se zajatým mužem, který má být Čechem s ruským pasem. Tvrdí, že do války šel jen jako medik a poslala ho tam jeho ruská manželka. Nyní dodává, že chce bojovat za Ukrajinu.
Kremlem ovládaná média v Rusku si berou na paškál amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dříve jej oproti demokratům Joeu Bidenovi a Kamale Harrisové vesměs vychvalovala, nyní jej zesměšňují a ptají se, zda je na tom dobře s mentálním zdravím. Reagují tak na jeho kritiku ruského autoritáře Vladimira Putina a prodlužování války na Ukrajině.
Americká administrativa Donalda Trumpa zvažuje uvalení sankcí na Rusko. Informoval o tom americký web CNN s odvoláním na činitele Bílého domu dobře obeznámené se situací. Důvodem má být fakt, že Kreml do USA stále neposlal „mírové memorandum“, jak minulý týden slíbil ruský prezident Vladimir Putin. Napětí mezi zeměmi eskaluje i podle vyjádření na sociálních sítích. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv například v jednom z příspěvků zmínil třetí světovou válku.
Vladimir Putin je ruský prezident. V letech 1985–1990 byl příslušníkem sovětské tajné služby KGB a působil v Německé demokratické republice. Mezi roky 1998 a 1999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti, poté dva roky zastával funkci premiéra, následně byl do roku 2008 prezidentem. Pak se vrátil do křesla premiéra a od roku 2012 je opět prezidentem. S Ljudmilou Alexandrovnou Očeretnou má dcery Marii a Jekatěrinu. Roku 2014 se rozvedl. V únoru 2022 rozpoutal válku na Ukrajině.