Konec bin Ládina: Před devíti lety Američané zlikvidovali nejhledanějšího muže světa

Usáma bin Ládin se narodil pravděpodobně 10. března 1957 v Rijádu do prominentní, vážené a bohaté rodiny bin Ládinů. Již během studií vstoupil do Muslimského bratrstva, islámského hnutí požadujícího návrat ke kořenům islámu a ovládnutí světa muslimy. Tato organizace je např. v Rusku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech považována za teroristickou organizaci a i v Egyptě byla postavena mimo zákon.

Když v roce 1979 vtrhla sovětská vojska do Afghánistánu, změnil Usáma své místo pobytu a ze sousedního Pákistánu začal finančně i materiálně podporovat mudžáhidy v boji proti sovětské okupaci. Od roku 1984 financoval provoz základny Maktabu l-chidamat, kterou založil v pákistánském Péšáváru jeho přítel Abdalláh Azzam, palestinský muslimský radikál z Jordánska.

Před 75 lety lehly německé Drážďany popelem. Spojenecké bombardování nepřežily desetitisíce lidí

Zahraničí

Před 75 lety, 13. února 1945, necelé tři měsíce před kapitulací Německa ve 2. světové válce, začali Spojenci drtivé bombardování východoněmeckého města Drážďany. To během dvou dnů prakticky lehlo popelem. Historici se doposud přou o oprávněnosti či ospravedlnitelnosti tohoto válečného aktu, stejně jako o počtech obětí, které se pohybují pouze v rovině odhadů. Jeden z posledních z dílny německých historiků hovoří o 25 tisících lidí. Uctít smutné výročí přijede do Drážďan i německý prezident.

V roce 1988 založil v Afghánistánu bin Ládin bez účasti Azzana světoznámou teroristickou organizaci al-Káida, která pod jeho vedením plánovala a organizovala teroristické útoky po celém světě.

Když v roce 1990 napadl Irák sousední malý Kuvajt, Saúdská Arábie odmítla bin Ládinův plán na vytvoření dobrovolnické armády, jejímž úkolem by byla obrana země. Naopak byli bin Ládin i jeho příznivci znechuceni souhlasem s rozmístěním amerických vojenských jednotek v zemi, začali zpochybňovat schopnosti a autoritu vládnoucí královské rodiny. Bin Ládin byl za svou protivládní činnost v roce 1991 vypovězen ze země a odešel do Súdánu. Al-Káida posílila své vazby na další islámské fundamentalistické organizace a sám bin Ládin začal za své největší nepřátele považovat USA a Saúdskou Arábii.

Jugoslávie, USA, Dar es Salaam, Súdán i Jemen

Aktivity a zájmy Usámy bin Ládina a jeho al-Káidy zasahují celý svět. Je zajímavé, že se angažoval i v počátcích konfliktu v bývalé Jugoslávii. Al-Káida se do válečných operací zapojila nejprve na straně bosenských sil a později dodávala zbraně a munici nejen Kosovské osvobozenecké armádě, ale i Národní osvobozenecké armádě v Makedonii.

Al-Káidě se také připisují bombové útoky v podzemních garážích Světového obchodního centra v New Yorku z 26. února 1993, při nichž zahynulo šest lidí a více než tisíc jich bylo zraněno.

O tři roky později vydal bin Ládin krátký manifest, v němž vyhlásil válku USA. Manifest je plný náboženských a dogmatických argumentů, na jejichž základě vyzývá muslimy celého světa, aby se připojili ke svaté válce proti koalici Izraele a USA. Část tohoto projevu věnoval také Saúdské Arábii, které vyčítá nedodržování islámského práva šaríja a přítomnost vojsk USA v zemi.

Opravdu velkou pozornost si získaly jeho teroristické útoky na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu a Nairobi, které al-Káida provedla symbolicky 8. srpna 1998, v den osmého výročí vstupu amerických jednotek na saúdskoarabské území. Při těchto útocích zemřelo kolem 200 osob a dobrá tisícovka byla zraněna. Usáma bin Ládin patřil k hlavním organizátorům celé akce a pasoval se tak na lídra seznamu nejhledanějších zločinců vedeného FBI.

Útoky z 11. září 2001 a vypsaná odměna 25 milionů dolarů za dopadení

Pravděpodobně nejznámější bin Ládinův počin spočívá bezpochyby v organizaci útoků na Světové obchodní centrum a Pentagon, které proběhly 11. září 2001. Když se George Tenet, tehdejší šéf CIA, dozvěděl o této tragédii, prohlásil: „Tato akce má všude na sobě otisky bin Ládina.“

Usáma bin Ládin pobýval tehdy v Afghánistánu a bezprostředně po útocích žádala americká administrativa Tálibán o jeho vydání. Tálibán však požadoval od USA důkazy, že bin Ládin tyto útoky opravdu organizoval. Nejspíš by pak byl souzen podle islámského práva šaríja. Spojené státy ale tyto důkazy odmítly poskytnout a místo toho zahájily vojenské operace, které měly vést k jeho dopadení a vypsaly odměnu 25 milionů dolarů za informaci, která povede k jeho nalezení. Dokonce byli nasazeni i psi, konkrétně Cairo, pes pro Usámu bin Ládina.

V roce 2007 byla tato částka zvýšena na dvojnásobek a další dva miliony nabídlo profesní sdružení pilotů. Usáma bin Ládin sice vydal prohlášení, že s útoky z 11. září 2001 nemá nic společného, ale i přes určité pochybnosti zůstává podle prohlášení FBI hlavním organizátorem útoků a důkazy zůstávají považovány za „jasné a nevyvratitelné“. Ke stejnému závěru došly i zpravodajské služby ve Velké Británii, nicméně uvedly, že budou tyto důkazy vzhledem ke své povaze, přísnému utajení a ochraně zdrojů jen velmi těžko použitelné u soudu.

Konec nejhledanějšího teroristy

Informace o pohybu Usámy bin Ládina poskytl agentům CIA jeho kurýr Abu Ahmed al-Kuwaiti, který byl v roce 2007 vězněn na Guantanámu. Následovalo náročné pátrání spojené určením místa pobytu a získáním DNA hledaného muže, která jediná mohla jednoznačně potvrdit bin Ládinovu totožnost. To se podařilo až v březnu 2011.

Dne 2. května 2011 oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl Usáma bin Ládin zabit během přísně tajné operace zvláštních amerických jednotek Navy SEALS ve svém sídle v pákistánském Abbottábádu.

Usáma bin Ládin byl pohřben v souladu s islámskými tradicemi do 24 hodin po smrti. Avšak z obavy, aby se místo jeho posledního odpočinku nestalo poutním místem islámských radikálů, byl pohřben do Arabského moře z letadlové lodi USS Carl Vinson. Otázkou zůstává, zda je jeho smrt bez řádného soudu ospravedlnitelná.