V UFC neexistují takzvaně slabší zápasy. Do slavné ligy se probojují jen opravdu skvělí bojovníci. Stejně tak je tomu i v případě Machmuda Muradova, který se ve „zlaté kleci“ představil už v roce 2019 jako vůbec první Uzbek. Do zápasu tehdy nastupoval i s českou vlajkou, protože se coby MMA bijec formoval především v Praze u trenéra Petra Knížete. V noci na neděli čeká Muradova v Las Vegas na UFC Fight Night 235 tvrdý test v podobě neporaženého Rusa jménem Aliaskhab Khizriev.
Jak se aktuálně cítíte? Z posledního souboje jste odcházel jako vítěz, ale s poničenou nohou. Jste zdravotně už úplně v pořádku?
Cítím se super. Noha je v pořádku. Mám za sebou dlouhou přípravu, ale jsem rád, že jsem zpátky.
ČTĚTE TAKÉ: Každý zápas může být poslední, říká Muradov. Poukázal na slabinu neporaženého Dagestánce
Jak na vás působil soupeř při setkání tváří v tvář?
Potkali jsme se už v UFC institutu a byl úplně v pohodě. Pozdravili jsme se a popřáli si hodně štěstí. Zeptal se, jak šla příprava a tak. Je to sympaťák, nic víc.
V čem jste upravil nebo změnil přípravu na tento zápas?
Vše pořád stejné. Jen jsem dal stranou všechny své ostatní aktivity. Třeba i svou MMA ligu, tým… To vše šlo teď stranou a makal jsem, takže jsem připravený.
Jak jste tentokrát zvládl aklimatizaci?
Dobře jsme přiletěli. Letěli jsme v noci, tak jsem moc nespal, pak jsem šel rovnou na trénink a šel spát. Vše je, jak má být, fakt super.
Jste opět v Americe. Mezi vaše přátele patří i legendární americký boxer Floyd Mayweather. Už jste byli nějak v kontaktu?
Ne, Floyda jsem nekontaktoval, mám zkrátka teď svou práci. A nerad obtěžuji lidi. Navíc i já jsem teď pořád zaneprázdněný, dělal jsem váhu, tak se mi nechtělo nikam lítat nebo za někým jezdit.
Letos to bude pět let, co zápasíte v UFC. Jste s touto organizací stále tak spokojený, nebo je něco, co vám vadí?
Pořád platí, že je UFC velká organizace, vlastně korporát. Je to ta nejlepší organizace, kam míří všichni zápasníci a já jsem rád, že jsem tady. Na tom se nic nezměnilo. Mnoho zápasníků nemá možnost se sem dostat a já už jsem tu sedmý zápas, za což jsem opravdu moc rád. Navíc jsem se sem dostal jako vůbec první Uzbek a pořád tu jsem. Za to jsem opravdu rád. A budu se snažit tu ještě dlouho zůstat.
Brzy oslavíte 34. narozeniny. Před časem jste říkal, že si dokážete představit konec kariéry třeba v 35 letech. Jak to vidíte v současnosti? Do kdy byste rád bojoval?
Nevím. Ano, bude mi teď 34, cítím se dobře, ještě určitě dva tři roky odzápasím. Uvidíme, jak to bude se zraněními. Můžeme plánovat cokoliv, ale může přijít něco, co nečekáme, a hotovo. Takže nevím.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Útok nožem a kladivem na pařížském nádraží
