Listopad je tu a s ním zimní pneumatiky. Tyhle chyby při přezouvání dělá spousta řidičů
Od 1. listopadu musejí mít řidiči v zimních podmínkách zimní pneumatiky a v servisech je teď rušno. Přezutí se přitom může zdát jako rutina, kterou zvládne každý. Jenže chyb, které se nevyplatí, se dá udělat překvapivě hodně: od špatně změřeného dezénu přes podhuštěná kola až po pneumatiky zpuchřelé ve sklepě. Odborníci ze společnosti GPD radí, na co si dát pozor, jak vybrat servis a pro koho se hodí celoroční pneumatiky. A jak velký rozdíl dělají dobré pneumatiky v krizové situaci, jsme si ověřili na polygonu v Mostě.
Raději o dva týdny dřív
Řidiči už desítky let řeší stejnou otázku: kdy pneumatiky vyměnit? Zákon říká, že od 1. listopadu do konce března musejí mít zimní pneumatiky, pokud je na silnici sníh, led nebo námraza, případně pokud se dají takové podmínky během jízdy očekávat. Odborníci ale radí s přezutím nečekat.
„Doporučuji hledat termín zhruba od poloviny září, kdy si ještě můžete vybírat. Existují sice poučky, kdy přezouvat, ale když přezujete o čtrnáct dní dřív, pneumatikám to moc neuškodí. A i když je přes den dvacet stupňů, po ránu už často bývají přízemní mrazíky,“ radí místopředseda představenstva společnosti GPD Petr Chojka.
Přezutí se nevyplatí nechávat na poslední chvíli. Servisu navíc pomůže, když se o pneumatikách dozví předem. „Ideální je, když nám zákazník sdělí velikost kol, tedy průměr ráfku, jestli přiveze celá kola, nebo jen pneumatiky, a co je to za vozidlo. Abych věděl, na který zvedák si ho naplánovat, protože ne na každém zvednu každé auto,“ vysvětluje vedoucí servisu GPD Petr Bašta. Celý proces přitom může urychlit e-shop Tyreto, kde si řidiči vyberou nejen požadovaný typ pneumatik, ale rovnou i termín v autoservisu ve svém okolí.
Šíp, lamely a měkká směs
Zimní pneumatiky mají měkčí směs. „Na zasněžené nebo podchlazené vozovce se pneumatika díky ní víc roztáhne po povrchu, takže auto lépe drží a lépe se ovládá,“ vysvětluje Petr Chojka.
Podstatnou roli hraje i dezén, tedy část pneumatiky, která se dotýká silnice. „Zimní pneumatiky bývají většinou směrové, s dezénem do tvaru šípu. V období, kdy se používají, je na silnici víc vody, břečky nebo sněhu, a šíp pomáhá pneumatice rychleji se vyčistit,“ popisuje Petr Bašta. Důležité jsou i lamely. Ty se při jízdě rozevírají a vytvářejí řadu záběrových hran, které pneumatika v zimě potřebuje.
Problém ale nastane, když řidič jezdí na zimních pneumatikách i v létě. „Silnice jsou mnohem víc rozpálené a kvůli měkké směsi může auto působit nestabilně,“ upozorňuje Chojka. Letní pneumatiky proto mají hladké bloky dezénu, které zajišťují stabilitu a ovladatelnost na suché silnici.
Zimní pneumatiky přitom nejsou vynálezem posledních desetiletí. První pro nákladní vozy vznikla ve Finsku v roce 1934, pro osobní auta o dva roky později. „Skandinávie je bohatá na sníh a potřebu rozvážet zboží. Výrobce název tehdejšího dezénu používá dodnes, takže letos slaví 90 let,“ říká Chojka.
Nejen podle ceny
Při výběru servisu by se řidiči neměli rozhodovat jen podle ceny. „Dřív byli řidiči zvyklí dělat si všechno doma. Moderní auta jsou ale velmi rychlá a pneumatika je jediná věc, která je drží na silnici. Vždycky bych se díval na to, jestli servis funguje celoročně, a promluvil bych si s majitelem nebo vedoucím. Hned poznáte, jestli tam jsou profesionálové,“ říká Chojka.
Chybu lze udělat i při zdánlivě jednoduché kontrole. „Hloubku dezénu nejde změřit jen uprostřed. Musí se změřit na celé šířce běhounu, aby bylo jasné, že je pneumatika ojetá rovnoměrně. Chybou může být i špatné dofouknutí nebo nasazení kol, což zhorší jízdní vlastnosti,“ upozorňuje Bašta.
V profesionálním servisu přitom přezutí neznamená jen výměnu kol. Pneumatiky se prohlédnou, jestli nemají praskliny nebo nejsou zpuchřelé, nafouknou se na předepsaný tlak, vyváží se na vyvažovacím stroji a po nasazení se kola utáhnou momentovým klíčem podle doporučení výrobce vozu.
Na výšku, v suchu a bez slunce
Důležité je hlídat i stáří pneumatik. Jejich životnost ovlivňuje typ a hmotnost vozu i styl jízdy. „Zimní pneumatiky se většinou vyrábějí v létě a letní v zimě. Od továrny ke konečnému zákazníkovi trvá cesta tři až šest měsíců,“ vysvětluje Petr Chojka.
Životnost ovlivňuje i skladování. „Pneumatiky by měly stát na výšku, ideálně v regálu, a úplně nejlepší je občas je trochu pootočit, třeba jednou za měsíc. Místnost by měla být taková, kde na ně nepraží slunce, není tam mráz a neprší na ně,“ radí Petr Bašta.
Kdo nechce řešit sezonní přezouvání ani skladování druhé sady, může zvolit celoroční pneumatiky. I ty ale musejí v zimních podmínkách splňovat zákonné požadavky, u osobních aut mimo jiné hloubku dezénu alespoň 4 milimetry. „Pro řidiče, kteří najezdí málo kilometrů a jezdí hlavně v okolí domova, to může dávat smysl. Riziko vidím v tom, že v Česku a na Slovensku jste odkudkoli do sta kilometrů na horách. Rozdíl mezi celoroční a zimní pneumatikou poznáte v extrémních situacích,“ upozorňuje Chojka.
Na pravidelnou kontrolu nesmějí zapomínat ani majitelé celoročních pneumatik. „Servis by se měl podívat na vyvážení kol a tlaky v pneumatikách. Když někdo jednou nasadí celoroční pneumatiky a pak čtyři roky nenavštíví servis, může to mít na auto negativní dopad,“ dodává.
Zkouška na polygonu
Jak velkou roli pneumatiky hrají, se nejlépe ukáže v krizové situaci. Proto jsme vyrazili na polygon v Mostě. „Tlak v pneumatice je alfou a omegou, protože pneumatika je styčná plocha mezi námi a silnicí. Když mám správně nahuštěno, mám perfektní styčnou plochu, která mi pomáhá auto zastavit,“ vysvětluje instruktor kurzu bezpečné jízdy Marek Kohoutek.
Na polygonu si řidiči v bezpečném prostředí zkoušejí smyk i aquaplaning. „V běžném provozu nemáte prostor přemýšlet. Musíte jednat hned a efektivně, takže to musíte mít zažité,“ říká Kohoutek. Při přetáčivém smyku je potřeba sešlápnout spojku, u automatu sundat nohu z plynu a točit volantem tam, kam jde záď. Aquaplaning, kdy pneumatika nestačí odvádět vodu a auto na chvíli ztratí kontakt se silnicí, je podle instruktora to nejhorší, co může řidiče potkat. „Jste tam spíš jako páté kolo u vozu. Správně je držet pevně volant a čekat, jestli to auto zase chytí,“ radí.
Nejlepší je ale podobným situacím předcházet. „Jezdit defenzivně, předvídat a nespěchat. Důležité je dojet bezpečně a vrátit se domů,“ říká Kohoutek. Kromě opatrnosti za volantem k tomu patří i dobrý technický stav auta, a především správně zvolené, včas přezuté a pravidelně kontrolované pneumatiky.
