Přepracovat, žádá Schillerová po Klempířovi. Návrh na zrušení TV poplatků ztrhala
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ministerstvo financí má zásadní výhrady.
K návrhu zákona se sešly stovky připomínek.
Opozice chystá obstrukce. Proč?
Financování veřejnoprávních médií se má radikálně změnit.
Návrh zákona požadujeme přepracovat. Tak zní poměrně tvrdá úvodní věta připomínek ministerstva financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO), které se týkají návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten předkládá ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Připomínkové řízení k návrhu zákona, kterým se mají zrušit koncesionářské poplatky a který budí velké vášně, skončilo. Návrh míří na koaliční radu. Kromě resortu financí zazněly výhrady i z dalších úřadů. Klempíř svůj návrh hájí.
Ministerstvu financí vadí, že návrh zákona „zakládá mnoho nových problémů a vyvolává dodatečné otázky“ a upozorňuje v obsáhlém dokumentu připomínek na velké množství nedostatků. Za zásadní připomínku označuje resort například to, že návrh zákona nově vypouští povinnost vyhrazení kmitočtového pásma pro šíření rozhlasového a televizního vysílání médii veřejné služby. „To přitom může být v rozporu s programovým prohlášením vlády, které označuje zachování jejich nezávislosti za vládní prioritu. Návrh zároveň nezohledňuje nové typy médií, jako jsou moderní technologie nebo audiovizuální služby na vyžádání,“ píše se v dokumentu, který byl v pondělí odpoledne zveřejněn.
ČTĚTE TAKÉ: Rodičovská by měla vzrůst. Zvýšení schválila vláda, rozhodne datum narození dítěte
Resort Klempířovi vytýká i to, že v důvodové zprávě jeho návrhu chybí popis dosavadního financování Českého rozhlasu a České televize, včetně jejich aktuálních příjmů a žádá o doplnění. Připomínky ministerstva financí se týkají i nejasnosti nového modelu financování veřejnoprávních médií. „V návrhu zákona je uvedena fixní výše příspěvku ze státního rozpočtu určená na financování činnosti Českého rozhlasu a České televize včetně způsobu jejich valorizace. Návrh zákona však neobsahuje informaci, z jaké kapitoly státního rozpočtu má být příspěvek poskytován, ani jakým způsobem a kterým orgánem státu bude jeho výše stanovována. V důvodové zprávě pak nejsou uvedeny jakékoliv číselné údaje. Požadujeme doplnit, že příspěvky budou poskytovány z kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to i do paragrafového znění zákona,“ zní výtka.
Ministerští úředníci se podivují i nad tím, proč není v Klempířově návrhu zákona odůvodněna výše příspěvku, který by měla obě veřejnoprávní média ze státního rozpočtu pobírat s tím, že není zřejmé, jaké dopady bude mít návrat nejvýznamnějšího zdroje příjmů Českého rozhlasu a České televize na nominální úroveň roku 2024.
Babiš: Budeme to řešit na koaliční radě
Návrhem se má 25. května zabývat koaliční rada, ta bude řešit mimo jiné předkládané připomínky. Poté by měl jít materiál na vládu. „Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Tak, jak jsem vám slíbil – přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května a do 22. května nám naši kolegové představí, co všechno tam (v chystaném zákoně) je. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu,“ řekl v nedělním videu zveřejněném na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO).
Čtěte také
Zásadní výtky už dříve zazněly z ministerstva spravedlnosti, které vede Jeroným Tejc (za ANO). „Návrh zákona je zpracován způsobem, který se v řadě ustanovení odchyluje od standardních legislativně technických postupů či je s nimi v rozporu,“ uvedl resort spravedlnosti. Že návrh zákona obsahuje zásadní legislativní nedostatky, se domnívá i ministerstvo vnitra, v jehož čele je Lubomír Metnar (ANO). „V aktuální podobě nesplňuje základní požadavky na jasnost, srozumitelnost, a především normativnost právního předpisu,“ uvedl resort ve svých připomínkách.
Sám ministr Klempíř dlouhodobě návrh zákona obhajuje s tím, že stručné znění je snahou o vytvoření jednoduché, transparentní a čitelné normy, jež podle něj klade mnohem větší odpovědnost na vedení obou veřejnoprávních firem. „Ty, které budeme považovat za relevantní, začneme zpracovávat,“ uvedl Klempíř k připomínkám ministerstev, profesních komor, odborů či státních úřadů. Klempíř také opakuje, že cílem vlády je návrhem zákona naopak poskytnout médiím naprostou nezávislost a svobodu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ODS odhalila jména na pražské kandidátce. Popsala volební spolupráci s dalšími stranami
Návrh budí vášně, opozice chce obstruovat
Zrušení koncesionářských poplatků má vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení a hnutí ANO jej slibovalo už před volbami. Nyní budí vášně. Kromě dotčených médií se vůči návrhu ohrazuje i sněmovní opozice a slibuje mohutné obstrukce. Těmi chce převedení financování veřejnoprávní televize a rozhlasu pod státní rozpočet bránit. Obavy opozice ze ztráty nezávislosti veřejnoprávních médií označuje Klempíř za falešnou hru.
Klempířův návrh převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu ČT a 400 milionů rozhlasu. Poplatky tvoří podstatnou část příjmů veřejnoprávních médií. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na necelé 2,5 miliardy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kriminalisté našli lebku svaté Zdislavy. Zdroj popsal, co s ní chtěl muž udělat
Věnuje se převážně politickému dění na tuzemské scéně. Má na starost především dění v Praze a na magistrátu. Karolína je v médiích od roku 2015. Do CNN Prima NEWS přišla z deníku Echo24. Věnuje se domácí politice. Vystudovala politologii na Masarykově univerzitě. (karolina.neubergerova@iprima.cz)
