Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil ve středu podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci se šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích. Trump se mimo jiné domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednali podstatné body, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil Bílý dům agentuře AFP. Ta v neděli také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u polského Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal pokyn neútočit po dobu tří dnů na Kyjev, uvedl v sobotu podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj nařízení souvisí s chystaným příjezdem americké delegace na Ukrajinu, platit začne od sobotní půlnoci.
Atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina je takřka nemožné provést, uvedl vojenský expert Ivan Stupak. Ruský prezident totiž využívá řadu bezpečnostních opatření a mnohdy ani není jasné, kde se zrovna nachází. Politickou scénu navíc vyčistil od konkurence, aby zabránil jakékoliv hrozbě.
Ruský prezident Vladimir Putin nehodlá zatím ustoupit z války na Ukrajině, přestože Rusko za ni platí stále vyšší cenu a ve společnosti i mezi elitami roste nervozita. Podle časopisu The Economist se po týdnech zvažování rozhodl pro eskalaci, která by mohla znamenat nejen více útoků na Ukrajině a další represe uvnitř Ruska, ale i sabotáže v Evropě. Západ se mezitím stále více obává, kam až je Putin ochoten zajít.
Ředitel CIA John Ratcliffe měl na tajné schůzce v Rusku navrhnout třístranné jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a hlavou státu Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o ukončení dlouholeté války. Informace zveřejnila agentura Axios, která se odvolává na dva dobře informované zdroje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře, připomněla agentura Reuters. Tokio Putinův krok důrazně odsoudilo.
Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina by v příštích letech mohlo být otestování jednoty aliance a její ochoty aktivovat článek 5, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Informaci přinesl jako první deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb.
Rusko se dost možná chystá k vojenské mobilizaci, jednat by se mohlo o posilu čítající 300 tisíc lidí. Jak však varoval bezpečnostní expert Andor Šándor pro CNN Prima NEWS, prezident Vladimir Putin by se ve svých dalších krocích mohl dopustit katastrofální chyby. Tou by si proti sobě poštval ruské občany a veřejnost. Jak připomněl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just, aktuální vyhrocení konfliktu a jeho dopady již pociťují i běžní Rusové. „Pro ruský režim je to riziko, že by se nespokojenost mohla přetavit v něco jiného než jen brblání,“ avizoval.
Čínský vůdce Si Ťin-pching kdysi ruského prezidenta Vladimira Putina obdivoval, nyní ho ale má pod palcem, uvádí analýza webu The Wall Street Journal. Čtyři roky války a ekonomické izolace totiž dostaly ruského prezidenta do pozice, kdy je ve vztahu s Čínou stále častěji tím, kdo musí žádat o pomoc. Čína si v Rusku navíc postupně buduje vztahy, které nejsou závislé pouze na Putinovi a pokud se situace bude nadále vyvíjet stejným směrem, mohla by podle některých analytiků Čína přeměnit Rusko na zemi, která bude s Čínou velmi propojená a závislá na ni.
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin řeší možnosti, jak dál eskalovat situaci ve světě. I když se mu už pátým rokem nedaří „zpacifikovat Ukrajinu“, nabízí se mu celá plejáda kroků, které může podniknout. CNN informuje o některých z nich, přičemž mají dva společné jmenovatele – jedna volba je horší než druhá a všechny by vedly ke konfliktu se Severoatlantickou aliancí (NATO).
Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. Velký strategický význam ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády ocenil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj to otevírá přímou cestu k dalšímu postupu směrem ke Kramatorsku a Slovjansku a dalším oblastem na Donbase. Ukrajina ruské informace zatím nepotvrdila.
Po konci nadvlády autoritářského prezidenta Vladimira Putina nad Ruskem zemi žádný pohádkový konec nečeká. V rozhovoru pro ruskojazyčný portál NEXTA to řekl někdejší poslanec ruské Státní dumy Alexander Nevzorov. Podle něj nikdo z Rusů nečeká na návrat některého z opozičních předáků, přičemž jmenovitě zmínil Vladimira Kara-Murzu. Místo toho prý po Putinovi započne boj o moc mezi jeho současnými následovníky.
Vladimir Putin je ruský prezident. V letech 1985–1990 byl příslušníkem sovětské tajné služby KGB a působil v Německé demokratické republice. Mezi roky 1998 a 1999 působil jako ředitel Federální služby bezpečnosti, poté dva roky zastával funkci premiéra, následně byl do roku 2008 prezidentem. Pak se vrátil do křesla premiéra a od roku 2012 je opět prezidentem. S Ljudmilou Alexandrovnou Očeretnou má dcery Marii a Jekatěrinu. Roku 2014 se rozvedl. V únoru 2022 rozpoutal válku na Ukrajině.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
