Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA poprvé vyrobil na Marsu kyslík. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. Vesmírnému roveru se podařilo rozštěpit oxid uhličitý odebraný z atmosféry Marsu na kyslík a uhlík. Podle NASA je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.
K výrobě kyslíku robotický průzkumník použil zařízení MOXIE, které vyvinul Massachusettský technický institut (MIT). K rozštěpení oxidu uhličitého je zapotřebí dosáhnout velmi vysokých teplot. Při první zkoušce, která se uskutečnila v úterý, se zařízení podařilo vyrobit pět gramů kyslíku, což by stačilo astronautovi při běžné aktivitě na deset minut dýchání.
Another huge first: converting CO2 into oxygen on Mars. Working off the land with what’s already here, my MOXIE instrument has shown it can be done!
— NASA's Perseverance Mars Rover (@NASAPersevere) April 21, 2021
Future explorers will need to generate oxygen for rocket fuel and for breathing on the Red Planet. https://t.co/9sjZT9KeOR
„Byl to první klíčový pokus vyrobit z oxidu uhličitého kyslík na Marsu,“ uvedl Jim Reuter z NASA. V plném režimu by zařízení mohlo vyrábět až deset gramů kyslíku za hodinu.
Jednodušší logistika vesmírných misí
Výroba kyslíku na Marsu je klíčová nejen pro pobyt astronautů na planetě, ale také pro pohon raket při cestě zpět na Zemi. Výroba kyslíku na místě by tak výrazně zjednodušila logistiku vesmírných misí. Vědci sázejí na štěpení oxidu uhličitého také proto, že tento plyn tvoří až 96 procent atmosféry na Marsu.
The #MarsHelicopter isn’t the only technology demo I brought to Mars. I’ve also got “MOXIE”– an instrument that will test converting carbon dioxide into oxygen. It could pave the way for future human explorers. https://t.co/HbEvbPXXxD https://t.co/fxOOQLKdOs
— NASA's Perseverance Mars Rover (@NASAPersevere) April 20, 2021
Testování techniky výroby kyslíku patří mezi čtyři hlavní vědecké cíle průzkumníku Perseverance, který přistál na Marsu 18. února. Další cíle jsou identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život, hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích a vyvrtávat vzorky hornin a „půdy“. Ty by pak příští mise měla dopravit na Zemi.