ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra odhalilo kybernetický útok na jeden ze systémů úřadu, oznámil ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Při incidentu podle něj neunikly osobní údaje občanů ani tajné informace státu. Netýká se ani systémů policie a hasičů, ani klíčových registrů státu. Jednou z možných variant při prošetřování incidentu je podle Rakušana zapojení aktéra cizí státní moci. Ministr vnitra neupřesnil, jaké informace byly v systému spravovány. Z důvodu vyšetřování také neuvedl, kdy se kyberútok odehrál.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. V úterý tak rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7, rozsudek není pravomocný. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla natolik vysoká, aby hnutí přiznal i omluvu. Zástupce ministerstva řekl, že se proti rozsudku odvolá. Hnutí podalo kvůli zařazení do zpráv více žalob. Předminulý týden obvodní soud obdobnou žalobu nepravomocně zamítl, jiné v únoru vyhověl.

Čeští občané by měli být lépe připraveni na případnou katastrofu, která je může až na 72 hodin odříznout od pomoci. Připravit je na to má informační kampaň, kterou nyní chystá ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN). Měla by být hotova do konce léta. Součástí by měl být podle experta na přežití Amara Ibrahima především apel na to, aby lidé měli zásobu jídla nebo záložní zdroje energie na tři dny.

Evropská komise představila soubor opatření, jak zvládnout ničivé krize a nenadálé události. Lidé by například měli mít připravené zásoby jídla na tři dny nebo si najít vhodné úkryty před různými hrozbami. Strategie připravenosti by měla být v budoucnu více konkrétní. Co byste si vzali do svého evakuačního zavazadla vy? Připravili jsme pro vás anketu, v níž můžete hlasovat pro pět základních věcí.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Ve čtvrtek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu SPD ale soud nepřiznal. Proti rozhodnutí lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze.

Mezi mnou a předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou je zásadní rozdíl v tom, že já Rusko vnímám jako velké riziko, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na slova šéfky Stačilo! v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Zdůraznil, že Kreml nikdy nepřestal vnímat Česko jako sféru svého vlivu. „Rusko představuje fatální nebezpečí jak pro Ukrajinu, tak pro nás,“ podtrhl ministr. Vyjádřil se i k velkému plakátu s Vladimirem Putinem v pytli na mrtvoly na budově ministerstva – v souvislosti s agresivní válkou na Ukrajině šlo podle něj o nutné gesto.

Úřady mu odebraly povolení k trvalému pobytu v Česku, následně se objevil na seznamu nežádoucích osob, které musí opustit zemi. Duchovní představitel pravoslavné církve v Karlových Varech Nikolaj Liščenjuk se v nedávné době dostal do hledáčku bezpečnostních složek kvůli možným nepřátelským aktivitám ve jménu Ruska. Přes všechna závažná obvinění mu zůstávalo čestné občanství města. Návrh na odebrání, který v úterý podal karlovarský opoziční zastupitel Adam Klsák (Karlovarská občanská alternativa/KOA), prošel.

Senát neschválil novelu o dalším prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Důvodem byly sporné doplňky předlohy o zpřísnění podmínek pro získání českého občanství ruskými občany nebo zavedení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení. O tom, kterou z kritizovaných úprav navrhnou senátoři zrušit, teprve horní parlamentní komora ve středu rozhodne. Největší podporu výborů má snaha zrušit možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.

Expertní tým ve středu večer provedl simulaci útoku aktivního střelce v budově Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Projekt měl odpovídat podmínkám Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), kde došlo loni k tragické střelbě se 14 oběťmi a 25 zraněnými. Na místě byl mezi pozorovateli i redaktor CNN Prima NEWS. Jak se budovou ozývala střelba z různých míst? A jakou roli sehrály diskutované tlumiče, o jejichž regulaci uvažuje ministerstvo vnitra?

Nákladní letoun společnosti DHL, který startoval v německém Lipsku, se dnes brzy ráno při pokusu o přistání zřítil nedaleko letiště u Vilniusu. Jeho trosky podle litevské agentury Delfi zasáhly okolí obytného domu, jehož obyvatelům se nic nestalo. Budovu ale zachvátil požár a hasiči z ní bezpečně evakuovali 12 osob. O život přišel jeden člověk z letadla a další tři utrpěli zranění, informovala litevská záchranná služba. Příčinu nehody úřady neuvedly, nicméně podle mluvčího národního centra pro zvládání krizí nic nenasvědčuje tomu, že by v letounu nastala exploze. Podle Německa havárie nesouvisí s varováním tajných služeb před balíčky s výbušninami.

Před ministerstvem vnitra panuje velké horko. Vchod do budovy resortu obklíčili policisté a hasiči, kteří protestují za lepší pracovní podmínky. Navýšení peněz, které jim minulý týden slíbil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle nich zdaleka nestačí k tomu, aby se vyřešil tragický a zanedbaný stav bezpečnostních složek. „Hanba! Odstupte, lháři! Fuj, buuu!“ zaznělo několikrát z davu. Před demonstranty následně vystoupil i sám Rakušan, který po krátkém projevu sestoupil mezi rozbouřený dav.

Policistům i hasičům došla trpělivost. Roky zanedbané problémy u bezpečnostních sborů dosáhly takové úrovně, že se schyluje k protestu před ministerstvem vnitra. Ačkoliv jim šéf resortu Vít Rakušan (STAN) slíbil peníze navíc, nestačí to. „Je tady problém, který není jen o penězích, tak ho pojďme řešit – přestaňme ho popírat a hlavně se přestaňme vymlouvat na to, že za rok jsou volby, takže už se nic nestihne,“ vzkázal Martin Červenka, písecký policista a též místopředseda odborové organizace bezpečnostních složek. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS také popsal tragické poměry u vězeňských dozorců a naznačil, co bude po čtvrteční demonstraci.