Na superbakterii nezabírají ani léky poslední záchrany. V Evropě ročně zabije 35 tisíc lidí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Odolná bakterie v Evropě zabíjí 35 tisíc lidí ročně
- Infekce krve vzrostly o 77 procent za šest let
- Které skupiny pacientů jsou ohroženy nejvíce
- Úřady varují před zbytečným užíváním léků u dětí
Antibiotická rezistence si v Evropě každoročně vyžádá zhruba 35 tisíc životů a situace se dále zhoršuje. Nejvíce znepokojivá je odolná bakterie Klebsiella pneumoniae, která se šíří hlavně ve zdravotnických zařízeních, ale roste i výskyt rezistentní E. coli. Podívejte se, koho nákazy ohrožují nejvíce a před čím v této souvislosti varují tuzemské úřady.
Evropou se rychle šíří vysoce odolné kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae, proti nimž selhávají i silná rezervní antibiotika. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nákaza nejvíce ohrožuje hospitalizované pacienty, lidi s oslabenou imunitou, onkologické pacienty či osoby po transplantacích. Nepřímo se však problém dotýká i dětí, u nichž nadměrné předepisování antibiotik při běžných virózách urychluje ztrátu účinnosti léků.
ČTĚTE TAKÉ: Sladké snídaně mají spojitost s rakovinou prsu, ukázala studie. Týká se to i zmrzliny
Zatímco u zdravého člověka může tato bakterie přebývat v trávicím traktu bez příznaků, u zranitelných skupin dokáže vyvolat život ohrožující stavy. „Může způsobovat infekce močových cest, dýchacího ústrojí i krevního řečiště,“ upozornilo ve své zprávě ECDC. Právě průnik bakterie do krve a následná sepse představují pro oslabené pacienty kritické riziko.
Znepokojivý trend
Zpráva dokládá, že počet infekcí krevního řečiště způsobených touto odolnou bakterií vzrostl mezi lety 2019 a 2025 o 77 procent – z 2,15 na 3,70 případu na 100 tisíc obyvatel. Navíc získala odolnost i proti lékům poslední záchrany. „Je odolná vůči karbapenemům, tedy antibiotikům používaným především při léčbě závažných infekcí,“ uvádí ECDC s tím, že některé nově zachycené kmeny vzdorují téměř všem dostupným léčivům.
Evropská unie si stanovila za cíl snížit do roku 2030 výskyt těchto nákaz o pět procent, jenže realita se vyvíjí opačným směrem. „Bez účinných antibiotik bychom se mohli vrátit do doby před jejich objevením. Bezpečné provádění transplantací orgánů a chemoterapie bude obtížné, ne-li nemožné,“ uvedlo ECDC pro Euronews s informací, že antibiotická rezistence si v Evropě každoročně vyžádá okolo 35 tisíc životů.
Čtěte také
Dramatický nárůst odolnosti potvrdila i Světová zdravotnická organizace, která upozornila, že k bakterii Klebsiella pneumoniae se navíc přidává i odolná Escherichia coli, u níž počet infekcí krevního řečiště stoupl od roku 2019 o 16,4 procenta. Pozitivní výjimkou zůstává pokles výskytu rezistentního zlatého stafylokoka (MRSA) a rodu Acinetobacter.
Více než 70 procent veškeré zdravotní zátěže spojené s rezistencí připadá na infekce získané přímo při poskytování zdravotní péče. Polovině nemocničních nákaz by se však dalo zabránit důslednější prevencí. „Týkají se hygieny rukou a ochranných prostředků, ale také umístění nakažených pacientů do jednolůžkových pokojů,“ zmínil vedoucí expert ECDC profesor Christian Giske v rozhovoru pro European Science-Media Hub.
České varování
Na problém upozornil u příležitosti Evropského antibiotického dne i domácí Státní ústav pro kontrolu léčiv a v tiskové zprávě vyzval zejména k odpovědnému užívání léků u dětí: „Zásadní je pamatovat na to, že antibiotika působí proti bakteriím, nikoli proti virům. Nepomohou při běžném nachlazení, chřipce ani dalších virových infekcích.“
V podobném duchu se vyjádřil i Státní zdravotní ústav s apelem na lékaře, ať pečlivě váží nasazování antibiotik. „Antibiotika, nesprávně podaná při virové infekci, dítěti nepomohou uzdravit se rychleji,“ vysvětlila jeho ředitelka Barbora Macková a dodala, že zbytečná medikace navíc ničí přirozenou mikrobiální rovnováhu v těle.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Blíží se konec blafů pro pacienty? Moravská nemocnice má výběr ze tří jídel i k snídani