Ilustrační foto Zdroj: ČTK
Česká republika zaznamenala nejhorší výsledek od svého vzniku v roce 1993. Ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.
Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). První odhady z konce července přitom hovořily o meziročním poklesu 10,7 procenta a mezikvartálním 8,4 procenta, o měsíc později úřad odhad zhoršil na pokles o 11 procent, respektive o 8,7 procenta.
Nejistá situace vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve 2. čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, stejně tak meziročně. „Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 2. čtvrtletí 34 142 Kč, oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 7,1 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesu příjmů ze zaměstnání se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru.
U nefinančních podniků byla míra zisku ve 2. čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta. „Větší pokles hrubé přidané hodnoty (HPH) než investic, vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta,“ uvedli statistici. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.
