Další krok v revizi inkluze: Vláda probere Plagův návrh. Dojde i na Klempířův kritizovaný plán
Vláda v pondělí projedná legislativní změnu systému, podle kterého jsou rozdělováni asistenti pedagogů. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) jde o zásadní změnu inkluzivního vzdělávání, jež zajistí ředitelům možnost flexibilnějšího rozhodování, což prý povede ke zlepšení celkového nastavení. Odborníci však upozorňují, že v návrhu se skrývají dvě slabá místa. Členové vlády se rovněž budou zabývat i hlavní strategií ministerstva kultury, kvůli které se ocitl pod palbou kritiky šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy).
O revizi inkluzivního systému se hojně mluvilo před sněmovními volbami i po nich. Sama vláda se zavázala, že sice systém jako celek nezruší – ač o tom ve svých programech psali koaliční Motoristé i SPD –, ale provede „zásadní revizi“ a škrtne „neefektivní prvky“.
ČTĚTE TAKÉ: Dražší parkování, levnější lítačka i výhody pro řidiče. Pražští lídři prozradili plány
Novelizace školského zákona prošla hodnocením příslušných resortů i dalších ministerstev a v upravené podobě nyní míří na stůl vlády. Hlavní cíle popsal Plaga na sněmovním školském výboru ve druhé polovině září. Zásadní změna spočívá v tom, že zatímco dnes se asistenti přerozdělují na základě rozhodnutí odborných pedagogických poraden a systém je více zaměřen na konkrétní žáky, nově by se měly více zohledňovat aktuální potřeby školy.
Ministr školství si tak od úpravy slibuje, že ředitelé škol budou mít volnější ruce, jelikož dostanou podle počtu žáků konkrétní počet asistentů a ty pak budou moci rozdělovat do jednotlivých tříd podle vlastního uvážení.
„Klíčovým slovem je pro mě profesionalizace celého procesu,“ sdělil Plaga poslancům na výboru. Upozornil také, že podle současného nastavení inkluzivního vzdělávání dochází k nerovnoměrnému rozdělení asistentů. Zatímco malé školy jich mohou mít vzhledem ke svým kapacitám příliš, velká vzdělávací zařízení se pak potýkají s jejich nedostatkem.
Podle zástupců ministerstva školství přináší novelizace také asistentům možnost „stát se pevnou součástí pedagogického sboru“. Koaliční poslanci z klubu SPD ovšem považují legislativní změnu za příliš malý řez do inkluze, již dlouhodobě kritizují jako celek. Členka výboru Zuzana Majerová (za SPD) je připravena navrhnout zpřísňující pozměňovací návrhy, až se návrh dostane k projednání do Sněmovny.
Čtěte také
Podle zástupců organizace EDUin návrh „adekvátně reaguje na hlavní slabiny současného systému“, nicméně upozorňují, že jsou v něm stále nedořešeny dvě záležitosti. První věcí je nutnost monitorovat školy, v nichž se nachází větší počet žáků se speciálními potřebami. „Reforma vedená snahou posílit inkluzi tak může mít největší negativní dopad na školy, které ji dosud nejdůsledněji naplňovaly,“ upozorňuje programový ředitel EDUin Jan Vöröš Mušuta.
Proto odborníci navrhují zavést speciální parametr, jenž by detailněji zohledňoval složení studentů, nebo možnost přechodného období, kdy by se snížil počet asistentů. Zadruhé by podle zástupců EDUinu měly školy mít variantu žádosti o mimořádnou podporu nad rámec toho, kolik jim bude v nové parametrizaci určeno asistentů. Novela prý totiž neobsahuje pojistky pro případy, kdy předepsaný počet úvazků nebude v každodenním provozu stačit.
Klempířova strategie znovu na scéně
Vláda v pondělí podle programu mimo jiné probere i návrh na poskytnutí mimořádné finanční pomoci zemědělcům v souvislosti s výkyvy trhu s pohonnými hmotami nebo úpravu zákona z klubu Pirátů, která se týká rozpočtového určení daní samosprávám.
Mezi body je také Státní kulturní politika na období 2026 až 2029. Strategický dokument Ministerstva kultury byl v létě zaslán dalším resortům a příslušným institucím, aby jeho podobu zhodnotily a případně doporučily revizi. Koncepce byla během této fáze hojně kritizována, jak uvedl web iRozhlas.
Čtěte také
Dokument se stal také důvodem, proč se desítky kulturních a profesních organizací spolu s řadou umělců obrátily na premiéra Andreje Babiše (ANO). Kulturní politiku rovněž ostře kritizovaly. Předseda vlády následně pro CNN Prima NEWS sdělil, že se na celou věc hodlá podívat detailněji. Klempíř strategii hájil s tím, že je nutné toto směřování postavit na reálných základech.
Na začátku září měla být kulturní politika projednána právě na vládě, ale nakonec na to nedošlo. Podle webu Hospodářských novin nešlo o důsledek přeplněného programu na vládě – zasáhnout měl premiér, který se prý obával negativních ohlasů na tuto strategii. Ministr kultury takovou verzi ovšem odmítl a tvrdil, že se nová kulturní politika prostě nestihla projednat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: O Babišovi lidé v regionech pochybují, spolupráci s ANO v Praze nedoporučím, říká Rakušan
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
