vesmír

Astronomové objevili vůbec první planetární systém, který se podobá očekávanému osudu naší sluneční soustavy. Dlouhá léta si kladli otázku, co ji čeká, až Slunce za zhruba pět miliard let dosáhne konce svého života. Nyní mají „křišťálovou kouli“, která jim náš osud nastíní.

Nad Českou republikou přeletěl ve čtvrtek krátce po 18. hodině velmi jasný bolid. Podle expertů se jednalo o vzácnou podívanou. Meteor zpozorovala řada laiků i odborníků, jak je vidět z hlášení pozorovatelů v databázi mezinárodní meteorické organizace. Možnost dopadu tělesa na povrch země budou vědci analyzovat.

Vědcům z Harvardsko-Smithsonianského centra pro astrofyziku se podařilo úspěšně zmapovat gigantickou bublinu. V jejím nitru se poodle nich nachází i naše sluneční soustava. A mohutný plášť bubliny se neustále roztahuje.

Příští úterý odpoledne se kolem Země prožene asteroid 7482 (též zvaný 1994 PC1) dlouhý přes jeden kilometr, tedy zhruba stejně jako pět žižkovských televizních věží. Vesmírný objekt se vymyká v porovnání s ostatními asteroidy také tím, že proletí nezvykle blízko modré planety (ve vzdálenosti méně než dva miliony kilometrů). Další takový mine Zemi nejdříve za 200 let.

V čínském experimentálním fúzním reaktoru se vědcům podařilo rozžhavit na téměř 18 minut plazmu na teplotu 70 milionů stupňů Celsia. Na chvíli tak tokamak EAST stvořil umělé slunce, které může být do budoucna obrovským zdrojem nevyčerpatelné a stoprocentně ekologické energie.

Před 80 roky se narodil Stephen W. Hawking, slavný vědec bojující půl století s nevyléčitelnou chorobou ALS. Český teoretický fyzik Jiří Bičák se s ním potkával na přednáškách i při neformálních příležitostech, hodně se o něm dozvěděl od společných přátel. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS přemýšlí, zda je namístě srovnávat Hawkinga s Einsteinem a o čem vypovídá, že se tahle kapacita ráda objevovala i v televizních seriálech typu Simpsonovi a Teorie velkého třesku.

Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.

Na naši planetu se z vesmíru řítí zhruba dvacetitunová raketa Angara-A5 ruské výroby. Ta byla odpálena v rámci testování, které se zprvu vyvíjelo dobře, nakonec však selhalo. Raketa by měla dopadnout na Zemi během čtvrtka. Podle odhadů by mohla skončit v Tichém oceánu, jisté to však není.

Zlomovými událostmi protkaný rok 2021 končí, ani v roce 2022 ale nebude nouze o přelomové chvíle. Ve Francii budou například volit prezidenta, v USA zase občané rozhodnou o složení Kongresu. Česko se pak v druhé půlce roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie. A rušno bude také ve vesmíru.

Závody miliardářů v dobývání oběžné stanice Země zřejmě v příštím roce zastíní mnohem zajímavější kosmické projekty. V jejich středu se bude nacházet hned několik vesmírných těles. Lidstvo se bude ještě intenzivněji soustředit na Měsíc nebo druhou nejmenší planetu Sluneční soustavy. Sondy se vypraví také k asteroidům a k zemím, jež vyslaly své lidi do kosmu, se bude chtít připojit rovněž Indie.

V blízkosti planety Země prolétne zhruba 100 metrů široký asteroid. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že k zemské atmosféře dorazí v první půlce ledna, nachází se nicméně mimo kolizní trajektorii. Nejde zdaleka o jediné vesmírné těleso, které se šine kosmem k modré planetě, píše britský deník Mirror.

Další rok v područí pandemie se chýlí ke konci a je načase bilancovat. Redakce CNN Prima NEWS přináší seznam deseti zahraničních událostí, které letos nejvíce hýbaly mediálním, politickým a společenským světem. Dějiny se tento rok psaly v Kapitolu, Kábulu nebo u běloruské hranice.