Zákaz umělé inteligence pro školáky v New Yorku. Proč čeští experti sázejí na jiný přístup?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
New York zakázal žákům do 8. třídy používat AI.
Česko plošný zákaz nástrojů umělé inteligence neplánuje.
Přes 28 procent českých žáků si nechalo AI vypracovat úkol.
Jaká pravidla pro digitální gramotnost zvolit?
New York vydal roční zákaz používat umělou inteligenci pro žáky 8. tříd a všechny mladší ročníky. Po uplynutí zmíněné doby chce vyhodnotit, jak se zákaz osvědčil. Podle zjištění CNN Prima NEWS se Česko k podobnému kroku nechystá. Eva Nečasová, spoluzakladatelka iniciativy AI dětem, se domnívá, že by školy měly děti místo zákazů především učit, jak s AI bezpečně a smysluplně pracovat.
New York chce dát mladším dětem od generativní umělé inteligence pauzu. Od začátku nového školního roku nesmějí ve veřejných školách AI používat žáci od předškolního věku do osmé třídy. Opatření má platit rok, během kterého chce město zjistit, jaký dopad mají tyto nástroje na učení a vývoj dětí, informuje agentura AP.
ČTĚTE TAKÉ: Decroix má smůlu. ODS nepodpoří úlevy pro zločince v dětském certifikátu, řekl Kupka
Nejde přitom o úplné vyřazení umělé inteligence. Na středních školách chce New York naopak AI gramotnost posílit a spustit pilotní programy s omezeným používáním AI pod dohledem učitelů. Podle CNN ji učitelé mohou používat při přípravě výuky, nikoli při známkování. Město zároveň zakázalo takzvané AI společníky, tedy chatboty navržené tak, aby si s uživatelem vytvářely vztah.
Podobné opatření se v Česku neplánuje
„Nevím o žádném konkrétním opatření, které by bylo podobné tomu newyorskému. A nejsem si jistý, že by plošný zákaz byl tou správnou cestou,“ řekl CNN Prima NEWS Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR.
Podle něj by školy měly nejprve pochopit, co umělá inteligence přináší a jaká s sebou nese rizika. Jako jeden z problémů vidí skutečnost, že děti často neumějí AI využívat tak, aby jim skutečně pomohla s učením. Místo toho ji nechávají dělat práci, kterou by měly zvládnout samy. „Spíš než zákaz bych viděl cestu v jasných pravidlech a v tom, aby se děti naučily AI správně používat,“ přiznal.
O plošném zákazu se neuvažuje ani na ministerské úrovni. „MŠMT si uvědomuje rizika, ale i výhody používání nástrojů umělé inteligence ve školách. Je důležité naučit žáky pracovat s AI tak, aby ji uměli používat bezpečně a smysluplně,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Podle ministerstva školství je umělá inteligence součástí prostředí, ve kterém děti vyrůstají, a školy by proto měly nastavovat pravidla pro její bezpečné a smysluplné používání. Ministerstvo zároveň upozorňuje na rizika spojená s ochranou soukromí, kyberšikanou nebo nahrazováním vlastní práce žáků. S využíváním AI ve vzdělávání počítají také nové kurikulární dokumenty a metodická podpora škol.
Čtěte také
Samotný zákaz nestačí
Eva Nečasová, spoluzakladatelka iniciativy AI dětem, považuje opatrnost u nejmladších dětí za rozumnou. Zároveň ale upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší. „Mám zkušenost s tím, proč spěchat se zákazem shora nemusí fungovat. U mobilů ministerstvo rok připravovalo metodiku, která dávala ředitelům velkou autonomii. V únoru šla do škol, řada škol do toho šla a investovala do toho peníze, a pak se to během chvíle překlopilo do plošného zákazu. Nehodnotím správnost tohoto kroku, ale považuji ho za nesystémový a nerada bych, aby se totéž stalo s AI,“ řekla.
Část newyorského opatření jí přitom smysl dává. „Zákaz AI společníků napříč všemi ročníky a opatrnost u malých dětí. Souhlasím i s tím, co k tomu řekl starosta (New Yorku Zohran) Mamdani, tedy že děti k učení potřebují učitele a lidský vztah.“ Slabinu naopak vidí v tom, že New York pro první a druhý stupeň současně nezavedl systematickou výuku AI gramotnosti. „Takový zákaz je účinný jenom tehdy, když je to vědomá pauza na dodělání toho, co chybí: metodik, vzdělávání učitelů, pravidel. Jinak jsme jenom zavřeli oči,“ uvedla Nečasová.
Pro Česko by spoluzakladatelka iniciativy AI dětem plošný zákon nevolila. Rozhodování by podle ní mělo zůstat na školách. „Ale ne tak, že je stát nechá plavat. Potřebují silnou metodickou oporu a jasné celostátní minimum: dodržování věkových limitů, zákaz AI společníků, ochranu dat žáků a povinnou AI gramotnost pro všechny, ne jako výběrové téma,“ zdůraznila.
Děti už AI používají běžně
Podle průzkumu AI Kompas umělou inteligenci ve svém volném čase používá 72 procent žáků a 69 procent ji využívá kvůli škole. Jen zhruba čtvrtina se s ní ale pravidelně setkává přímo ve výuce. Učitelů používá AI 64 procent a dvě třetiny z nich hlavně k přípravě hodin a administrativě.
Nejčastěji děti sahají po ChatGPT. Ve výzkumu Kamila Kopeckého, do kterého se zapojilo více než 28 tisíc dětí, připustilo jeho používání 54 procent žáků základních škol a kolem 70 procent středoškoláků. Nejčastěji jim pomáhá s domácími úkoly, vysvětlením učiva nebo psaním textů. Přes 28 procent žáků základních škol přiznalo, že si nechalo od AI vypracovat úkol.
Podle Evy Nečasové může umělá inteligence dětem nabídnout něco, co učitel při 30 žácích ve třídě jen těžko zvládne. „Vysvětlení stejné věci potřetí a jinak. Vlastní tempo. Možnost zeptat se popáté bez ostychu. Okamžitou zpětnou vazbu při procvičování. Konverzaci v cizím jazyce. Obrovský přínos je to u dětí se specifickými potřebami a u dětí s jazykovou bariérou,“ domnívá se.
Čtěte také
Kdy AI začíná škodit?
Problém podle Nečasové nastává ve chvíli, kdy dítě nezíská pomoc s učením, ale dostane hotový výsledek. Riziko vidí především u psaní delších textů, řešení úloh krok za krokem, čtení s porozuměním nebo při rešerších, kdy se dítě musí samo naučit rozlišovat důležité informace od nedůležitých.
Pravidelné používání AI tak podle ní může schopnost samostatně přemýšlet oslabit, pokud dítě nástroj používá místo vlastního přemýšlení, nikoli až poté, co se o řešení samo pokusilo. „Psaní není jen výstup, je to způsob, jak si člověk tříbí myšlení. Když ho přeskočíme, nepřijdeme o text, ale o proces,“ říká.
Nejde přitom jen o školní práci. Podle dostupných dat si zhruba deset procent českých dětí s AI povídá o svých emocích a vztazích. Podle Nečasové je proto potřeba věnovat pozornost také tomu, jakým způsobem děti chatbotům důvěřují a jaká data jim poskytují. Za problematické považuje především chatboty vytvořené tak, aby si s uživatelem vytvářely emocionální vztah. U ostatních nástrojů by podle ní mělo rozhodovat především to, zda dítěti pomáhají učit se, nebo zda učení nahrazují.
Nečasová nepovažuje plošný zákaz za ideální řešení. „Pravidla potřebujeme, ale pravidlo není totéž co zákaz. Můj postoj jsou jasná pravidla, věkově odstupňovaná, a k tomu kvalitní výuka,“ říká. Podle ní nemá smysl dávat AI nástroje do rukou nejmenších dětí. Výuka AI gramotnosti ale může začít i bez toho, aby děti samy chatboty používaly.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hledá se dárce kostní dřeně pro pětiletého Jindru. Leukémii mu zjistili na dovolené u moře
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
