Konec levných peněz doléhá na české firmy. Kdy začít řešit úvěr a co dělat před koncem fixace?
Peníze (ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima News
České firmy se po letech krizí znovu nadechují, levné peníze se ale nevracejí. Banky jsou při poskytování úvěrů obezřetnější a podniky musí počítat s vyššími nároky na finanční výkazy i průběžné vykazování výsledků. Podle Kateřiny Bůžkové, vedoucí oddělení Domácí klienti a instituce Všeobecné úvěrové banky (VÚB), by podnikatelé neměli čekat až na chvíli, kdy jim končí fixace úvěru nebo začnou chybět peníze na provoz. Včasné plánování může rozhodnout o tom, zda firma zvládne další rozvoj, nebo ji nedostatek hotovosti zabrzdí.
České podniky působí v prostředí, které se v posledních letech výrazně proměnilo. Po období vysoké inflace a prudkých ekonomických výkyvů se situace postupně stabilizovala, firmy však stále musejí počítat s dražším financováním, geopolitickou nejistotou i rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. „Určitě se firmám daří. Samozřejmě záleží na odvětví, ve kterém se pohybují, jestli jde o výrobní, nebo obchodní sektor. Nicméně myslím, že česká ekonomika firmám nahrává, aby byly úspěšné. Mohou expandovat, mají otevřené trhy,“ říká Kateřina Bůžková z VÚB.
Příležitosti k růstu ale podle ní doprovázejí také překážky. Vedle geopolitické situace jsou to především vyšší úrokové sazby oproti době, kdy si podniky mohly půjčovat výrazně levněji. Právě náklady na financování mohou ovlivnit nejen nové investice, ale také běžný chod společností.
Na úvěr už nestačí jen dobrý nápad
Firmy, které chtějí získat bankovní financování, musejí počítat s důkladným posouzením své situace. Banka se nezajímá pouze o to, kolik podnik vydělává, ale také o jeho finanční zdraví, obor podnikání, schopnost splácet a plány do budoucna. „Těch kritérií, než klient projde úvěrovým procesem a získá financování, je spousta. Firmy musejí dokládat finanční výkazy, plnit kovenanty a reportovat bance na základě výkazů nebo dalších informací, které si vyžádá,“ vysvětluje Bůžková.
Kovenanty jsou smluvně stanovené podmínky, které musí dlužník během trvání úvěru dodržovat. Mohou se týkat například finančních ukazatelů nebo dalších závazků vůči bance. Pokud je firma přestane plnit, může to mít podle konkrétní smlouvy dopad na podmínky financování.
Banky proto podle Bůžkové přistupují k úvěrování konzervativněji. Nároky se přitom mohou lišit podle oboru, v němž firma podniká, a podle její konkrétní finanční situace.
Končí vám fixace? S bankou jednejte s předstihem
Zvláštní pozornost by měly financování věnovat firmy, které si v minulosti sjednaly úvěry za výrazně nižší úrokové sazby. Při konci fixace nebo refinancování se totiž mohou dostat do situace, kdy budou muset platit podstatně více než dosud. „Doporučujeme, aby se klient na tuhle záležitost připravil velmi, velmi dopředu. Pokud dojde k refinancování a změně úrokové sazby, která platila několik let, dá se očekávat, že se tyto sazby už nebudou opakovat a budou vyšší,“ upozorňuje Bůžková.
Podle ní se vyplatí začít s bankou jednat přibližně tři až šest měsíců před oznámením nové sazby. Firma tak získá čas propočítat dopady vyšších nákladů, upravit rozpočet a zvážit, zda je pro ni dosavadní způsob financování stále nejvhodnější. „Je v zájmu firmy a jejího vedení, aby se na tuto situaci připravila, jednala s bankou zavčas a věděla dopředu, jaká úroková sazba ji čeká. Případně by se měla připravit i na další variantu financování, nejen na klasický úvěr,“ dodává expertka.
Zisk ještě neznamená, že má firma peníze
Jedním z největších omylů v podnikání je představa, že pokud firma vykazuje zisk, musí být automaticky finančně zdravá. Ve skutečnosti může mít dostatek zakázek i účetní zisk, ale přesto jí mohou chybět peníze na zaplacení dodavatelů, mezd nebo dalších závazků. „Samotný zisk neznamená, že společnost nemá problém. Ten nastává ve chvíli, kdy nemá dostatek hotovosti na splacení závazků,“ zdůrazňuje Bůžková.
Rozhodující je podle ní především řízení cash flow, tedy skutečných příjmů a výdajů firmy. Podnik by měl průběžně sledovat, kolik má peněz na účtech, jaké má zásoby a kolik prostředků mu odběratelé dosud nezaplatili.
Problém může vzniknout například tehdy, když firma nakoupí příliš velké množství materiálu nebo zboží v obavě z budoucího vývoje. Peníze pak zůstávají v zásobách a chybějí na jiné potřeby. Podobná situace nastává, když odběratelé platí faktury pozdě, zatímco vlastní dodavatelé očekávají úhradu včas. „Pokud se společnost zásobí až příliš dopředu, utopí hotovost v zásobách. Potom nemá peníze na další investice nebo důležité záležitosti spojené s růstem a expanzí,“ popisuje Bůžková.
Firmy by proto měly pravidelně vyhodnocovat, kde mají prostředky vázané, jak rychle se jim vracejí peníze z prodeje a zda dokážou dostát svým závazkům i v případě zpoždění plateb.
Když klasický úvěr nestačí, může pomoci minibond
Investice jsou pro podniky důležité, pokud chtějí dlouhodobě udržet konkurenceschopnost. Rozvoj výroby, nové technologie nebo vstup na zahraniční trhy však vyžadují kapitál. Další klasický úvěr přitom nemusí být vždy ideálním řešením, například pokud už má firma část majetku zastavenou jako zajištění předchozího financování.
Jednou z alternativ jsou takzvané minibondy. VÚB je nabízí firmám, které chtějí financovat rozvoj podnikání jinak než tradičním úvěrem. Podle informací banky mohou sloužit například k rozšíření výroby a prodeje, zavádění nových produktů, vstupu na další trhy nebo k akvizici jiné společnosti. „Jsou to produkty, které firmě umožňují odložit splácení, zaměřit se na investici a připravit ji do pozice, kdy bude schopná splácet,“ vysvětluje Bůžková.
Minibond může mít splatnost až sedm let a umožňuje odklad splácení jistiny až o dva roky. Firma tak získává čas, aby se investice mohla rozběhnout a začít přinášet očekávané výsledky. Podmínkou je ale kvalitní podnikatelský plán a posouzení bonity firmy. Nejde tedy o automaticky dostupné financování bez prověřování.
Tento způsob financování je podle Bůžkové určen především středně velkým společnostem, které mají ambice růst, expandovat nebo vstupovat na nové trhy, ale nechtějí své investice odkládat jen kvůli omezeným možnostem klasického úvěrování.
Odběratel platí pozdě? Řešením může být faktoring
Minibondy jsou určeny především pro financování rozvoje. Pokud ale firma potřebuje peníze na běžný provoz a její odběratelé platí faktury až po delší době, vhodnější cestou může být faktoring.
Při faktoringu firma postoupí své pohledávky specializované finanční instituci, která jí za stanovených podmínek poskytne peníze dříve, než faktury uhradí odběratel. Podnik tak nemusí čekat až do data splatnosti a může získané prostředky použít například na úhradu vlastních dodavatelů. „Pokud mám hotovost vázanou v pohledávkách a odběratel mi platí až po delší době, je na to speciální produkt – faktoring. Ten firmě odemkne přístup k hotovosti, kterou může využít dál a zaplatit z ní svým dodavatelům,“ říká Bůžková.
VÚB nabízí faktoring i na českém trhu. Podle podmínek konkrétního produktu může firma získat část hodnoty postoupených faktur předem.
Existuje také bezregresní faktoring, při němž může být na banku či faktoringovou společnost převedeno riziko nezaplacení odběratelem z důvodu jeho platební neschopnosti. Rozhodující jsou však smluvní podmínky a rozsah převzatého rizika. „Firma dostane peníze podle toho, jak je nastavena smlouva s bankou, a riziko nezaplacení ze strany odběratele přechází na banku. Bezregresní faktoring je jedním z možných řešení,“ dodává Bůžková.
Banka nemusí být jen místem, kam si chodit půjčovat
Podle Bůžkové by podniky měly s bankou řešit svou finanční situaci průběžně, nikoli až ve chvíli, kdy jim hrozí problém se splácením nebo nemají dost peněz na provoz. Banka může pomoci vyhodnotit finanční potřeby firmy a hledat vhodnou kombinaci produktů podle toho, zda podnik potřebuje financovat investici, nebo překlenout období mezi vystavením faktury a její úhradou. „Banka už dnes není jen poskytovatelem peněz, ale také strategickým partnerem a expertem v oblasti financí a poradenství,“ říká Bůžková.
Základem je podle ní znát vlastní čísla, realisticky plánovat budoucí výdaje a nenechat se zaskočit koncem fixace nebo zpožděnými platbami. Včasná komunikace s bankou může firmě pomoci najít řešení dříve, než se z nedostatku hotovosti stane vážnější problém.
V době, kdy se podniky musejí připravovat na vyšší náklady a nejistý vývoj, nemusí být největším rizikem jen nedostatek zakázek. Stejně zásadní může být i to, zda firma dokáže své peníze správně řídit a zajistit, aby měla dostatek hotovosti ve chvíli, kdy ji skutečně potřebuje.
