Putin na Západ vyměnil i lídry ruské opozice. Napodobí Navalného a vrátí se do vlasti?

Ruští opozičníci po propuštění z vězení letěli do Německa. Zleva Ilja Jašin, Andrej Pivovarov a Vladimir Kara-Murza.

Výměna vězňů mezi západem a Ruskem

Čerstvá výměna vězňů mezi Západem a Ruskem se netýkala pouze tajných agentů věrných prezidentovi Vladimiru Putinovi či amerických novinářů, ale i uvězněných lídrů ruské opozice. Ti v bezpečí v Německu oznámili, že se cítí v podstatě deportováni ze své domoviny a chtějí se do Ruska vrátit. To před lety učinil i jejich předchůdce Alexej Navalnyj, který byl při přistání v Moskvě zadržen a nedávno zemřel v ruském vězení.

„Jako lidé, kteří byli vlastně deportováni a vykopnuti ze své vlastní země, máme velkou touhu se vrátit,“ prohlásil v německém Bonnu po příletu z Ruska Andrej Pivovarov, jeden z ruských disidentů, kteří byli dosud vězněni Putinovým režimem.

ČTĚTE TAKÉ: Nemožné se stalo realitou? Ukrajina obdržela první západní stíhačky F-16, potvrdil Zelenskyj

Jeho slova přišla po výměně, díky které se dostal na svobodu a z Ruska. Ačkoliv byl poslední roky ve vězení, rád by se prý do domoviny i tak vrátil. „Rozhodně bych chtěl být v Rusku. Jsem ruský politik a tak je to pro mě důležité,“ cituje Pivovarova agentura Reuters.

Putin přivítal „ztracené syny“ a zbavil se kritiků. Po vězeňské rošádě se cítí jako vítěz

Ruský prezident Vladimir Putin se pokládá za jasného vítěze dohodnuté výměny vězňů se Západem. Prokremelský tisk ho dle očekávání velebí, protože dostal na svobodu ruské občany z ciziny domů a zároveň se zbavil kritiků režimu, kteří „nabourávali národní bezpečnost“. Do Ruska se vrátili především agenti ruských tajných služeb a vrazi, pryč se naopak dostali věznění západní novináři či představitelé ruské opozice.

Na druhou stranu si uvědomuje, že se mu to jen tak nepovede. Takřka jistě by ho čekal stejný osud jako jeho krajana a kolegu Alexeje Navalného. I když Navalnyj přežil otravu jedem novičok, který na něj použili agenti ruské tajné služby FSB, a vyléčil se v Německu, do své vlasti se po zotavení vrátil. Když v lednu 2021 přistál v Moskvě, okamžitě ho zatkla tamní policie. Na svobodu se již nedostal a v únoru letošního roku zemřel v trestanecké kolonii.

„Je jasné, že ruské úřady nám nepovolí se vrátit, ačkoliv bychom chtěli,“ zakončil Pivovarov. Podobně hovořil i Ilja Jašin, další ze současných předáků ruské opozice, který se dočkal propuštění díky výměně se Západem. „Mé vyhoštění z Ruska mě opravdu bolí, navzdory tomu, že jsem vděčný těm, kteří mi fandili a zachránili mě,“ sdělil médiím po svém propuštění.

V ruském vězení byl od prosince 2022. A jaký spáchal zločin? Zveřejňoval v ruském internetovém prostoru informace o masakru civilistů v ukrajinském městě Buča. Dostal za to osm a půl roku vězení. „Upřímně říkám, že mým domovem je Rusko. Své zemi jsem věnoval život,“ pokračoval Jašin s tím, že svůj odsun do Německa považuje za porušení zákona.

Nebýt v Rusku, kde byl přitom krajně nežádoucí pro Kreml, je pro něj podle jeho slov „hořkou pilulkou“. „Je to pro mě emočně velmi náročné, protože chápu, že jsem se dostal na svobodu za cenu toho, že se na ni dostal i vrah a člověk, který reálně spáchal krvavý zločin,“ dodal Jašin s odkazem na ruského agenta Vadima Krasikova. Ten byl v Německu odsouzen za vraždu čečenského opozičníka a nyní byl vyměněn právě do Ruska, kde je naopak považován za hrdinu Putinova režimu.

Žádná žádost o milost

Jašin i další z propuštěných opozičníků, Vladimir Kara-Murza, zároveň tvrdí, že odmítli sepsat Putinovi oficiální žádost o milost, kterou se Kreml chtěl holedbat během výměny. List naopak poslal americký novinář Evan Gershkovich, který do něj zároveň vložil i žádost o rozhovor s ruským autoritářským vládcem.

Jatka a hromada mrtvol u Pokrovsku. Ruské ztráty jsou masivní, okupanti však postupují

Ukrajina i Rusko stahují čím dál více ozbrojených sil do východního okolí Pokrovsku. U tohoto doněckého města, které leží na klíčové zásobovací trase ukrajinské armády, nyní zuří extrémně brutální boje. Ruská armáda denně posílá na de facto jistou smrt desítky či stovky vojáků. Okolí Pokrovsku je doslova poseto hnijícími těly okupantů. Ale i když Kreml trpí katastrofálními ztrátami, přesto v posledních dnech zaznamenává postup.

Kara-Murza podle agentury AP zároveň řekl, že tato výměna „zachraňuje životy“. On sám dostal u ruského soudu 25 let za „vlastizradu“ a další činy, vězněn byl od roku 2021. A k tomu přežil dva pokusy o otravu. Pokud by zůstal v ruském lágru, dost možná by ho jako význačného člena opozice potkal stejný osud jako Navalného.

Opozičníci zároveň zmínili, že se jim od agentů FSB dostalo varování, že smrt si je může najít i za hranicemi. „Když jsme letěli s agenty FSB do (turecké) Ankary, jeden z nich mě a Vladimirovi řekl: ‚Být vámi, tak se moc nezabydluji, protože Krasikov by se pro vás mohl vrátit’,“ řekl novinářům Jašin s odkazem na zmíněného vraždícího agenta.

Kara-Murza jeho slova potvrdil a dodal, že mnozí Rusové jsou stále ve vězení jen kvůli svým politickým postojům. Podle něj jde až o stovky lidí.

Tagy:
Vladimir Putin Německo vězení Ukrajina politika věznice Rusko Ilja Jašin Bonn Moskevský Kreml Alexej Anatoljevič Navalnyj ruská invaze na Ukrajinu Vladimir Vladimirovič Kara-Murza trestná činnost, právo a spravedlnost konflikt, válka a mír Andrej Pivovarov