ministerstvo kultury

Kroky slovenské vlády v oblasti kultury jsou destabilizační, země je velmi rozpolcená, skoro jako před občanskou válkou. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl renomovaný český dirigent a hudební ředitel Národního divadla v Praze Robert Jindra. Donedávna působil i jako šéfdirigent Státní filharmonie Košice na Slovensku, ale na vlastní žádost skončil poté, co veřejně kritizoval kontroverzní ministryni kultury Martinu Šimkovičovou.

Skandinávské země Finsko a Švédsko, dále Německo, Polsko nebo Slovensko finančně podporují tvůrce videoher. V Česku žádná státní podpora nebyla, nyní se to má změnit. Do Poslanecké sněmovny míří novela ministerstva kultury, která promění fungování Státního fondu kinematografie. Nově poskytne podporu pro animátory, filmaře, tvůrce seriálů a videoher. Co od fondu očekávají tuzemští herní vývojáři? Vznikne díky fondu více úspěšných her, nebo naopak přinese více braku?

Veřejnoprávní média se dostala na hranu toho, kdy jsou schopna zajišťovat služby ve stávající podobě, uvedl v pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS k navýšení koncesionářských poplatků šéf resortu kultury Martin Baxa (ODS). Připomněl, že jejich růst je značně nižší, než bylo původně požadováno. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj ve vysílání sdělil, že zvýšení poplatků, které ve středu podpořila vláda, veřejnoprávní média diskredituje. Kritiku novela sklízí také od opozice nebo zástupců komerčních televizí a dalších podnikatelských sektorů.

Je naprosto nepřijatelné, abychom koncesionářské poplatky přikazovali i občanům, kteří veřejnoprávní média nesledují, ale mají tu smůlu, že vlastní chytrý telefon. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla nově zvolená europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která ostře zkritizovala velkou mediální novelu. Z chystaného zákona má pocit, jako by se vláda zbláznila. Poslanec Miloš Nový (TOP 09) upozornil, že současná pravidla jsou zastaralá, jelikož absolutně nereflektují existenci nových médií.

Mobilní operátoři se postavili proti novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Nelíbí se jim pasáž, podle níž by museli na vyžádání podávat informace o svých zákaznících. Veřejnoprávní televize touto cestou chce zjišťovat, kdo musí platit koncesionářské poplatky. Nová legislativa totiž počítá s tím, že zmíněnou povinnost by měly všechny domácnosti s připojením k internetu. Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) návrh způsobí chaos a nabourá soukromí uživatelů.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o deset Kč na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 Kč, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh z loňského roku kritizovaly komerční televize.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (za SNS) je už od nástupu do funkce trnem v oku mnohých Slováků, kterým vadí její kontroverzní názory. Nyní navíc oznámila, že její resort obnovil komunikaci s Ruskem a Běloruskem navzdory invazi na Ukrajinu. Mnozí Slováci žádají, aby Šimkovičová skončila. Podepisují kvůli tomu petici, která má již přes 150 tisíc signatářů.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se během středečního několikahodinového projevu ve Sněmovně ostře pustil do vládní koalice. Vystoupení, které se tématu projednávané korespondenční volby týkalo spíše okrajově, se neobešlo bez osobních výpadů. Kdy odvoláte tu bábu z Národní galerie? ptal se expremiér ministra kultury Martina Baxy (ODS). Ukázka hulvátství, reagoval vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Babiš se vzápětí za svůj výrok omluvil.

Ceny energií klesají, ale stále jsou vysoké. Už se nevrátíme na úroveň před krizí, uznal ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podotkl, že se to týká celé Evropy i zbytku světa. Vládní pomoc v podobě 3,5 miliardy korun pro energeticky náročné firmy označil za adekvátní řešení, plošná opatření podle něj nemají opodstatnění. Na konto vyhlášené Sklárny Květná podotkl, že ho mrzí její plánované ukončení provozu. „Bylo mi to velmi líto. S manželkou jsme si v létě pořídili skleničky právě z Květné a netušili jsme, jak sklárna dopadne,“ dodal šéf resortu kultury v pořadu Co na to ministr.

Plán na radikální přestavbu Hlavního nádraží v Praze naráží na zásadní problém. Jedna z nositelek autorských práv na současnou brutalistní odbavovací halu Daniela Bočanová totiž pro Lidové noviny uvedla, že bude bránit jakémukoliv zásahu do budovy. Návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects přitom počítá s částečným zbouráním stavby.

Dřevěné zastřešení pražského hlavního nádraží, s nímž počítá vítězný návrh na úpravu odbavovací haly a jejího okolí, nepřinese cestujícím v zimě a dešti příliš komfortu. Prostor bude navíc čelit náporu klimatu a holubů, kritizuje návrh dánských architektů bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Naopak jeho nástupce Zdeněk Hřib (Piráti) koncept brání a tvrdí, že se cestující zimy bát nemusí. Zmínil rovněž nutnost budovat odvážné stavby.

Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by podle nově zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Zdůraznila to mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic (SŽ), Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a místo ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla on-line petice.