Země

Astronomové objevili vůbec první planetární systém, který se podobá očekávanému osudu naší sluneční soustavy. Dlouhá léta si kladli otázku, co ji čeká, až Slunce za zhruba pět miliard let dosáhne konce svého života. Nyní mají „křišťálovou kouli“, která jim náš osud nastíní.

Když někdo bude říkat, že Země není kulatá? Nevadí, musíme jim dát ve vysílání prostor. Britská veřejnoprávní stanice BBC ctí nestrannost největší možnou měrou, a tak nechce upřít zastoupení sebepochybnějším teoriím. Vedení mediálního giganta nechce podporovat současný trend, kdy jsou alternativní názorové skupiny odstřihávány.

Vědcům z Harvardsko-Smithsonianského centra pro astrofyziku se podařilo úspěšně zmapovat gigantickou bublinu. V jejím nitru se poodle nich nachází i naše sluneční soustava. A mohutný plášť bubliny se neustále roztahuje.

Příští úterý odpoledne se kolem Země prožene asteroid 7482 (též zvaný 1994 PC1) dlouhý přes jeden kilometr, tedy zhruba stejně jako pět žižkovských televizních věží. Vesmírný objekt se vymyká v porovnání s ostatními asteroidy také tím, že proletí nezvykle blízko modré planety (ve vzdálenosti méně než dva miliony kilometrů). Další takový mine Zemi nejdříve za 200 let.

V blízkosti planety Země prolétne zhruba 100 metrů široký asteroid. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že k zemské atmosféře dorazí v první půlce ledna, nachází se nicméně mimo kolizní trajektorii. Nejde zdaleka o jediné vesmírné těleso, které se šine kosmem k modré planetě, píše britský deník Mirror.

Během končícího roku se kolem Země prohnala řada malých i větších asteroidů, další takový se kolem modré planety prožene hned v prvním lednovém týdnu. Asteroid 2014 YE15 podle NASA naštěstí není v kolizním kurzu se Zemí. Kolem naší planety proletí 6. ledna roku 2022. V průměru bude mít 12 metrů.

Kometa s názvem Leonard, která naposledy prolétla kolem Země před 80 tisíci lety, doslova zdobí noční oblohu před Vánoci. K vidění pouhým okem už bude jen pár dní, než z naší oblohy zmizí úplně. Zahlédnout ji lze do konce letošního roku, a to těsně po západu slunce.

Obrovský asteroid 4660 Nereus, který je větší než Eiffelova věž, se blíží k planetě Zemi. NASA jej považuje za znepokojivý, protože má více než 150 metrů a nachází se ve vzdálenosti 3,9 milionu kilometrů od oběžné dráhy Země. Kolem ní by měl proletět 11. prosince ve vzdálenosti asi 2,4 milionu mil. Podle vědců by ale nebezpečný pro planetu Zemi být neměl.

Americká vesmírná agentura NASA ve středu zahájila misi DART zaměřenou na přípravu ochrany Země před možným nebezpečím srážky s vesmírným tělesem. Raketa společnosti SpaceX vynesla z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii modul, který zamířil k planetce Didymos, aby nárazem do jejího menšího souputníka ovlivnil trajektorii tohoto binárního systému.

Kdyby chtělo lidstvo pokračovat v současném životním stylu a drancovalo by přírodní bohatství stále stejným tempem, potřebovalo by k uspokojení potřeb 1,8 planety Země. To znamená, že lidé žijí na dluh – za posledních třicet let využili celou třetinu celkových zdrojů na planetě. Co s tím?

Během víkendu proletěly kolem planety Země celkem tři asteroidy. Jeden z nich dosahoval velikosti Cheopsovy pyramidy v Gíze. Podle Centra pro studium objektů blízkých Zemi se dva z těchto asteroidů k naší planetě znovu přiblíží příští rok.

Má Země druhý měsíc? Někteří se domnívají, že ano. Asteroid známý jako Kamoʻoalewa je nejstabilnějším kvazisatelitem planety z hlediska jeho dráhy. I když se pravděpodobně nedá považovat za měsíc, může být ve skutečnosti jeho kouskem, jak naznačuje nová studie.