Líbánky s AI končí, odpor mladých sílí. Experti vysvětlili důvody a nastínili budoucí vývoj
Výzkumy ukazují, že odpor mladých lidí k umělé inteligenci (AI) v poslední době citelně sílí. Proti obsahu vygenerovanému AI se nejen příslušníci generace Z často bouří na sociálních sítích. Redakce CNN Prima NEWS se trojice expertů zeptala, čím je tento trend způsobený. Odborníci se shodli, že zatímco Gen Z nástroje umělé inteligence využívá nejvíce ze všech generací, začíná přirozeně vyhledávat prostý lidský aspekt. Jak se může situace vyvinout, a ovlivní odpor vůči AI její budoucnost?
Umělá inteligence vzala naše životy útokem a za poslední roky se stala integrální součástí mnoha jeho aspektů. Počiny AI vidíme na sociálních sítích či v reklamách v televizi, používáme ji v práci i ve volném čase. Čím více umělou inteligenci využíváme, tím silnější je však také odpor vůči ní.
ČTĚTE TAKÉ: Může umělá inteligence vyhubit lidstvo? Experti rozebrali nejčernější scénáře
Dobře je to vidět třeba na zmíněných sociálních sítích. AI začalo pro své příspěvky v poslední době využívat mnoho tvůrců – místo toho, aby video natočili, si ho prostě nechají vygenerovat. Podobně přistupují mnohé firmy také k on-line marketingu.
Pod podobnými příspěvky se pak často objevují reakční obrázky, které tvůrce za využívání AI kritizují. Populární je meme s nápisem „Your AI slop bores me“ – tedy „Tvůj AI odpad mě nudí“. Převážně mladí lidé pak využívání umělé inteligence pro generování videí, obrázků nebo dokonce písní ostře kritizují také v komentářích.
Odpor mladých vůči umělé inteligenci potvrzují i tvrdá data. Třeba ta z průzkumu EU Kids Online, který se zaměřil na 28 465 dětí ve věku 10 až 16 let z celé Evropy – 41 procent dotázaných vyjádřilo obavy, že technologie založené na umělé inteligenci poškozují životní prostředí a spotřebovávají příliš mnoho přírodních zdrojů. Mládež se také obává, že AI může překonat lidskou inteligenci takovým způsobem, že už nebude možné nad ní udržet kontrolu.
Pro mladé je AI obsah laciný, říká expert
Podobné závěry hlásí také Spojené státy. Podle studie renomované agentury Gallup pociťuje 31 procent příslušníků generace Z ve spojitosti s AI naštvání. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o devět procent. Celých 40 procent mladých pak z umělé inteligence pociťuje úzkost. Při využívání umělé inteligence v práci převažují negativa podle 48 procent Gen Z – pouhých 15 procent si myslí opak.
„Není to tak, že by generace Z umělou inteligenci kompletně odmítala. Mladí pouze přehodnocují roli AI ve svých životech,“ řekla k výsledkům Stephanie Marken z Gallupu. „V datech vidíme generaci, která uznává přínos umělé inteligence, ale má stále větší obavy z jejích dlouhodobých dopadů na učení, důvěru a přípravu na kariéru,“ dodala podle webu The Verge.
Podobně to vidí také zakladatel společnosti A1 GEN a odborník na umělou inteligenci Martin Gyurák. Ten v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že AI na denní bázi využívá většina generace Z. „Nemají odpor k technologii jako takové. Naopak, jsou na ni silně adaptovaní,“ všímá si.
„Ale když vidí nějaký AI obsah, řeknou si, že je to laciné a neautentické. Tam ten odpor vzniká. Protože tím, že mladí tu technologii ovládají, vědí, že je to na jeden klik. Když vidí web, který je vygenerovaný AI, tak se jim nelíbí. Nepřipadá jim to autentické ani lidské… Nikdo si s tím nedal práci,“ vysvětlil odpor vůči AI obsahu nejen na sociálních sítích.
Čtěte také
Přístup starších generací je podle Gyuráka jiný. „Když vidí AI obsah, vidí generické rámečky, dobře napsaný text a řeknou si, že je to super,“ uvedl. Odpor mladých lidí pak podle něj bude v čase sílit. „Vzniká jim vůči tomu rezistence, která bude stále větší a silnější. Vadí jim, že dávají energii něčemu, co vlastně neexistuje a vygenerovala to technologie,“ dodal.
Redakce CNN Prima NEWS k tématu oslovila také sociologa a ředitele analytického ústavu STEM Martina Buchtíka. Opožděná negativní reakce na novou technologii je podle něj přirozeným jevem v každé společnosti. „Máte to tak vždycky. Po fázi okouzlení najednou přichází věci, které jsou problematické, a společnost je adresuje. Stejně je to v lidských vztazích,“ vypíchl.
Zároveň však upozornil, že negativní sentiment vůči umělé inteligenci dle jeho názoru neporoste pouze mezi mladými, nýbrž napříč generacemi. „Po počátečním oslnění technologií se objevují praktická rizika,“ uvedl. Zásadní rozdíl mezi mladými lidmi a staršími generacemi je zejména ve využívání AI – mladí ji používají mnohem častěji.
„Rychleji se adaptovali. Proto je to generaci mých rodičů, kteří už jsou v důchodovém věku, trochu buřt. Není to pro ně velké téma. Stejně jako internet nebyl pro důchodce v roce 2000 velké téma, protože ho prostě nepoužívali. Když něco nepoužíváte, tak tomu spíš nedůvěřujete, ale nemáte pocit, že to potřebujete. A pak nedokážete pojmenovat důsledky těch dopadů,“ pokračoval Buchtík.
AI jako Sametová revoluce
Aby ilustroval dopad AI na různé generace, přišel sociolog s paralelou se sametovou revolucí. Pro ty, co události z listopadu 1989 zažili, byly dle Buchtíka zcela klíčovou životní událostí, ke které museli zaujmout postoj. Šlo o událost, která formovala celou jednu generaci. Dnešní dvacátníci však převrat z konce 80. let většinou vnímají už „jen“ jako učivo dějepisu.
„Mladí lidé chápou, že si chceme v televizi pouštět cinkání klíči. Jsou rádi, že tady máme demokracii, a ne totalitu. Ale zároveň nám říkají: ‚My tady máme naše vlastní témata, tímhle nás už nezatěžujte.‘ A stejně bude fungovat AI – akorát že půjde o důležitou událost pro dnešní mladé,“ vysvětlil Buchtík.
Odpor mladých vůči AI se však neomezuje pouze na generovaný obsah. Gyurák v rozhovoru také uvedl, že se část mladých kvůli nástupu umělé inteligence bojí o své uplatnění. „Oni vstupují na trh práce, kde AI přebírá veškeré juniorní pozice. Do toho se přidávají pochybnosti o etických otázkách, které řeší – třeba autorská práva nebo dopad na životní prostředí. A také mají určitou nedůvěru ve velké fintech společnosti,“ vysvětluje odborník na AI.
Také on přišel s vlastním příměrem. „Kdysi proti sobě šachy hráli jen šachoví velmistři. Najednou přišly první stroje a ukázalo se, že lidé, kteří měli počítač, který uměl šachy, najednou šachmistra porazili. A začalo se říkat, že jsou šachy mrtvé,“ připomněl.
Čtěte také
Následovala fáze, kdy se počítač zlepšil natolik, že dokázal šachmistra porazit bez toho, aby ho musel ovládat člověk. „Ale potom proti sobě začaly hrát jen počítače. Byly to dokonalé, promyšlené tahy, které nikdy nikdo neviděl. Ale všichni se na to přestali koukat, protože kdo by sledoval, jak šachy hraje stroj proti stroji? A tak se stroje na turnajích v šachu zakázaly,“ ukončil vyprávění.
Podobný vývoj predikuje také v případě umělé inteligence – nejdříve budeme s pomocí AI soutěžit proti sobě, než nás tato technologie předčí. V tu chvíli se „lidé vrátí k lidem“. „Mladá generace je před námi, takže to zažije dříve než my,“ konstatoval Gyurák.
Lidé totiž přece jen touží spíše po lidském kontaktu než po strojové přesnosti, řekl CNN Prima NEWS psycholog Václav Mertin. „Chceme to, co je autentické, i když to není dokonalé. Mnoho lidí si radši koupí skleničku, která je vyrobená ručně, než tu, která je vyrobena strojově. I když je perfektní,“ pousmál se.
Hranice úspěchu a neúspěchu
Jak to tedy s přístupem k umělé inteligenci bude v budoucnu? A může odpor, který je viditelný u mladších generací, ovlivnit, jak se tato technologie bude v nejbližších letech vyvíjet?
„Pro politickou reprezentaci to začíná být téma. A i vzhledem k tomu, že politici ve vrcholných funkcích jsou přirozeně spíš starší lidé – našemu panu premiérovi je přes 70 – tak to pro ně ale není téma na první dobrou. Musí tomu porozumět v momentě, kdy to vypadá opravdu vážně,“ přidal svůj postřeh Buchtík.
„Firmy budou muset víc řešit transparentnost, etiku, to, jak AI prezentují. Já si myslím, že nástroje, které budou působit jako náhrada člověka, narazí. Naopak uspějí ty nástroje, které budou člověku pomáhat. Odpor k umělé inteligenci tak bude mít dopad na kategorizaci toho, které AI nástroje uspějí, a které nikoli,“ dodal Gyurák.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: České firmy využívají AI stále více. Komu může vzít práci a kdo je naopak v suchu?
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
